PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2002
IV. volební období
___________________________________________________________




195



Vládní návrh




zákon
ze dne ..........2002,



o Antarktidě






Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1
Účel a předmět zákona

(1) Účelem tohoto zákona je zajistit všestrannou ochranu životního prostředí Antarktidy jako přírodní rezervace zasvěcené míru a vědě v souladu se Smlouvou o Antarktidě1) (dále jen „Smlouva“) a Protokolem o ochraně životního prostředí ke Smlouvě2) (dále jen „Protokol“).

(2) Tento zákon upravuje
a) práva a povinnosti státních občanů České republiky3), právnických osob se sídlem na území České republiky a osob bez státní příslušnosti, které mají trvalý pobyt na území České republiky, pokud se účastní činností v Antarktidě,
b) práva a povinnosti cizinců4), kteří nepatří do kategorie osob uvedených v článku VIII odst. 1 Smlouvy, pokud se účastní výpravy do Antarktidy, která je organizována v České republice nebo místo jejího konečného odjezdu je v České republice,
c) související výkon státní správy.


§ 2
Vymezení základních pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) Antarktidou oblast na jih od 60. rovnoběžky jižní šířky, včetně plovoucích ledovců,
b) životním prostředím Antarktidy vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka v Antarktidě a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda ve všech skupenstvích, horniny, půda, organismy, energie a ekosystémy5) včetně ekosystémů závislých a přidružených,
c) zvláště chráněným antarktickým územím oblast Antarktidy, včetně moře, která byla takto označena v souladu s Protokolem, a která podléhá zvláštní ochraně za účelem ochrany mimořádných hodnot z hlediska životního prostředí, vědy, historie, estetiky nebo volné přírody, jakékoliv kombinace těchto hodnot, nebo z hlediska probíhajícího nebo plánovaného vědeckého výzkumu,
d) historickým místem nebo památníkem místo nebo objekt uznávané historické hodnoty, které byly registrovány v souladu s Protokolem,
e) škodlivou kapalnou látkou škodlivá kapalná látka definovaná v příloze II k Úmluvě o zabránění znečišťování z lodí6),
f) ropou ropná surovina vyskytující se v přírodě,
g) sladkovodním systémem tekoucí a stojatá sladká voda.






ČÁST DRUHÁ
ZÁSADY OCHRANY A VYUŽÍVÁNÍ ANTARKTIDY

§ 3
Základní principy ochrany Antarktidy

(1) Osoby uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a b) (dále jen „české osoby“), které se chtějí účastnit činností v Antarktidě, musí je plánovat a provádět tak, aby byly na nejnižší možnou míru omezeny nepříznivé účinky na životní prostředí Antarktidy.

(2) Zakazuje se poškozovat životní prostředí Antarktidy nad míru stanovenou Protokolem a tímto zákonem.

(3) Zakazuje se ohrožovat, poškozovat nebo ničit historická místa nebo památníky v Antarktidě.

§ 4

(1) Zakazuje se provádět v Antarktidě jakékoliv jaderné výbuchy a pokusy, pokud není mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, stanoveno jinak.

(2) Antarktidu lze využívat jen pro mírové účely. V Antarktidě se zakazuje provádět jakákoli opatření vojenského charakteru, jako je budování vojenských objektů, vysílání ozbrojených sil a vojenského materiálu7), jakož i pokusy






s jakýmikoliv druhy zbraní, střelivem a municí8). Ozbrojené síly nebo vojenský materiál lze vyslat do Antarktidy pouze pro vědecké výzkumy nebo pro jakékoli jiné mírové účely.

§ 5
Činnosti týkající se nerostných zdrojů v Antarktidě

(1) Zakazuje se vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů v Antarktidě, s výjimkou geologického výzkumu9), který lze provádět pouze pro vědecké účely na základě povolení podle tohoto zákona.

(2) Dále se zakazuje sběr nerostů a paleontologických nálezů a jejich vývoz, s výjimkou jejich sběru a vývozu prováděného v rámci geologického výzkumu povoleného podle tohoto zákona.











ČÁST TŘETÍ
PODMÍNKY PRO PROVÁDĚNÍ ČINNOSTÍ V ANTARKTIDĚ


§ 6
Oznámení

Osoby uvedené v § 1 odst. 2 písm. a), které se účastní výpravy do Antarktidy organizované mimo území České republiky ve státu, který je smluvní stranou Protokolu, jsou povinny před odjezdem této výpravy do Antarktidy oznámit svoji účast Ministerstvu životního prostředí České republiky (dále jen „ministerstvo“).

§ 7
Povolení

(1) České osoby, s výjimkou případu podle § 6, musejí mít povolení
a) ke vstupu a pobytu v Antarktidě,
b) k provádění geologického výzkumu pro vědecké účely v Antarktidě,
c) k odběru nerostů nebo paleontologických nálezů v Antarktidě a jejich vývozu v rámci geologického výzkumu z Antarktidy,
d) k výstavbě, přestavbě nebo odstraňování české stanice a jiných objektů a zařízení v Antarktidě,
e) ke vstupu na zvláště chráněné antarktické území,
f) k zasahování do populací nebo stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů v Antarktidě,
g) k odběru zvláště chráněných antarktických druhů rostlin a živočichů,
h) k dovozu geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů do Antarktidy,
i) k dovozu pesticidů, polychlorovaných bifenylů (PCB), polystyrenových kuliček nebo plátků, nesterilní půdy a nebezpečných látek nebo přípravků do Antarktidy pro vědecké, lékařské nebo hygienické potřeby.

(2) Povolení podle odstavce 1 písm. a) vydává ministerstvo po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Povolení k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. b) až i) vydává ministerstvo. V řízení o vydání povolení ministerstvo vychází ze základních zásad ochrany životního prostředí Antarktidy stanovených v článku 3 Protokolu.

(3) Povolení podle odstavce 1 nenahrazuje povolení nebo oprávnění k činnostem, vyžadovaná zvláštními právními předpisy10).

(4) Povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje pro
a) činnosti uvedené v odstavci 1, které již byly české osobě povoleny některou jinou smluvní stranou Smlouvy nebo Protokolu,
b) plavbu námořních plavidel a rekreačních jachet11) za účelem průjezdu Antarktidou a pro průlet letadel nad Antarktidou.

(5) Ministerstvo povolení nevydá, pokud
a) česká osoba nesplní podmínky stanovené tímto zákonem, nebo
b) činnost plánovaná českou osobou by byla v rozporu se základními zásadami ochrany životního prostředí Antarktidy, stanovenými v článku 3 Protokolu, nebo
c) česká osoba, která žádá o vydání povolení, závažným způsobem porušila povinnosti nebo zákazy stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě v období posledních deseti let přede dnem podání žádosti.

§ 8
Žádost o povolení

(1) Žádost o povolení podle § 7 odst. 1 (dále jen „žádost“) podává česká osoba, která bude provádět činnosti v Antarktidě. Žádost může podat i několik českých osob, které budou provádět společně činnost v Antarktidě (dále jen „společná žádost“); v tomto případě si zvolí společného zmocněnce pro doručování.

(2) Žádost musí obsahovat
a) u fyzických osob jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost a místo trvalého pobytu nebo u zahraničních fyzických osob místo bydliště,
b) u právnických osob název a právní formu, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a identifikační údaje podle písmene a) u fyzických osob, které budou provádět činnost v Antarktidě jménem právnické osoby,
c) v případě společné žádosti kromě náležitostí podle písm. a) a b) též seznam osob, které budou provádět činnosti v Antarktidě společně,
d) popis činností, které budou prováděny českými osobami v Antarktidě,
e) označení místa, kde budou činnosti v Antarktidě prováděny, a místa pro doručování písemností,
f) označení zvláště chráněného antarktického území v případě žádosti o povolení podle § 7 odst. 1 písm. e),
g) vymezení období předpokládaného pobytu a provádění činností v Antarktidě.

(3) Žádost musí být doložena
a) výpisem z Rejstříku trestů a u fyzických osob podle § 1 odst. 2 písm. b) z jiného obdobného rejstříku, je-li veden; je-li žadatelem právnická osoba, předkládá se výpis z Rejstříku trestů fyzické osoby, která bude jménem právnické osoby provádět činnost v Antarktidě; výpis z rejstříku trestů nesmí být starší než tři měsíce,
b) výpisem z obchodního nebo jiného rejstříku, je-li žadatelem právnická osoba zapisující se do obchodního nebo jiného rejstříku,
c) písemným závěrem podle § 12 odst. 5, stanoviskem k počátečnímu vyhodnocení vlivů podle § 13 nebo stanoviskem k všestrannému zhodnocení vlivů podle § 14,
d) dokladem o zaplacení správního poplatku,
e) dokladem o uzavření pojistné smlouvy nebo dokladem o vytvoření dostatečné finanční rezervy, která zaručí náhradu nákladů na případné záchranné operace v Antarktidě nebo na odstranění škod na životním prostředí Antarktidy,
f) v případě společné žádosti písemnou plnou mocí nebo plnou mocí prohlášenou do protokolu o zmocnění k zastupování12),
g) oprávněním nebo povolením k činnostem podle zvláštních právních předpisů10).

(4) Výpisem z rejstříku trestů nebo z jiného obdobného rejstříku podle odstavce 3 písm. a) se prokazuje bezúhonnost fyzických osob. Fyzická osoba se pro účely tohoto zákona považuje za bezúhonnou, pokud nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s povolovanou činností, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně.

§ 9
Náležitosti povolení

(1) V povolení ministerstvo uvede
a) identifikační údaje fyzické osoby podle § 8 odst. 2 písm. a) nebo právnické osoby podle § 8 odst. 2 písm. b), která bude provádět činnost v Antarktidě,
b) podmínky k provádění činnosti v Antarktidě,
c) dobu platnosti povolení, která může být nejdéle 1 rok ode dne zahájení činnosti v Antarktidě.

(2) V povolení, které bylo vydáno na základě počátečního vyhodnocení vlivů (§ 13) nebo všestranného zhodnocení vlivů (§ 14), ministerstvo stanoví povinnost sledovat a ověřovat vlivy plánované činnosti na životní prostředí Antarktidy a povinnost předložit do 30 dnů ode dne ukončení činnosti v Antarktidě závěrečnou zprávu o průběhu sledování a ověřování těchto vlivů.

(3) Povolení vydává ministerstvo v jazyce českém a současně zabezpečí jeho úřední překlad do jazyka anglického nebo do jazyka francouzského13).

(4) České osoby jsou povinny mít u sebe během pobytu v Antarktidě kopie příslušných povolení vydaných ministerstvem a jejich úřední překlad.



§ 10
Změna, zrušení a zánik povolení

(1) Ministerstvo může na žádost oprávněné české osoby pravomocné povolení změnit nebo zrušit. Z vlastního podnětu může ministerstvo pravomocné povolení změnit nebo zrušit jen za podmínek stanovených správním řádem. Dobu platnosti povolení lze prodloužit nejdéle o 1 rok.

(2) České osoby, jimž bylo oznámeno rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu v Antarktidě, jsou povinny opustit území Antarktidy ihned, jakmile to bude proveditelné. České osoby, jimž bylo oznámeno rozhodnutí o zrušení povolení k činnosti podle § 7 odst. 1, jsou povinny takové činnosti ihned zanechat.

(3) Povolení pozbývá platnosti
a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého fyzické osoby, které bylo vydáno povolení,
b) dnem zániku právnické osoby, které bylo vydáno povolení,
c) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno.


ČÁST ČTVRTÁ
POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ANTARKTIDY

§ 11
Předmět posuzování vlivů

Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí v Antarktidě jsou
a) všechny plánované činnosti v Antarktidě podle programů vědeckého výzkumu, turistika a všechny další činnosti v Antarktidě, pro které se vyžaduje předběžné sdělení podle článku VII Smlouvy, včetně přidružených činností přísunu a zásobování (dále jen „činnost“),
b) všechny změny v činnosti, ať k této změně dojde zvýšením nebo snížením intenzity prováděné činnosti, rozšířením o další činnost, vyřazením některého zařízení nebo jinak (dále jen „změna činnosti“).

§ 12
Oznámení a zjišťovací řízení

(1) Česká osoba (dále jen „oznamovatel“) je povinna předložit ministerstvu oznámení o zamýšlené činnosti v Antarktidě. Oznámení obsahuje vždy identifikaci českých osob, které se mají účastnit činností v Antarktidě a popis navržené činnosti, včetně jejího účelu, umístění, doby trvání a intenzity. České osoby, které budou provádět činnost v Antarktidě společně, mohou podat společné oznámení; v tomto případě si mohou zvolit společného zmocněnce pro doručování.

(2) Oznámení se předkládá písemně a na technickém nosiči dat, popřípadě elektronickou poštou (dále jen „elektronická podoba“). Prováděcí právní předpis může stanovit další náležitosti oznámení.

(3) Ministerstvo provede na základě oznámení zjišťovací řízení, při němž předběžně stanoví možný vliv činnosti nebo změny činnosti na životní prostředí Antarktidy (dále jen „zjišťovací řízení“).

(4) Ministerstvo do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení zveřejní toto oznámení způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dotčené správní úřady mohou zaslat ministerstvu své písemné vyjádření k oznámení do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení.

(5) Ministerstvo vydá oznamovateli do 30 dnů ode dne doručení oznámení písemný závěr zjišťovacího řízení a současně zveřejní písemný závěr zjišťovacího řízení způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Pokud ze závěru zjišťovacího řízení vyplývá, že činnost nebo změna činnosti bude mít menší než malý nebo přechodný vliv na životní prostředí Antarktidy, je tento závěr zároveň odborným podkladem pro vydání povolení podle § 7.






§ 13
Počáteční vyhodnocení vlivů

(1) Pokud ze závěru zjišťovacího řízení vyplývá, že činnost nebo změna činnosti bude mít malý nebo přechodný vliv na životní prostředí Antarktidy, ministerstvo v závěru zjišťovacího řízení zároveň stanoví rozsah a obsah dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů na životní prostředí Antarktidy (dále jen „počáteční vyhodnocení vlivů“) s ohledem na charakter činnosti nebo změny činnosti a stav životního prostředí Antarktidy, které může být provedením činnosti nebo změny činnosti ovlivněno. Dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů obsahuje vždy popis navržené činnosti, včetně jejího účelu, umístnění, doby trvání a intenzity, a posouzení alternativ navržené činnosti a všech vlivů, které může činnost mít, včetně posouzení kumulativních vlivů se zřetelem k probíhajícím a známým plánovaným činnostem.

(2) Oznamovatel zajistí zpracování dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů, kterou je povinen předložit ministerstvu v písemné a elektronické podobě. Dokumentaci k počátečnímu vyhodnocení vlivů zpracuje osoba, která je držitelem autorizace podle zvláštního právního předpisu14). Dokumentaci k počátečnímu vyhodnocení vlivů ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a současně ji zašle do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, dotčeným správním úřadům a příslušným mezinárodním organizacím a požádá je o vyjádření do 30 dnů od doručení dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů.

(3) Pokud ministerstvo dojde k závěru, že dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů neobsahuje stanovené náležitosti, vrátí ji do 10 dnů od obdržení oznamovateli k doplnění nebo k přepracování spolu s upřesněním požadovaných náležitostí nebo si od něj vyžádá doplňující údaje.

(4) Oznamovatel poskytne na vlastní náklady ministerstvu podklady, které byly použity pro zpracování dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů, a to do 5 pracovních dnů ode dne jejich vyžádání.

(5) Ministerstvo vydá stanovisko k počátečnímu vyhodnocení vlivů do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro vyjádření dotčených správních úřadů a příslušných mezinárodních organizací podle odstavce 2. Ministerstvo může zajistit zpracování podkladů ke stanovisku k počátečnímu vyhodnocení vlivů osobou, která je držitelem autorizace podle zvláštního právního předpisu14).

(6) Ministerstvo zašle stanovisko k počátečnímu vyhodnocení vlivů do 5 pracovních dnů ode dne jeho vydání oznamovateli a dotčeným správním úřadům a současně ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Stanovisko k počátečnímu vyhodnocení vlivů je odborným podkladem pro vydání povolení podle § 7. Stanovisko předkládá oznamovatel jako jeden z podkladů pro navazující řízení o vydání povolení podle § 7. Platnost stanoviska je 1 rok ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska může být na žádost oznamovatele prodloužena o 1 rok, a to i opakovaně, nedošlo-li k podstatným změnám realizace činnosti a podmínek v Antarktidě, k získání nových znalostí souvisejících s věcným obsahem dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů nebo k vývoji nových přístupů, postupů a technologií souvisejících s činností.

(8) Prováděcí právní předpis může stanovit další náležitosti dokumentace a náležitosti stanoviska k počátečnímu vyhodnocení vlivů.

§ 14
Všestranné zhodnocení vlivů

(1) Pokud ze závěru zjišťovacího řízení vyplývá, že činnost nebo změna činnosti budou mít větší než malý nebo přechodný vliv na životní prostředí Antarktidy, ministerstvo v závěru zjišťovacího řízení zároveň stanoví rozsah a obsah dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů na životní prostředí Antarktidy (dále jen „všestranné zhodnocení vlivů“) s ohledem na charakter činnosti nebo změny činnosti a stav životního prostředí Antarktidy, které může být provedením činnosti nebo změny činnosti ovlivněno.

(2) Oznamovatel zajistí zpracování dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů, kterou je povinen předložit ministerstvu v písemné a elektronické podobě. Dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů obsahuje údaje alespoň v rozsahu podle § 13 odst. 1 věty poslední.

(3) Ministerstvo do 5 pracovních dnů ode dne doručení dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů zveřejní tuto dokumentaci způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle ji do 10 dnů od jejího doručení dotčeným správním úřadům a ostatním smluvním stranám Protokolu s žádostí o vyjádření do 90 dnů ode dne jejího doručení.

(4) Ministerstvo dále zašle dokumentaci Výboru pro ochranu životního prostředí Antarktidy (dále jen „Výbor“), a to nejméně 120 dnů před zahájením Poradních shromáždění smluvních stran Smlouvy (dále jen „Poradní shromáždění“).

(5) Pokud ministerstvo dojde k závěru, že dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů neobsahuje stanovené náležitosti, vrátí ji oznamovateli k doplnění nebo přepracování spolu s upřesněním požadovaných náležitostí nebo si od něj vyžádá doplňující údaje.

(6) V návaznosti na vyjádření Poradního shromáždění ministerstvo zajistí zpracování posudku o vlivech činnosti nebo změny činnosti na životní prostředí Antarktidy (dále jen „posudek“) osobou, která je držitelem autorizace podle zvláštního právního předpisu14) (dále jen „zpracovatel posudku“) a doručí mu dokumentaci a veškerá obdržená vyjádření. Ten, kdo se podílel na zpracování dokumentace, se nemůže ani dílčím způsobem zúčastnit na zpracování posudku.

(7) Zpracovatel posudku zpracuje posudek na základě dokumentace, popřípadě oznámení a všech vyjádření k nim. Doba pro zpracování posudku nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů včetně všech obdržených vyjádření zpracovateli posudku doručena.

(8) Oznamovatel poskytne na vlastní náklady zpracovateli posudku podklady, které byly použity pro zpracování dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel žádost od zpracovatele posudku.

(9) Ministerstvo zašle posudek do 5 pracovních dnů ode dne jeho obdržení oznamovateli a dotčeným správním úřadům a současně ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(10) Ministerstvo vydá stanovisko k všestrannému zhodnocení vlivů do 30 dnů ode dne doručení posudku. Stanovisko k všestrannému zhodnocení vlivů je odborným podkladem pro vydání povolení podle § 7. Stanovisko předkládá oznamovatel jako jeden z podkladů pro navazující řízení o vydání povolení podle § 7. Platnost stanoviska je 1 rok ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska může být na žádost oznamovatele prodloužena o 1 rok, a to i opakovaně, nedošlo-li k podstatným změnám realizace činnosti a podmínek v Antarktidě, k novým znalostem souvisejícím s věcným obsahem dokumentace k počátečnímu vyhodnocení a k vývoji nových přístupů, postupů a technologií souvisejících s činností.

(11) Pokud nebyla dokumentace projednána Poradním shromážděním, může ministerstvo vydat povolení teprve po uplynutí 15 měsíců ode dne zaslání dokumentace podle odstavce 4.

(12) Prováděcí právní předpis může stanovit další náležitosti dokumentace a náležitosti posudku a stanoviska k všestrannému zhodnocení vlivů.

§ 15

Pro úhradu nákladů spojených s posuzováním vlivů na životní prostředí Antarktidy se použije obdobně zvláštní právní předpis15).


ČÁST PÁTÁ
OCHRANA FAUNY A FLÓRY ANTARKTIDY

§ 16
Ochrana místních rostlin a živočichů

(1) Zakazuje se jakékoliv zasahování do populací a stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů, s výjimkou zásahů a odběrů prováděných na základě povolení.

(2) Zákaz uvedený v odstavci 1 neplatí pro lov ryb pro vlastní potřebu, při nichž však nesmí být ohroženo přežití jednotlivých druhů ryb.

(3) Veškerý odběr místních savců a ptáků se provádí způsobem, který minimalizuje uskutečnitelnou míru bolesti a utrpení podle zvláštních předpisů16).

(4) Povolení podle § 7 odst. 1 písm. f) lze vydat pouze:
a) k opatření vzorků pro vědecké účely,
b) k opatření vzorků pro muzea, herbária, zoologické a botanické zahrady nebo jiné výchovné nebo kulturní instituce,
c) k odstranění nevyhnutelných následků vědeckých činností,
d) k přípravě stavby a provozu vědeckých podpůrných zařízení.

(5) Povolení podle § 7 odst. 1 písm. f) a g) obsahuje podmínky, jimiž se zajistí, že
a) nebude odebráno víc místních savců, ptáků nebo rostlin, než je nezbytně nutné,
b) budou usmrceny jen malé počty místních savců nebo ptáků a v žádném případě nebude usmrceno více místních savců nebo ptáků z místních populací, než může ve spojení s jinými dobrovolnými odběry obvykle nahradit přirozená reprodukce v následující sezóně, a
c) se zachová rozmanitost druhů, jakož i stanovišť, které jsou podstatné pro jejich existenci, a rovnováha ekosystémů v Antarktidě a ekosystémů závislých a přidružených.

(6) Zvláště chráněným antarktickým druhům, kterými jsou všechny druhy lachtanů druhu Arctocephalus a tuleň Rossův (Ommatophoca Rossii), se poskytuje zvláštní ochrana. Povolení pro odběr zvláště chráněných antarktických druhů podle § 7 odst. 1 písm. g) ministerstvo nevydá, pokud odběr není nutný pro vědecký účel, ohrozil by obnovení těchto druhů nebo místní populace či bylo-li by při odběru použito smrtící techniky, ačkoliv by takový postup nebyl nezbytný.

§ 17
Dovoz nepůvodních druhů živočichů, rostlin a mikroorganismů do Antarktidy

Zakazuje se dovoz geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů do Antarktidy, s výjimkou dovozu na základě povolení. Tento zákaz se nevztahuje na dovoz potravin17) do Antarktidy. Do Antarktidy se nesmí dovážet žádná živá drůbež nebo jiní živí ptáci. Dovážená vykuchaná drůbež jako potravina musí být opatřena certifikátem, že není postižena Newcastlovou nemocí, tuberkulózou a infekcemi způsobenými kvasinkami.


ČÁST ŠESTÁ
NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM

§ 18
Povinnosti při nakládání s odpadem

(1) České osoby jsou povinny
a) předcházet vzniku a odstraňování odpadů v Antarktidě,
b) vyčistit dřívější nebo stávající místa určená pro skladování nebo odstraňování odpadů na pevnině a opuštěná pracovní místa v Antarktidě, pokud jsou původcem těchto odpadů nebo byli uživatelem takových míst,
c) skladovat odpady tak, aby se zabránilo jejich rozptýlení do životního prostředí Antarktidy,
d) odvézt z Antarktidy všechny odpady, pro které platí zákaz jejich skladování nebo odstraňování v Antarktidě,
e) spalovat hořlavé odpady, které nemusí být odvezeny z Antarktidy podle písmene d), v odpovídajících zařízeních, která minimalizují emise,
f) odvézt z Antarktidy veškerou nespotřebovanou drůbež, dovezenou jako potravinu, nebo ji odstranit spálením či jinými rovnocennými prostředky, které vyloučí nebezpečí pro místní faunu a flóru.

(2) Odpady, které byly odvezeny z Antarktidy podle odstavce 1 písm. d) a f), se dopraví do České republiky nebo do jiného státu, ve kterém existují preventivní opatření pro jejich odstraňování v souladu s příslušnými mezinárodními smlouvami. Na nakládání s odpady, které jsou dovezeny do České republiky, se vztahuje zvláštní právní předpis18).

(3) Dále se zakazuje
a) dovážet odpady do Antarktidy,
b) odstraňovat odpady v oblastech bez ledu a v sladkovodních systémech; v sladkovodních systémech je zakázáno i jejich skladování,
c) odstraňovat nebo skladovat radioaktivní odpady19) v Antarktidě, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak,
d) odstraňovat nebo skladovat v Antarktidě elektrické baterie, tuhá a kapalná paliva, odpady obsahující škodlivé míry těžkých kovů nebo akutně toxické nebo škodlivé odolné směsi, deriváty polyvinylchloridu (PVC), polyuretanové pěny, polystyren, gumu a mazací oleje, upravené řezivo, výrobky obsahují příměsi, které mohou produkovat při spalování škodlivé emise, plastické odpady kromě polyetylenových obalů nízké hustoty, sudy na pohonné hmoty, jiné pevné nehořlavé odpady, zbytky mrtvol dovezených zvířat, laboratorní kultury mikroorganismů a původců nemocí rostlin, dovezené výrobky z ptáků.

(4) Zákaz skladování nebo odstraňování podle odstavce 3 se na zbytky mrtvol dovezených zvířat, laboratorní kultury mikroorganismů a původců nemocí rostlin a dovezené výrobky z ptáků nevztahuje za předpokladu, že budou spáleny, autoklavovány nebo jiným způsobem sterilovány. Pro sudy na pohonné hmoty a jiné pevné nehořlavé odpady zákaz skladování nebo odstraňování neplatí, pokud by jejich odstranění mělo za následek větší negativní vlivy na životní prostředí Antarktidy, než jejich ponechání na místě.

§ 19
Dovoz některých látek do Antarktidy

Zakazuje se dovoz pesticidů, polychlorovaných bifenylů (PCB), polystyrenových kuliček nebo plátků, nesterilní půdy a nebezpečných látek nebo přípravků20) do Antarktidy, s výjimkou dovozu na základě povolení pro vědecké, lékařské nebo hygienické potřeby.
ČÁST SEDMÁ
OCHRANA PŘED ZNEČIŠŤOVÁNÍM MOŘE V OBLASTI ANTARKTIDY

§ 20
Vypouštění škodlivých látek do moře

(1) V oblasti Antarktidy se zakazuje vypouštět do moře
a) ropu, ropné směsi, znečištěné zátěžové vody, kontaminovaný materiál, vody z výplachu zásobníků a jiné zaolejované zbytky a směsi,
b) chemické látky a přípravky21) nebo jiné škodlivé kapalné látky.

(2) V oblasti Antarktidy se dále zakazuje vypouštět splaškové kaly do moře ve vzdálenosti do dvanácti námořních mil od nejbližší země nebo ledového příkrovu. Za touto vzdáleností lze vypouštět splaškové kaly v úměrném množství z námořních plavidel, která mají cestovní rychlost nejméně 4 uzle. Tento zákaz se vztahuje na námořní plavidla, která mají osvědčení pro přepravu více než deseti osob.

§ 21
Ukládání odpadu do moře

V oblasti Antarktidy se zakazuje ukládání odpadu do moře. Do moře je možné vyhazovat zbytky potravin ve vzdálenosti více než 12 námořních mil od nejbližší země nebo ledového příkrovu, pokud prošly drtičem nebo mlýnem a jsou tak jemně rozdrceny nebo rozemlety, že mohou projít sítem s otvory nejvýše 25 mm velkými.







ČÁST OSMÁ
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

§ 22
Ministerstvo
Ministerstvo
a) rozhoduje o vydání povolení podle tohoto zákona (§ 7) a o jejich změně nebo zrušení (§ 10),
b) vede evidenci vydaných rozhodnutí,
c) informuje o vydaných rozhodnutích Ministerstvo zahraničních věcí,
d) provádí kontrolní činnost a za tím účelem jmenuje pozorovatele po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí (§ 24),
e) ukládá sankce,
f) zajišťuje posuzování vlivů na životní prostředí Antarktidy podle tohoto zákona,
g) koordinuje činnosti českých osob v Antarktidě a zabezpečuje přípravu Koncepce českých výzkumných činností v Antarktidě ve spolupráci s příslušnými institucemi Akademie věd České republiky a českých vysokých škol a v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a s Ministerstvem zahraničních věcí.

§ 23
Ministerstvo zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí
a) poskytuje podklady nutné pro rozhodování ministerstva a poskytuje mu další potřebnou spolupráci,
b) v souladu se Smlouvou a Protokolem poskytuje informace ostatním smluvním stranám, Výboru a ostatním příslušným mezinárodním organizacím.







ČÁST DEVÁTÁ
KONTROLA A SANKCE

§ 24

(1) Ministerstvo kontroluje dodržování tohoto zákona jednak na území České republiky a jednak v Antarktidě prostřednictvím pozorovatele. Pozorovatel je v pracovněprávním vztahu k České republice, zastoupené ministerstvem.

(2) Podmínkou jmenování pozorovatele podle odstavce 1 je státní občanství České republiky, bezúhonnost, dosažení věku 21 let a způsobilost k právním úkonům.

(3) Pozorovatel se pro účely tohoto zákona považuje za bezúhonného, pokud nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s činností pozorovatele, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně. Bezúhonnost pozorovatel prokazuje výpisem z rejstříku trestů, který v době ustavení pozorovatele do funkce nesmí být starší než tři měsíce.

(4) Pozorovatel má právo vstupovat v kteroukoliv dobu do všech oblastí Antarktidy a provádět zde kontrolu.

(5) České osoby jsou povinny strpět prohlídky a kontroly prováděné pozorovateli v Antarktidě, poskytnout pozorovatelům nezbytnou součinnost a neodkladně provést opatření k nápravě zjištěných nedostatků směřující k ochraně životního prostředí a odvrácení škod.

(6) Na území České republiky se řídí postup ministerstva při kontrolní činnosti zvláštním právním předpisem22), nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 25

(1) Fyzické osobě, která
a) vstoupí do Antarktidy a pobývá zde bez povolení nebo nedodržuje podmínky stanovené v povolení,
b) vstoupí na zvláště chráněné antarktické území bez povolení nebo nedodržuje podmínky stanovené v povolení,
c) provede v Antarktidě jaderný výbuch nebo pokus nebo opatření vojenského charakteru v rozporu s tímto zákonem (§ 4),
d) provede vyhledávání, průzkum nebo těžbu nerostných zdrojů v Antarktidě v rozporu s tímto zákonem (§ 5),
e) provede geologický výzkum bez povolení nebo nedodrží podmínky stanovené v povolení,
f) odebere nebo vyveze z Antarktidy nerosty nebo paleontologické nálezy bez povolení nebo nedodrží podmínky stanovené v povolení,
g) ohrozí, poškodí nebo zničí historické místo nebo památník,
h) zasáhne do populací nebo stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů bez povolení nebo nedodrží podmínky stanovené v povolení,
i) odebere zvláště chráněné antarktické rostliny a živočichy bez povolení nebo nedodrží podmínky stanovené v povolení,
j) doveze do Antarktidy geograficky nepůvodní rostliny, živočichy a mikroorganismy bez povolení nebo nedodrží podmínky stanovené v povolení,
k) nevyčistí místa určená pro skladování nebo odstraňování odpadů v Antarktidě (§ 18),
l) uskladní odpady v Antarktidě v rozporu s tímto zákonem (§ 18),
m) neodveze z Antarktidy odpady v rozporu s tímto zákonem (§ 18),
n) spálí hořlavé odpady v rozporu s tímto zákonem (§ 18),
o) odstraní odpady v oblastech bez ledu nebo v sladkovodních systémech (§ 18),
p) odstraní nebo uskladní radioaktivní odpady v Antarktidě v rozporu s tímto zákonem,
r) doveze do Antarktidy pesticidy, polychlorované bifenyly, polystyrenové kuličky nebo plátky, nesterilní půdu, nebezpečné látky nebo přípravky v rozporu s tímto zákonem (§ 19),
s) vypustí do moře v oblasti Antarktidy ropu, ropné směsi, znečištěné zátěžové vody, kontaminovaný materiál, vody z výplachu zásobníků a jiné zaolejované zbytky a směsi,
t) vypustí do moře v oblasti Antarktidy chemické látky a přípravky nebo jiné škodlivé kapalné látky nebo splaškové kaly v rozporu s tímto zákonem (§ 20),
u) uloží odpady do moře v oblasti Antarktidy v rozporu s tímto zákonem (§ 21),
v) neumožní prohlídky a kontroly prováděné pozorovateli, neposkytne jim součinnost nebo neprovede opatření k nápravě pozorovatelem zjištěných nedostatků
lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč.

(2) Právnické osobě, která naplní některou ze skutkových podstat uvedených v odstavci 1, se uloží pokuta až do výše 1 000 000 Kč.

(3) Je-li následkem deliktu podle odstavce 1, spáchaného fyzickou osobou, trvalé nebo dlouhodobé poškození životního prostředí Antarktidy, lze pokutu uložit až do výše 2 500 000 Kč. Je-li následkem deliktu spáchaného právnickou osobou trvalé nebo dlouhodobé poškození životního prostředí Antarktidy, lze pokutu uložit až do výše 5 000 000 Kč.

(4) Delikty podle odstavce 1 projednává ministerstvo, nestanoví-li tento zákon jinak.

(5) Delikty podle odstavce 1 písm. s), t) a u), k nimž došlo na námořním plavidle nebo na rekreační jachtě, které jsou provozovány pod státní vlajkou České republiky, projednává Námořní úřad23).







(6) Obecné podmínky odpovědnosti za delikty podle odstavce 1 se posoudí a řízení o nich se provede podle zákona o přestupcích24). Při určení výměry pokuty české osobě se přihlédne k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobených následků, k včasnosti a účinné součinnosti osoby, která se dopustila protiprávního jednání, při odstraňování závad. Pokutu lze české osobě uložit do 3 let ode dne, kdy protiprávní jednání bylo zjištěno, nejdéle však do 10 let ode dne, kdy k němu došlo.

(7) Pokuty uložené podle odstavců 1 a 2 vybírá a vymáhá ministerstvo podle zvláštního zákona25). Výnosy z pokut jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 26
Odebrání věci získané v rozporu se zákonem

(1) Ministerstvo zahájí řízení o odebrání nerostů, paleontologických nálezů, živočichů, rostlin nebo výrobků z nich (dále jen „věci“), o nichž lze důvodně předpokládat, že byly získány českou osobou v Antarktidě v rozporu s tímto zákonem. Současně může ministerstvo nebo Česká inspekce životního prostředí na jeho vyžádání nařídit zajištění věci.

(2) Písemné rozhodnutí o odebrání věci vydá ministerstvo do 30 dnů ode dne zahájení řízení, jinak řízení zastaví. Odvolání nemá odkladný účinek. Je-li řízení zastaveno, zajištěná věc se vrátí majiteli.

(3) Náklady spojené se zajištěním věci a následnou péčí o ni do ukončení řízení o jejím odebrání hradí na základě pravomocného rozhodnutí o odebrání věci osoba, které byla věc odebrána.

(4) Vlastníkem věci odebrané na základě pravomocného rozhodnutí se stává stát.

(5) Rozhodnutím o uložení pokuty podle § 25 není dotčeno právo rozhodnout o odebrání věci.


ČÁST DESÁTÁ
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 27
Případy stavu nouze

V případech stavů nouze uvedených v Protokolu26) se nepoužijí příslušná ustanovení tohoto zákona. V těchto případech jsou české osoby povinny
a) jednat způsobem, který vede k nejmenším možným vlivům na životní prostředí Antarktidy,
b) oznámit ministerstvu neprodleně údaje týkající se případu stavu nouze, které jsou nezbytné k informování Výboru a ostatních smluvních stran Smlouvy a Protokolu.


§ 28

(1) V řízení podle tohoto zákona se, s výjimkou části čtvrté, postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Za den doručení písemnosti do Antarktidy na místo určení podle § 8 odst. 2 písm. e) se považuje poslední den šedesátidenní lhůty, začínající dnem předání písemnosti k poštovní přepravě.

§ 29

Ministerstvo vydá prováděcí právní předpis k provedení § 12 odst. 2, § 13 odst. 8 a § 14 odst. 12.

§ 30
Přechodná ustanovení

České osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provádějí činnosti v Antarktidě, mohou tyto činnosti provádět bez povolení nejdéle po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 31
Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení Protokolu ve Sbírce mezinárodních smluv.

































DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Obecná část

1. Zhodnocení platné právní úpravy

1.1. Mezinárodněprávní úprava

Světadíl Antarktis zaujímá na Zemi zvláštní postavení, a to fakticky i právně. V současné době nepatří žádnému státu. Právní režim Antarktidy – tzv. Antarktický smluvní systém (ATS) tvoří zejména:

 Smlouva o Antarktidě sjednaná ve Washingtonu dne 1. prosince 1959 a vyhlášená v tehdejším Československu ve Sbírce zákonů pod č. 76/1962 Sb. (dále jen „Antarktická smlouva“ nebo „Smlouva“),
 Úmluva o zachování antarktických tuleňů (Londýn,1972),
 Úmluva o zachování antarktických mořských živých zdrojů (Canberra, 1980),
 Protokol o ochraně životního prostředí Antarktidy ke Smlouvě o Antarktidě sjednaný v Madridu dne 4. října 1991 (dále jen „Madridský protokol“ nebo „Protokol“), v platnosti od 14. ledna 1998.

Základ mezinárodněprávní úpravy Antarktidy tvoří Smlouva o Antarktidě uzavřená v roce 1959 ve Washingtonu. Tato smlouva pozastavila (zmrazila) na dobu její platnosti nároky Velké Británie, Francie, Nového Zélandu, Austrálie, Norska, Chile a Argentiny z předchozích období na části území Antarktidy. Smlouva se vztahuje nejen na vlastní kontinent, ale na celou oblast ležící jižně od 60 j. š. Celá tato oblast měří 67,84 mil. km2, vlastní pevnina Antarktidy má rozlohu 14 mil. km2.

Antarktida smí být v souladu se Smlouvou využívána jen pro mírové účely a je plně neutrální. Vojenský personál a zařízení zde smějí být použity jen pro vědecké výzkumy nebo pro jakékoliv jiné mírové účely. Nesmí zde být prováděny jaderné výbuchy ani uskladňován radioaktivní odpad.

Nic v Antarktické smlouvě nesmí být vykládáno jako zřeknutí se suspendovaných územních nároků či podkladu pro tyto nároky. Po dobu její platnosti nesmějí být uplatňovány ani žádné nové nároky.

Oblast, na kterou se režim Antarktické smlouvy vztahuje, nezahrnuje pouze vlastní kontinent, ale celou oblast jižně od 60 j. š., včetně plovoucích ledovců. Pro oblast volného moře v této oblasti je potvrzena platnost pravidel mezinárodního práva týkajících se volného moře. Ta však byla následně omezena Madridským protokolem (např. není možné použít pravidla o těžbě nerostů z mořského dna).

Všechny strany se též zavázaly vyvinout náležité úsilí, v souladu s Chartou OSN, aby v Antarktidě nebyla prováděna činnost, která by byla v rozporu se zásadami či cíli Antarktické smlouvy.

Antarktická smlouva může být kdykoli změněna po dohodě všech konzultativních stran. Pokud některý ze států, který nemá konzultativní status, neratifikuje změnu do dvou let od jejího vstupu v platnost, bude považován za stát, který od smlouvy odstoupil.

Antarktida je otevřena svobodnému vědeckému výzkumu, přičemž smluvní strany se zavázaly navzájem v nejvyšší možné míře a prakticky proveditelné míře vyměňovat si informace o plánech vědeckých prací v Antarktidě, vyměňovat si vědecký personál mezi jednotlivými výpravami a stanicemi a konečně vyměňovat si údaje a výsledky vědeckých pozorování a zajistit k nim volný přístup.

Každá smluvní strana Smlouvy, která má konzultativní status, má právo jmenovat pozorovatele, kteří mají zcela volný přístup do Antarktidy, do všech stanic a zařízení, a provádět zde inspekce.

Každá strana Antarktické smlouvy má povinnost poskytnout ostatním smluvním stranám informace o:

 plánovaných vědeckých pracích v Antarktidě,
 výsledcích těchto prací,
 všech výpravách do Antarktidy podnikaných svými loděmi nebo občany, ať už jsou organizovány na jejím území anebo z něho vysílány,
 všech stanicích provozovaných svými občany,
 každém vojenském personálu nebo vybavení vysílaném do Antarktidy,
 jmenování nebo odvolání pozorovatelů.

Hlavním antarktickým fórem je Poradní shromáždění Antarktické smlouvy (Antarctic Treaty Consultative Meeting/ATCM/), v jehož rámci fakticky fungují všechna ostatní (Výbor pro ochranu životního prostředí, Vědecký výbor pro výzkum Antarktidy, Vědecký výbor pro uchování mořských živých zdrojů). Smluvní strany jsou zde rozděleny do dvou kategorií, a to na státy s konzultativním statutem a na státy, které tento status nemají . Stranami s konzultativním statusem jsou všechny původní strany Smlouvy a dále každý stát, který se stal její stranou přístupem, ovšem pouze po dobu, kdy „projevuje svůj zájem o Antarktidu tím, že tam vyvíjí podstatnou vědeckou a výzkumnou činnost, jako je vybudování vědecké stanice nebo vyslání vědecké expedice“. Madridský protokol dále stanovil novou obligatorní podmínku pro získání konzultativního statusu – ten nemůže po vstupu Madridského protokolu v platnost získat stát, který by sám nebyl stranou tohoto protokolu. V praxi o splnění těchto podmínek rozhodují státy, které konzultativní status již mají, přičemž u některých, zvláště těch, které mají zmrazené teritoriální nároky, lze pozorovat tendenci „Antarktický klub“ příliš nerozšiřovat a eliminovat potenciální konkurenci .




Hlasovací právo na zasedání Poradního shromáždění Antarktické smlouvy mají pouze státy s konzultativním statusem, ostatní strany Antarktické smlouvy se mohou účastnit ATCM jen jako pozorovatelé. Faktické rozhodování o dalších osudech Antarktidy je tak plně v rukou států s konzultativním statusem. Stejně tak platí, že právo jmenovat pozorovatele mají pouze státy s konzultativním statusem.

V roce 1991 byl v Madridu sjednán Protokol o ochraně životního prostředí Antarktidy ke Smlouvě. Protokol tvoří základ k vytvoření komplexního systému ochrany životního prostředí v Antarktidě a souvisejících ekosystémů. Protokol stanovil základní zásady ochrany antarktického životního prostředí, dále zpřísnil podmínky činností v Antarktidě (např. zakázal jakékoli činnosti související s nerostnými zdroji s výjimkou vědeckého výzkumu), zavázal státy k další spolupráci, stanovil principy a postupy ochrany životního prostředí včetně posuzování vlivu jednotlivých činností na životní prostředí, ustavil Výbor pro ochranu životního prostředí (CEP) a prohlásil Antarktidu za přírodní rezervaci věnovanou míru a vědě. Jeho nedílnou součást tvoří také pět příloh (Annexes). Ty se týkají posuzování vlivů na životní prostředí Antarktidy - EIA (příloha I), ochrany antarktické fauny a flóry (příloha II), likvidace odpadů a odpadového hospodářství (příloha III), ochrany před znečišťováním moře (příloha IV) a ochrany a správy zvláštních antarktických území, památečných míst a objektů (příloha V).

Madridský protokol zakázal všechny činnosti týkající se nerostných zdrojů s výjimkou vědeckého výzkumu. V roce 1988 byla ve Wellingtonu sjednána Úmluva o úpravě činností týkajících se nerostných zdrojů Antarktidy, která usilovala o prevenci nešetrné těžby poškozující životní prostředí pomocí režimu povolování, kontroly a inspekcí mezinárodních orgánů. Tato úmluva však nenašla podporu dostatečného počtu států, a proto nevstoupila v platnost a vstup v platnost se v jejím případě již ani nepředpokládá.

Kromě Smlouvy a Protokolu tvoří ATS ještě Úmluva o ochraně antarktických tuleňů (Londýn, 1972) a Úmluva o ochraně antarktických mořských živých zdrojů (Canberra, 1981). Česká republika není smluvní stranou těchto mezinárodních smluv. Smluvní stranou Úmluvy o ochraně antarktických mořských živých zdrojů jsou však Evropská společenství jako celek – blíže viz kapitola 4.3.

V roce 1972 byla v Londýně přijata Úmluva o ochraně antarktických tuleňů, která stanoví výslovný zákaz lovu určitých druhů tuleňů a pro některé druhy stanoví možný počet jejich ulovených kusů. V doprovodné příloze, která je nedílnou součástí této úmluvy, jsou obsaženy regulující opatření stanovující povolený způsob odchytu, zóny lovu, území, kde je lov zakázán a tzv. otevřené a zavřené sezóny.

V roce 1981 byla v Canbeře přijata Úmluva o ochraně antarktických mořských živých zdrojů. Na základě této Úmluvy byla zřízena Komise pro ochranu antarktických živých zdrojů, Vědecká rada (poradní orgán Komise) a Sekretariát CCAMLR. Komise, která se skládá se zástupců jednotlivých smluvních stran, může stanovit bližší pravidla pro využívání antarktických živých mořských zdrojů. Tato úmluva obsahuje pravidla racionálního užívání antarktických mořských živých zdrojů. Přikazuje nesnižovat počty jednotlivých druhů pod stanovené limity zaručující udržení její stability, udržovat přirozené ekologické vztahy mezi využívanými zdroji a zakazuje změny mořského ekosystému, jež by mohly vyvolat nenapravitelné důsledky. Smluvní strany se zavázaly přijmout vhodná opatření v rámci své pravomoci k zajištění dodržování ustanovení této úmluvy a záchovných a ochranářských opatření přijatých Komisí, která jsou pro smluvní strany závazná.


1.2. Vnitrostátní právní úprava
Návrh zákona se dotýká oblasti vztahů, která není dosud v České republice vnitrostátním právním předpisem upravena. Česká republika zatím nemá právní předpis, který by závazky vyplývající ze Smlouvy a Protokolu implementoval do vnitrostátního právního řádu a zajistil tak ochranu životního prostředí v Antarktidě ve vztahu k českým subjektům. Jediným pramenem práva v této oblasti je vyhláška ministra zahraničních věcí č. 76/1962 Sb. , o Smlouvě o Antarktidě.

Mezi související právní předpisy, které jsou platné na území České republiky, patří zejména:

 zákon č. 17/1992 Sb. , o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů,
 zákon č. 244/1992 Sb. , o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů,
 zákon č. 246/1992 Sb. , na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů,
 zákon č. 16/1997 Sb. , o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
 zákon č. 18/1997 Sb. , o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
 zákon č. 157/1998 Sb. , o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
 zákon č. 100/2001 Sb. , o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí),
 zákon č. 185/2001 Sb. , o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
 zákon č. 86/2002 Sb. , o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Mezi související právní předpisy, které upravují některé právní vztahy i mimo území České republiky, patří dále:

 zákon č. 49/1997 Sb. , o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
 zákon č. 61/2000 Sb. , o námořní plavbě,
 zákon č. 158/2000 Sb. , o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů.


1.3. Česká republika a Antarktida

Jak v období tzv. Mezinárodního geofyzikálního roku v letech 1957 až 1958, tak i v následujících letech se českoslovenští vědci účastnili výzkumných programů v rámci zahraničních, převážně sovětských expedic.

V posledních deseti letech pracovali čeští vědci na celé řadě mezinárodních projektů zabývajících se výzkumem Antarktidy (společné projekty nebo participace na projektech s Brazílií, Polskem, USA, Francií, Německem a Peru). Od roku 1993 nepřetržitě probíhají v Antarktidě také české projekty sponzorované Grantovou agenturou ČR a MŠMT.

Současný stav se však vyznačuje nekoordinovaností, vzájemnou neinformovaností zainteresovaných institucí a postupným zaostáváním České republiky v antarktických aktivitách.

Počet návštěvníků Antarktidy z České republiky se odhaduje v současnosti minimálně na 4 až 5 osob ročně. Pokud by se podařil záměr vybudovat samostatnou českou vědeckou základnu, zvýšil by se počet na cca 10 až 15 osob ročně.


2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Cílem navrhované právní úpravy je implementovat do českého vnitrostátního právního řádu mezinárodní závazky vyplývající ze Smlouvy a z jejího Protokolu.

Navrhovaná právní úprava zejména komplexně upravuje podmínky ochrany životního prostředí v Antarktidě, vymezuje v souladu s uvedenými mezinárodními dokumenty Antarktickou oblast, zakazuje provádět určité činnosti v Antarktidě (např. vyhledávání, průzkum a těžbu nerostných zdrojů, s výjimkou geologického výzkumu pro vědecké účely), stanovuje určité činnosti, které lze provádět pouze na základě povolení a upravuje výkon státní správy s tím spojený s cílem zajistit všestrannou ochranu životního prostředí v Antarktidě.

Navrhovaná právní úprava se vztahuje na všechny státní občany České republiky, právnické osoby se sídlem na území České republiky a osoby bez státní příslušnosti, které mají trvalý pobyt na území České republiky, pokud se účastní činností v Antarktidě a dále na cizince, kteří nespadají do kategorie osob uvedených v článku VIII odst. 1 Smlouvy, pokud se budou účastnit výpravy do Antarktidy, která je organizována v České republice nebo místo jejího konečného odjezdu bylo v České republice.

Navrhovaný zákon by měl dále vytvořit podmínky pro systematickou vědeckou činnost českých odborníků v Antarktidě a pro propojení vědecké obce pracující v Antarktidě (akademie věd, univerzity a ostatní vědecko-výzkumné ústavy) s příslušnými orgány státní správy, které budou kontrolovat jeho dodržování a ukládat sankce za jeho porušení. Česká republika se tak vzhledem ke svým vědeckým aktivitám v Antarktidě přičlení k mezinárodním vědeckým sdružením, která se zabývají koordinací vědeckého výzkumu v Antarktidě.

Pokud jde o odpovědnost za škody způsobené v Antarktidě, Madridský Protokol tuto problematiku zatím neupravuje. Ani jednotlivé smluvní státy Protokolu – vzhledem k absenci mezinárodněprávních pravidel - doposud neupravily ve svých vnitrostátních právních řádech problematiku odpovědnosti za škody způsobené jejich státními občany v oblasti Antarktidy a ani otázku regresních nároků státu vůči těmto jejich státním občanům. Některé smluvní státy zakotvily ve svých právních předpisech povinnost uzavřít pojištění (Norsko, Velká Británie), povinnost vytvořit finanční rezervu (Nizozemí) nebo povinnost složit kauci (Nový Zéland), které by kryly náklady na dodržování závazků vyplývajících z povolení, náklady na záchranné operace (např. na vyhledání a přepravu pacientů) nebo na krytí škod způsobených na životním prostředí Antarktidy.


3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Československo bylo jedním z prvních států přistoupivších v roce 1962 k Antarktické smlouvě. V roce 1993 převzala Česká republika veškerá práva a závazky vyplývající z této smlouvy a podepsala tzv. Madridský protokol. Tento protokol však dosud nebyl ratifikován a jeho ratifikaci by měla předcházet odpovídající úprava v našem vnitrostátním právním řádu, která se nyní navrhuje. Ani Československo ani Česká republika nedosáhly konzultativního statusu. Důvodem je chybějící zákon, který by implementoval příslušná ustanovení Smlouvy a Protokolu do vnitrostátního právního řádu České republiky.

Pro absenci prováděcího zákona není zatím možné ratifikovat Madridský protokol, což je nezbytná podmínka pro získání konzultativního statusu a s ním i možnosti spolupodílet se na rozhodování o antarktických záležitostech. Česká republika není v současné době schopna v plném rozsahu plnit všechny závazky z Antarktické smlouvy a z jejího Protokolu, protože neexistuje vnitrostátní právní předpis, který by ukládal základní povinnosti českým právním subjektům.

Přijetí samostatné právní normy (tzv. adaptace zákonem) představuje v daném případě jedinou možnost recepce mezinárodněprávních závazků vyplývajících z výše uvedených mezinárodních smluv. Další forma recepce mezinárodněprávních závazků - odkaz na mezinárodní smlouvu v některém z věcně příslušných zákonů - nepřipadá do úvahy vzhledem k tomu, že se upravovaná problematika věcně dotýká více zákonů a na straně druhé jde o aktivity, které se odehrávají v oblasti, kde Česká republika nevykonává a ani podle mezinárodního práva nesmí uplatňovat územní svrchovanost. Převážná většina závazků vyplývajících z výše uvedených mezinárodních smluv nemá povahu „self-executing“, tj. nejsou natolik přesné a adresované jednotlivcům, aby mohly být vnitrostátně prováděny bez nutnosti přijímat legislativní opatření (prováděcí zákon).

Převážná většina smluvních států Smlouvy a Protokolu již přijala příslušný vnitrostátní právní předpis, kterým převedly do svého právního řádu závazky vyplývající z těchto mezinárodních instrumentů (např. v roce 1994 Velká Británie, Německo, Švédsko a Nový Zéland; 1995 Norsko; 1996 Finsko; 1998 Nizozemí; 2001 Bulharsko). V současné době je obdobný právní předpis připravován např. také v Belgii, Francii, Jižní Koreji nebo na Ukrajině.


4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a s právními akty Evropských společenství

4.1. Soulad s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona vychází zejména z:

 čl. 7 Ústavy ČR, podle kterého má Česká republika dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství,
 čl. 10 Ústavy ČR, který upravuje vztah mezinárodního a vnitrostátního práva. Podle tohoto článku jsou vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva,
 čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nesmí výkon vlastnického práva poškozovat přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem,
 čl. 35 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nesmí nikdo ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

Navrhovaná právní úprava ukládá povinnosti českým subjektům a zakládá novou působnost některým stávajícím správním úřadům. Vzhledem k tomu, že se jedná o zákonnou úpravu, je splněn požadavek:

 čl. 79 odst. 1 Ústavy ČR, který stanoví, že správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem,
 čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích.

Návrh rovněž není v rozporu s čl. 14 Listiny základních práv a svobod. Listina zakotvuje v odstavci 1 tohoto článku svobodu pohybu, ale tou se rozumí oprávnění jakékoliv fyzické osoby pohybovat se po území České republiky, vymezeném jejími státními hranicemi. Právem svobodně se pohybovat po území České republiky je výslovně uvedenou svobodou dána možnost, aby fyzická osoba mohla navštívit jakékoli místo uvnitř státních hranic českého státu, pokud zákon, vydaný ve smyslu odstavce 3 tohoto článku Listiny, nestanoví omezení. Rovněž tak není zpochybněno právo každého, kdo se oprávněně zdržuje na území České republiky, svobodně ji opustit (čl. 14 odst. 2 LZPS). Kromě toho platí podle odstavce 3 tohoto článku Listiny, že tyto svobody mohou být omezeny zákonem z důvodů ochrany přírody. Účelem Protokolu a prováděcího vnitrostátního zákona je ochrana životního prostředí Antarktidy a závislých a přidružených ekosystémů, přičemž oblast Antarktidy byla vyhlášena za přírodní rezervaci zasvěcenou míru a vědě.


4.2. Soulad s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Transformace mezinárodních závazků vyplývajících ze Smlouvy a Protokolu je hlavním cílem navrhované právní úpravy. Blíže viz kapitola 1.1. důvodové zprávy.

Mezi související mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána a s nimiž je navrhovaná právní úprava v souladu, patří dále např.:

 Úmluva o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL, 1973) a její Protokol (1978), oznámena pod č. 71/1995 Sb. ,
 Úmluva OSN o mořském právu (1982), uveřejněna pod č. 240/1996 Sb. ,
 Dohoda o provádění části XI Úmluvy OSN o mořském právu, oznámena pod č. 241/1996 Sb. ,
 Smlouva o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení na dně moří a oceánů a v jeho podzemí (uveřejněna pod č. 62/1974 Sb. ),
 Smlouva o nešíření jaderných zbraní (uveřejněna pod č. 61/1974 Sb. ),
 Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT, 1996),
 Úmluva o ochraně ozónové vrstvy Země (Vídeň, 1985),
 Protokol o látkách poškozujících ozónovou vrstvu Země (Montreal, 1987) a jeho dodatky (Londýn 1990, Kodaň 1994, Montreal 1997 a Peking 1999),
 Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992) a její Protokol (Kjóto, 1997),
 Úmluva EHK OSN k dálkovému znečišťování ovzduší překračujícímu hranice států a její protokoly.


4.3. Soulad s právními akty Evropských společenství

Navrhovaná právní úprava je v souladu s právními akty Evropských společenství. Evropská společenství nemají přímo prováděcí právní předpis ke Smlouvě o Antarktidě nebo k Madridskému protokolu.

K Úmluvě o zachování antarktických mořských živých zdrojů – CCAMLR (Canberra, 1980) přistoupila Evropská společenství jako celek v roce 1981 a Rada Evropských společenství následně vydala několik prováděcích nařízení k Úmluvě (Nařízení Rady ES č. 3943/1990, č. 66/1998 a č. 1721/1999):

 Nařízení Rady (EHS) č. 3943/1990 ze dne 19. prosince 1990 o používání systému pozorování a inspekcí zřízeného podle čl. 24 Úmluvy o zachování antarktických živých mořských zdrojů,
 Nařízení Rady (ES) č. 66/1998 ze dne 18. prosince 1998 stanovující určitá ochranná a kontrolní opatření aplikovatelná na rybářské činnosti v Antarktidě a zrušující Nařízení Rady (ES) č. 2113/96,
 Nařízení Rady (ES) č. 1721/1999 ze dne 29. července 1999 o ustanovení určitých omezujících opatření vzhledem k plavidlům plujícím pod vlajkou států, které nejsou stranou Úmluvy o zachování antarktických mořských živých zdrojů.

Vzhledem k tomu, že se jedná o mezinárodní úmluvu, jejíž smluvní stranou jsou Evropská společenství a na jejímž základě byla vydána výše uvedená Nařízení Rady ES, stanou se tyto prameny práva pro Českou republiku přímo závazné a vůči subjektům právního řádu České republiky bezprostředně použitelné okamžikem jejího vstupu do Evropské unie. Proto nepřísluší závazky z nich vyplývající transponovat do vnitrostátního právního řádu (srov. Commission v. Italy, Case 34/73, 1973 ECR 981).

Vzhledem k tomu, že zákon č. 61/2000 Sb. , o námořní plavbě, neumožňuje provozovat námořní plavbu za účelem rybolovu plavidlům provozovaným pod státní vlajkou České republiky, není potřeba dále navrhovanou právní úpravu přizpůsobovat výše uvedeným nařízením Evropských společenství.

Problematiku přepravy radioaktivního odpadu upravuje také Směrnice Rady ES č. 92/3/EUROATOM o dozoru a kontrole nad přepravami radioaktivního odpadu mezi členskými státy ES a z členských států ES, která mimo jiné zakazuje přepravovat radioaktivní odpad do zemí určených jižně od 60. stupně jižní šířky. Tato směrnice byla transponována do českého právního řádu zákonem č. 13/2002 Sb. , kterým byl novelizován tzv. atomový zákon (zákon č. 18/1997 Sb. ), ve svém ustanovení § 5 odst. 6 písm. a).


5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy

V souvislosti s navrhovanou právní úpravou musí být zabezpečeny činnosti uvedené v § 22 návrhu zákona:

 tyto činnosti bude zajišťovat Ministerstvo životního prostředí v rámci stávajících pracovních míst,
 na zajištění zpracování podkladů ke stanovisku k počátečnímu vyhodnocení vlivů (§ 13 odst. 5 návrhu zákona) nebo na zpracování posudku k všestrannému zhodnocení vlivů (§ 14 odst. 6 návrhu zákona), který bude zpracován smluvně mezi Ministerstvem životního prostředí a osobou, která je držitelem autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. , o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, bude zapotřebí na smluvní zpracování posudku v položce nákup služeb rozpočtu kapitoly 315 – MŽP 700 tis. Kč ročně s tím, že se jedná o stejný režim jako u výše uvedeného zákona,
 pokrytí finančních prostředků souvisejících s vybíráním a vymáháním pokut Ministerstvem životního prostředí bude zabezpečeno v rámci stávajícího počtu pracovních míst a s tím spojených běžných a kapitálových výdajů schváleného rozpočtu na příslušný rok,
 koordinace českých výzkumných činností v Antarktidě v souladu s činností mezinárodních vědeckých organizací a zabezpečování přípravy Koncepce českých výzkumných činností v Antarktidě v dohodě s MŠMT a MZV.

Příjmem státního rozpočtu budou správní poplatky za podání žádosti o vydání povolení podle tohoto zákona v předpokládané výši 1 až 1,5 mil. Kč ročně (za vydání povolení 50 000 Kč). Dalším příjmem státního rozpočtu budou vybrané pokuty uložené ministerstvem za nesplnění nebo porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě (§ 25 návrhu zákona).

Celkový dopad na státní rozpočet v rámci požadavku na rozpočet kapitoly 315 – Ministerstva životního prostředí představuje ročně částku cca 2 mil. Kč počínaje s předpokládaným datem nabytí účinnosti návrhu zákona.


Zvláštní část

K § 1

Odstavec 1 tohoto ustanovení vymezuje účel navrhovaného zákona, kterým je provedení zásad a pravidel mezinárodního práva týkajících se všestranné ochrany životního prostředí Antarktidy, jakož i zachování Antarktidy jako přírodní rezervace zasvěcené míru a vědě v souladu se Smlouvou o Antarktidě a Protokolem o ochraně životního prostředí Antarktidy ke Smlouvě o Antarktidě.




Osobní působnost zákona je vymezena v odstavci 2 tak, že zákon se vztahuje na:

 všechny státní občany České republiky (bez ohledu na jejich trvalý pobyt nebo bydliště), právnické osoby se sídlem na území České republiky a na osoby bez státní příslušnosti, které mají trvalý pobyt na území České republiky, pokud se účastní činností v Antarktidě,
 cizince, kteří nespadají do kategorie osob uvedených v článku VIII odst. 1 Smlouvy, pokud se účastní výpravy do Antarktidy, která je organizovaná v České republice nebo místo jejího konečného odjezdu je v České republice .

Pro tyto osoby zákon dále používá legislativní zkratku „české osoby“.

K § 2

Pro účely tohoto zákona se definují některé pojmy v zákoně používané. Jedná se zejména o pojmy, se kterými pracuje Smlouva a Protokol (Antarktida, zvláště chráněné antarktické území, historické místo nebo památník, škodlivá kapalná látka, ropa, ropná směs, sladkovodní systém). Při definici pojmu „životní prostředí Antarktidy“ byla zohledněna obecná definice životního prostředí obsažená v zákoně č. 17/1992 Sb. , o životním prostředí, v platném znění.

K § 3

Toto ustanovení definuje v souladu se Smlouvou a jejím Protokolem základní principy ochrany a využívání Antarktidy:

 povinnost plánovat a provádět všechny činnosti na území Antarktidy tak, aby byly na nejnižší možnou míru omezeny nepříznivé účinky na životní prostředí Antarktidy,
 zákaz poškozovat životní prostředí Antarktidy nad míru stanovenou Protokolem a tímto zákonem (vzhledem k tomu, že Antarktida je vyhlášena za přírodní rezervaci zasvěcenou míru a vědě),
 zákaz ohrožovat, poškozovat nebo ničit historická místa a památníky v Antarktidě.


K § 4

Českým osobám se zakazuje provádět v Antarktidě jakékoliv jaderné výbuchy a pokusy, pokud není mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, stanoveno jinak.

Antarktidu lze využívat podle Smlouvy o Antarktidě jen pro mírové účely. V Antarktidě se tedy českým osobám dále zákonem zakazuje provádět jakákoli opatření vojenského charakteru, jako je budování vojenských objektů, vysílání ozbrojených sil a vojenského materiálu, jakož i pokusy s jakýmikoliv druhy zbraní, střelivem a municí. Ozbrojené síly nebo vojenský materiál lze vyslat pouze pro vědecké výzkumy nebo pro jakékoli jiné mírové účely.




K § 5

Upravuje se vztah k činnostem týkajícím se nerostných zdrojů v Antarktidě. Podle čl. 7 Protokolu se „zakazuje každá jiná činnost týkající se nerostných zdrojů, než je vědecký výzkum“. V souladu s tímto ustanovením se zákonem zakazuje vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů, s výjimkou geologického výzkumu, který lze provádět pouze pro vědecké účely na základě povolení vydaného ministerstvem.

Tento zákaz se vztahuje i na nerostné zdroje na mořském dně v oblasti Antarktidy (tj. jižně od 60. rovnoběžky jižní šířky). Navrhovaný zákon tak představuje speciální právní předpis ve vztahu k zákonu č. 158/2000 Sb. , o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů, kterým byly do českého vnitrostátního právního řádu obdobným způsobem transformovány mezinárodněprávní závazky vyplývající pro Českou republiku z Úmluvy OSN o mořském právu, resp. z její Dohody o provádění části XI této Úmluvy.

Dále se zákonem zakazuje sběr nerostů a paleontologických nálezů a jejich vývoz, s výjimkou jejich sběru a vývozu prováděného v rámci geologického výzkumu povoleného podle odstavce 1.

K § 6

Návrh stanoví oznamovací povinnost pro osoby uvedené v § 1 odst. 2 písm. a), které se účastní výpravy do Antarktidy, která je organizována mimo území ČR ve státu, který je smluvní stranou Protokolu. Tím bude umožněno plnit závazek státu vyplývající z čl. VII odst. 5 písm. a) Smlouvy o Antarktidě spočívající v informování ostatních smluvních stran o všech výpravách do Antarktidy, které podnikají její lodě nebo její občané.

K § 7

Návrh zavádí povolovací režim ke vstupu a pobytu v Antarktidě a k taxativně vyjmenovaným činnostem na území Antarktidy, mezi které patří:

 provádění geologického výzkumu pro vědecké účely,
 odběr nerostů nebo paleontologických nálezů a jejich vývoz v rámci geologického výzkumu,
 výstavba, přestavba nebo odstraňování české vědecké stanice a jiných objektů a zařízení v Antarktidě,
 vstup na zvláště chráněné antarktické území,
 zasahování do populací nebo stanovišť místních rostlin a živočichů,
 odběr zvláště chráněných antarktických druhů rostlin a živočichů,
 dovoz geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů do Antarktidy,
 dovoz pesticidů, polychlorovaných bifenylů (PCB), polyuretanových kuliček nebo plátků, nesterilní půdy a nebezpečných látek nebo přípravků do Antarktidy pro vědecké, lékařské nebo hygienické potřeby.

Protokol výslovně nevyžaduje povolení ke vstupu a pobytu na území Antarktidy. Zakotvení povolovacího principu v české vnitrostátní právní úpravě je však nezbytné, a to především vzhledem k předcházejícímu procesu posuzování vlivů na životní prostředí Antarktidy. Česká právní úprava posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) je již tradičně postavena na oddělení této procedury od navazujících správních řízení. Výsledek procesu EIA (stanovisko) je nezbytným odborným podkladem pro příslušný správní úřad, který většinou přebírá podmínky stanoviska do povolujícího rozhodnutí. Podle návrhu zákona jsou stanoviska k počátečnímu vyhodnocení vlivů nebo k všestrannému zhodnocení vlivů odborným podkladem pro vydání povolení podle § 7. Tato stanoviska nejsou vydávána ve správním řízení a předkládá je žadatel jako jeden z podkladů pro navazující řízení o vydání povolení. Pokud by byl český zákon založen na oznamovacím principu, neměl by stát možnost zakázat činnosti, ke kterým bylo vydáno negativní stanovisko z důvodu možného závažného poškození životního prostředí Antarktidy. Tím by ovšem celá procedura EIA ztratila jakýkoli smysl a její provedení by bylo čistě formální.

Navrhuje se, aby povolení ke vstupu do Antarktidy vydávalo Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí a povolení k určitým činnostem ministerstvo. Ostatní dotčené správní úřady, které stanoví ministerstvo podle povahy záměru nebo změny záměru, budou mít možnost se vyjádřit k plánovaným činnostem českých státních občanů v Antarktidě v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí Antarktidy (EIA), a to jak ve fázi zjišťovacího řízení (§ 12), tak i počátečního vyhodnocení (§ 13) nebo všestranného zhodnocení (§ 14). Přitom platí, že povolení vydaná podle tohoto zákona nenahrazují povolení nebo oprávnění k činnostem vydávaná jinými správními úřady podle zvláštních předpisů.

Povolení podle tohoto zákona se nevyžaduje pro
 činnosti, které již byly povoleny některou jinou smluvní stranou Protokolu,
 plavbu lodí nebo let letadel, které se dějí pouze za účelem průjezdu nebo průletu Antarktidou.

Ministerstvo povolení nevydá pokud
 nebudou splněny všechny podmínky stanovené tímto zákonem,
 plánovaná činnost bude v rozporu se základními zásadami ochrany životního prostředí Antarktidy stanovenými v článku 3 Protokolu,
 osoba, která žádá o vydání povolení, závažným způsobem porušila povinnosti nebo zákazy stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě v období posledních deseti let přede dnem podání žádosti.

K § 8

Na řízení o vydání povolení se vztahují příslušná ustanovení správního řádu. Řízení o vydání povolení se zahajuje na žádost, kterou podává osoba, která bude provádět činnosti v Antarktidě. Vzhledem k tomu, že se ve většině případů předpokládá účast více osob v rámci jedné výpravy, může žádost podat i více osob, které budou provádět činnosti společně v Antarktidě (tzv. společná žádost). V tomto případě si tyto osoby mohou zvolit společného zmocněnce pro doručování (v souladu s ustanovením § 17 odst. 5 správního řádu) a jejich žádost poté musí být navíc doložena písemnou plnou mocí nebo plnou mocí prohlášenou do protokolu o zmocnění k zastupování.

Stanoví se náležitosti a přílohy žádosti o vydání povolení. Správní poplatek za vydání povolení bude stanoven v zákoně o správních poplatcích, který bude obsahovat i výjimku, aby se povinnost placení správního poplatku nevztahovala na vydávání povolení k činnostem zaměřeným na vědecké účely, tj. i na výpravy organizované Českou republikou, resp. jejími státními institucemi (např. Akademie věd ČR, Česká geologická služba, Česká geologická služba – Geofond ČR).

K § 9

V tomto ustanovení se stanovují náležitosti povolení podle tohoto zákona. Výslovně se stanoví obligatorní náležitost povolení, které bylo vydáno na základě počátečního vyhodnocení vlivů (§ 13) nebo všestranného zhodnocení vlivů (§ 14). Ministerstvo v tomto případě stanoví povinnost sledovat a ověřovat vlivy plánované činnosti na životní prostředí Antarktidy (tzv. monitoring – čl. 5 Přílohy I. Protokolu) a povinnost předložit ministerstvu po návratu z Antarktidy závěrečnou zprávu o průběhu sledování a ověřování těchto vlivů.

Povolení vydává ministerstvo v jazyce českém a současně zabezpečí jeho úřední překlad do jazyka anglického nebo do jazyka francouzského.

Dále se stanoví povinnost českým osobám, kterým bylo vydáno povolení, mít u sebe během pobytu v Antarktidě kopie příslušných povolení vydaných ministerstvem a jejich úřední překlad.


K § 10

V tomto ustanovení se upravuje možnost změny a zrušení povolení a jeho zánik podle tohoto zákona. Na žádost české osoby může ministerstvo pravomocné povolení změnit nebo zrušit. Z vlastního podnětu může ministerstvo pravomocné povolení změnit nebo zrušit jen za podmínek stanovených správním řádem. Zákon přitom stanoví, že dobu platnosti povolení lze prodloužit nejdéle o 1 rok.

České osoby, jimž bylo oznámeno rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu v Antarktidě, jsou povinny opustit území Antarktidy ihned, jakmile to bude proveditelné, a české osoby, jimž bylo oznámeno rozhodnutí o zrušení povolení k činnosti, jsou povinny takové činnosti ihned zanechat.

Povolení vydané podle tohoto zákona pozbývá platnosti:

 smrtí nebo prohlášením za mrtvého fyzické osoby, které bylo vydáno povolení,
 dnem zániku právnické osoby, které bylo vydáno povolení,
 uplynutím doby, na kterou bylo uděleno.


K ČÁSTI IV

Touto částí navrhovaného zákona jsou do vnitrostátního právního řádu implementována ustanovení přílohy I k Protokolu týkající se posuzování vlivů na životní prostředí Antarktidy (EIA). Tato příloha vychází z rozlišení vlivů jednotlivých činností na životní prostředí Antarktidy na tři základní stupně:

 menší než malý nebo přechodný vliv na životní prostředí Antarktidy,
 malý nebo přechodný vliv na životní prostředí Antarktidy,
 větší než malý nebo přechodný vliv na životní prostředí Antarktidy.

Návrh vychází ze specifické úpravy posuzování vlivů na životní prostředí Antarktidy obsažené v Madridském protokolu, která je odlišná od úpravy v zákoně č. 100/2001 Sb. Návrh představuje zjednodušený postup procedury EIA oproti úpravě obsažené v zákoně č. 100/2001 Sb. , který se použije pouze ve dvou případech:

 pro účely určení autorizovaných osob, které mohou zpracovávat posudek ve fázi všestranného zhodnocení vlivů (§ 14),
 pro účely určení náhrady nákladů spojených s posuzováním vlivů na životní prostředí (§ 15).

K § 11

V souladu s článkem 8 odst. 2 Protokolu se definuje předmět posuzování vlivů na životní prostředí Antarktidy (proces EIA - Environmental Impact Assessment). Předmětem procesu EIA jsou tak nejen všechny plánované činnosti v Antarktidě (např. vědecké expedice a turistické výpravy, zásobovací jízdy a lety, inspekce a jiné akce směřující do Antarktidy nebo probíhající v Antarktidě, jakož i výstavba, přestavba, odstraňování a provoz vědeckých stanicí a jiných objektů a zařízení prováděné českými osobami), ale i všechny jejich změny, ke kterým dojde zvýšením nebo snížením intenzity prováděné činnosti, rozšířením o další činnost, vyřazením některého zařízení nebo jinak (čl. 8 odst. 3 Protokolu).

K § 12

Návrh stanoví v souladu s článkem 1 Přílohy I Protokolu českým osobám povinnost oznámit Ministerstvu životního prostředí ČR plánované činnosti v Antarktidě. Oznámení se předkládá písemně a na technickém nosiči dat, popřípadě elektronickou poštou. Oznámení obsahuje obligatorně:

 identifikaci českých osob, které se mají účastnit činností v Antarktidě,
 popis navržené činnosti, včetně jejího účelu, umístnění, doby trvání a intenzity.

Prováděcí právní předpis (vyhláška ministerstva) přitom může stanovit bližší náležitosti oznámení.

Ministerstvo provede na základě oznámení tzv. zjišťovací řízení, při němž předběžně stanoví možný vliv činnosti nebo změny činnosti na životní prostředí Antarktidy. Ministerstvo do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení zveřejní oznámení na Internetu a současně stanoví podle povahy činnosti nebo změny činnosti dotčené správní úřady, které mohou zaslat ministerstvu své písemné vyjádření k oznámení do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení.

Ministerstvo vydá oznamovateli do 30 dnů ode dne doručení oznámení písemný závěr zjišťovacího řízení a současně jej zveřejní na Internetu. Závěr zjišťovacího řízení je odborným podkladem pro vydání povolení podle § 7, pokud z něj vyplývá, že činnost nebo její změna budou mít menší než malý nebo přechodný vliv na životní prostředí Antarktidy. V tomto případě se tedy písemný závěr přiloží k žádosti o vydání povolení podle § 7 zákona.

Lze předpokládat, že u většiny plánovaných činností (např. malé turistické nebo průzkumné expedice nebo malé vědecké projekty s lehkým vybavením nebo zásobovací akce) bude probíhat pouze zjišťovací řízení, které bude zakončeno vydáním písemného závěru maximálně do 30 dnů ode dne doručení oznámení ministerstvu.

K § 13

V souladu s článkem 2 přílohy I Protokolu zákon o Antarktidě zavádí tzv. počáteční vyhodnocení vlivů na životní prostředí Antarktidy (IEE – Initial Environmental Evaluation). Pokud ze závěru zjišťovacího řízení (§ 12) vyplývá, že činnost nebo změna činnosti bude mít malý nebo přechodný vliv na životní prostředí Antarktidy, ministerstvo v závěru zjišťovacího řízení zároveň stanoví rozsah a obsah dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů na životní prostředí Antarktidy s ohledem na charakter činnosti nebo změn činnosti a stav životního prostředí, které může být provedením činnosti nebo změny činnosti ovlivněno.

Poté oznamovatel zajistí zpracování dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů, na základě které ministerstvo zpracuje stanovisko, přičemž podklady pro toto stanovisko si může ministerstvo nechat zpracovat autorizovanou osobou (§ 19 zákona č. 100/2001 Sb. ).Oznamovatel zajistí zpracování dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů v písemné podobě a v elektronické podobě. Dokumentaci k počátečnímu vyhodnocení vlivů zpracuje osoba, která je držitelem autorizace podle zvláštního právního předpisu (§ 19 zákona č. 100/2001 Sb. ). Dokumentace k počátečnímu posouzení vlivů obsahuje obligatorně

 popis navržené činnosti, včetně jejího účelu, umístnění, doby trvání a intenzity,
 posouzení alternativ navržené činnosti a všech vlivů, které může činnost mít, včetně posouzení kumulativních vlivů se zřetelem k probíhajícím a známým plánovaným činnostem.

Prováděcí právní předpis (vyhláška ministerstva) může stanovit další náležitosti dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů. Dokumentaci k počátečnímu vyhodnocení vlivů ministerstvo zveřejní na Internetu a současně ji zašle do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, dotčeným správním úřadům a příslušným mezinárodním organizacím a požádá je o vyjádření do 30 dnů od doručení dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů. Pokud ministerstvo dojde k závěru, že dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů neobsahuje stanovené náležitosti, vrátí ji do 10 dnů od obdržení oznamovateli k doplnění nebo přepracování spolu s upřesněním požadovaných náležitostí nebo si od něj vyžádá doplňující údaje. Oznamovatel poskytne na vlastní náklady ministerstvu podklady, které byly použity pro zpracování dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů, a to do 5 pracovních dnů ode dne jejich vyžádání.

Ministerstvo vydá stanovisko k počátečnímu vyhodnocení vlivů do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro vyjádření dotčených správních úřadů a příslušných mezinárodních organizací. Ministerstvo přitom může zajistit zpracování podkladů ke stanovisku osobou, která je držitelem autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb. Ministerstvo dále zašle stanovisko do 5 pracovních dnů ode dne jeho obdržení oznamovateli a dotčeným správním úřadům a současně ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup (na Internetu). Stanovisko k počátečnímu vyhodnocení vlivů je odborným podkladem pro vydání následného povolení. Stanovisko tedy předkládá oznamovatel jako jeden z podkladů pro navazující řízení o vydání povolení podle § 7. Platnost stanoviska je 1 rok ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska může být na žádost oznamovatele prodloužena o 1 rok, a to i opakovaně, nedošlo-li k podstatným změnám realizace činnosti a podmínek v Antarktidě, k novým znalostem souvisejícím s věcným obsahem dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů a vývoji nových přístupů, postupů a technologií souvisejících s činností. Náležitosti stanoviska k počátečnímu vyhodnocení může stanovit prováděcí právní předpis (vyhláška ministerstva).

K § 14

V souladu s článkem 3 přílohy I Protokolu vládní návrh zákona o Antarktidě zavádí tzv. všestranné zhodnocení vlivů na životní prostředí Antarktidy (CEE – Comprehensive Environmental Evaluation). Pokud ze závěru zjišťovacího řízení vyplývá, že činnost nebo změna činnosti budou mít větší než malý nebo přechodný vliv na životní prostředí Antarktidy, ministerstvo v závěru zjišťovacího řízení zároveň stanoví rozsah a obsah dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů na životní prostředí Antarktidy s ohledem na charakter činnosti nebo změn činnosti a stav životního prostředí, které může být provedením činnosti nebo změny činnosti ovlivněno.

Oznamovatel zajistí na základě závěru zjišťovacího řízení zpracování dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů, a to v písemné a v elektronické podobě. Dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů musí obsahovat minimálně náležitosti stanovené pro dokumentaci k počátečnímu vyhodnocení vlivů (tj. popis navržené činnosti, včetně jejího účelu, umístnění, doby trvání a intenzity, posouzení alternativ navržené činnosti a všech vlivů, které může činnost mít, včetně posouzení kumulativních vlivů se zřetelem k probíhajícím a známým plánovaným činnostem). Další náležitosti dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů může stanovit prováděcí právní předpis (vyhláška ministerstva) v souladu s článkem 3 odst. 2 Přílohy I k Madridskému Protokolu. Ministerstvo zveřejní tuto dokumentaci na Internetu do 5 pracovních dnů ode dne jejího doručení a zašle ji do 10 dnů od jejího doručení dotčeným správním úřadům a ostatním smluvním stranám Protokolu k připomínkám a požádá je o sdělení připomínek do 90 dnů ode dne jejího doručení. Ministerstvo dále zašle dokumentaci Výboru pro ochranu životního prostředí Antarktidy (CEP), a to minimálně 120 dní před zahájením Poradních shromáždění smluvních stran Smlouvy (ATCM). Pokud ministerstvo dojde k závěru, že dokumentace neobsahuje stanovené náležitosti, vrátí ji oznamovateli k doplnění nebo přepracování spolu s upřesněním požadovaných náležitostí nebo si od něj vyžádá doplňující údaje.

V návaznosti na vyjádření Poradního shromáždění ministerstvo zajistí zpracování posudku k všestrannému zhodnocení vlivů o vlivech činnosti nebo změny činnosti na životní prostředí Antarktidy autorizovanou osobou podle zvláštního předpisu (§ 19 zákona č. 100/2001 Sb. ) a doručí mu dokumentaci a veškerá obdržená vyjádření. Při výběru autorizované osoby při tom platí zásada, že na zpracování posudku se nemůže ani dílčím způsobem zúčastnit ten, kdo se podílel na zpracování dokumentace. Zpracovatel posudku zpracuje posudek na základě dokumentace, popřípadě oznámení a všech vyjádření k nim. Náležitosti posudku přitom může stanovit prováděcí právní předpis (vyhláška ministerstva). Doba pro zpracování posudku nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů včetně všech obdržených vyjádření zpracovateli posudku doručena. Oznamovatel poskytne na vlastní náklady zpracovateli posudku podklady, které byly použity pro zpracování dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel žádost od zpracovatele posudku. Ministerstvo zašle posudek do 5 pracovních dnů ode dne jeho obdržení oznamovateli a dotčeným správním úřadům a současně ho zveřejní na Internetu.

Ministerstvo vydá stanovisko k všestrannému zhodnocení vlivů do 30 dnů ode dne doručení posudku. Stanovisko k všestrannému zhodnocení vlivů je odborným podkladem pro vydání povolení. Stanovisko předkládá oznamovatel jako jeden z podkladů pro navazující řízení o vydání povolení podle § 7. Platnost stanoviska je 1 rok ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska může být na žádost oznamovatele prodloužena o 1 rok, a to i opakovaně, nedošlo-li k podstatným změnám realizace činnosti a podmínek v Antarktidě, k novým znalostem souvisejícím s věcným obsahem dokumentace k počátečnímu vyhodnocení a vývoji nových přístupů, postupů a technologií souvisejících s činností. Náležitosti stanoviska přitom může stanovit prováděcí právní předpis (vyhláška ministerstva). V souladu s článkem 5 Přílohy I Protokolu návrh stanoví, že pokud nebyla dokumentace k všestrannému zhodnocení projednána Poradním shromážděním (ATCM), může ministerstvo povolení podle § 7 vydat teprve po uplynutí 15 měsíců ode dne zaslání dokumentace Výboru pro životní prostředí Antarktidy (CEP).

K § 15

Navrhuje se použít pro úhradu nákladů spojených s posuzováním vlivů na životní prostředí Antarktidy právní úpravu obsaženou ve zvláštním právním předpise, kterým je zákon č. 100/2001 Sb. , o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) – § 18 tohoto zákona.


K ČÁSTI V

Touto částí navrhovaného zákona jsou do vnitrostátního právního řádu implementována příslušná ustanovení přílohy II k Protokolu týkající se ochrany rostlin a živočichů Antarktidy.

K § 16

V souladu s článkem 3 přílohy II Protokolu se zakazuje jakékoliv zasahování do geograficky původních (antarktických) populací a stanovišť rostlin a živočichů, s výjimkou zásahů a odběrů prováděných na základě povolení. Tento zákaz neplatí pro lov ryb pro vlastní potřebu, při němž však nesmí být ohroženo přežití jednotlivých druhů ryb.

Zvláště chráněným antarktickým druhům se poskytuje zvláštní ochrana a jejich odběr je možný pouze na základě povolení. Podle Dodatku k příloze II Protokolu patří mezi zvláště chráněné druhy všechny druhy lachtanů rodu Arctocephalus a tuleň Rossův (Ommatophoca rossii).

Dále se zakotvuje povinnost provádět veškerý povolený odběr geograficky původních savců a ptáků způsobem, který minimalizuje uskutečnitelnou míru bolesti a utrpení. Ustanovení zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 246/1992 Sb. , na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů) zůstávají nedotčena.


K § 17

Toto ustanovení upravuje podmínky dovozu nepůvodních druhů živočichů, rostlin a mikroorganismů do Antarktidy. Tento dovoz se zakazuje, s výjimkou dovozu na základě povolení vydaného ministerstvem podle § 7. Toto ustanovení se nepoužije na dovoz potravin na území Antarktidy. Přitom však platí, že se do Antarktidy nesmí dovážet žádná živá drůbež nebo jiní živí ptáci. Vykuchaná drůbež dovážená jako potravina musí být opatřena certifikátem, že není postižena Newcastlovou nemocí, tuberkulózou a infekcemi způsobenými kvasinkami.


K ČÁSTI VI

Touto částí navrhovaného zákona jsou do vnitrostátního právního řádu implementována příslušná ustanovení přílohy III k Protokolu týkající se nakládání s odpadem.

K § 18

V tomto ustanovení jsou konkretizovány základní principy ochrany Antarktidy obsažené v § 3 návrhu zákona. Zakotvují se základní povinnosti při nakládání s odpadem v Antarktidě, mezi které patří:

 povinnost předcházet vzniku a odstraňování odpadů v Antarktidě,
 povinnost vyčistit dřívější nebo stávající místa určená pro skladování nebo odstraňování odpadů na pevnině a opuštěná místa v Antarktidě, pokud jsou původcem těchto odpadů nebo byli uživatelem takových míst,
 povinnost skladovat odpady tak, aby se zabránilo jejich rozptýlení do životního prostředí Antarktidy,
 povinnost odvézt z Antarktidy všechny odpady, pro které platí zákaz jejich skladování nebo odstraňování v Antarktidě,
 povinnost spalovat hořlavé odpady, které nemusí být odvezeny z Antarktidy, pouze v zařízeních pro spalování odpadů tak, aby se pokud možno co nejvíce zabránilo vzniku emisí,
 povinnost odvést z Antarktidy všechnu nespotřebovanou drůbež dovezenou jako potravinu, nebo ji odstranit spálením nebo jiným i rovnocennými prostředky, které vyloučí nebezpečí pro místní rostliny a živočichy.

Zákon č. 185/2001 Sb. , o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se aplikuje pouze na nakládání s odpadem, který bude dovezen z Antarktidy zpět do České republiky. Protokolem zakotvená úprava nakládání s odpadem v Antarktidě představuje speciální, úzce vymezenou otázku pouze ve vztahu k Antarktidě, kterou je nezbytné řešit speciálním zákonem o Antarktidě.

Zákon dále zakazuje dovážet odpady do Antarktidy, odstraňovat odpady v oblastech bez ledu a v sladkovodních systémech a skladovat odpady v sladkovodních antarktických systémech, odstraňovat nebo skladovat radioaktivní odpady v Antarktidě, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, a odstraňovat nebo skladovat v Antarktidě elektrické baterie, tuhá a kapalná paliva, odpady obsahující škodlivé míry těžkých kovů nebo akutně toxické nebo škodlivé odolné směsi, deriváty polyvinylchloridu (PVC), polyuretanové pěny, polystyren, gumu a mazací oleje, upravené řezivo, výrobky obsahují příměsi, které mohou produkovat při spalování škodlivé emise, plastické odpady kromě polyetylenových obalů nízké hustoty, sudy na pohonné hmoty, jiné pevné nehořlavé odpady, zbytky mrtvol dovezených zvířat, laboratorní kultury mikroorganismů a původců nemocí rostlin, dovezené výrobky z ptáků.

Zákaz skladování nebo odstraňování se na zbytky mrtvol dovezených zvířat, laboratorní kultury mikroorganismů a původců nemocí rostlin a dovezené výrobky z ptáků nevztahuje za předpokladu, že budou spáleny, autoklavovány nebo jiným způsobem sterilovány. Pro sudy na pohonné hmoty a jiné pevné nehořlavé odpady zákaz skladování nebo odstraňování neplatí, pokud by jejich odstranění mělo za následek větší negativní vlivy na životní prostředí Antarktidy, než jejich ponechání na místě.

K § 19

Toto ustanovení upravuje podmínky dovozu některých látek do Antarktidy. V souladu s článkem 7 přílohy III Protokolu se zakazuje dovoz pesticidů, polychlorovaných bifenylů (PCB), polystyrenových kuliček nebo plátků, nesterilní půdy nebo nebezpečných látek nebo přípravků do Antarktidy, s výjimkou povoleného dovozu pro vědecké, lékařské či hygienické potřeby.


K ČÁSTI VII

Touto částí navrhovaného zákona jsou do vnitrostátního právního řádu implementována příslušná ustanovení přílohy IV k Protokolu týkající se ochrany před znečišťováním moře v oblasti Antarktidy. Delikty spočívající v porušení zákazů stanovených v této části zákona bude projednávat Námořní úřad, jehož funkci plní Ministerstvo dopravy podle zákona č. 61/2000 Sb. , o námořní plavbě.

K § 20

Zakazuje se vypouštět do moře v oblasti Antarktidy

 ropu, ropné směsi, znečištěné zátěžové vody, kontaminovaný materiál, vody z výplachu zásobníků a jiné zaolejované zbytky a směsi (čl. 3 Přílohy IV Protokolu),
 chemické látky a přípravky (zákon č. 157/1998 Sb. , o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů) nebo jiné škodlivé kapalné látky (pojem definovaný Protokolem, který odkazuje na definici v příloze II k Úmluvě o zabránění znečišťování z lodí – MARPOL 73/78).

Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se dále zakazuje vypouštět splaškové kaly do moře v pásmu do 12 námořních mil od země nebo ledového příkrovu. Za touto vzdáleností lze vypouštět splaškové kaly v úměrném množství z námořních plavidel, které mají cestovní rychlost nejméně 4 uzle. Tento zákaz se vztahuje na námořní plavidla, která mají osvědčení pro přepravu více než 10 osob.

K § 21
Toto ustanovení upravuje podmínky pro ukládání odpadu do moře v oblasti Antarktidy. V oblasti Antarktidy se zakazuje v souladu s článkem 5 Přílohy IV Protokolu ukládat odpad do moře. Do moře je možné vyhazovat zbytky potravin v pásmu od 12 námořních mil od nejbližší země nebo ledového příkrovu, pokud prošly drtičem nebo mlýnem a jsou tak jemně rozdruženy, že mohou projít sítem s otvory nejvýše 25 mm velkými.


K ČÁSTI VIII

K § 22
Toto ustanovení upravuje výkon státní správy. Ústředním správním úřadem je Ministerstvo životního prostředí, které bude zejména rozhodovat o vydání povolení podle tohoto zákona (§ 7), o jejich změně a zrušení (§ 10), povede evidenci vydaných rozhodnutí, bude informovat o vydaných rozhodnutích Ministerstvo zahraničních věcí, bude provádět kontrolní činnost na území České republiky, bude jmenovat pozorovatele po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí (§ 24), bude ukládat pokuty (§ 25), bude zajišťovat posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona a bude koordinovat činnosti českých osob v Antarktidě a zabezpečovat přípravu Koncepce českých výzkumných činností ve spolupráci s příslušnými institucemi Akademie věd ČR a českých vysokých škol a v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem zahraničních věcí.

K § 23

V tomto ustanovení se stanoví působnost Ministerstva zahraničních věcí, které bude zejména poskytovat podklady nutné pro rozhodování ministerstva životního prostředí. Ostatním smluvním stranám, Výboru pro ochranu životního prostředí Antarktidy (CEP) a ostatním příslušným mezinárodním organizacím bude poskytovat informace v souladu se Smlouvou o Antarktidě (čl. VII odst. 5 Smlouvy) a Protokolem o ochraně životního prostředí (např. čl. 6 odst. 1 písm. c), čl. 6 odst. 2, čl. 17 Protokolu).

K § 24

Stanoví se kontrolní činnost ministerstva, které bude kontrolovat dodržování tohoto zákona na území České republiky. Kontrolu dodržování tohoto zákona na území Antarktidy budou zabezpečovat pozorovatelé jmenování ministerstvem po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Mezinárodní status pozorovatelů je zakotven v článku VII odstavce 1 – 4 Smlouvy a dále je konkretizován v článku 14 Protokolu. Zákon stanoví podmínky pro jmenování pozorovatele (státní občanství České republiky, bezúhonnost, dosažení věku 21 let a způsobilost k právním úkonům). Pozorovatelé budou v pracovně právním vztahu k České republice, zastoupené Ministerstvem životního prostředí.

Zákon stanoví povinnost strpět prohlídky a kontroly prováděné pozorovateli v Antarktidě, poskytnout pozorovatelům nezbytnou součinnost a neodkladně provést opatření k nápravě pozorovatelem zjištěných nedostatků směřující k ochraně životního prostředí a odvrácení škod. Na území České republiky se postup ministerstva při kontrolní činnosti bude řídit podle zákona č. 552/1991 Sb. , o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

K § 25

Návrh uvádí taxativní výčet skutkových podstat deliktů, za jejichž naplnění lze uložit pokutu. Ministerstvo může uložit pokutu až do výše 500 000 Kč českému státnímu občanovi, příp. až do výše 1 000 000 Kč české právnické osobě.

V případech trvalého nebo dlouhodobého poškození životního prostředí Antarktidy pak může ministerstvo uložit pokutu až do výše 2 500 000 Kč. Je-li následkem deliktu spáchaného českou právnickou osobou trvalé nebo dlouhodobé poškození životního prostředí, lze pokutu uložit až do výše 5 milionu Kč. Přitom platí, že uvedené delikty bude ministerstvo projednávat podle zákona o přestupcích. Delikty spáchané na námořním plavidle nebo rekreační jachtě, které jsou provozovány pod státní vlajkou ČR, bude projednávat Námořní úřad, jehož funkci plní Ministerstvo dopravy podle zákona o námořní plavbě.

Při určení výměry pokuty české osobě se přihlédne k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobených následků, k včasnosti a účinné součinnosti osoby, která se dopustila protiprávního jednání, při odstraňování závad. Pokutu lze české osobě uložit do 3 let ode dne, kdy protiprávní jednání bylo zjištěno, nejdéle však do 10 let ode dne, kdy k němu došlo. Pokuty uložené na základě tohoto zákona bude vybírat a vymáhat ministerstvo podle zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Výnosy z těchto pokut budou příjmem státního rozpočtu.


K § 26

Na základě tohoto ustanovení může ministerstvo odebrat české osobě nerosty, paleontologické nálezy, živočichy, rostliny nebo výrobky z nich, o nichž lze důvodně předpokládat, že byly získány v Antarktidě v rozporu s tímto zákonem. V tomto případě ministerstvo zahájí řízení o odebrání věci a současně může nařídit její zajištění. Ministerstvo může zajištěním věci pověřit Českou inspekci životního prostředí. Písemné rozhodnutí o odebrání věci vydá ministerstvo do 30 dnů ode dne zahájení řízení, jinak musí řízení zastavit. V souladu s obdobným řešením obsaženým v zákoně č. 16/1997 Sb. (§ 27) se pro tyto účely vylučuje odkladný účinek odvolání.

Náklady spojené se zajištěním věci a následnou péči o ni do ukončení řízení o jejím odebrání bude hradit na základě pravomocného rozhodnutí o odebrání věci osoba, které byla věc odebrána. Vlastníkem věci odebrané na základě pravomocného rozhodnutí se stane stát. Rozhodnutím o uložení pokuty podle § 25 zákona není dotčeno právo rozhodnout o odebrání věci podle tohoto ustanovení.

K § 27

Toto ustanovení upravuje v souladu s Protokolem případy stavu nouze (havárie), tj. výjimky, kdy se příslušná ustanovení tohoto zákona nepoužijí. Mezi tyto případy stavu nouze podle Protokolu patří ochrana životního prostředí (přílohy I, II, III a V Protokolu), bezpečnost lidského života (přílohy I, II, III a V Protokolu), bezpečnost osob na palubě lodi nebo osob zachraňujících život na moři (příloha IV Protokolu), bezpečnost lodí (přílohy I, II, III, IV a V Protokolu), bezpečnost letadel (přílohy I, II, III a V Protokolu) a bezpečnost zařízení a vybavení vysoké hodnoty (přílohy I, II a V Protokolu).

V těchto případech stavu nouze zákon stanoví povinnost jednat způsobem, který vede k nejmenším možným vlivům na životní prostředí Antarktidy, a povinnost oznámit ministerstvu neprodleně údaje týkající se stavu nouze, které jsou nezbytné k informování Výboru pro ochranu životního prostředí Antarktidy (CEP) a ostatních smluvních stran Smlouvy a Protokolu.



K § 28

Toto ustanovení upravuje vztah k správnímu řádu. V řízení podle navrhovaného zákona se s výjimkou části IV zákona (Posuzování vlivů na životní prostředí Antarktidy – EIA) bude postupovat podle obecných předpisů o správním řízení, tzn. podle zákona č. 71/1967 Sb. , o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Zákon dále v odstavci 2 tohoto ustanovení stanoví právní fikci, podle které se za den doručení písemnosti do Antarktidy na místo určení podle § 8 odst. 2 písm. e) považuje poslední den šedesátidenní lhůty, začínající dnem předání písemnosti k poštovní přepravě.

K § 29

V rámci zmocňovacích ustanovení se ministerstvo zmocňuje k vydání prováděcího předpisu k provedení § 12 odst. 2, § 13 odst. 8 a § 14 odst. 12 tohoto zákona.

K § 30

V rámci přechodných ustanovení se upravuje vztah k českým osobám, které budou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávat činnosti v Antarktidě, na které vyžaduje tento zákon vydání povolení. České osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provádějí činnosti v Antarktidě, mohou tyto činnosti provádět bez povolení nejdéle po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

K § 31

Vzhledem k tomu, že návrh zákona výslovně odkazuje ve svém textu na Madridský Protokol, navrhuje se vázat nabytí jeho účinnosti ke dni vyhlášení Protokolu ve Sbírce mezinárodních smluv.


V Praze dne 13. ledna 2003

Předseda vlády:
Ministr životního prostředí:





P r a c o v n í n á v r h

VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
č. … ze dne ….. 2003
kterou se provádějí některá ustanovení zákona o Antarktidě


Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 29 zákona č. …/2003 Sb., o Antarktidě (dále jen „zákon“), k provedení § 12 odst. 2, § 13 odst. 8 a § 14 odst. 12 zákona:



§ 1
Náležitosti oznámení o plánované činnosti v Antarktidě
(k § 12 odst. 2 zákona)


Náležitosti oznámení o plánované činnosti v Antarktidě jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.


§ 2
Náležitosti dokumentace a stanoviska k počátečnímu vyhodnocení vlivů
(k 13 odst. 8 zákona)


(1) Náležitosti dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce:

(2) Náležitosti stanoviska k počátečnímu vyhodnocení vlivů (§ 13 odst. 5 zákona) jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.


§ 3
Náležitosti dokumentace, posudku a stanoviska k všestrannému zhodnocení vlivů
(k § 14 odst. 12 zákona)


(1) Náležitosti dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.





(2) Náležitosti posudku v všestrannému zhodnocení vlivů (§ 14 odst. 6 zákona) jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(3) Náležitosti stanoviska k všestrannému zhodnocení vlivů (§ 14 odst. 10 zákona) jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.



§ 4
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.








































Příloha č. 1 k vyhlášce č. …/2003 Sb.


Náležitosti oznámení


A. IDENTIFIKACE ČESKÝCH OSOB
1. u fyzických osob jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost a místo trvalého pobytu nebo u zahraničních fyzických osob místo bydliště.
2. u právnických osob název a právní formu, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a identifikační údaje podle písmene a) u fyzických osob, které budou provádět činnost v Antarktidě jménem právnické osoby.
3. v případě společného oznámení (§ 12 odst. 1 zákona) také seznam českých osob, které budou provádět činnosti v Antarktidě společně a určení společného zmocněnce pro doručování.

B. POPIS NAVRŽENÉ ČINNOSTI V ANTARKTIDĚ

I. Základní údaje
1. Název činnosti
2. Účel činnosti (zdůvodnění potřeby činnosti a jejího umístnění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí)
3. Umístnění činnosti
4. Charakter činnosti a možnost kumulace s jinými činnostmi
5. Předpokládaná doba trvání a intenzita činnosti v Antarktidě
6. Stručný popis technického a technologického řešení činnosti

II. Údaje o vstupech
(např. zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje)

III. Údaje o výstupech
(např. množství a druh emisí do ovzduší, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií)

C. ÚDAJE O MOŽNÝCH VLIVECH ČINNOSTI NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
D. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení
2. Další podstatné informace oznamovatele


Datum zpracování oznámení:
Jméno, příjmení a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování oznámení:
Podpis zpracovatele oznámení:




Příloha č. 2 k vyhlášce č. …/2003 Sb.

Náležitosti dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů


A. IDENTIFIKACE ČESKÝCH OSOB

B. POPIS PLÁNOVANÉ ČINNOSTI V ANTARKTIDÉ

I. Základní údaje
1. Název činnosti
2. Účel činnosti (zdůvodnění potřeby činnosti a jejího umístnění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí)
3. Umístnění činnosti
4. Charakter činnosti a možnost kumulace s jinými činnostmi
5. Předpokládaná doba trvání a intenzita činnosti v Antarktidě
6. Stručný popis technického a technologického řešení činnosti

II. Údaje o vstupech

III. Údaje o výstupech

C. ÚDAJE O STAVU ZIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ANTARKTIDY

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ČINNOSTI NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ANTARKTIDY

E. POSOUZENÍ ALTERNATIV PLÁNOVANÉ ČINNOSTI A VŠECH VLIVŮ, KTERÉ MŮŽE PLÁNOVANÁ ČINNOST MÍT, VČETNĚ POSOUZENÍ KUMULATIVNÍCH VLIVŮ

F. ZÁVĚR

G. VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

H. PŘÍLOHY (mapové, obrazové, grafické)




Datum zpracování dokumentace:
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace:
Autorizace ke zpracování dokumentace:
Podpis zpracovatele dokumentace:





Příloha č. 3 k vyhlášce č. …/2003 Sb.


Náležitosti stanoviska k počátečnímu vyhodnocení vlivů


I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

II. PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ

1. Oznámení (zpracovatel, datum předložení)
2. Dokumentace k počátečnímu vyhodnocení (zpracovatel, datum předložení)
3. Celkové hodnocení procesu posuzování vlivů
4. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta

III. VYHODNOCENI ČINNOSTI

1. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů činnosti na životní prostředí Antarktidy z hlediska jejich velikosti a významnosti
2. Vyhodnocení technického řešení činnosti s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí Antarktidy
3. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů činnosti na životní prostředí Antarktidy včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí Antarktidy
4. Pořadí alternativ z hlediska vlivů na životní prostředí Antarktidy
5. Vypořádání vyjádření k dokumentaci k počátečnímu vyhodnocení (oznámení)
6. Stanovisko z hlediska přijatelnosti vlivů plánované činnosti na životní prostředí Antarktidy s uvedením podmínek pro realizaci plánované činnosti, popřípadě zdůvodnění nepřijatelnosti plánované činnosti.






Datum vydání stanoviska:
Otisk razítka MŽP:
Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce MŽP:













Příloha č. 4 k vyhlášce č. …/2003 Sb.



Náležitosti dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů


A. IDENTIFIKACE ČESKÝCH OSOB

B. POPIS PLÁNOVANÉ ČINNOSTI V ANTARKTIDÉ

I. Základní údaje (popis plánované činnosti včetně jejího účelu, umístnění, trvání a intenzity a možné alternativy této činnosti, včetně alternativy jejího nezahájení, jakož i následky těchto alternativ)

II. Údaje o vstupech

III. Údaje o výstupech

C. ÚDAJE O STAVU ZIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ANTARKTIDY

(popis počátečního stavu životního prostředí Antarktidy, s nímž budou srovnány předvídané změny a předpověď budoucího stavu životního prostředí Antarktidy, nedojde-li k plánované činnosti)

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A ZHODNOCENÍ VLIVŮ ČINNOSTI NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

I. Charakteristika předpokládaných vlivů plánované činnosti na životní prostředí Antarktidy a zhodnocení jejich velikosti a významnosti, včetně zhodnocení vlivů plánované činnosti na provádění vědeckého výzkumu a jiné probíhající užívání a hodnoty
II. Komplexní charakteristika vlivů plánované činnosti na životní prostředí Antarktidy z hlediska jejich velikosti a významnosti
III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech
IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí Antarktidy
V. Charakteristika použitých metod a prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů
VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace






E. POSOUZENÍ ALTERNATIV PLÁNOVANÉ ČINNOSTI A VŠECH VLIVŮ, KTERÉ MŮŽE PLÁNOVANÁ ČINNOST MÍT, VČETNĚ POSOUZENÍ KUMULATIVNÍCH VLIVŮ

(včetně posouzení kumulativních vlivů plánované činnosti se zřetelem k probíhajícím činnostem a jiným známým plánovaným činnostem)


F. ZÁVĚR

G. VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

H. PŘÍLOHY (mapové, obrazové, grafické)






Datum zpracování dokumentace:
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů a osob, které se podílely na zpracování této dokumentace:
Autorizace ke zpracování dokumentace:
Podpis zpracovatele dokumentace:


























Příloha č. 5 k vyhlášce č. …/2003 Sb.



Náležitosti posudku k všestrannému zhodnocení vlivů


I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE (OZNÁMENÍ)

1. Úplnost dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů
2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci (oznámení) včetně použitých metod hodnocení
3. Pořadí alternativ z hlediska vlivů na životní prostředí Antarktidy


III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ČINNOSTI V ANTARKTIDĚ S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ANTARKTIDY

IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ANTARKTIDY

V. VYPOŘADANÍ VŠECH OBDRŽENĆH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI (OZNÁMENÍ)

VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ČINNOSTI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ANTARKTIDY

VII. NÁVRH STANOVISKA





Datum zpracování posudku:
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku:
Autorizace ke zpracování posudku:







Příloha č. 6 k vyhlášce č. …/2003 Sb.

Náležitosti stanoviska k všestrannému zhodnocení vlivů


I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

II. PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ

1. Oznámení (zpracovatel, datum předložení)
2. Dokumentace k všestrannému zhodnocení (zpracovatel, datum předložení)
3. Posudek k všestrannému zhodnocení (zpracovatel, datum předložení)
4. Celkové hodnocení procesu posuzování vlivů
5. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta

III. ZHODNOCENI ČINNOSTI

1. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů činnosti na životní prostředí Antarktidy z hlediska jejich velikosti a významnosti
2. Zhodnocení technického řešení činnosti s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí Antarktidy
3. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů činnosti na životní prostředí Antarktidy včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí Antarktidy
4. Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí Antarktidy
5. Vypořádání vyjádření k dokumentaci k všestrannému zhodnocení vlivů (oznámení) a k posudku
6. Stanovisko z hlediska přijatelnosti vlivů plánované činnosti na životní prostředí Antarktidy s uvedením podmínek pro realizaci plánované činnosti, popřípadě zdůvodnění nepřijatelnosti plánované činnosti.




Datum vydání stanoviska:
Otisk razítka MŽP:
Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce MŽP:


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz