PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2002
IV. volební období
___________________________________________________________




133



Vládní návrh




na vydání



zákona, kterým se mění zákon č. 539/1992 Sb. , o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb.



ZÁKON

ze dne ……. 2003,

kterým se mění zákon č. 539/1992 Sb. , o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb.


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



Čl. I


Zákon č. 539/1992 Sb. , o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb. , se mění takto:

1. V § 3 odst. 1 se na začátek písmene b) vkládá slovo „klenotnické“, písmeno „a“ se nahrazuje čárkou a za slovo „polotovary“ se vkládají slova „a pájky“.

2. V § 3 odst. 1 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:
„d) české mince z drahých kovů vydané podle zvláštního právního předpisu1) (dále jen „české mince“),
1) § 12 zákona č 6/1993 Sb. , o České národní bance.“.

3. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) opotřebené, neúplné nebo poškozené zboží obchodované zpravidla za cenu v něm obsaženého drahého kovu (dále jen „zlomky“).“.

4. V § 4 písmeno c) zní:
„c) starým zbožím zboží v jednotlivých kusech různých vzorů, staršího a neuvedeného původu nebo zboží, které neprošlo tuzemskou puncovní kontrolou nebo je k puncovní kontrole předkládá jiná osoba než jejich výrobce anebo dovozce, popřípadě je předkládáno osobou bez živnostenského nebo jiného oprávnění k podnikání,“.

5. V § 4 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).

6. V § 4 písm. d) se slova „a majitel požaduje opravu, včetně úředního označení“ nahrazují slovy „pokud objednatel opravy písemně nepožádal, aby oprava byla provedena bez úředního označení,“.

7. V § 4 písmeno f), včetně poznámky pod čarou č. 2 zní :
„f) výrobcem podnikatel, jehož oprávnění k podnikání upravuje zvláštní právní předpis2),
2) Zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

8. V § 4 písm. g) se za slova „obstarání prodeje,“ vkládají slova „nabízení k prodeji,“.

9. V § 4 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:
„h) výrobní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak, přidělený Puncovním úřadem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení nebo obchodní firmy výrobce, s doplňujícími znaky, umístěný v charakterizujícím ohraničení, určený k ozna-čování výrobcem produkovaného zboží,
i) odpovědnostní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak, přidělený Puncovním úřadem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení nebo obchodní firmy obchodníka s doplňujícími znaky, umístěný v charakterizujícím ohraničení, určený k označování obchodníkem dovezeného zboží.“.

10. V § 5 odst. 1 písm. a) se za slova „pro zboží zlaté“ vkládají slova „ryzost č. 0…..…..999/1000“.

11. V § 5 odst. 1 písm. b) se za slova „pro zboží stříbrné“ vkládají slova „ryzost č. 0……..999/1000“.

12. V § 5 odst. 1 písm. c) se za slova „pro zboží platinové“ vkládají slova „ryzost č. 0…....999/1000“.

13. V § 5 odst. 2 se slova „583/1000 u zlatého cizího zboží a ryzost“ zrušují a slovo „považují“ se nahrazuje slovem „považuje“.

14. § 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a zní:

㤠6
Orgány puncovnictví a zkoušení drahých kovů
Státní správu v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů vykonávají podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu2a) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) a Puncovní úřad2a).
__________
2a) Zákon č. 19/1993 Sb. , o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů.“.

15. § 7 se včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušuje.

16. V § 9 odst. 1 se za číslo „27“ vkládá text „a § 50 odst. 2“.

17. V § 10 odst. 2 větě první se za slova „při předložení“ a ve větě druhé se za slovo „rovněž“ vkládá slovo „písemně“.

18. V § 10 odst. 3 se za slovo „možné“ vkládá slovo „trvanlivě“, slovo „vyražením“ se zrušuje a slovo „značky“ se nahrazuje slovem „značkou“.

19. V § 10 odst. 4 se za slova „musí výrobce“ vkládá slovo „trvanlivě“, text „(§ 46)“ se zrušuje a slovo „vyrazit“ se nahrazuje slovem „umístit“.

20. V § 11 poznámka pod čarou č. 4 zní:
„4) § 128 zákona č. 13/1993 Sb. , celní zákon, ve znění zákona č. 1/2002 Sb. “.

21. V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Cizí zboží předložené k puncovní kontrole je obchodník povinen trvanlivě označit nebo nechat trvanlivě označit přidělenou odpovědnostní značkou na místě, které stanoví Puncovní úřad tak, aby vedle ní bylo možné umístit puncovní značku.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

22. V § 12 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) K puncovní kontrole podle odstavce 1 mohou staré zboží předložit i jiné osoby než obchodník .“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

23. V § 13 se slova odst.1 a 3 nahrazují slovy „odst.1,3 a 4“.

24. V § 15 odst. 3 se slova „Klenotnická slitina použitá k výrobě zboží“ nahrazují slovy „U klenotnické slitiny použité k výrobě zboží musí výrobce nebo dovozce zajistit její chemické přezkoušení co do ryzosti; slitina“.

25. V § 15 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Není dovoleno pokovování zboží z drahého kovu povlakem z obecného kovu, a to ani formou mezivrstvy.“.

26. V § 15 odst. 5 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy“ odstavce 3 a 4 “.

27. V § 16 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo v případech stanovených prováděcím právním předpisem“.

28. V § 18 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.

29. V § 18 se slova „Na zboží“ nahrazují slovem „Zboží“, slova „vyrazí puncovní úřad“ se nahrazují slovy „Puncovní úřad trvanlivě označí“ a slovo „značku“ se nahrazuje slovem „značkou“.

30. V § 20 odst. 1 se slovo „značku“ nahrazuje slovem „značkou“, slova „vyrazí puncovní úřad na“ se nahrazují slovy „označí Puncovní úřad“.“.

31. V § 20 odstavec 2 zní:
„(2) Zboží zhotovené z téhož drahého kovu, dvou, popřípadě více různých zákonných ryzostí se označí puncovní značkou nižší, popřípadě nejnižší zákonné ryzosti.“.

32. V § 20 odst. 3 se slovo „vyrazí“ nahrazuje slovem „označí“ a slova „na ně odpovídající puncovní značky“ se nahrazují slovy „odpovídajícími puncovními značkami“.

33. V § 20 odst. 4 se za slova „podle § 10 odst. 3“ vkládají slova „nebo je-li to zejména z důvodu charakteru, tvaru nebo rozměrů účelné“ a slovo „vyraženou“ se zrušuje.
34. V § 21 odstavec 2 zní:
„(2) Pokud staré zboží nelze bez poškození označit trvanlivě puncovní značkou, označí je Puncovní úřad zavěšením plomby s puncovní značkou nebo vydáním osvědčení.“.

35. V § 21 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

36. V § 22 odst. 2 se slovo „Zlomky“ nahrazuje slovy „Zbytky po rozbití“.

37. V § 23 odst. 1 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.

38. V § 23 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní republiky“ nahrazují slovy „České republiky“ a slova „republiky, na jejímž území má puncovní úřad sídlo“ se zrušují.

39. V § 23 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Do doby, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii se podmínka vývozu cizího zboží mimo území České republiky podle odstavců 1 a 2 se nepovažuje za splněnou, bylo-li zboží vyvezeno na území Slovenské republiky, s výjimkou případů, kdy toto zboží bylo na území České republiky ze Slovenské republiky dovezeno.“.

40. § 24 zní:
㤠24
Puncovní úřad je oprávněn odstranit ze zboží údaje, které by mohly uvádět v omyl o jeho ryzosti, hmotnosti nebo stavu. Tyto údaje je oprávněn odstranit i z předmětů, které jsou se zbožím zaměnitelné.“.

41. V § 27 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 5 a 5a zní:
„b) cizí zboží propuštěné v celním řízení do režimu tranzitu5) nebo do režimu s ekonomickýmúčinkem,5a)
_________
5) § 139 a 144 zákona č. 13/1993 Sb. , ve znění zákona č 1/2002 Sb.
5a) § 133 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. ve znění zákona č 1/2002 Sb. “.

42. V § 27 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 5b zní:
„c) tuzemské zboží určené k propuštění do režimu vývozu,5b)
__________
5b) § 214 a 216 zákona č. 13/1993 Sb. , ve znění zákona č 1/2002 Sb. “.

43. V § 27 odst. 1 písm. d) se slovo „starožitné“ nahrazuje slovem „staré“.

44. V § 27 odst. 3 se za slovo „československé“ vkládají slova „české“.


45. V § 28 odstavec 1 zní:
„(1) Zboží uvedené v § 27 odst.1 písm.a) bodě 3 musí výrobce nebo obchodník trvanlivě označit číslem vyjadřujícím odpovídající ryzost (dále jen „ryzostní číslo“). Je-li to zejména z důvodu charakteru, tvaru nebo rozměru zboží účelné, postupuje Puncovní úřad podle § 20 odst. 4.“.

46. V nadpisu § 30 se slovo „Československé“ nahrazuje slovem „České“.

47. V § 30 se slovo „československých“ nahrazuje slovem „českých“.

48. V § 30 poznámka pod čarou č. 6 zní:
„6) § 14 a 15 zákona č. 6/1993 Sb. “.

49. V § 31 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 6a zní:
„(1) Dentální drahé kovy mohou být předmětem obchodování nebo mohou být jinak uváděny do oběhu pouze za podmínky, že neohrozí zdraví osob nebo životní prostředí. Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže tyto kovy splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem6a).

6a) Zákon č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č 71/2000 Sb. a zákona č 102/2001 Sb. “.

50. V § 33 odst. 1 větě první se za slova „předložených věcech,“ vkládají slova „klenotnických slitinách, zlomcích,“ a ve větě druhé se za slova „předloženou věc“ vkládají slova „ ,klenotnickou slitinu, zlomek“.

51. Nadpis části čtvrté zní:
„Povinnosti výrobců a obchodníků, registr výrobců a obchodníků“.

52. § 35 včetně poznámek pod čarou č. 6b, 6c a 6d zní:

㤠35
(1) Výrobci a obchodníci jsou povinni do 15 dnů od zahájení činnosti Puncovnímu úřadu písemně oznámit
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, datum narození, adresu nebo bydliště,
místo podnikání6b) a adresu pro písemný styk, je-li odlišná od místa podnikání, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, druh své činnosti s drahými kovy, jde-li o fyzickou osobu, nebo
b) obchodní firmu nebo název, sídlo, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu nebo bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh své činnosti s drahými kovy, jde- li o právnickou osobu.
(2) Výrobci a obchodníci k oznámením podle odstavce 1 předkládají Puncovnímu úřadu ověřenou kopii platného průkazu živnostenského oprávnění nebo kopii platného výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm výrobce nebo obchodník zapsán.

(3) Za provozovnu podle odstavce 1 se považuje provozovna podle zvláštního právního předpisu6c). Zbožím nebo ostatními výrobky z drahých kovů lze obchodovat též na elektronické adrese v informačním systému (dále jen „elektronická adresa“). Zahájení a ukončení činnosti v provozovně a na elektronické adrese jsou výrobci a obchodníci povinni oznámit písemně Puncovnímu úřadu nejméně 3 dny předem.
(4) V oznámení podle odstavce 3 výrobce nebo obchodník uvede
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu,
b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
c) adresy provozoven,popřípadě elektronickou adresu,
d) datum zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně a na elektronické adrese.
(5) Výrobci a obchodníci jsou povinni Puncovnímu úřadu písemně oznámit a doložit změny údajů uvedených v odstavci 1 do 15 dnů od jejich vzniku včetně dokladů uvedených v odstavci 2.
(6) Povinnosti podle odstavce 1 až 5 se přiměřeně vztahují i na osoby, prodávající zboží, které je výsledkem jejich duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním právním předpisem6d).
__________
6b) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.
6c) § 17 zákona č. 455/1991 Sb.
6d) Zákon č 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).“.

53. V § 37 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:
„(3) Při určování hmotnosti drahých kovů nebo zboží jsou výrobci a obchodníci povinni používat stanovená měřidla7). Stanovenými měřidly musí být výrobci a obchodníci vybaveni v každé provozovně, kde dochází k bezprostřednímu styku se zákazníky. Tato povinnost se nevztahuje na obchodníky, kteří obchodují výlučně se stříbrným zbožím, u něhož hmotnost jednoho kusu nepřevyšuje 10 gramů. Určování hmotnosti stříbra a stříbrného zboží postačí provádět s přesností na celé gramy, u ostatních drahých kovů a zlatého a platinového zboží na 0,05 gramu.

__________
7) § 3 zákona č. 505/1990 Sb. , o metrologii, ve znění zákona č 119/2000 Sb. “.

54. V nadpisu § 38 se slova „v obchodě“ nahrazují slovem „zboží“.

55. V § 38 odst. 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 8 zní:
„a) prodej zboží nařízený soudem nebo správním úřadem podle zvláštních právních předpisů8),

__________
8) Například občanský soudní řád, zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.


56. V § 38 odst. 2 písm.d) se slova „zvláštním zákonem10)“ nahrazují slovy „zvláštním právním předpisem6d)“.
Poznámka pod čarou č.10 se zrušuje.“.

57. V § 38 poznámka pod čarou č. 9 zní:
„9) Zákon č. 26/2000 Sb. , o veřejných dražbách, ve znění zákona č.1202001 Sb.“.

58. V § 39 odstavec 1 zní:
„(1) Zboží nabízené nebo určené k prodeji anebo za tímto účelem skladované musí být v prodejně nebo na skladě umístěno viditelně odděleně od ostatních výrobků; to platí i pro skladování úředně neoznačeného zboží neurčeného k obchodování a tuzemského zboží určeného pro vývoz.“.

59. V § 39 odst. 2 se za větu první vkládá věta „To platí i při nákupu zlomků nebo zboží od zákazníků.“.

60. V § 39 odst. 3 se slovo „československých“ nahrazuje slovem „českých“.

61. V § 40 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Klamavým označením je též vydávání zboží za výrobky z obecného kovu nebo jiného materiálu.“.

62. V § 40 odstavec 2 zní:
„(2) Obchodníci jsou povinni předměty uvedené v odstavci 1 zřetelně označit a vystavovat je viditelně odděleně. Totéž platí i pro zboží zhotovené z odlišných ryzostí nebo z různých drahých kovů, zejména je-li povrchově upraveno tak, že může vyvolat matoucí dojem o svém skutečném složení.“.

63. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který včetně nadpisu zní:

㤠40a
Registr výrobců a obchodníků
(1) Puncovní úřad vede registr výrobců a obchodníků (dále jen „registr“). Do registru se zapisují

a) u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, datum narození, adresa nebo bydliště, místo podnikání a adresa pro písemný styk, je-li odlišná, místo podnikání, adresy provozoven, pokud jsou zřízeny, elektronickou adresu, je-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, druh činnosti s drahými kovy,
b) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, adresa provozoven, pokud jsou zřízeny, elektronickou adresu, je-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu nebo bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh činnosti s drahými kovy,
c) provozovny, v nichž je činnost s drahými kovy provozována,
d) datum zahájení provozování činnosti s drahými kovy a datum jejího ukončení,
e) přehled o provedených inspekcích a o uložených pokutách.

(2) Registr je veřejným seznamem v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje jméno a příjmení, obchodní firma, místo podnikání, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny, elektronická adresa a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní firma, sídlo, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny a elektronická adresa.
(3) Do registru v části, která je veřejným seznamem , má právo nahlížet každý a pořizovat si z něj výpisy či opisy.
(4) Z části registru, která je veřejným seznamem, lze na písemnou žádost vystavit opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že zde určitý zápis není.
(5) Údaje uvedené v části registru, která je veřejným seznamem, Puncovní úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

64. V § 41 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Kontrolované osoby jsou povinny poskytnout zaměstnancům Puncovního úřadu při výkonu kontroly potřebnou součinnost.“.

65. V § 41 odst.2 úvodní části ustanovení se slova „Pracovníci puncovního úřadu“ nahrazují slovy „Zaměstnanci Puncovního úřadu“.

66. V § 41 odst. 2 písm. a) se za slovo „prostorů“ vkládají slova „a jiných prostorů souvisejících s činností“.

67. V § 41 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) požadovat předložení zboží, klenotnických slitin a dentálních drahých kovů k provedení zkoušky jejich ryzosti a odebírat vzorky; pro tento účel se považují za zboží i výrobky z jiných materiálů než drahých kovů, pokud jsou s nimi vzhledově zaměnitelné.“.

68. V § 41 odst. 2 písm. d) se slovo „které“ nahrazuje slovy „u něhož vzniklo důvodné podezření, že“.

69. V § 43 se zkratka „Kčs“ nahrazuje zkratkou „Kč“.

70. V § 43 odst. 1 písm. a) se za slova „podle § 35“ vkládají slova „nebo je učiní opožděně, či neúplně“.

71. V § 43 odst. 1 písm. b) se za slovo „výrobní“ vkládají slova „nebo odpovědnostní“.

72. V § 43 odst. 2 písm. f) se slova „závazné podmínky stanovené v československé technické normě“ nahrazují slovy „podmínky podle § 31 odst.1“.

73. V § 43 odst. 2 písm. g) se za slovo „ověření“ vkládají slova „anebo je nemá v provozovně k dispozici“.

74. V § 43 odst. 2 písm. h) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene h) se doplňují slova „nebo neposkytne ve lhůtě stanovené inspektorem potřebnou součinnost“.

75. V § 43 odst. 2 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j) nepředloží ve lhůtě uložené inspektorem zboží k provedení puncovní kontroly.“.

76. V § 43 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 50 000 Kč za nesplnění ostatních povinností uložených tímto zákonem.“.

77. V § 44 odstavec 3 zní:
„(3) Při stanovení výše pokuty Puncovní úřad přihlíží zejména k závažnosti, způsobu a době protiprávního jednání, k rozsahu způsobených následků a k včasnosti a účinné součinnosti při odstraňování nedostatků. “.

78. V § 44 odst. 4 větě druhé se slova „republiky, na jejímž území má sídlo puncovní úřad, který pokutu uložil“, zrušují.

79. V § 45 odst. 1 se čísla „2 a 3“ nahrazují čísly „1 až 4“, slovo „může“ se zrušuje a slovo „uložit“ se nahrazuje slovem „uloží“.

80. V § 46 odstavec 1 zní:
„(1) Puncovní úřad přidělí vyobrazení výrobní značky do 30 dnů ode dne doručení žádosti výrobce.Výrobce žádost doloží ověřenou kopií platného živnostenského oprávnění nebo ověřenou kopii platného výpisu z obchodního rejstříku. Ukončením činnosti ztrácí výrobce oprávnění výrobní značku používat a je povinen písemně požádat Puncovní úřad o její zrušení.“.

81. V § 46 odst. 4 se odkaz na poznámku pod čarou č. 10 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 6d.“.

82. Za § 46 se vkládá nový § 46a, který zní:
„46a
(1) Puncovní úřad přidělí vyobrazení odpovědnostní značky do 30 dnů od doručení žádosti obchodníka. Ukončením činnosti ztrácí obchodník oprávnění používat odpovědnostní značku a je povinen písemně požádat Puncovní úřad o její zrušení.

(2) Ustanovení § 46 odst. 1 věta druhá a § 46 odst. 2 až 4 platí pro odpovědností značku obdobně.“.

83. V § 47 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 14 zní:
„(1) Na území České republiky nesmí být přiděleny dvě shodné nebo zaměnitelné výrobní nebo odpovědnostní značky, případně výrobní nebo odpovědnostní značky, které jsou shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou14).
__________

14) Zákon č. 137/1993 Sb. , o ochranných známkách, ve znění zákona č. 191/1999 Sb. , a zákona č 166/2000 Sb. “.

84. V § 47 odstavec 2 zní :
„(2) Zjistí-li Puncovní úřad, že byla výrobní nebo odpovědnostní značka již jednou přidělena, oznámí neprodleně tuto skutečnost takto postiženému výrobci nebo obchodníkovi a bez žádosti mu přidělí jinou výrobní nebo odpovědností značku. Právo výrobce nebo obchodníka na náhradu škody není tímto dotčeno.“.

85. V § 48 odst. 1 se slova „slévání drahých kovů15)“ nahrazují slovy „výroba slitin drahých kovů pro klenotnické a dentální účely15“.

Poznámka pod čarou č. 15 zní :
„15) Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb. , ve znění zákona č. 174/2002 Sb. “.

86. V § 50 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní :
„(2) Za úředně označené zboží se považuje zboží, které je přezkoušeno a označeno příslušným nezávislým orgánem členského státu Evropské unie podle právních předpisů tohoto státu, a to způsobem vyjadřujícím srozumitelně a rozpoznatelně ryzost zboží ekvivalentně označení podle tohoto zákona.“.

87. V § 50 odstavec 1 zní:
„(1) Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené způsobem, který stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.“.

88. § 51 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní:

㤠51
Za úkony Puncovního úřadu se vybírají poplatky stanovené zvláštním právním předpisem16).
__________

16) Zákon č 368/1992 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č 53/1993 Sb. , kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, ve znění vyhlášky č. 67/1995 Sb. a vyhlášky č 325/2000 Sb. “.

89. V § 52 se slovo „puncovnímu“ nahrazuje slovem „Puncovnímu“ a za slovem „úřadu“ se doplňují slova „pokud je o to požádán“.

90. § 54 zní:
㤠54
(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) podrobnosti puncovní kontroly a zkoušení výrobků a věcí z drahých kovů,
b) podrobnosti označování slitků.
(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 15 odst.3, § 16 odst. 2, § 19 a § 27 odst. 1 bodu 3.“.


Čl. II
Přechodná ustanovení

1. Výrobní značky přidělené Puncovním úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti.

2. Výrobci a obchodníci jsou povinni na výzvu Puncovního úřadu doplnit údaje uvedené v § 35 do 1 měsíce od jejího doručení.

3. Obchodníci jsou povinni do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v prodejně umístit na přístupném a trvale viditelném místě vyobrazení českých puncovních značek.

4. Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené podle předpisů platných na dnešním území České republiky a Slovenské republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou
a) zboží označeného puncovními značkami, které byly v letech 1938 až 1945 používány na těchto územích jinými státy,
b) předmětů označených puncovními značkami pro ryzost zlata menší než 333/1000.





Čl.III
Zmocnění k vyhlášení úplného znění puncovního zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 539/1992 Sb. , o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), jak vyplývá ze zákonů jej měnících.


Čl. IV
Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou čl. I bodu 21 a 53, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2004 a s výjimkou čl. I bodu 86, který nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.



Důvodová zpráva


Obecná část


Zhodnocení platného právního stavu

Zákon č. 539/1992 Sb. , o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), přijatý Federálním shromážděním v roce 1992, ve znění zákona ČNR č. 19/1993 Sb. upravuje oblast výroby a obchodu zbožím z drahých kovů.
Lze konstatovat, že se puncovní zákon v praxi vcelku osvědčil a přispěl tak značnou měrou k navození relativního pořádku v dané oblasti trhu. Je však nezbytné reagovat nejen na ekonomický, politický a technický vývoj v této oblasti, ale i na poznatky, které vyplynuly z aplikační praxe.
V souvislosti s politickým vývojem je třeba uvést, že prakticky na samém počátku účinnosti puncovního zákona došlo k rozdělení Československé federace, což díky koncepci puncovního zákona nebylo překážkou jeho aplikace v praxi, je však potřebné na změny, které vyplynuly ze vzniku České republiky reagovat. Shodná právní úprava ve Slovenské republice umožňuje vzájemné uznávání puncovní kontroly a usnadňuje tak vzájemné obchodní styky. V současné době slovenská strana připravuje obdobnou novelu puncovního zákona, takže bude i nadále možno zachovat současný stav, kdy výsledky puncovní kontroly provedené v jednom státě bude možno uznávat v druhém státě.
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou bude nezbytné provést změny ve vyhlášce Federálního ministerstva hospodářství č. 540/1992 Sb. , kterou se provádí zákon o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění vyhlášky č. 324/2000 Sb. Potřeba změn v dalších právních předpisech se v souvislosti s přijetím navrhované předlohy nepředpokládá.


Hlavní principy navrhované právní úpravy

Hlavními principy navrhované právní úpravy je zejména:
Zavedení nových pojmů. Jedná se o definici výrobní a odpovědnostní značky, registru výrobců a obchodníků.
Jako reakce na poznatky z aplikační praxe se některé pojmy upřesňují. Jedná se o definici starého zboží, o oznamovací povinnost výrobců a obchodníků ve vztahu k Puncovnímu úřadu. Upřesňuje se povinnost obchodníků mít na prodejně k dispozici měřidla podle zákona o metrologii – dosavadní text umožňoval tuto povinnost obcházet.
Terminologicky se reaguje na vznik České republiky.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republiky vázána.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Právo Evropských společenství oblast puncovnictví dosud neupravuje. S ohledem na skutečnost, že příprava směrnice upravující oblast puncovnictví v EU již dlouho pro rozdílné názory na úpravu této oblasti stagnuje, lze předpokládat, že i nadále zůstanou v platnosti národní právní úpravy jednotlivých států a vzájemné vztahy se budou řídit judikaturou Evropského soudního dvora. Jeden takový zásadní rozsudek, mající povahu obecné úpravy pro obchod zbožím z drahých kovů v EU, byl již vynesen, a předložená právní úprava na něj reaguje. Jeho implementace do znění zákona je proto nezbytnou.
Úprava puncovnictví v zemích Evropských společenství je značně rozdílná. Existují státy, kde puncovnictví v naší podobě vůbec neexistuje (např. Řecko, Lucembursko a Německo) státy, kde je dohled nad výrobou svěřen orgánům státu (Rakousko) nebo podnikatelským sdružením a městům (např. Itálie, Španělsko), státy s nepovinným puncovnictvím (např. Švédsko a Finsko), a nakonec státy, jejichž systém puncovnictví v zásadě odpovídá našemu (např. Velká Britanie, Portugalsko, Irsko, Holandsko, Francie). Všechny státy ucházející se o vstup do ES (Polsko, Maďarsko, Slovensko Slovinsko, Litva, ale také Švýcarsko) mají puncovnictví uspořádáno obdobně jako v ČR.

Nároky na státní rozpočet
Navrhovaná právní úprava si nevyžádá nároky na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, nebude mít sociální dopady, ani dopady na životní prostředí. Je třeba konstatovat, že Puncovní úřad je již po řadu desetiletí plně konstituován a z jeho činnosti plynou do státního rozpočtu částky ve výši 50-70 mil. Kč ročně, což téměř dvojnásobně převyšuje náklady Puncovního úřadu kryté rozpočtem v rámci kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. Navíc přispívá Puncovní úřad svojí činností k důslednějšímu výběru DPH a cla z dovezeného zboží z drahých kovů, což reprezentuje částky sice obtížně stanovitelné, avšak pohybující se v řádu stovek až tisíců mil. Kč.
Finanční dopad pro podnikatele (výrobce a obchodníky) se promítne v jednoznačně stanovené povinnosti, mít na provozovně k dispozici stanovená měřidla (váhy). Výši finančního dopadu nelze přesně specifikovat proto, že ceny vah se pohybují v rozmezí 5 000 až 100 000 Kč a zákon neurčuje užívání vah jednoho typu.V této souvislosti je třeba uvést, že většina podnikatelů má již provozovny váhami vybaveny.









Zvláštní část

K Čl. I.:
K bodu 1:
Text se z důvodu jednoznačnosti upřesňuje.
K bodu 2 a 3:
Úprava reaguje na rozpad České a Slovenské Federativní republiky. Doplnění výrobků z drahých kovů o „zlomky“ si vyžádala aplikační praxe. Jedná se o pojem běžně užívaný odbornou i laickou veřejností.I když se poznámky pod čarou zpravidla nenovelizují, bylo třeba reagovat na zrušení zákona č. 22/1992 Sb. , o Státní bance československé.
K bodu 4:
Nová definice starého zboží reaguje na stav, kdy ne zcela jasné dosavadní ustanovení se často vykládalo tak, že to umožňovalo zneužívání institutu starého zboží např. k legalizaci větších objemů podloudně dovezeného cizího zboží, a tím k daňovým a celním únikům.
K bodu 5:
Důvodem zrušení pojmu starožitného zboží je zejména skutečnost, že Puncovní úřad posuzuje dodržování stanovené ryzosti a stavu zboží, nikoliv jeho uměleckou a kulturně historickou hodnotu. Institut starožitného zboží byl zřízen v minulosti a byl s ním svázán i odlišný režim zdanění, který však již řadu let neplatí. Vzhledem k tomu, že je uveden v platné právní úpravě, stává se, že je na Puncovním úřadu požadováno, aby některé předložené zboží bylo označeno jako starožitné, což často napomáhá zvýšení jeho prodejnosti nebo ceny.
K bodu 6:
Jedná se o upřesnění, které by mělo odstranit dosavadní obtížnou prokazatelnost toho, že předkladatel opravy, který nemusí být totožný s majitelem zboží, opuncování opraveného zboží nepožadoval. Bude tedy na výrobci nebo obchodníkovi, nejlépe písemně, prokázat, že zákazník opuncování nepožadoval a nikoliv jako dosud, na zákazníkovi, aby prokazoval, že se jej nikdo na nic neptal nebo, že opuncování přímo požadoval, a přesto mu bylo vráceno opravené zboží bez puncovního označení.
K bodu 7:
Jedná se o upřesnění definice výrobce jakožto podnikatele ve vztahu k živnostenskému zákonu.
K bodu 8:
Jedná se o upřesnění, reagující na skutečnost, že v platném znění zákona je tento pojem již užíván (v § 38 odst. 1, § 43 odst. 2 písm.a).
K bodu 9:
Zavádí se definice výrobní značky. Tento prastarý pojem puncovního práva byl již obsažen v dosavadní úpravě, avšak bez jeho přesnější definice, neboť se v podstatě automaticky předpokládalo, že každý ví co tento pojem obnáší.
Nově se zavádí definice odpovědnostní značky, kterou musí dovozce označit nebo nechat označit jím dovezené zboží před jeho předložením k puncovní kontrole. Tento v Evropě běžný institut napomáhá identifikaci původu dovezeného zboží, které až dosud žádnou podobnou identifikaci nemělo, což umožňovalo nejrůznější podvodné machinace. K jeho zavedení nás také vedou příznivé zkušenosti Maďarska, jež povinné užívání odpovědnostní značky zavedlo před dvěma roky.
K bodům 10 až 12:
V souladu s běžnou evropskou praxí se zavádí nová ryzost odpovídající ryzím kovům, která je definována jako 999/1000. Její užití v praxi nebude zřejmě časté, ale umožní označování např. některých medailí a tzv. obchodních slitků značkou, jež lépe odpovídá jejich ryzosti. Označení čísla ryzosti číslicí 0 je voleno záměrně, aby nebylo nutné měnit dosavadní puncovní značky, což by si vyžádalo nemalé náklady.
K bodu 13:
V současné době již žádný stát Evropy neužívá pro vyjádření nejběžnější 14 karátové ryzosti údaj 583/1000. Posledními státy byly Polsko, Rusko a Jugoslávie, které již od poloviny 90. let přešly k vyjádření 585/1000. Proto je dosavadní výjimka již bezpředmětná.
K bodům 14 a 15:
Jedná se o změnu reagující na vznik České republiky a na přijetí zákona č. 19/1993 Sb. , o orgánech ČR v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, který byl přijat po puncovním zákoně. .
K bodu 16:
Jedná se o reakci na členství České republiky ve Vídeňské puncovní konvenci a na očekávaný přístup České republiky k ES.
K bodu 17:
Výrobci se v souladu s dosavadní praxí stanovuje povinnost oznamovat druh, hmotnost, počet kusů a ryzost zboží, které předkládá k puncovní kontrole, a to písemně.
K bodu 18 a 19:
Navrhovaná změna umožní užití i jiných forem označení puncovní značkou než pouze její klasické vyražení. Technický pokrok přinesl řadu dalších vhodných technologií trvanlivého označení např. označení laserem, elektroerozivní označení nebo holografické označení. Všechny tyto technologie a zřejmě v budoucnosti i další, zatím neznámé nebo technologicky nezvládnuté se obtížně vejdou pod klasický rigidní pojem „vyražení“ puncovní značky. Proto byl zvolen širší pojem „trvanlivé označení“, jenž zahrnuje nejen nejrozšířenější mechanické vyražení puncovní značky, ale i další, již výše popsané způsoby trvanlivého označení. Hovoří-li se však v zákoně pouze o označení mají se na mysli všechny možné jeho způsoby včetně těch „netrvanlivých“ jakými jsou zavěšení plomby s puncovní značkou nebo vydání osvědčení.
Tato úprava pojmů se promítá do řady následujících ustanovení zákona a týká se nejen označování puncovními značkami, ale i označování značkami výrobními a odpovědnostními.
K bodu 20:
V poznámce pod čarou č. 4 bylo třeba reagovat na nový celní zákon (zákon č. 13/1993 Sb. ), který nabyl účinnosti 1. ledna 1993.
K bodu 21:
Ustanovení nového odstavce reaguje na zavedení pojmu „odpovědnostní značka“ u cizího zboží, které obchodník předkládá k puncovní kontrole.

K bodu 22:
Doplnění nového odstavce zakotvuje právo, aby i jiné osoby než obchodníci měli možnost předložit k puncovní kontrole staré zboží.
K bodu 23 a 24:
Jedná se o zpřesňující formulační změny, které jsou v souladu s dosavadní praxí.
K bodu 25 a 26:
Zákaz pokovování zboží z drahých kovů obecnými kovy je v souladu s evropskou i tuzemskou praxí. Vzhledem k tomu, že se lze u některého zboží z dovozu s pokovováním obecnými kovy, zejména formou mezivrstvy, setkat a v některých případech může mít takovýto povlak své technické opodstatnění, je navrhováno, aby v odůvodněných případech Puncovní úřad povolil výjimku.
K bodu 27:
V některých případech (např. pájení strojově vyráběné řetízkoviny pájkou z obecného kovu) nabylo technologicky odůvodněné poskytování výjimek z použití předepsaných pájek takového charakteru, že se pro daný účel poskytovaly prakticky automaticky. Je proto účelnější povolit všeobecnou výjimku přímo prováděcím předpisem.
K bodu 28:
Všechny vyspělé evropské puncovní systémy zásadně nepřipouštějí zápornou odchylku od zákonné ryzosti, která je garantována puncovní značkou. Dosavadní znění zákona takovou zápornou odchylku (remedium) dovolovalo, i když na její poskytnutí nebyl právní nárok a rozhodnutí se ponechávalo na úvaze Puncovního úřadu. Zrušení remedia je nezbytný krok k harmonizaci českého puncovního práva s puncovními předpisy jednotlivých zemí EU (jedná se např. o Velkou Britanii, Portugalsko, Holandsko).
K bodům 29 až 34:
Všechny uvedené formulační změny nemění význam dotčených ustanovení, pouze odrážejí změnu terminologie užívané pro „trvanlivé označení“ namísto dosavadního „vyražení značky“, jak je uvedeno v odůvodnění k bodu 16 a 17.
K bodu 35:
Zrušením odstavce 3 se reaguje na vypuštění institutu „starožitného zboží“, jak je uvedeno v odůvodnění k bodu 5.
K bodu 36:
Z důvodu terminologické jednotnosti, kdy je pojem „zlomky“ přiřčen jiné kategorii výrobků z drahých kovů, je nutné jej nahradit jiným vhodným pojmenováním.
K bodu 37 a 38:
Jedná se o formulační úpravy vyplývající z rozdělení Československé federace.
K bodu 39:
Smyslem možnosti zpětného vývozu dovezeného závadného zboží není umožnit jeho únik z puncovní kontroly, ale umožnit dovozci jeho reklamaci u zahraničního dodavatele. Jelikož Slovensko používá stejné puncovní značky a postupuje podle stejného zákona, není možno podmínku vývozu uznat za splněnou, pokud bylo zboží vyvezeno do SR, ledaže by zahraniční dodavatel pocházel ze Slovenska.

K bodu 40:
Platná právní úprava umožňuje odstranit matoucí údaje o ryzosti pouze ze starého a opraveného zboží. Jeví se účelným rozšířit toto oprávnění na veškeré zboží a navíc i na další předměty jež nejsou zbožím, avšak jsou se zbožím, zejména vzhledem, zaměnitelné.
K bodům 41 až 48:
Jedná se o formulační a terminologická zpřesnění reagující na aplikační praxi a na nový celní zákon a úpravu vyplývající z rozdělení Československé federace.
K bodu 49:
Reaguje se na skutečnost, že československé technické normy přestaly být závazné, avšak je třeba, aby dentální drahé kovy byly používány tak, aby neohrozily zdraví osob a životní prostředí
K bodu 50:
Jedná se o legislativně-technickou úpravu, která nahrazuje neurčitý pojem „předložená věc“ definovanými zkratkami.
K bodu 51:
Nadpis části čtvrté je upraven s ohledem na nový obsah ustanovení § 35, kterým se zavádí registr výrobců a obchodníků.
K bodu 52:
Nově se vymezuje oznamovací povinnost výrobců a obchodníků, jak vyplynulo z aplikační praxe, kdy dosavadní stručné a v některém směru neúplné ustanovení nepostačovalo. Nezanedbatelný počet subjektů nebylo možno při provádění inspekce dohledat, nebo byly nakonec zkontaktovány pomocí téměř detektivních metod. Přitom se nejedná oproti dosavadní praxi o významnější nárůst sdělovaných údajů; prakticky všechny jsou uvedeny v živnostenském listě popř. též ve výpisu z obchodního rejstříku. Novým ustanovením je povinnost oznamovat též elektronickou adresu na níž je možno elektronicky nakupovat zboží, což je nezbytné pro možnost kontroly.
Nově stanovená lhůta nejméně 3dnů pro oznámení zřízení provozovny podle zvláštního právního předpisu (§ 17 živnostenského zákona) vyplývá ze skutečnosti, že některé firmy zneužívají 15 denní lhůty pro oznámení zahájení činnosti provozovny a neustálým zřizováním tzv. „krátkodobých“ provozoven (třeba i jen na několik dní) v různých místech na celém území ČR, a tak se vyhýbají oznamovací povinnosti, aniž by porušily předpis, a tím účinně unikají možnosti kontroly ze strany inspektorů Puncovního úřadu.
Zároveň je výslovně stanoveno, že oznamovací povinnost se vztahuje i na nepodnikatelské subjekty, které prodávají zboží, jež je výsledkem jejich duševní tvůrčí činnosti (výtvarné umělce), což bylo dosud z logiky věci pouze nepřímo dovozováno.
K bodu 53:
Oproti dosavadnímu znění je jasně formulována povinnost mít na prodejně a dalších místech kde dochází ke styku se zákazníky k dispozici metrologickým předpisům odpovídající váhy. Dosavadní znění umožňovalo takový výklad, že bylo možno se této samozřejmé povinnosti beztrestně vyhnout. Výjimka pro prodej stříbra do 10 g vyplývá z faktu, že u takovéhoto zboží nemá obchodník povinnost uvádět na prodejním dokladu hmotnost prodaného zboží.

K bodu 54:
Provedená úprava lépe vyjadřuje skutečnost, že se nejedná pouze o prodej v obchodě, ale o prodej zboží i jinými formami, jako např. zásilkový, pochůzkový nebo internetový prodej.
K bodu 55:
V poznámce pod čarou č. 8 se doplňuje zákon o správě daní a poplatků (zákon č. 337/1992 Sb. ) a odkaz se legislativně technicky se upravuje. Zároveň se upřesňuje text ustanovení podle užívané terminologie.
K bodu 56:
V poznámce pod čarou č. 6d a 9 bylo třeba reagovat na nový zákon o veřejných dražbách (zákon č. 26/2000 Sb. ) a nový autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb. ).
K bodům 57 až 60:
Na základě poznatků z aplikační praxe jsou dosavadní ustanovení doplněna a zpřesněna, tak aby nebylo možno jejich smysl obcházet; je též zrušeno duplicitní ustanovení s § 40 odst 2. Zároveň je provedena úprava vyplývající z rozdělení Československé federace.
K bodu 61:
Toto doplnění stávajícího znění vyplývá z praktických poznatků při inspekcích. Je oblíbeným trikem, zejména v zastavárnách a bazarech tvrdit, že zboží z drahých kovů nabízené k prodeji není zbožím, ale pouhou bižuterií z obecného kovu, která nepodléhá ustanovením puncovního zákona. Tímto je možno beztrestně se vyhýbat povinnostem, jež s prodejem zboží z drahých kovů souvisí.
K bodu 62:
Dosavadní právní úprava neobsahovala povinnost vystavovat odděleně např. zboží 14 a 18 karátové, nebo zboží zlaté a ze zlaceného stříbra, ač jejich možnost záměny je velice snadno možná. Je proto v zájmu ochrany zákazníků nezbytné takovou povinnost stanovit přímo v zákoně.
K bodu 63:
Zakotvuje se historické a tradiční vedení rejstříku výrobců a obchodníků Puncovním úřadem v souladu s platnou právní úpravou oblasti ochrany osobních údajů a vedení informačních systémů orgány státní správy.
K bodu 64 a 66:
Upřesňují a rozšiřují se oprávnění inspektorů, provádějících puncovní kontrolu, tak jak si to vyžádaly poznatky z praxe.Stanovuje se obecná povinnost kontrolovaným osobám poskytnout inspektorům při výkonu kontroly potřebnou součinnost.Tuto úpravu si vyžádaly poznatky inspektorů při provádění kontrol.
K bodu 67:
Dosavadní ustanovení nepokrývalo případy, kdy obchodník odmítal předložit k prohlídce nebo zkoušce zboží umístěné v prodejně s odůvodněním, že se nejedná o zboží zlaté, ale o zboží např. ze „žlutého kovu“, na jehož předložení nemají inspektoři právo, protože vlastně nejde o zboží dle puncovního zákona. Zboží ovšem ve skutečnosti zlaté bylo, jen to nebylo možno prokázat, protože obchodník je nevydal z ruky.

K bodu 68:
Není v technických možnostech inspektora, (např. při stanovení pravosti punců, jež vyžaduje speciální přístrojové vybavení) stanovit s konečnou platností, zda konkrétní zboží uniklo puncovní kontrole. V některých případech pojme inspektor pouze podezření, a je pak otázkou dalšího zkoumání, zda se podezření definitivně potvrdí, či nikoliv. To však nesmí bránit možnosti zboží odebrat nebo zajistit, neboť by to zhatilo smysl inspekce.
K bodům 69 až 71:
Jedná se o zpřesnění textu, úpravu související s rozdělením Československé federace a doplnění v souvislosti se zavedením institutu odpovědnostních značek.
K bodu 72:
Úprava reaguje na změnu provedenou v ustanovení § 31.
K bodu 73:
Doplněním textu se zpřesňuje povinnost mít zákonem stanovená měřidla k dispozici v provozovně, nikoliv je pouze vlastnit. Řeší se tím případy, kdy v rozporu se sledovaným účelem kontrolovaná osoba stanovená měřidla sice vlastní, ale nemá je v provozovně k dispozici.
K bodu 74:
Zpřesnění textu umožní postihnout i případy, kdy se kontrolovaná osoba sice přímo provedení inspekce nebrání, ale neposkytnutím potřebné součinnosti ji ztěžuje, ne-li znemožní. Dalším z úhybných manévrů některých kontrolovaných osob je nekonečné vyhýbání se kontaktu, korespondenční nedosažitelnost, vypínání a měnění telefonů prokládané sliby termínů schůzek, jež se nakonec neuskuteční. Takovéto jednání bylo možno obtížně podle dosavadního znění zákona sankcionovat a tak přimět dotyčného k pořádku.
K bodu 75:
Podle dosavadní úpravy bylo možno za nepředložení zboží k provedení puncovní kontroly uložit pokutu do 500 000,- Kč. Bylo-li však předložené zboží shledáno závadným stran nedostatku opuncování, hrozila kontrolované osobě pokuta až 1 000 000,- Kč. Proto mohlo být v některých případech pro kontrolovaného výhodnější zboží nepředložit, než riskovat vyšší pokutu.
K bodu 76:
Stanovuje se možnost uložit pokutu až do výše 50 000 Kč za nesplnění ostatních povinností uložených zákonem.
K bodu 77:
Upřesněním kriterií pro usměrnění správní úvahy o výši uložené peněžité sankce se poskytuje kontrolované osobě větší právní jistota před nepřiměřenou sankcí a naopak správnímu orgánu se poskytuje více hledisek pro uvážení.
K bodu 78:
Úprava reaguje na vznik České republiky.
K bodu 79:
Zkušenosti z aplikační praxe nasvědčují tomu, že je žádoucí umožnit postihování nelegálních podnikatelů za správní delikty dle puncovního zákona v plném rozsahu.


K bodu 80 a 81:
Nový text zcela odpovídá dosavadní praxi a odráží skutečnost, že pro přidělení tak významného oprávnění jakým je užívání výrobní značky musí být všechny potřebné údaje nepochybně doloženy. Dále se vychází z poznatků z praxe, kdy řada podnikatelů po ukončení podnikání v oboru drahých kovů si ponechávala přidělenou výrobní značku, aniž ji mohla užívat, avšak nezrušila ji, čímž přispívala k nepřehlednosti systému evidence výrobních značek a k jeho možnému zahlcení.bylo třeba reagovat i na přečíslování poznámek pod čarou.
K bodu 82:
Pro přidělování nově zavedené odpovědnostní značky se stanovuje shodný postup a pravidla jako pro značku výrobní.
K bodům 83 až 85:
Změny a doplnění vyplývají z rozdělení Československé federace, zavedení odpovědnostních značek a změny terminologie souvisejících právních předpisů.
K bodu 86:
Očekávané připojení České republiky k EU se promítá i v oblasti puncovnictví. Jak již bylo řečeno v obecné části odůvodnění nemá EU společnou právní úpravu puncovnictví, a ani se její přijetí v dohledné době neočekává. Platnou právní úpravou zůstávají jednotlivé národní úpravy, přičemž vzájemný obchod se řídí soudní judikaturou. Zásadní judikát vynesl Evropský soudní dvůr dne 15. září 1994, kterým bylo konstatováno, že nelze požadovat nové přezkušování a označování importovaného zboží, jež již bylo přezkoušeno, a srozumitelným a rozpoznatelným způsobem označeno nezávislým orgánem jiného členského státu EU. Naopak, že není v rozporu se zásadou volného pohybu zboží požadavek na přezkoušení a označení importovaného zboží, jež bylo bez takovéhoto označení dovezeno z jiného členského státu EU, i když vnitřní předpisy tohoto státu takovéto přezkoušení a označení nepožadovaly.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s tímto judikátem s tím, že ustanovení nabude účinnosti dnem účinnosti smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii.
K bodu 87 a 88:
Jedná se o úpravu vyvolanou rozdělením Československé federace.
K bodu 89:
Dosavadní požadavek zákona na zasílání opisů živnostenských listů se v praxi neosvědčil. Navíc má Puncovní úřad možnost ověřovat si údaje ve veřejně přístupném internetovém živnostenském rejstříku. Proto se ponechává pouze možnost vyžádat si příslušný doklad od živnostenského úřadu, bude-li to potřeba.
K bodu 90:
Jedná se o úpravu vyvolanou rozdělením Československé federace; zrušením tzv. remedia v § 18 odst. 2. odpadá povinnost vydat prováděcí právní předpis, který by stanovil nižší hodnoty remedia.




K Čl. II. – Přechodná ustanovení:
K bodu 1:
Navrhovaná právní úprava nezakládá důvod k tomu, aby se puncovní značky Puncovním úřadem již přidělené, měnily.
K bodu 2:
Je třeba, aby výrobci a obchodníci doplnili Puncovnímu úřadu údaje, které jsou obsaženy v navrhované novele. Lhůtu 1 měsíce, stanovenou pro doplnění údajů, lze považovat za dostačující, vzhledem k tomu, že většinu údajů má Puncovní úřad k dispozici.
K bodu 3:
Je třeba reagovat na změnu vyobrazení puncovních značek s ohledem na zavedení nových ryzostí u platiny, zlata a stříbra. Dobu 6 měsíců lze považovat za dostatečnou k tomu, aby obchodníci ve svých prodejnách umístili nové vyobrazení puncovních značek.
K bodu 4:
Vzhledem k téměř 200 leté tradici českého puncovnictví, jakož i k dosavadní tradici, je nezbytné i nadále uznávat označení zboží puncovními značkami, které provedli právní předchůdci dnešního Puncovního úřadu.

K Čl. III.
Z důvodu přehlednosti změn provedených novelou puncovního zákona se navrhuje vyhlášení jeho úplného znění.

K Čl. IV. – Účinnost:
Navrhuje se, aby novela nabyla účinnosti dne 1. ledna 2004, s výjimkou čl. I bodu 21 a 53, které by nabyly účinnosti dnem 1. července 2004. Důvodem je skutečnost, že s nabytím účinnosti zákona dnem 1. ledna 2004, by jen obtížně mohly povinné osoby vybavit své provozovny, kde dochází k bezprostřednímu styku se zákazníky, stanovenými měřidly (váhami). Rovněž není možno vyžadovat povinnost označovat cizí zboží odpovědnostní značkou dnem účinnosti novely, neboť teprve tímto dnem začne Puncovní úřad tyto značky přidělovat.










Za úředně označené zboží pocházející z některého členského státu Evropské unie, lze považovat ve smyslu puncovního zákona zboží úředně označené až členstvím České republiky v Evropské unii.



V Praze dne 6. listopadu 2002


předseda vlády



ministr průmyslu a obchodu



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz