11. 1. 2017
ID: 104709upozornění pro uživatele
Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a nekolidujícího výdělku) od 1. 1. 2017 a předpokládané změny v r. 2017
Od 1. ledna 2017 se na základě pravidelné každoroční úpravy zvyšují maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného data se zvyšuje, pokud jde o další možné příjmy uchazečů o zaměstnání, a to na základě valorizace minimální mzdy, i limit povoleného výdělku pro uchazeče o zaměstnání nepobírající podporu v nekolidujícím zaměstnání.
Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2016 činila 27 000 Kč. (Její výše byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 448/2016 Sb. )
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 15 660 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla podána po 31. prosinci 2016, tedy v r. 2017. (Jestliže byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě do 31. prosince 2016, pak její maximální možná výše činí 15 024 Kč měsíčně.)
Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené v r. 2017 tak může dosáhnout až 17 550 Kč za měsíc. (Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci v r. 2016, činí maximální podpora při rekvalifikaci 16 837 Kč.)
Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání) se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. Podpora v nezaměstnanosti tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby 4 050 Kč, 3 240 Kč, 2 970 Kč (dosud šlo resp. jde o částky 3 886 Kč, 3 109 Kč a 2 850 Kč). Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14 násobek příslušné částky, tedy 3 780 Kč (dosud šlo resp. jde o částku 3 627 Kč).
Příjem z nekolidujícího zaměstnání
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání ve smyslu ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (která byla zvýšena od 1. 1. 2017 a stanovena na 11 000 Kč za měsíc), nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. (V případě výkonu více činností se výdělky sčítají.) Uchazeč o zaměstnání, který vykonává činnost v tzv. nekolidujícím zaměstnání dle ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nekolidující zaměstnání je tak výhodné zejména pro ty uchazeče, kterým vůbec nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim uplynula podpůrčí doba pro její poskytování a již nárok na podporu nemají. (Výkon práce v rámci nekolidujícího zaměstnání nesmí ovšem bránit uchazeči o zaměstnání v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce.) Měsíční výdělek zaměstnance, který je současně uchazečem o zaměstnání, aniž pobírá podporu v nezaměstnanosti, tak nesmí od 1. 1. 2017 přesáhnout namísto dosavadních 4 950 Kč nově 5 500 Kč měsíčně.
Legislativně se však připravuje změna, která zřejmě nabude účinnosti v průběhu r. 2017, spočívající v tom, že nekolidující zaměstnání již nebude možno vykonávat na dohodu o provedení práce,[1] která je v praxi pro nekolidující zaměstnání logicky s ohledem na své výhody pro oba její účastníky nejužívanějším pracovně-právním vztahem, uchazeči o zaměstnání dosud činní na dohodu o provedení práce tak budou muset přejít na pro ně z hlediska pojistných odvodů méně výhodnou dohodu o pracovní činnosti – nelze totiž předpokládat, že by zaměstnavatelé s ohledem na komplikace a zvýšení nákladů na pracovní sílu, které by jim to přineslo, umožnili zaměstnancům přejít do pracovního poměru, ovšem pokud budou přijaty změny předpokládané ve vládní novele zákoníku práce,[2] tak i náklady na zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti vzrostou, takže možná vůbec poklesne zájem zaměstnavatelů zaměstnávat uchazeče o zaměstnání v nekolidujícím zaměstnání. Změna je odůvodňována tím, že práce na dohodu o provedení práce poskytuje zaměstnanci „oslabenou ochranu“ např. ve vztahu k účasti na nemocenském pojištění. Rovněž tento způsob výkonu nekolidujícího zaměstnání ve většině případů nesměřuje, a to ani ze strany zaměstnavatelů, k vytvoření podmínek pro to, aby se uchazeči o zaměstnání trvale uplatnili na trhu práce. Nemocenské pojištění z dohody o provedení práce vzniká až od příjmu 10 001 Kč za měsíc, kterého nelze v nekolidujícím zaměstnání dosáhnout. Nemocenské pojištění z dohody o pracovní činnosti vzniká od výdělku 2 500 Kč měsíčně. To ovšem znamená, že si sice budou moci zaměstnanci v nekolidujícím zaměstnání - tedy uchazeči o zaměstnání více vydělat, namísto dosavadního maxima 4 950 Kč 5 500 Kč, ale nebude to trvat dlouho, o tuto výhodu záhy přijdou, protože v intervalu výdělku od 2 500 Kč do 5 500 Kč budou nově platit oni i zaměstnavatelé povinné pojistné odvody, takže se jim čistý výdělek sníží.
Adolf Maulwurf
_______________________________
[1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2016 činila 27 000 Kč. (Její výše byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 448/2016 Sb. )
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 15 660 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla podána po 31. prosinci 2016, tedy v r. 2017. (Jestliže byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě do 31. prosince 2016, pak její maximální možná výše činí 15 024 Kč měsíčně.)
Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené v r. 2017 tak může dosáhnout až 17 550 Kč za měsíc. (Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci v r. 2016, činí maximální podpora při rekvalifikaci 16 837 Kč.)
Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání) se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. Podpora v nezaměstnanosti tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby 4 050 Kč, 3 240 Kč, 2 970 Kč (dosud šlo resp. jde o částky 3 886 Kč, 3 109 Kč a 2 850 Kč). Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14 násobek příslušné částky, tedy 3 780 Kč (dosud šlo resp. jde o částku 3 627 Kč).
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání ve smyslu ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (která byla zvýšena od 1. 1. 2017 a stanovena na 11 000 Kč za měsíc), nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. (V případě výkonu více činností se výdělky sčítají.) Uchazeč o zaměstnání, který vykonává činnost v tzv. nekolidujícím zaměstnání dle ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nekolidující zaměstnání je tak výhodné zejména pro ty uchazeče, kterým vůbec nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim uplynula podpůrčí doba pro její poskytování a již nárok na podporu nemají. (Výkon práce v rámci nekolidujícího zaměstnání nesmí ovšem bránit uchazeči o zaměstnání v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce.) Měsíční výdělek zaměstnance, který je současně uchazečem o zaměstnání, aniž pobírá podporu v nezaměstnanosti, tak nesmí od 1. 1. 2017 přesáhnout namísto dosavadních 4 950 Kč nově 5 500 Kč měsíčně.
Legislativně se však připravuje změna, která zřejmě nabude účinnosti v průběhu r. 2017, spočívající v tom, že nekolidující zaměstnání již nebude možno vykonávat na dohodu o provedení práce,[1] která je v praxi pro nekolidující zaměstnání logicky s ohledem na své výhody pro oba její účastníky nejužívanějším pracovně-právním vztahem, uchazeči o zaměstnání dosud činní na dohodu o provedení práce tak budou muset přejít na pro ně z hlediska pojistných odvodů méně výhodnou dohodu o pracovní činnosti – nelze totiž předpokládat, že by zaměstnavatelé s ohledem na komplikace a zvýšení nákladů na pracovní sílu, které by jim to přineslo, umožnili zaměstnancům přejít do pracovního poměru, ovšem pokud budou přijaty změny předpokládané ve vládní novele zákoníku práce,[2] tak i náklady na zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti vzrostou, takže možná vůbec poklesne zájem zaměstnavatelů zaměstnávat uchazeče o zaměstnání v nekolidujícím zaměstnání. Změna je odůvodňována tím, že práce na dohodu o provedení práce poskytuje zaměstnanci „oslabenou ochranu“ např. ve vztahu k účasti na nemocenském pojištění. Rovněž tento způsob výkonu nekolidujícího zaměstnání ve většině případů nesměřuje, a to ani ze strany zaměstnavatelů, k vytvoření podmínek pro to, aby se uchazeči o zaměstnání trvale uplatnili na trhu práce. Nemocenské pojištění z dohody o provedení práce vzniká až od příjmu 10 001 Kč za měsíc, kterého nelze v nekolidujícím zaměstnání dosáhnout. Nemocenské pojištění z dohody o pracovní činnosti vzniká od výdělku 2 500 Kč měsíčně. To ovšem znamená, že si sice budou moci zaměstnanci v nekolidujícím zaměstnání - tedy uchazeči o zaměstnání více vydělat, namísto dosavadního maxima 4 950 Kč 5 500 Kč, ale nebude to trvat dlouho, o tuto výhodu záhy přijdou, protože v intervalu výdělku od 2 500 Kč do 5 500 Kč budou nově platit oni i zaměstnavatelé povinné pojistné odvody, takže se jim čistý výdělek sníží.
Reklama
_______________________________
[1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
