V českém důchodovém pojištění můžeme rozlišit dva druhy důchodů a to důchody originální a důchody derivativní. Kriteriem pro rozlišení je osoba příjemce dávky. V případě, že je osoba příjemce dávky totožná s osobou účastníka původního vztahu, jde o důchod originální. Pokud je příjemcem dávky někdo jiný než účastník pojistného vztahu, hovoříme o důchodu derivativním.. Vdovský a vdovecký důchod spadá do posledně zmiňované kategorie. Jde o důchod derivativní čili odvozený, což spočívá ve skutečnosti, že nárok na vdovský či vdovecký důchod je odvozen z účasti zemřelého manžela na důchodovém pojištění.

Vdova či vdovec má nárok na vdovský důchod, pokud zemřelý manžel či manželka byl poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu nebo také v tom případě, že zemřelý manžel či manželka splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu.
Základní doba poskytování vdovského důchodu je stanovena na jeden rok od smrti manžela. Po uplynutí této doby existuje možnost dalšího poskytování vdovského důchodu v případě, že jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro tuto situaci. Vdova má nárok na vdovský důchod po uplynutí jednoho roku, pokud pečuje o nezaopatřené dítě, nebo pečuje o nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči, nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné nebo pečuje o převážně nebo úplně bezmocného svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela ( převážně bezmocná je osoba, která kromě dlouhodobé pomoci jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech, například při mytí, česání a oblékání potřebuje i pravidelnou pomoc, popřípadě soustavný dohled jiné osoby při hlavních životních úkonech, například při chůzi a při výkonu fyziologické potřeby, vždy je to osoba úplně nevidomá, úplně bezmocná je osoba, která zcela pozbyla schopnost sebeobsluhy, potřebuje soustavné ošetřování a je odkázána trvale na pomoc jiné osoby při všech životních úkonech), který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let, nebo je (vdova) plně invalidní, nebo dosáhla věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Pro vdovce jsou podmínky na další trvání vdovského důchodu stanoveny stejně s výjimkou podmínky dosažení věkové hranice, která je u mužů stanovena na 58 let nebo na důchodový věk, je-li důchodový věk nižší. Pokud tedy nejsou splněny podmínky pro další trvání vdovského nebo vdoveckého důchodu, nárok na něj zaniká. V souladu se zákonem o důchodovém pojištění, ale existuje možnost na obnovení tohoto nároku a to v případě, že se splní některá z výše uvedených podmínek pro další trvání důchodu do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.

Nárok na vdovský a vdovecký důchod zaniká uzavřením nového manželství. Nárok na vdovský důchod zaniká i dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova nebo vdovec úmyslně způsobil(a) smrt manžela jako pachatel(ka), spolupachatel(ka) nebo účastník trestného činu.
Výše vdovského a vdoveckého důchodu se skládá jednak ze základní výměry, kterou je částka 1310 Kč měsíčně a z procentní výměry, jež činí 50 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti, nebo 50 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz