První možností, jak zvýšit hodnotu vlastního kapitálu, je prostřednictvím zvýšení základního kapitálu společnosti. Tento způsob je v zásadě shodný jak pro společnost s ručením omezeným, tak i pro společnost akciovou. Jde o formalizovaný proces, který zahrnuje zejména následující kroky:

• přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu ve formě notářského zápisu. Tento notářský úkon je zpoplatněn podle výše částky, o kterou se zvyšuje základní kapitál;
• v případě akciové společnosti musí představenstvo do 30 dnů od rozhodnutí podat návrh na zápis tohoto rozhodnutí do obchodního rejstříku;
• převzetí závazku ke zvýšení základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným, resp. upsání akcií u akciové společnosti;
• uhrazení částky na speciální bankovní účet, kde bude tato částka blokována do doby, než bude zvýšení základního kapitálu zapsáno v obchodním rejstříku;
• zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Opačný postup, tj. snížení základního kapitálu, je podobně formalizovaný proces, který navíc ukládá společnosti povinnost vyzvat dvakrát věřitele ve stanoveném období, aby přihlásili své pohledávky. Přihlášeným věřitelům je pak společnost povinna poskytnout přiměřené zajištění jejich pohledávek nebo tyto pohledávky uspokojit, zhorší-li se snížením základního kapitálu dobytnost jejich pohledávek.

Z výše uvedeného je patrné, že pokud společnost potřebuje rychle navýšit nebo snížit vlastní kapitál, je postup pomocí zvýšení nebo snížení základního kapitálu zdlouhavý a nepraktický.

Vklady do ostatních kapitálových fondů – příplatky mimo základní kapitál

Oproti předchozímu způsobu zvýšení vlastního kapitálu představují vklady do ostatních kapitálových fondů - příplatky mimo základní kapitál - relativně rychlý a pružný způsob zvýšení vlastního kapitálu.

Na rozdíl od zvyšování základního kapitálu však existují rozdíly mezi úpravou pro společnost s ručením omezeným a pro akciovou společnost.

Příplatek mimo základní kapitál u společnosti s ručením omezeným

Příplatek mimo základní kapitál pro společnost s ručením omezeným je upraven v ustanovení § 121 obchodního zákoníku.

Příplatek může být buď povinný, nebo dobrovolný.

Pokud jde o povinný příplatek, může společenská smlouva určit, že valná hromada je oprávněna uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál peněžitým plněním nad výši vkladu až do poloviny základního kapitálu podle výše svých vkladů.

Dobrovolný příplatek může společník poskytnout se souhlasem valné hromady (příp. jediného společníka) v libovolné výši.

Pro rozhodnutí valné hromady o příplatku mimo základní kapitál je zákonem vyžadována forma notářského zápisu. Sepsání notářského zápisu je zpoplatněno stejně jako v případě zvyšování základního kapitálu. Protože se však příplatky mimo základní kapitál nezapisují do obchodního rejstříku, v praxi se často forma notářského zápisu nedodržuje, a odpadají tedy jakékoli notářské poplatky. Formálně však takové řešení není v souladu se zákonem.

Příplatky mimo základní kapitál mohou být vráceny zpět společníkům jen v rozsahu, v jakém převyšují ztráty společnosti. Stejně tak musejí být při vrácení příplatků dodržena pravidla pro distribuci vlastních zdrojů společnosti. Společnost s ručením omezeným nesmí vyplatit vlastní zdroje, je-li vlastní kapitál zjištěný z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo by v důsledku rozdělení zisku byl nižší než základní kapitál společnosti zvýšený o tu část rezervního fondu nebo ty rezervní fondy, které podle zákona a společenské smlouvy nesmí společnost použít k plnění společníkům.

O vrácení příplatků musí rozhodnout valná hromada společnosti. 

Příplatky se vrácejí zpět jen těm společníkům, kteří je poskytli, a to v poměru k výši jimi poskytnutých příplatků.

Na rozdíl od snižování základního kapitálu se tedy jedná o neformální postup, který není potřeba zapisovat do obchodního rejstříku nebo oznamovat věřitelům společnosti. 

Příplatek mimo základní kapitál u akciové společnosti

Právní úprava příplatku mimo základní kapitál pro akciovou společnost v obchodním zákoníku zcela chybí. Nicméně většina odborných názorů [1] se přiklání k tomu, že absence zákonné úpravy neznamená nemožnost akcionářů poskytnout dobrovolný příplatek mimo základní kapitál akciové společnosti, neboť jeden ze základních ústavních principů stanoví, že „každý může činit, co není zákonem zakázáno…“ [2].

Podobně jako u společnosti s ručením omezeným musí i ze strany akciové společnosti být dán souhlas s přijetím dobrovolného příplatku. Názory na to, který orgán akciové společnost takový souhlas uděluje, se liší, nicméně přikláníme se k závěru, že je to valná hromada, pokud tak určují stanovy (v souladu s požadavkem ustanovení § 187 odst. 2 obchodního zákoníku). V případě že stanovy rozhodování o příplatcích neupravují, spadá toto rozhodnutí do působnosti představenstva.

Pokud jde o formu rozhodnutí, tj. zda je nutný notářský zápis z rozhodování valné hromady, příp. představenstva, přikláníme se k závěru, že notářský zápis není nutný, neboť chybí výslovný požadavek zákona.

Při vrácení příplatků zpět akcionářům musejí být, stejně jako v případě společnosti s ručením omezeným, zachována pravidla pro distribuci vlastních zdrojů akciové společnosti a vrácení příplatků musí být schváleno valnou hromadou akciové společnosti. 

Pokud jde o to, komu mají být příplatky vráceny, přikláníme se k názoru, že nelze použít analogicky úpravu pro společnost s ručením omezeným. Akciová společnost může bezúplatně převádět majetek na akcionáře pouze v případech, kdy to zákon výslovně dovoluje. Vzhledem k absenci speciální úpravy pro vrácení příplatku akcionáři je tedy potřeba postupovat podle obecných pravidel pro distribuci vlastních zdrojů společnosti a podle zásad rovného zacházení s akcionáři. Vrácené příplatky by tedy měly být mezi akcionáře distribuovány podle jejich podílu na základním kapitálu společnosti, nikoliv podle poměru k výši jimi poskytnutých příplatků.

Vrácení příplatků u akciové společnosti se stejně jako vrácení příplatků u společnosti s ručením omezeným nezapisuje do obchodního rejstříku ani neoznamuje věřitelům společnosti. 

Závěrem

Pokud společnost potřebuje navýšit vlastní kapitál, představují vklady do ostatních kapitálových fondů rychlou a flexibilní alternativu ke zvýšení základního kapitálu.

Hlavní výhodou vkladů do ostatních kapitálových fondů je téměř nulová administrativa a náklady.

Při vrácení takových vkladů pak odpadá povinnost zápisu do obchodního rejstříku, oznamovací povinnosti a případná ingerence ze strany věřitelů. 
 

Mgr. Zuzana Stuchlíková

Mgr. Ing. Michal Růžička
 

DVOŘÁK & SPOL., advokátní kancelář, s.r.o.

Oasis Florenc
Pobřežní 12
186 00 Praha 8

Tel.: +420 255 706 500
Fax:  +420 255 706 550
e-mail: office@akds.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Např. Dědič, J. Příplatek akcionáře na vytvoření vlastního kapitálu mimo základní kapitál. In Pocta Miloši Tomsovi k 80. narozeninám. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2006, str. 94 an.
[2] Článek 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
 

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz