Vládní návrh zákona o převodu některého nepotřebného vojenského majetku z vlastnictví České republiky na územní samosprávné celky
Bezúplatné převody vlastnictví předmětného majetku na územní samosprávné celky jsou preferovány zejména s ohledem na konkrétní situaci v jednotlivých obcích nebo krajích, k jejichž územnímu rozvoji by především přispěly. Jmenovitě lze uvést kupř. rozšíření možností jednotlivých obcí při podpoře podnikání v regionech a tím také při ovlivňování zaměstnanosti.
Poslanecká sněmovna
2002
IV. volební období
___________________________________________________________
216
Vládní návrh
zákon
ze dne ..........2002,
o převodu některého nepotřebného vojenského majetku z vlastnictví
České republiky na územní samosprávné celky
o převodu některého nepotřebného vojenského majetku z vlastnictví
České republiky na územní samosprávné celky
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Tento zákon upravuje postup a podmínky při převodu vybraného majetku, který je ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“) a s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany ), popřípadě organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace v jeho působnosti, do vlastnictví územních samosprávných celků.
§ 2
(1) Předmětem převodu majetku podle § 1 mohou být pouze vojenské objekty, bytové domy nebo jednotlivé byty a dále pozemky tvořící s těmito objekty, bytovými domy nebo byty jeden funkční celek, pokud je tento majetek podle právních předpisů o hospodaření s majetkem státu pro Ministerstvo obrany, popřípadě organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace v jeho působnosti nepotřebným majetkem ) a o jeho převodu do vlastnictví jmenovitě určených územních samosprávných celků rozhodla vláda na návrh Ministerstva obrany.
(2) Majetek, který splňuje podmínky uvedené v odstavci 1, se pro účely dalšího postupu podle tohoto zákona považuje za majetek, který je pro stát trvale nepotřebný ).
§ 3
(1) Majetek uvedený v § 2 převede Ministerstvo obrany, popřípadě organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace v jeho působnosti bezúplatně ) darovací smlouvou ) do vlastnictví vládou určených územních samosprávných celků.
(2) V souvislosti s bezúplatným převodem podle odstavce 1 lze územní samosprávný celek omezit ve výkonu vlastnických práv k darovanému majetku pouze v nezbytně nutném rozsahu zřízením práva odpovídajícího věcnému břemeni ve prospěch státu nebo jiné osoby.
(3) Platnost darovací smlouvy, na základě které dochází k převodu podle odstavce 1, není podmíněna schválením věcně příslušným ministerstvem podle zvláštního právního předpisu ) .
§ 4
(1) Vláda může rozhodnout podle § 2 odst. 1 nejpozději do 31. prosince 2008.
(2) Vláda může na návrh Ministerstva obrany změnit rozhodnutí podle § 2 odst. 1 pouze do doby, než bude darovací smlouva uzavřena. Tím není dotčeno ustanovení
odstavce 1.
(3) Nedojde-li k uzavření darovací smlouvy podle tohoto zákona do 6 měsíců ode dne doručení návrhu smlouvy územnímu samosprávnému celku, může Ministerstvo obrany předložit vládě nový návrh podle § 2 odst. 1, anebo Ministerstvo obrany, popřípadě organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace v jeho působnosti s majetkem naloží podle právních předpisů o hospodaření s majetkem státu ).
§ 5
Tento zákon se obdobně vztahuje i na nemovitosti ve vlastnictví státu, s nimiž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra a které
a) byly užívány bývalými útvary Vojsk Ministerstva vnitra a Pohraniční stráže, pokud splňují
podmínku trvalé nepotřebnosti3), nebo
b) sloužily k ukrytí obyvatelstva
a Ministerstvu vnitra se je po dobu více jak dvou let ode dne, kdy se staly nepotřebnými, nepodařilo převést v souladu s právními předpisy o hospodaření s majetkem státu7).
§ 6
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
Ministerstvo obrany jako organizační složka státu je v současné době příslušné hospodařit s majetkem značného rozsahu, který je anebo se v důsledku probíhající redislokace a reorganizace Armády České republiky stane z hlediska zákona č. 219/2000 Sb. , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZMS“) majetkem nepotřebným.
Převážnou část tohoto majetku tvoří vojenské objekty, další speciální objekty pro obranu státu (kupř. sklady, objekty protivzdušné obrany státu, chráněná místa velení , objekty opevnění, letiště, střelnice, cvičiště) a související pozemky. Jedná se cca o 800 až 900 objektů v účetní hodnotě cca 15 až 25 miliard Kč. Předmětem převodů by měly být rovněž bytové objekty a případně i jednotlivé byty (převážně služebního charakteru ve smyslu § 7 zák.č. 102/1992 Sb. , v platném znění), pokud je stát samostatně vlastní. Jedná se cca o 1015 bytových domů a 207 služebních bytů v samostatných objektech, kde jsou i další vlastníci bytů. Záměrem Ministerstva obrany je realizovat bezúplatný převod vlastnictví majetku tohoto charakteru přednostně na územní samosprávné celky. Zvláštní ustanovení § 22 zák.č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, o převodu vlastnictví bytové jednotky tím nejsou dotčena.
Bezúplatné převody vlastnictví předmětného majetku na územní samosprávné celky jsou preferovány zejména s ohledem na konkrétní situaci v jednotlivých obcích nebo krajích, k jejichž územnímu rozvoji by především přispěly. Jmenovitě lze uvést kupř. rozšíření možností jednotlivých obcí při podpoře podnikání v regionech a tím také při ovlivňování zaměstnanosti. V nemalé míře lze předpokládat i možnosti využití uvedeného majetku k uspokojování potřeb občanů kupř. v oblasti kulturní a sociální včetně bydlení popř. na úseku tělovýchovy a sportu. Zvažované bezúplatné převody vlastnictví majetku státu by tak současně napomohly ke zmírnění a kompenzaci negativních dopadů reformy ozbrojených sil na život občanů a hospodářskou situaci v regionech, kterých se probíhající reorganizace armády dotýká nebo jejichž poměry v nejbližší budoucnosti ovlivní. Nezanedbatelným efektem bezúplatných převodů vlastnictví uvedeného majetku na územní samosprávné celky je i to, že budou-li tyto převody realizovány v krátké době, mohou značnou měrou přispět i k okamžitému řešení obtížných situací, které byly v některých regionech způsobeny letošními záplavami.
Současný stav předmětných vojenských objektů a obecný charakter tohoto majetku kromě toho nasvědčují, že v převážné většině případů tento majetek není a nebude potřebný pro jiné organizační složky státu nebo státní organizace a ani veřejný zájem již nebude vyžadovat jeho ponechání ve vlastnictví státu. V této souvislosti je zapotřebí zdůraznit, že dotčené vojenské objekty jsou technicky a funkčně zastaralé a tento jejich stav také vede k trvale se zvyšujícím nákladům na jejich správu a údržbu a tím i k nežádoucímu tlaku na státní rozpočet. Nedostatek těchto finančních prostředků pak zároveň snižuje schopnost Ministerstva obrany dostát základním povinnostem stanoveným ZMS v oblasti péče o majetek státu.
Pokud jde o možnost prodeje předmětného majetku obecným postupem podle výše cit. zákona, údaje Ministerstva obrany vypovídají, že dosavadní výnosy z prodejů, pokud se je podařilo realizovat, jsou pro příjem státního rozpočtu ve srovnání s náklady na údržbu a provoz (nutné i pro dobu, než se podaří prodej uskutečnit) zanedbatelné. Nemalá část tohoto majetku je přitom zcela neprodejná.
Po posouzení podmínek a pravidel obecného postupu dle platné právní úpravy, kterou představuje v současné době ZMS, se k dosažení požadovaného účelu, tj. umožnit cílené bezúplatné převody vlastnictví vybraného majetku na územní samosprávné celky, jako optimální řešení jeví cesta legislativní v podobě speciálního zákona k ZMS.
Předmětem úpravy předloženého návrhu zákona jsou proto pouze takové podmínky a dílčí postup při převodech vlastnictví majetku uvedeného charakteru, které je zapotřebí za účelem dosažení sledovaného cíle upravit odchylně od obecné zákonné úpravy.
Předmětem převodu jsou výhradně vojenské objekty v rozsahu vymezeném v § 2 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb. , o ozbrojených silách České republiky, dále bytové domy nebo jednotlivé byty a pozemky tvořící s tímto majetkem jeden funkční celek, pokud s majetkem uvedeného charakteru přísluší hospodařit Ministerstvu obrany, popřípadě organizačním složkám státu anebo státním příspěvkovým organizacím v jeho působnosti. Nabyvatelem převáděného majetku budou výlučně územní samosprávné celky, tedy obce a kraje.
O výběru majetku rozhodne vláda na návrh Ministerstva obrany usnesením, tj. obvyklým postupem na základě materiálu, který Ministerstvo obrany pro schůzi vlády připraví.
Při převodech vlastnictví podle tohoto zákona se nepoužije ustanovení ZMS o nabídkové povinnosti v rámci státu (pozn. - případný vážný zájem jednotlivých resortů o některé z nabízených vojenských objektů a pozemků bude možno uplatnit standardně v rámci vnějšího připomínkového řízení). Převody vlastnictví vládou vybraného majetku se uskuteční darovacími smlouvami a tyto darovací smlouvy již nebudou podléhat schválení jednotlivých ministerstev podle § 22 odst. 3,4 a 5 ZMS.
Zákon však současně stanoví lhůty, a to jednak pro vládu k přijetí rozhodnutí o převodu vlastnictví věcí určených k bezúplatnému převodu na územní samosprávné celky (a k jeho případné změně) a dále pro Ministerstvo obrany, popřípadě příslušné organizační složky státu anebo státní příspěvkové organizace k uzavření darovací smlouvy. Pokud k jejímu uzavření ve lhůtě stanovené zákonem nedojde, nakládá se s tímto majetkem již opět v právním režimu ZMS, popřípadě, jestliže ještě neuplynula zákonná lhůta, v níž může vláda rozhodnout, není vyloučeno opětné užití postupu podle tohoto zákona.
Vzhledem k tomu, že Ministerstvo vnitra je příslušné hospodařit s majetkem obdobného rozsahu a charakteru jako resort Ministerstva obrany, navrhovaná zákonná úprava se vztahuje i na vybraný nepotřebný majetek státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra (ale nikoliv již organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace v jeho působnosti).
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není v rozporu s ratifikovanými a vyhlášenými mezinárodními smlouvami o lidských právech a svobodách, kterými je Česká republika vázána. Pokud jde o vztah navrhovaného právního předpisu k právu Evropského společenství, nespadá navrhovaný zákon do souboru právních předpisů, které je třeba v rámci Evropského společenství upravovat jednotně. Na tuto oblast se nevztahuje obecný závazek ke sbližování předpisů České republiky s právem Evropských společenství, obsažený v čl. 69 Evropské dohody o přidružení mezi Českou republikou na straně jedné a Evropským společenstvím na straně druhé.
Dopady na státní rozpočet se u navrhované právní úpravy nepředpokládají.
Zvláštní část
K § 1
Stanoví se předmět úpravy zákona, tj. postup a podmínky při převodu vybraného nepotřebného majetku, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo organizační složky státu anebo státní příspěvkové organizace v působnosti Ministerstva obrany, z vlastnictví České republiky na územní samosprávné celky, které se odchylují od obecné úpravy ZMS.
K § 2
Vymezuje se předmět převodu vlastnictví podle tohoto zákona a zmocňuje se vláda k rozhodnutí o určení vybraných nemovitých věcí k bezúplatnému převodu vlastnictví na konkrétní územní samosprávný celek, na základě návrhu Ministerstva obrany.
K § 3
Stanoví se dílčí odlišné podmínky převodu vlastnictví vybraných nemovitých věcí, odchylně od obecné právní úpravy ZMS. Převody vlastnictví podle tohoto zákona jsou povinně bezúplatné a s ohledem na předchozí posouzení vládou již nepodléhají schválení věcně příslušných ministerstev podle § 22 odst. 3,4 a 5 ZMS.
Pokud jde o možnost sjednávání podmínek omezujících nabyvatele při dalším nakládání s převáděným majetkem, připouští se toliko možnost sjednat s nabyvatelem smluvně právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch státu anebo jiné osoby v nezbytně nutném rozsahu.
K § 4
Pro rozhodování vlády zákon stanoví lhůty, a to jak pro rozhodnutí o převodu vlastnictví podle § 2 odst. 1, tak i pro změnu již vydaného rozhodnutí. Ke změně rozhodnutí může dojít pouze do doby uzavření darovací smlouvy, současně však musí být respektován nejpozdější možný termín pro rozhodování vlády podle tohoto zákona. Vláda tedy bude moci podle tohoto zákona naposledy rozhodnout 31. prosince 2008.
Stanoví se rovněž lhůta pro uzavření darovací smlouvy, a to v trvání 6 měsíců ode dne doručení návrhu smlouvy určenému územnímu samosprávnému celku. Pokud Ministerstvo obrany, popřípadě příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace do této lhůty darovací smlouvu neuzavře, postupuje se již opět podle obecné úpravy ZMS pro převod vlastnictví majetku státu (§ 22 a násl. ZMS). Současně nebude vyloučeno, aby podle okolností konkrétního případu Ministerstvo obrany následně znovu nenavrhlo vybraný majetek vládě k rozhodnutí podle § 2, samozřejmě za předpokladu, že dosud neuplynula lhůta, ve které může vláda podle zákona rozhodovat.
K § 5
Stanoví se, že obdobně podle tohoto zákona postupuje při převodech nepotřebného majetku Ministerstvo vnitra u vybraných nemovitostí, s nimiž je příslušné hospodařit.
K § 6
K urychlení využitelnosti postupu podle tohoto zákona se stanoví účinnost dnem jeho vyhlášení.
V Praze dne 5. února 2003
předseda vlády
ministr financí
ministr obrany
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz