Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a výdělku v nekolidujícím zaměstnání) k 1. 1. 2025
Od 1. ledna 2025 se zvyšují s ohledem na nárůst průměrné mzdy maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného data se zvyšuje, a to na základě valorizace minimální mzdy, i limit povoleného výdělku pro uchazeče o zaměstnání nepobírající podporu a činné v tzv. nekolidujícím zaměstnání.
Podpora v nezaměstnanosti
Podpora v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající část podpůrčí doby 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání nebo vyměřovacího základu OSVČ na důchodové pojištění.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2024 činila 45 107 Kč. Její výše byla vyhlášena pro účely zákona o zaměstnanosti Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 411/2024 Sb. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 26 163 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla podána po 31. prosinci 2024, tedy již v novém r. 2025. (Jestliže však byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě vloni do 31. prosince 2024, pak její maximální možná výše činí a zůstává na úrovni dosavadního maxima 24 608 měsíčně. - Kdo již podporu v nezaměstnanosti pobírá (pobíral), tak se ho valorizace její maximální částky od 1. 1. 2025 netýká.)
Podpora při rekvalifikaci
Podpora při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené nově v r. 2025 tak může dosáhnout až 29 320 Kč za měsíc. (Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci již v r. 2024, činí maximální podpora při rekvalifikaci nadále 27 578 Kč.)
Výše dávky, když ji není z čeho spočítat
Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení, pokud uchazeč o zaměstnání podnikal před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání jako osoba samostatně výdělečně činná), anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit,[1] jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání) se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.
|
Délka podpůrčí doby podpory v nezaměstnanosti |
Výše podpory v nezaměstnanosti (ze statisticky zjištěné průměrné mzdy) |
Výše podpory v nezaměstnanosti z r. 2025 (a dosud v r. 2024) za měsíc |
|
první 2 měsíce |
15 % |
6767 Kč (6365 Kč) |
|
další 2 měsíce (3. a 4.) |
12 % |
5413 Kč (5092 Kč) |
|
po zbývající dobu |
11 % |
4962 Kč (4667 Kč) |
Podpora při rekvalifikaci po celou dobu rekvalifikace činí 14 % průměrné mzdy, takže nově v r. 2025 je to 6315 Kč (dosud v r. 2024 to bylo 5940 Kč.)
Povolený výdělek v nekolidujícím zaměstnání
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (na rozdíl od nároku na podporu v nezaměstnanosti) podle ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti (srov. s ust. § 39 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti) nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti (nikoliv dohody o provedení práce) pokud měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy (v hrubém) – čili nově od 1. 1. 2025 polovinu z 20 800 Kč, takže 10 400 Kč [2] (dosud v r. 2024 to bylo 9450 Kč), přičemž pokud by nezaměstnaný vykonával více takových činností, tak se výdělky sčítají. Jde o tzv. nekolidující zaměstnání.
Dohoda o provedení práce není pro uchazeče o zaměstnání povolena, ale limit pro placení pojistného z odměny z dohody o pracovní činnosti byl znovu zvýšen
Již předčasem byla zrušena možnost vykonávat nekolidující zaměstnání na dohodu o provedení práce. Šlo v rámci tohoto opatření o to přinutit uchazeče o zaměstnání činné (a vydělávající si) v nekolidujícím zaměstnání k účasti na pojistných systémech (nemocenském, důchodovém). V této souvislosti je nutno připomenout, že účast na nemocenském pojištění, a tak i povinnost platit pojistné odvody srážené zaměstnavatelem (a to nejen na nemocenské a důchodové pojištění, ale samozřejmě též na zdravotní pojištění) ze sjednané odměny vyplývající z dohody o pracovní činností vzniká od 1. 1. 2025 nově až od částky 4500 Kč,[3] takže do částky příjmu 4499 Kč může uchazeč o zaměstnání mít příjem jako čistý, tedy plný (při současném zohlednění slevy na dani z příjmu ihned při zúčtování a výplatě odměny nebo při následném zúčtování srážkové daně).
Plnění povinností vůči úřadu práce
Výkon práce v takovém nekolidujícím zaměstnání musí uchazeč nahlásit úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo v den nástupu do výdělečné činnosti a ta mu nesmí bránit v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce.
Možnost pracovat a vydělávat si v nekolidujícím zaměstnání je tedy určena uchazečům, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, buď vůbec (protože nesplnili podmínky pro přiznání sociální dávky - kupř. protože nezískali v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců nebo nesplnili podmínky pro přiznání sociální dávky v případě opětovného zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání ve smyslu ust. § 48 a 49 zákona o zaměstnanosti), nebo po vyčerpání podpůrčí doby (která trvá maximálně: 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku, přičemž rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.)
Adolf Maulwurf
[1] Nemožnost určit vyměřovací základ může nastat v situaci kdy je samostatná výdělečná činnost zahájena a zároveň ukončena v témže kalendářním roce, přičemž je rovněž v tomto roce podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (s tím, že zbývající potřebná část do doby důchodového pojištění - 12 měsíců v posledních 2 letech - jako podmínky pro vznik nároku na podporu - je splněna předchozím zaměstnáním nebo započtením náhradní doby z předchozího roku). Např. zaměstnanci skončí zaměstnání nebo rodiči podpůrčí doba rodičovského příspěvku k 31. prosinci, přičemž od 1. 1edna následujícího kalendářního roku začne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, avšak tuto činnost ukončí v průběhu roku. Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nelze vyměřovací základ určit dříve než v dalším následujícím kalendářním roce po podání přehledu příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok. Je tak nutno postupovat dle ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
