Vydavatelé se snaží zvrátit přesun časopisů do vyšší sazby DPH

Časopisy by mohly až o pětinu podražit, pokud se zvýší daň z přidané hodnoty u těchto periodik
z pěti na 19 procent. Na včerejší tiskové konferenci to uvedli vydavatelé časopisů, kteří se snaží zvrátit přesun časopisů do základní sazby DPH. Návrh, který by měl do základní sazby zařadit
jen časopisy a noviny ponechat v pětiprocentní sazbě, považují největší hráči tuzemského trhu s časopisy za diskriminační a nyní proti němu lobují u poslanců.

   Koalice by měla práce na pozměňovacím návrhu k zákonu o DPH dokončit do středy, kdy jde zákon do druhého čtení.
 

   "Stát se rozhodl, že bude preferovat rohlíky a daňově zatíží housky," uvedl Antonín Herbeck z vydavatelství Stratosféra. "Stát přijal diskriminační návrh a de facto nutí časopisecká
vydavatelství, aby vydávala deníky," dodal.

    Unie vydavatelů považuje takové tvrzení za absurdní, reagoval na slova vydavatelů časopisů předseda představenstva unie Tomáš Böhm. Ten je zároveň šéfem společnosti Ringier, která vydává například deník Blesk či týdeník Reflex. Unie sdružuje 40 vydavatelů deníků a časopisů s rozhodujícím podílem na trhu, připomněl Böhm. "Unie vydavatelů považuje za samozřejmé a
naprosto v souladu s evropskými zvyklostmi, že noviny jsou zařazeny do snížené sazby DPH," dodal.
 

   Unie vydavatelů však současně považuje za velmi nevhodné, aby se sazba DPH pro časopisy zvýšila. "Připomínáme, že v absolutní většině států EU patří také časopisy do snížené sazby DPH,"
podotkl Böhm. "Unie vydavatelů proto vyzývá poslance, aby ustoupili od návrhu přeřadit časopisy do základní sazby, a aby i nadále ponechali veškerý periodický tisk v sazbě snížené," dodal
šéf Ringieru.

    Zvýšení daně pro časopisy podle by podle Tomáše Tkačíka ze společnosti Springer Media Praha bylo pro časopisecká vydavatelství neúnosné. "Pokud k němu opravdu dojde, nastane po
zvýšení cen pokles prodej i nákladu jednotlivých titulů a odliv inzerentů. Následně některé tituly i vydavatelé zaniknou, nejvíce ohroženi jsou zejména menší vydavatelé odborných časopisů," řekl
Tkačík na tiskové konferenci. V konečném důsledku si tak podle něj stát na 800 milionů korun, se kterými počítá v souvislosti s DPH odvedenou z časopisů, nepřijde.
  

  Podle Herbecka je alarmující, že si stát uzurpuje roli rozhodčího a vybírá si, koho bude podporovat a koho ne. "Z jakého důvodu stát rozhodl, že noviny jsou společensky prospěšnější než časopisy a rozhodl se, že právě nás připraví o miliony? Toto opatření proti sobě staví vydavatele časopisů a novin. Hodláme prosazovat rovné podmínky pro všechny," dodal Herbeck.
  

  Například pro čtenáře týdeníku Květy by podle Radky Ingrové z vydavatelství Sanoma Magazines znamenalo zvýšení DPH o 14 procenta nárůst ceny zhruba o sedm korun ze současných 27 na 34
korun. "Ročně to pro čtenáře představuje kolem 300 korun navíc a to pro řadu z nich není zanedbatelná částka. Ve většině evropských zemí je přitom jednotná sazba pro noviny i časopisy
kolem dvou, čtyř procent. Máme zkušenost z Polska, kde v roce 2001 zvýšili DPH z nuly na sedm procent. Vedlo to k významnému snížení prodeje periodik, zisku i odváděné daně z příjmu. Stát
tedy nakonec spíše tratil," poznamenala Ingrová.
 

   Proti vládnímu návrhu zákona zvýšit sazbu DPH na 19 procent protestuje podle včerejších řečníků na tiskové konferenci 11 vydavatelů, kteří zaujímají 80 procent trhu s časopisy. Mezi nimi
jsou například Axel Springer, Burda, Hachette Filipacchi nebo Stratosféra a další. Někteří z nich jsou členy Unie vydavatelů.
 

   Časopisy představují asi 65 procent tuzemského trhu s tiskem, zbytek zaujímají noviny.

• Tweet