Nové řešení vztahu českého a mezinárodního práva je cílem novel Ústavy a zákona o Ústavním soudu, kterými se bude vláda zabývat příští středu. V předlohách, které jsou k dispozici, se nově ústavně klasifikují mezinárodní smlouvy a současně se mění postup jejich ratifikace a projednávání parlamentem.

Vytváří se zvláštní kategorie mezinárodních smluv, které budou moci přenést některé kompetence orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní na mezinárodní organizace, jichž je nebo bude ČR členem. K souhlasu s těmito smlouvami bude třeba většiny v parlamentu nebo souhlas občanů v referendu.

Významnou změnou je nové znění desátého článku Ústavy. Podle něj vyhlášené mezinárodní smlouvy, s jejichž ratifikací vyslovil souhlas parlament a jimiž je ČR vázána, jsou součástí právního řádu a mají přednost před zákonem, s výjimkou těch smluv nebo jejich ustanovení, která parlament provedl zákonem. Ustanovení o lidských právech a svobodách v mezinárodních smlouvách budou i nadále sloužit jako kritérium kontroly ústavnosti zákonných a podzákonných předpisů.

Navrhuje se nová preventivní kontrola ústavnosti smluv. Ústavní soud by je měl posuzovat na základě požadavku oprávněných navrhovatelů zapojených do jejich vnitrostátního schvalování. Pokud Ústavní soud dojde k negativnímu závěru, nebude možno takovou smlouvu ratifikovat bez odstranění nesouladu mezi mezinárodní smlouvou a Ústavou.

Vnitrostátní mechanismy kontroly ústavnosti a zákonnosti jsou věcí členských států Evropské unie, proto v tomto směru nemůže nastat konflikt s právními akty unie.

Zvýšené nároky na státní rozpočet vyplývající z novel nelze odhadnout, protože budou závislé na počtu případů, které bude Ústavní soud posuzovat. Zkušenosti z Francie, Španělska a Německa však ukazují, že těchto návrhů zřejmě nebude statisticky významný počet, uvádí se v návrhu ústavních změn.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz