Urychlí vzdání se práva na podání námitek uzavření smlouvy?
Netřeba jistě připomínat, že klíčovým právním institutem, kterým je možné čelit nezákonnému postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, je podání zdůvodněných námitek ve smyslu ustanovení § 110 a násl. zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, v účinném znění (dále jen „ZVZ“). Tento článek si klade za cíl poukázat na rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v souvislosti se vzdáním se práva na podání námitek a důsledky, které tento úkon má pro možnost zadavatele uzavřít smlouvu.
 |
Mezi lhůty bránící uzavření smlouvy patří i ta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Lhůta trvá 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky dle ustanovení § 81 ZVZ, přičemž práva na podání těchto námitek se lze vzdát (srov. ustanovení § 110 odst. 8 ZVZ). Co se však stane v situaci, kdy se práva vzdají všichni uchazeči (tedy dodavatelé, kteří podali nabídku)? Může zadavatel uzavřít smlouvu?
Autor tohoto článku se nedomnívá, že by tato situace běžně nastala v případě, kdy jde o typ zadávacího řízení s větším počtem uchazečů, ale naopak ji můžeme vysledovat v situaci, kdy jde o tzv. jednací řízení bez uveřejnění (dále také jen „JŘbU“) a uchazeč je pouze jeden. Typickým případem může být jednací řízení bez uveřejnění použité z důvodu, kdy veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze jedním dodavatelem (srov. ustanovení § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ). V takovém řízení je vždy právě jeden uchazeč a mohlo by se zdát, že pokud se tento uchazeč po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky vzdá práva na podání námitek, není zde další subjekt, který by námitky mohl podat, a zadavateli tedy nic nebrání uzavřít smlouvu. Co když ale dané JŘbU nebylo uplatněno v souladu se zákonem a přeci jenom je zde subjekt, který se právem domnívá, že by daná veřejná zakázka mohla být splněna i jiným než vybraným uchazečem (např. z důvodu alternativní technologie)?
K této otázce se ve velmi zajímavém rozhodnutí č. j.: ÚOHS-R173/2012/VZ-18591/2013/310/MLr ze dne 27. září 2013 vyjádřil předseda Úřadu, kde bylo velmi jasně konstatováno, že oprávnění podat námitky, a to i proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, v JŘbU svědčí kterémukoliv dodavateli ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 ZVZ, tedy nejen tomu, který podal v jednacím řízení bez uveřejnění nabídku a zároveň jeho nabídka nebyla zadavatelem vybrána jako nejvhodnější (neúspěšný uchazeč), ale dále také tomu dodavateli, který nabídku vůbec nepodal nebo ji nemohl objektivně podat, neboť nebyl vyzván zadavatelem k podání nabídky. Okolnost, že veřejná zakázka je zadávána v jednacím řízení bez uveřejnění, nemá vliv na možný a zákonný okruh stěžovatelů, resp. dodavatelů ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 ZVZ.
Institut vzdání se práva podat námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky za účelem urychlení uzavření smlouvy se tak ve světle tohoto rozhodnutí stává poněkud nadbytečným, neboť byť vzdáním se práva k podání námitek uplynula lhůta vítěznému uchazeči (či ostatním neúspěšným uchazečům, kteří se vzdali práva na podání námitek), z povahy věci zde existuje neurčitý počet jiných dodavatelů, kteří daný návrh mohou podat. A to i přesto, že o rozhodnutí vůbec nevěděli. Zadavatel tak uzavření smlouvy tím, že se všichni uchazeči (popřípadě jediný uchazeč) vzdají práva podat tyto námitky, nijak neurychlí.[1]
Jak tedy vyplývá z tohoto rozhodnutí, zadavatel musí zákonnou lhůtu pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky respektovat i v rámci JŘbU, a tedy pokud by uzavřel smlouvu v této lhůtě, dopustil by se spáchání správního deliktu dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. d) ZVZ.
Otázkou, kterou bohužel Úřad v rámci své rozhodovací praxe nevyřešil[2], je, od jakého okamžiku bude tato lhůta běžet. Dikce zákona je v tomto ohledu jasná, když říká, že lhůta běží od okamžiku, kdy bylo oznámení o výběru nejvhodnější nabídky doručeno dle ustanovení § 81 ZVZ. Toto ustanovení však v rámci citovaného JŘbU znamená, že oznámení bude doručeno pouze a jenom vybranému uchazeči (žádný jiný není). To tedy znamená, že byť vznikne dotčenému dodavateli (resp. neurčitému počtu dodavatelů) právo na podání námitek, o začátku běhu dané lhůty se nedozví. Pokud by námitky chtěl uplatnit, musel by se „nějakým způsobem“ o doručení daného oznámení dozvědět a fakticky „naslepo“ podat námitky proti rozhodnutí, které fyzicky ani nemá. Obrana pro dodavatele chtějící takto napadnout nezákonné JŘbU může být poměrně složitá.
Shrnutí
Shrneme-li výše uvedené, lze uvést, že byť se všichni uchazeči vzdají práva podat námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, ani v takovém případě nemůže zadavatel dle názoru Úřadu smlouvu uzavřít. Výjimkou není ani situace, kdy je pouze jeden uchazeč v rámci JŘbU. Vzdání se práva na podání těchto námitek tak ani v JŘbU žádné urychlení možnosti uzavřít smlouvu pro zadavatele neznamená.
JUDr. Jan Bárta,
advokát
Gürlich & Co., advokátní kancelář
Politických vězňů 19
110 00 Praha 1
Tel.: +420 222 101 598
Fax: +420 222 101 590
e-mail: barta@akrg.cz
--------------------------------------------------------------------------------
[1] Odlišně však k tomuto přistupovala starší odborná literatura - srov. PODEŠVA, V., OLÍK, M., JANOUŠEK, M. STRÁNSKÝ, J. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 2. Vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 466–467, nebo dále KRČ, R. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a judikaturou. Praha: Linde, 2013, s.. 921).
[2] V rámci daného řízení došlo k vrácení věci prvnímu stupni k novému rozhodnutí, v rámci kterého měla být tato otázka vyjasněna. Úřad však bohužel s poukazem na skutečnost, že došlo k uzavření smlouvy, řízení zastavil pro bezpředmětnost.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
