Veřejná důtka na radnici

Vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci jsou obecně upraveny v zákoníku práce a dále pak speciálně pro úředníky územních samospráv (předpokládejme, že Vaše manželka pracuje na úřednické pozici nikoliv jako kupř.uklízečka) platí zákon č 312/2002 Sb. , o úřednících územních samosprávných celků.

Otázka:
Manželka pracuje na městském úřadě. Vedoucí jejího odboru jí pohrozila, že v případě opakované nekvalitní práce bude o tom informováno v městském zpravodaji. Také jí naznačila, že jí může být udělena veřejná důtka před všemi pracovníky městského úřadu. Existuje v dnešní době taková možnost?

Odpověď:
Podle stávající právní úpravy, není takový postup v žádném případě možný. Vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci jsou obecně upraveny v zákoníku práce a dále pak speciálně pro úředníky územních samospráv (předpokládejme, že Vaše manželka pracuje na úřednické pozici nikoliv jako kupř.uklízečka) platí zákon č 312/2002 Sb. , o úřednících územních samosprávných celků. Pro informační komplexnost dodejme, že úředníkem se pro účely zákona č 312/2002 Sb. rozumí zaměstnanec územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do městského úřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného statutárního města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo do úřadu městské části hlavního města Prahy. A dále pak, že z.č 312/2002 Sb. vystupuje ve vztahu k zákoníku práce jako lex specialis, a pracovněprávní vztahy úředníků územních samosprávných celků se vztahuje zákoník práce, nestanoví-li zákon jinak.
Zde jsou tedy jasně vymezena práva a povinnosti zaměstnanců. Sankce za porušení pracovní kázně v podobě Vámi zmiňované „veřejné důtky“ , ani sankce v podobě možnosti jakéhosi veřejného informování v městském zpravodaji v současném zákoníku práce ani v zákoně č 312/2002 Sb. obsaženy nejsou. Podle platného a účinného právního stavu není možné zaměstnance za porušení pracovní kázně sankcionovat ani veřejnou důtkou či napomenutím, ani převáděním na jinou práci. Také není možné používat sankci snižování platu ( s výjimkou snížení či úplným zrušením složky tzv. „osobního ohodnocení“) . Jedinou možnou legální sankcí dnes je rozvázání pracovního poměru, a to buď výpovědí nebo okamžitým zrušením. Pro úplnost je třeba dodat, že zavedení výše popsaných sankcí není z teoreticko- právního hlediska možné ani pokud by byla zakotvena v kolektivní smlouvě u daného zaměstnavatele. Takové ustanovení kolektivní smlouvy by bylo ex lege neplatné, jelikož předmětné kolektivní smlouvy mohou zaměstnancům zajišťovat sice určité výhody nad rámec zákoníku práce, avšak nikdy nesmí zhoršovat jejich postavení. A zavedení jistých „mimořádných“ pracovněprávních sankcí a la veřejná důtka nebo veřejné napomenutí je nutno za takové zhoršení postavení samozřejmě považovat. Zopakujme si, že pokud je určité ustanovení kolektivní smlouvy v rozporu s platnými právními předpisy, pak je v této části kolektivní smlouva neplatná.

Mgr. Petr Kolman





© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

• Tweet