Postavení odděleného věřitele nezískává zástavní věřitel automaticky na základě toho, že správce konkursní podstaty zahrne zástavu do soupisu konkursní podstaty. Vždy je tak třeba, aby zástavní věřitelé řádně a včas přihlásili své pohledávky zajištěné zástavním právem do konkurzu. Navíc, na rozdíl od ostatních konkursních věřitelů, musí zástavní věřitelé do přihlášky mimo jiné uvést, že uplatňují oddělené uspokojení své pohledávky z titulu zástavního práva.

Přihlásit pohledávky do konkursu lze pouze ve lhůtě stanovené soudem v usnesení o nařízení konkurzu, nejpozději však do 2 měsíců od konání přezkumného jednání. K přihláškám pohledávek došlým po uplynutí této lhůty nebude v konkursním řízení přihlédnuto. Zástavní věřitelé (a samozřejmě i všichni ostatní konkursní věřitelé) tak musí své pohledávky za úpadcem zajištěné zástavním právem přihlásit do konkursu včas – promeškají-li tuto lhůtu, má to z hlediska dalšího trvání jejich zástavního práva fatální důsledky (viz dále).

Výše uvedeným způsobem se přihlašují do konkursu i takové pohledávky zajištěné zástavním právem, které se do prohlášení konkursu nestaly splatnými. Ze zákona o konkursu a vyrovnání totiž vyplývá, že jedním z účinků prohlášení konkursu je i to, že se nesplatné pohledávky úpadce a jeho závazky, které mají být uspokojeny z podstaty, považují v konkursu za splatné. Zástavním právem zajištěná pohledávka se tak stane splatnou nejpozději dnem prohlášení konkursu na majetek úpadce.

K uspokojení oddělených věřitelů může dojít až potom, co správce konkursní podstaty zpeněží věc, která je zatížena zástavním právem. Zpeněžení může proběhnout jedním ze třech způsobů – veřejnou dražbou, prodejem podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí a prodejem mimo dražbu.

Způsob zpeněžení zástavy určuje správce konkursní podstaty. Bez ohledu na zvolený způsob však zpeněžením zástavy vždy ze zákona zaniká zástavní právo, které na ni dosud vázlo. K zániku zástavního práva dochází automaticky a bez ohledu na to, zda zpeněžením zástavy došlo k plnému uspokojení pohledávky zástavního věřitele (případně zda vůbec zástavní věřitel svoji pohledávku zajištěnou zástavním právem na zpeněžené věci do konkursu přihlásil). Vedle zástavního práva zanikají zpeněžením zástavy i  jiná zajišťovací práva na ní váznoucí, např. právo zadržovací.

Výtěžek zpeněžení zástavy potom, co se od něj odečtou náklady spojené s jejím udržováním, správou a prodejem, vyplatí ihned po zpeněžení správce konkursní podstaty odděleným věřitelům. Vyplacení výtěžku zpeněžení je nicméně vázáno na předchozí souhlas konkursního soudu.

Oddělení věřitelé se z výtěžku zpeněžení uspokojují „pouze“ do výše 70 % výtěžku na ně připadajícího. Je-li oddělených věřitelů více, uspokojí se z výtěžku zpeněžení podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod jejich nároku na oddělené uspokojení (tj. v pořadí respektujícím dobu vzniku zástavního práva).

 Není-li pohledávka zástavního věřitele vyplacením výtěžku zpeněžení zástavy zcela uhrazena, uspokojí se její zbylá část společně s ostatními pohledávkami konkursních věřitelů poměrným způsobem ve třídě, do které jinak náleží. Děje se tak na závěr konkursního řízení - v rozvrhu výtěžku zpeněžení dalšího majetku tvořícího konkursní podstatu.

Závěrem je vhodné upozornit na skutečnost, že v důsledku prohlášení konkursu na majetek úpadce zanikají všechna zástavní práva, která vznikla v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkurzu nebo po podání tohoto návrhu. Věřitelé, jejichž pohledávky byly zajištěny zástavním právem zřízeným v tomto období, proto nemohou získat postavení oddělených věřitelů. Přihlásí-li svoji pohledávku za úpadcem do konkursu, je na ně pro účely konkursního řízení pohlíženo jako na „běžné“ konkursní věřitele bez práva na přednostní uspokojení.