V právní úpravě veřejných zakázek již tradičně platí, že pokud veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku v souvislosti s výkonem tzv. relevantní[1] činnosti, zákon mu poskytuje řadu výhod, které jiní veřejní zadavatelé nemají.

Od 1. 4. 2012, kdy nabyla účinnosti tzv. velká transparentní novela zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, však v českém právním řádu existovalo zvláštní omezení v podobě § 2 odst. 7 tohoto zákona. Dle jeho druhé věty veřejní zadavatelé vykonávající tzv. relevantní činnost v odvětví vodárenství nemohli postupovat výhodněji, jako zadavatelé vykonávající jiné relevantní činnosti, a veškeré veřejné zakázky byli povinni zadat v režimu platném pro veřejné zadavatele.

Uvedené omezení pro odvětví vodárenství bylo oproti tehdy platné evropské právní úpravě[2] přísnější a nebylo zcela logickým zásahem do úpravy zadávání veřejných zakázek. Z důvodové zprávy příslušné novely přesné důvody tohoto omezení nevyplývaly, uváděla pouze to, že „v ostatních oblastech relevantní činnosti není vzhledem k charakteru prostředí nutné regulovat přísněji tak, aby veřejný zadavatel byl vůči sektorovým znevýhodňován.“ Odborná veřejnost[3] toto omezení právem považovala za diskriminaci některých zadavatelů, neboť na veřejné zadavatele vykonávající jiné relevantní činnosti nedopadla.

Nový zákon účinný od 1. 10. 2016 omezení veřejných zadavatelů zadávajících sektorové veřejné zakázky v odvětví vodárenství již neobsahuje.

Nově tedy platí, že podle pravidel pro sektorové veřejné zakázky postupuje každý zadavatel, který zakázku zadává v souvislosti s výkonem jakékoli relevantní činnosti. To má následující hlavní výhody.

Předně platí, že zadavatel zadávající sektorovou veřejnou zakázku je vázán novým zákonem pouze v případě, že zadává nadlimitní veřejnou zakázku.[4] Podlimitní veřejné zakázky může zadat zcela mimo režim nového zákona.

Za nadlimitní se považují sektorové veřejné zakázky na dodávky či služby s předpokládanou hodnotou nad 11 413 000 Kč bez DPH[5] a veřejné zakázky na stavební práce s předpokládanou hodnotou nad 142 668 000 Kč bez DPH.[6]

Nesektorové veřejné zakázky se povinně zadávají podle nového zákona již v případě, že jsou podlimitní, tedy s předpokládanou hodnotou nad 2 000 000 Kč bez DPH v případě veřejných zakázek na dodávky či služby nebo nad 6 000 000 Kč bez DPH v případě veřejných zakázek na stavební práce.[7]

I pokud však zadavatel zadává nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku a je povinen postupovat v režimu nového zákona, nový zákon mu oproti jiným zadavatelům poskytuje značné výhody.

Zadavatel nadlimitní sektorové veřejné zakázky např. může

• a) dle § 161 nového zákona kdykoli použít jednací řízení s uveřejněním, v rámci kterého lze i po podání nabídek jednat o cenových a dalších podmínkách,
• b) dle § 162 nového zákona použít jednací řízení bez uveřejnění za výhodnějších podmínek,
• c) dle § 167 odst. 1 nového zákona stanovit i jiná než novým zákonem vymezená kvalifikační kritéria,
• d) dle § 169 odst. 1 nového zákona uzavírat rámcové dohody až na dobu 8 let,
• e) dle § 171 nového zákona zrušit zadávací řízení kdykoli, pokud si to vyhradil,
• f) dle § 173 nového zákona změnit závazky ze smluv na plnění veřejných zakázek za méně přísných podmínek.
  

Lze tedy shrnout, že podmínky pro zadávání veřejných zakázek zadavateli v oboru vodárenství jsou po více než 3 letech platnosti omezení opět volnější. Tento volnější režim se však bude vztahovat pouze na zakázky, které souvisí s výkonem relevantní činnosti. Předpokladem úspěšného provedení zadávacího řízení tedy bude vyřešení otázky souvislosti dané veřejné zakázky s výkonem relevantní činnosti, což v mnoha případech bude vyžadovat komplexní technické a právní posouzení.




JUDr. Csaba Csorba,
advokát


ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

Truhlářská 13-15
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 222 537 500 – 501
Fax:    +420 222 537 510
e-mail:    office.prague@randalegal.com


____________________________________________
[1] Plynárenství, teplárenství, elektroenergetika, vodárenství, poskytování či provozování dopravních sítí, provozování letišť a přístavů, poštovní služby, těžební činnosti.
[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb.
[3] Např. Dvořák, D., Novela zákona o veřejných zakázkách a české vodárenství, Moderní obec, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[4] Viz § 158 odst. 1 nového zákona.
[5] Viz § 2 odst. 2 a § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 172/2016 Sb. , o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek.
[6] Viz § 4 téhož nařízení.
[7] Viz § 27 a § 31 nového zákona.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz