Vazba, trest odnětí svobody a nemocenské pojištění
Osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě jsou poplatníky pojistného na sociální zabezpečení, a proto jsou tyto osoby účastny nemocenského pojištění, a to nemocenského zabezpečení podle zvláštní právní úpravy –vyhlášky č. 141/1958 Ú.l. (o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, v platném znění).
· nemocenské a
· peněžitá pomoc v mateřství.
Nároky z nemocenského pojištění pracovníků ve vazbě a zaměstnanců v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody upravuje vyhláška č. 143/1965 Sb. , o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, v platném znění.
Byl-li zaměstnanec vzat do vazby, neposkytují se mu za dobu, po kterou je ve vazbě, dávky, které by mu jinak z jeho nemocenského pojištění příslušely. Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství mohou být vypláceny i za dobu vazby, jsou-li jinak pro to splněny podmínky, rodinným příslušníkům zaměstnance vzatého do vazby, a to až do výše tří čtvrtin. Poskytnutí nemocenských dávek je pouze fakultativní. O přiznání dávky rozhoduje na základě písemné žádosti zaměstnance či jeho rodinného příslušníka (event. zákonného zástupce, je-li rodinným příslušníkem nezletilé dítě) dle sídla zaměstnavatele místně příslušná okresní (Pražská) správa sociálního zabezpečení.
Byl-li zaměstnanec propuštěn z vazby a v souvisejícím trestním řízení nebyl odsouzen, poskytne se mu zadržená dávka, popřípadě její zadržená část, jsou-li jinak pro poskytnutí dávky splněny podmínky.
Nemocenské pojištění zaměstnance, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody, zaniká po dobu výkonu tohoto trestu, i když po tuto dobu trvá pracovní poměr. – Po dobu výkonu trestu odnětí svobody nenáleží odsouzenému zaměstnanci dávky z jeho zaniklého nemocenského pojištění vůbec, a to ani z důvodu ochranné lhůty. Pouze v případě, že odsouzený nastoupil výkon trestu odnětí svobody v době, kdy byl práce neschopen a pobíral nemocenské, může okresní správa sociálního zabezpečení povolit na základě písemné žádosti, jsou-li jinak splněny podmínky, aby se nemocenské vyplácelo rodinným příslušníkům odsouzeného zaměstnance, nejvýše však do tří čtvrtin; předpokladem je, že u odsouzeného nemohlo pro pracovní neschopnost vzniknout nemocenské pojištění odsouzených. Obdobně to platí i pro peněžitou pomoc v mateřství, pokud by trest nastoupila zaměstnankyně, která pobírá peněžitou pomoc v mateřství. Výplatu peněžité pomoci v mateřství až do výše tří čtvrtin je možno povolit též ženě ve výkonu trestu odnětí svobody, která má u sebe dítě, o které se stará.
Po propuštění z výkonu trestu se obnovuje nemocenské pojištění odsouzeného zaměstnance za předpokladu, že jeho dřívější pracovní poměr zůstal i po dobu výkonu trestu odnětí svobody zachován a trvá i v době po propuštění na svobodu. Nastal-li však důvod k poskytnutí některé dávky ještě před propuštěním na svobodu nebo sice po propuštění, ale dříve než zaměstnanec nastoupil opět do zaměstnání, posuzuje se nárok na takovou dávku podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených, tedy již zmíněné vyhlášky č. 141/1958 Ú. l.
Richard W. FETTER
právník
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz