12. 3. 2013

ID: 89026upozornění pro uživatele

Úvaha nad sloučením Finanční a Celní správy ČR

V souvislosti s plánovaným zavedením Jednotného inkasního místa (JIM) od 1. 1. 2014 byla s účinností od 1. 1. 2013 provedena reorganizace Finanční a Celní správy ČR. Účelem tohoto článku není pouze popis již provedených změn, ale naopak chci poukázat na možnost sloučení Finanční správy ČR s Celní správou ČR, což může mít důsledek i s plánovaným zavedením JIM. V následujících řádcích bude využito příkladu Velké Británie, kde již podobná reorganizace proběhla.

Provedená reorganizace Finanční a Celní správy ČR

Ve stručnosti připomenu provedenou změnu Finanční správy ČR. Vrcholem třístupňové soustavy stále zůstává Generální finanční ředitelství, avšak dosavadních 8 finančních ředitelství bylo nahrazeno 14 finančními úřady s působností kopírující území vyšších územně samosprávných celků. Z původních 199 finančních úřadů vznikají pouze územní pracoviště působící v obvodu finančních úřadů. Dále vzniklo Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně, které vykonává působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného finančním úřadům. Reforma zavádí Specializovaný finanční úřad se sídlem v Praze zabývajícím se výkonem správy daní pro vybrané subjekty (např. pro banky, pojišťovny atd.), jež sice již byl zakotven v přechozím předpise o finančních orgánech, ale v praxi nebyl zřízen.[1]

Zákonodárce od nové právní úpravy očekává zlepšení „vnitřní“ efektivity, tj. dosažení úspornějšího a kvalitnějšího fungování organizace samé, a zlepšení „vnější“ efektivity, tj. zkvalitnění výkonu správy daně. Dále se očekává snížení administrativní zátěže a zvýšení „uživatelského“ komfortu fyzických i právnických osob, vůči nimž orgány daňové správy vykonávají své kompetence. Tímto se ČR snaží více přiblížit současné spíše byrokratické pojetí správy daní soukromé sféře, kde by měly být subjekty správy daní považovány za „klienty“. Tento model se již snažil zakotvit současný daňový řád.

V neposlední řadě má nynější právní úprava umožnit zavedení JIM, omezit daňové úniky, zavést větší transparentnost systému správy daní a posílit spolupráci mezi finanční a celní správou.[2] Jak je uvedeno v důvodové zprávě k zákonu o Finanční správě ČR, zákonodárce se snaží reagovat na nedostatky finanční správy vytýkané ČR v listopadu 2008 Světovou bankou. Dále důvodová zpráva k zákonu o Finanční správě ČR popisuje, že díky této reorganizaci lze předpokládat finanční úsporu ve výši 150 mil. Kč.

Se změnou organizace Finanční správy ČR souvisí i jiná soustava celních orgánů, kde byla původní třístupňová soustava celních orgánů nahrazena soustavou dvoustupňovou, která již neobsahuje celní ředitelství a celní úřady, ale naopak je zavedena soustava 14 celních ředitelství kopírujících území vyšších územně samosprávných celků a Celní úřad Praha-Ruzyně. Hlavní smysl této nové koncepce je jednodušší, rychlejší a efektivnější organizace, která by měla přinést finanční úsporu v očekávané výši 120 mil. Kč.[3] Jak bylo uvedeno již v případě Finanční správy ČR, i u Celní správy ČR se reorganizace nedotýká rozsahu dané působnosti.

Kompetence orgánů Finanční správy ČR

Zda bude možné uvažovat o sloučení celní a finanční správy, bude třeba porovnat jejich kompetence a objasnit, na kolik jsou rozdílné a v jakých oblastech spolu souvisí. Působnost Finanční správy ČR dělím do tří základních skupin. Nejprve se jedná o hlavní činnost orgánů Finanční správy ČR, tj. správu daní. Ve druhé významné skupině jsou činnosti kontrolní a dozorové. Do třetí zbytkové skupiny zahrnuji okruh činností, které jsou dle mého názoru obtížně zařaditelné do předchozích dvou kategorií, byť spolu tyto činnosti souvisí.

1) Správa daní

2) Kontrolní a dozorová činnost:

Vykonávání kontroly výkonu správy poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu, jsou-li k jejich správě věcně příslušné jiné orgány.[4]
Vykonávání kontroly dodržování povinností dle zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Vykonávání finanční kontroly ve veřejné správě.
Přezkoumávání hospodaření krajů, hlavního města Prahy a regionálních rad regionů soudržnosti a vykonávání dozoru nad přezkoumáváním hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a městských částí hlavního města Prahy.
Vykonávání cenové kontroly
Vykonávání kontroly dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení vybraných minerálních olejů a při značkování některých dalších minerálních olejů, značení tabákových výrobků, dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků.
Vykonávání dozoru nad loteriemi a jinými podobnými hrami.

3) Ostatní kompetence Finanční správy ČR:

Vybírání a vymáhání peněžitých plnění, která uložila.
Vykonávání správy odvodů za porušení rozpočtové kázně.[5]
Přijímání a evidence splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých Ministerstvem zemědělství v letech 1991 až 1995 včetně případných úroků z nich vyplývajících.
Poskytování mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.[6]
Provádění řízení o přestupcích a jiných správních deliktech v rámci své působnosti.

Kompetence Celní správy ČR

Působnost Celních orgánů ČR rozděluji rovněž do tří kategorií. Na první místo řadím správu cel a daní, což považuji za hlavní činnost celních orgán. Druhá skupina je stejná jako v případě Finanční správy ČR, tj. kontrolní a dozorová činnost. Do poslední skupiny řadím ostatní kompetence celních orgánů. Zdůrazňuji, že poslední skupina nezahrnuje úplný výčet působnosti celních orgánů, protože jednotlivé kompetence jsou roztříštěny v mnoha právních předpisech.

1) Správa cel a daní

správa cel
správa spotřebních daní
správa energetických daní
správa ekologických daní
správa DPH (Obecně vykonává správu DPH Finanční správa ČR s výjimkou případů dovozu zboží, kdy jsou správcem DPH celní orgány.)

2) Kontrolní a dozorová činnost:

Celní dohled nad zbožím v rámci celního území EU
Celní dohled nad dovozci a vývozci lihu, objednávání, distribuce, výdej a vracení kontrolních pásek včetně finančních operací s tím spojených, zajištění neznačeného lihu atd.[7]
Kontrolní oprávnění v oblasti silniční dopravy, tj. vážení nákladních vozidel, kontrola silničních poplatků, kontrola plnění podmínek pro přepravu nebezpečných nákladů, odborný dozor nad prací osádek vozidel v mezinárodní silniční nákladní dopravě a ve věcech mezinárodní dopravy osob atd.[8]
Kontrola ochrany práv duševního vlastnictví, tj. opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a kontrola, zda byly příslušné kulturní památky vyvezené do zahraničí řádně vráceny zpět a zda se jejich převoz provádí s potřebným souhlasem daného orgánu veřejné moci.
Kontrola zaměstnávání cizinců[9]
Kontrola nakládaní s odpady a s obalovým materiálem v souvislosti s vnitrostátní a přeshraniční dopravou.[10]
Působnost na úseku ochrany ovzduší; zejména výkon kontrolní činnosti v oblasti biopaliv.[11]
Působnost na úseku ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, tj. funkce kontrolního orgánu v oblasti dovozu, vývozu a obchodování s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.[12]

3) Ostatní působnost Celní správy ČR:

Dělená správa[13]

Dělenou správu chápe odborná literatura jako rozšíření použitelnosti procesní úpravy soustředěné v daňovém řádu na peněžitá plnění, která sama o sobě nemají povahu daně a nejsou ukládána zákonem nebo na základě daňového zákona. V podstatě dochází k rozšíření okruhu orgánů, které se stávají správci daně, ale zároveň i okruhu osob zúčastněných na správě daní.[14]

Co se týče dělené správy týkající se celní správy, celnímu úřadu je přiznáno postavení obecného správce daně a může vymáhat peněžitá plnění, která byla uložena jinými správními orgány. Musí se však jednat o plnění, jež směřují do státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územně samosprávných celků.[15]

Vydání potvrzení o bezdlužnosti, tj. že žadatel nemá žádné nedoplatky na svém osobním daňovém účtu.
Kompetence v rámci integrovaného záchranného systému státu.[16]
Projednávání správních deliktů spadajících do působnosti celních orgánů.
Postavení orgánu činného v trestním řízení v souvislosti s porušením celních předpisů týkajících se dovozu, vývozu nebo průvozu zboží a v případech porušení předpisů daňových, jsou-li celní orgány správcem daně.

Srovnání kompetencí Finanční správy ČR a Celní správy ČR

Z porovnání působnosti Finanční správy ČR a Celní správy ČR vyplývají následující závěry; v prvé řadě, všechny zmíněné orgány veřejné moci se zabývají správou daní, která je mezi ně rozdělena dle jednotlivých daní. Finanční správa ČR se zabývá daní z příjmů fyzických osob a právnických osob, daní silniční, daní z nemovitostí a daní z jejího převodu, daní dědickou a daní darovací. Oproti tomu celní orgány mají na starosti kromě celní problematiky i správu daní spotřebních, energetických a ekologických. Jediná daň, k jejíž správě jsou příslušné obě soustavy, je DPH, kde celní orgány mají na starosti případy, kdy dochází k přeshraničnímu pohybu zboží. Tyto rozpory by mělo odstranit zavedení JIM, které umožní jednotnou správu daní ve prospěch působnosti finančních orgánů, avšak v některých případech bude zachována spolupráce s celními orgány (správa spotřebních a energetických daní).

Druhá činnost, která je pro obě soustavy společná, je činnost kontrolní a dozorčí. V tomto případě se jednotlivé orgány opět zabývají rozdílnými oblastmi, kde Finanční správa ČR má na starosti záležitosti týkající se financí (finanční kontrola, cenová kontrola,…), loterií, minerálních olejů, lihovin a tabákových výrobků. Oproti tomu se celní orgány zabývají kontrolní a dozorovou činností zasahující i do jiných právních odvětví (tj. životní prostředí, duševní vlastnictví, pracovní právo a další oblasti spadající do správní činnosti.)

Pozastavím se nad skutečností, že jelikož jsou ke správě spotřebních daní příslušné orgány celní správy, ke kontrole dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení vybraných minerálních olejů a při značkování některých dalších minerálních olejů, značení tabákových výrobků, dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků jsou příslušné celní orgány i orgány Finanční správy ČR.

V případě kontrolní činnosti můžeme jasně vidět, že vstupem ČR do EU pozbyla celní problematika na významu, což je zapříčiněno i geografickou polohou ČR, která se nachází uprostřed celního území EU, a bylo potřeba najít jiné využití pro Celní správu ČR, tj. přenést na ni i jiné kompetence. Z rozsahu kontrolní činnosti a oprávnění celníků vyplývá, že tyto osoby jsou na jedné straně orgánem výkonu celní služby a zároveň i součástí veřejného bezpečnostního sboru a lze je proto zatížit i úkoly, ke kterým nejsou zaměstnanci finanční správy oprávněni.

Finanční a Celní správa Velké Británie[17]

Ve Velké Británii byla finanční a celní správa do poloviny dubna 2005 rozdělena mezi „Inland Revenue“ (Daňový úřad) a „HM Customs and Excise Departments.“ (Jejího veličenstva úřad cel a nepřímých daní). Tehdejší právní úprava byla přirovnatelná k dnešní české organizaci s výjimkou pravomocí týkajících se výběru DPH, které jsou v tuzemsku rozděleny mezi Finanční a Celní správu ČR. Velká Británie naopak již před rokem 2005 ponechávala výběr DPH v působnosti „HM Customs and Excise Departments“. Od 18. dubna 2005 byly dva zmíněné úřady spojeny v „HM Revenue & Customs” (Jejího veličenstva daňový a celní úřad) zákonem Commissioners for Revenue and Customs Act 2005. Došlo tak k zjednodušení, kdy jeden orgán vykonává působnost na úseku daňovém, celním a v dalších oblastech (zejména sociální zabezpečení).

„HM Revenue & Customs” (dale HMRC) působí v následujících oblastech:

1) Správa přímých daní:

2) Správa nepřímých daní:

Excise duties (Spotřební daně), VAT (DPH), Environmental taxes (Daně týkající se životní prostředí), Insurance Premium Tax (Daň z pojistného), Petroleum Revenue Tax (Daň z příjmu z ropných produktů), Stamp Duty (Kolkovné), Stamp Duty Reserve Tax (Kolkovné z listinných zaknihovaných cenných papírů), Customs Duty (Clo).

3) Správa sociálního zabezpečení:

National Insurance Contributions (Sociální pojištění), Child Benefit (Státní příspěvek na dítě), Child Trust Fund (Dětské svěřenské fondy)[18], Tax Credits (Daňové dobropisy)[19]

4) Ostatní kompetence:

Border and frontier protection (Ochrana státních hranic)

Jedná se o rozsáhlou činnost obsahující imigrační, azylovou a vízovou politiku a celní problematiku včetně ochrany trhu před ilegálním dovozem zboží atd. Celní politika dříve spadala pouze do působnosti HMRC. Roku 2008 byl však založen úřad UK Border Agency, který vznikl sloučením Border and Immigration Agency, UK Visas a přenesením některých výkonných funkcí HMRC. V současné době je HMRC stále jednotným inkasním místem pro podnikatele, je zodpovědný za import a export, vykonává správu informačních systému, auditů atd. Výkonné pravomoci v oblasti celnictví ovšem byly přeneseny na UK Border Agency, který rovněž vykonává politiku imigrační, azylovou a vízovou. Celní správa byla popsaným způsobem rozčleněna mezi více orgánů.

V oblasti celnictví zaměstnanci UK Border Agency vykonávají kontrolu dovážených předmětů na letištích a v přístavech, tj. ve vstupních místech do Velké Británie. Dále kontrolují celní prohlášení, vyměřují clo, DPH a spotřební daň, mohou provádět kontrolu dopravních prostředků, mohou zadržet osobu podezřelou ze spáchání deliktu či trestného činu dle Customs and Excise Act, tj. z oblasti týkající se jejích působnosti.

Vyšetřování deliktů a trestných činů spáchaných v souvislosti s působností HMRC
National Minimum Wage enforcement (Kontrola dodržování placení minimální mzdy)

HMRC kontroluje, zda zaměstnanci pobírají alespoň stanovenou minimální mzdu. Pokud zjistí pochybení, může zaměstnavateli uložit povinnost doplatit dlužnou mzdu do výše stanovené minimální mzdy a navíc mu může uložit pokutu. HMRC má i pravomoc k vyšetřování trestných činů spáchaných v souvislosti s placením menší než stanovené minimální mzdy.

Recovery of student loans (Vymáhání studentských půjček)

Další podrobnosti o fungování HMRC

Místní působnost

Místní působnost finanční správy je svěřena ve prospěch centrálního úřadu HMRC. V případě Velké Británie je vidět výrazná tendence odklonit se od klasické koncepce místních finančních úřadů, které spravují daně, a naopak zavést jeden jednotný úřad příslušný pro celkovou správu daní.

Daňový poplatníci mají na výběr z několika způsobů kontaktování svého finančního úřadu. Buď mohou navštívit jednu z 281 místních kanceláří HMRC, využít služeb jednoho z autorizovaných daňových agentů (doporučeno jako rychlejší cesta), využít kontaktní infolinku zajišťovanou operátory, použít e-mailovou službu anebo využít klasickou poštovní cestu. Pro zkvalitnění služeb jsou „klienti“ rozděleni podle jednotlivých daní. Takto by se mělo zajistit, že dotaz bude zodpovězen kvalifikovaným pracovníkem. Uvedené se týká i ostatních oblastí, které jsou rovněž v kompetenci HMRC (sociální zabezpečení aj.).

Daňové přiznání

Podání daňového přiznání ve Velké Británii se výrazněji neliší od úpravy ČR. Daňový poplatník se musí nejprve zaregistrovat u HMRC, který mu pošle desetimístný kód (Unique Taxpayer Reference). Posléze mu HMRC bude každý rok zasílat obsílku, ve které mu oznámí, že má vyplnit daňové přiznání (lze využít buď klasickou písemnou formu, nebo online formu, přičemž internetová volba je důrazně doporučována pro své výhody). Co se týče placení, uvedu, že vedle obvyklých způsobů je možno daň srážet i ze mzdy (pokud není vyšší než £3.000 a pokud jsou splněny i další podmínky), platit kreditní kartou atd.

Opravné prostředky

HMRC je sice nejvyšší orgán daňové správy, nicméně tato skutečnost by neměla zapříčinit nemožnost odvolání se k nezávislému a nestrannému orgánu veřejné správy. Účastník, který nebyl uspokojen rozhodnutím HMRC, se může odvolat k Tax Chamber of the First-tier Tribunal (Daňové komoře Prvního tribunálu). Proti rozhodnutí tohoto orgánu je opět přípustné odvolání k Tax and Chancery Chamber of the Upper Tribunal (Daňová a soudní komora Vyššího tribunálu). Toto odvolání je přípustné pouze se souhlasem First-tier Tribunal nebo Upper Tribunal. Konečné rozhodnutí je přezkoumatelné soudní moci, tj. Court of Appeal s územní působností pro Anglii a Wales nebo Court of Session s územní působností pro Skotsko.

Resumé k pojetí Finanční a Celní správy Velké Británie

Pozměněná úprava Finanční a Celní správy Velké Británie se na první pohled jeví jako jednodušší a nebojí se ani sjednocení správy sociálního zabezpečení se správou daní a cel. Musím zdůraznit, že na rozdíl od ČR se ve Velké Británii již podařilo realizovat jednotné inkasní místo a z pojetí celé správy daní vyplývá, že na povinnou osobu není nahlíženo jako na poplatníka, ale jako na klienta. Toto vyplývá zejména z rozsáhlé sítě kontaktních míst, infolinek atd. Realizace jednoho centrálního úřadu a preference on-line daňového přiznání je dalším krokem, jak zefektivnit fungováni správy daní.

Praxe však ukázala, že popsaný krok neproběhl úplně bez výhrad. Od zavedení HMRC se začaly množit stížnosti na fungování tohoto úřadu. Finanční správa musela dosud čelit rozsáhlým problémům s fungováním počítačových sítí. Mnoho daňových poplatníků (zdroje uvádí až 6 mil.) omylem zaplatilo vyšší daň nebo muselo čelit vyšší srážce ze mzdy, než jim měla být vyměřena. Na druhé straně se mnoho obyvatel vyhnulo placení daní, když jim HMRC žádnou daň nevyměřil, ač tak učinit měl.[20]

Rovněž zákaznický servis často čelí kolapsu. Je uváděno, že pouze polovina telefonních hovorů bývá vyřízena, mnoho dotazů bývá nesprávně zodpovězeno kvůli nedostatečně proškolenému personálu a čekací doba na odpověď může činit až tři měsíce.[21] Z vlastní zkušenosti však mohu potvrdit, že prostřednictvím e-mailu lze v současné době odpověď na stanovený dotaz obdržet během jednoho týdne a osobně jsem neshledal ani žádné problémy s nepřesností zodpovězené otázky.

Závěr

Na příkladu Velké Británie bylo ukázáno, že je možné sjednotit finanční a celní správu do jednoho orgánu. I tato země však upustila od tohoto pojetí a vydala se cestou přenesení výkonných funkcí celnictví z HMRC na jiný orgán s ponecháním správy a administrativy cel na HMRC. Z českého navrhovaného pojetí JIM je zřejmé, že i český zákonodárce se snaží sjednotit správu daní a převést dělenou správu z celních orgánů na orgány finanční.

Je třeba podotknout, že neexistuje jednotný názor na způsob organizace veřejné správy a je věcí každého státu, které kompetenci jednotlivým orgánům vyčlení a zda zavede pojetí koncentrované nebo naopak dekoncentrované. Bohužel časté novelizace tuzemského právního řádu a potřebné změny se vstupem ČR do EU zapříčinily, že současný rozsah kompetencí jednotlivých orgánů se stává složitým popřípadě až nepřehledným.

Dle mého názoru je provedená reorganizace Finanční a Celní správy ČR stále příliš umírněná. Pokud bychom se inspirovali proběhlou reorganizací britské veřejné správy, mohlo by přijít v úvahu následující řešení; zavedení centrálního úřadu sjednocujícího dnešní působnost Finanční a Celní správy ČR, jemuž by byl nadřízen nezávislý odvolací orgán. Na území ČR by působily pouze lokální pracoviště tohoto centrálního úřadu. Z právního hlediska by se takto přinejmenším odstranily spory o příslušnost a zlepšila by se právní jistota a jasnost právního řádu. Celníci by nadále vykonávali pouze pravomoci spojené s přeshraničním přechodem zboží a nynější zbytková působnost by byla převedena na jiné orgány. S ohledem na dvojí funkci celníků, tj. orgánu výkonu celní služby a příslušníků veřejného bezpečnostního sboru, by i Finanční správa ČR mohla využít pravomocí příslušející pouze těmto příslušníkům, čehož by mohlo být využito např. při vyšetřování správních deliktů a trestných činů v oblasti hospodářské kriminality.

Na druhé straně je třeba připomenout, že zamýšlené pojetí by bylo velice náročné na změny v oblasti informačních technologií a řízení pracovníků. I přesto si myslím, že jeden centrální úřad s širokou působností je schopen se lépe přizpůsobit zavedení JIM a zároveň klást větší důraz na využití elektronických prostředků ze strany samotných poplatníků daní a cel.

Matouš Zavadil

Mgr. Matouš Zavadil,
právník

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Zákon č. 456/2011 Sb. , o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Důvodová zpráva k zákonu č. 456/2011 Sb. , o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Sněmovní tisk 450/0, část ½ Vl.n.z., o Finanční správě České republiky.
[3] Důvodová zpráva k zákonu č. 17/2012 Sb. , o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Sněmovní tisk 452/0, část č. 1/4 Vl.n.z., o Celní správě České republiky – EU.
[4] Jinými slovy finanční orgány u správních úřadů kontrolují, zda poplatky, které jsou příjmem státního rozpočtu, jsou včas a ve výši odpovídající tomuto zákonu vyměřovány, vybírány, placeny, popřípadě vráceny. Správa poplatků se řídí zákonem č. 634/2004 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona
č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
[5] K porušení rozpočtové kázně může dojít např. neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu nebo neprovedením odvodu příspěvkovou organizací.
[6] K zajištění efektivního fungování Jednotného vnitřního trhu EU bylo potřeba zajistit možnost vymáhání pohledávek vzniklých v jednom členském státě ve druhém členském státě. Vzájemná pomoc v této oblasti spočívá ve skutečnosti, že dožádaný úřad poskytne dožadujícímu orgánu informace, které budou pro něj užitečné při vymáhání pohledávek vzniklých v členském státě, v němž je sídlo dožádaného úřadu. Dále dožádaný úřad dlužníkovi oznámí všechny úkony vztahující se k těmto pohledávkám, které vyplývají z daného členského státu, a na žádost dožadujícího orgánu může vymáhat pohledávky v členském státě, v němž sídlí. (Srov. zákon
č. 191/2004 Sb. , o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, ve znění pozdějších předpisů. GROSSOVÁ, Marie. Mezinárodní pomoc při vymáhání některých finančních pohledávek[online]. epravo.cz, 23. 3. 2004 [cit. 13. 12. 2012]. Dostupné >>> zde.)
[7] Zákon č. 676/2004 Sb. , o povinném značení líhu a o změně zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších.
[8] Zákon č. 111/1994 Sb. , zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 64/1987 Sb. Ministra zahraničních věcí o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
[9] Srov. § 125 n. zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
[10] Zákon č. 185/2001 Sb. , o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 477/2001 Sb. , o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[11] Zákon č. 201/2012 Sb. , o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
[12] Zákon č. 100/2004 Sb. , o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů.
[13] Srov. § 161 DŘ, § 106 SŘ, § 5 odst. 4 písm. m) ZoCelSpr.
[14] Srov. ŠIMEK, Karel. In BAXA, Josef, DRÁB, Ondřej, KANIOVÁ, Lenka, LAVICKÝ, Petr, SCHILLEROVÁ, Alena, ŠIMEK, Karel, ŽIŠKOVÁ, Marie. Daňový řád. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. s. 991 (§ 161 daňového řádu).
[15] Srov. VEDRAL, Josef. Správní řád – komentář. 2 aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Nakladatelství Polygon, 2012. s. 904-905 (§ 106 správního řádu).
[16] § 4 zákona č. 239/2000 Sb. , o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů.
[17] S využitím internetových serverů www.hmrc.gov.uk, www.politics.co.uk, www.adviceguide.org.uk, www.gov.uk, www.cabinetoffice.gov.uk, www.nibusinessinfo.co.uk, www.justice.gov.uk, www.nao.org.uk, www.audit-commission.gov.uk.
[18] Tyto fondy byly založeny roku 2005 pro děti žijící ve Velké Británii, nespadající pod imigrační kontrolu a pobírající příspěvek na dítě. Smyslem fondu je naučit děti hospodařit s vlastními financemi a zároveň jim poskytnout určitou finanční částku do začátku jejich zletilosti. Fond je koncipován tak, že při narození dítěte, při dosažení sedmi a dvanácti let věku je dítěti státem poskytnuta finanční prémie a dále je umožněno rodinným příslušníkům a přátelům, aby dítěti do jeho fondu rovněž přispívali. Finanční částka z fondu musí být investována buď do spořicího účtu, do akciových fondů nebo do podílových fondů. Od 16. roku věku si dítě fond spravuje samo a od 18. roku může čerpat naspořené peníze. Tento program byl pozastaven roku 2010 zákonem Savings Accounts and Health in Pregnancy Grant Act 2010 a v současné době jsou spravovány pouze již započaté fondy. (MAXWELL, Dominic. Child Trust Fund [online]. IPPR, 1.3 2006 [cit. 7. 1. 2013]. Dostupné>>> zde.)
[19] Jedná se o institut, který by se vzhledem k českému právnímu řádu dal připodobnit
ke státní sociální podpoře, neboť se jedná o dávky poskytnuté žadateli nemající dostatečné finanční prostředky. Žadatel může žádat buď o Child Tax Credits (obdoba příspěvku na dítě) pokud má dítě v péči a splňuje další podmínky (věk, příjem do určité hranice atd.) anebo může žádat o Working Tax Credits, který je určen pro pracující (podmínky: věk, počet odpracovaných hodin, příjem do určité hranice atd.). Srov. Tax Credits [online]. GOV.UK, [cit. 7.1.2013]. Dostupné >>> zde.
[20] HAZELL, Tony. Taxman hid truth about code chaos [online]. Mail Online, 17.2.2010 [cit. 14.1.2013]. Dostupné >>> zde.
[21] HOPE, Jenny, DANIEL, Martin. Chaos at the tax office: After six million pay wrong tax, MPs launch a scathing attack on 'ineptitude' [online]. Mail Online, 29.7.2011, [cit. 14.1.2013]. Dostupné >>> zde.