Výklad Komise pro cenné papíry zmírňuje nedostatky zákona
Legislativa týkající se kapitálového trhu prošla v prvním pololetí letošního roku v souvislosti se vstupem do EU početnými změnami. V důsledku nejasného výkladu některých ustanovení nově přijatých právních předpisů v této oblasti se v procesu uplatňování těchto změn v praxi začínají účastníci kapitálového trhu potýkat s problémy. Jedním z takových výkladových problémů, jenž se svým stanoviskem snažila vyřešit Komise pro cenné papíry („Komise“), je problematika změny rozsahu povolení obchodníka s cennými papíry („obchodník“) ve spojení s úpravou změny předmětu podnikání v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu („zákon“).
Komise je v souladu se zněním zákona, mimo jiné, oprávněna na žádost obchodníka změnit povolení k činnosti obchodníka („povolení“), a to vydáním nového rozhodnutí, ve kterém zruší dosavadní povolení a zároveň uvede nový rozsah povolených činností obchodníka. Zákon tedy výslovně stanovuje možnost Komise měnit na žádost poskytovatele služeb na kapitálovém trhu povolení obchodníka, a to rozšířením nebo zúžením jeho rozsahu. Na druhé straně však zákon v případě změny předmětu podnikání stanoví obchodníkovi zákaz nadále poskytovat investiční služby (s výjimkou zákonem vymezených služeb směřujících k zajištění ochrany zákazníka), čímž změnu předmětu podnikání spojuje se zánikem povolení k činnosti obchodníka. Komise se v této souvislosti snažila zaujmout stanovisko k výkladovým nejasnostem ohledně důsledků takové změny předmětu podnikání, kdy obchodník zůstává nadále obchodníkem a úprava jeho předmětu podnikání v návaznosti na nově vydané povolení pouze mění rozsah investičních služeb, k nimž je oprávněn, popř. rozsah investičních nástrojů, ke kterým je oprávněn investiční služby vykonávat.
Komise dospěla k závěru, že zákaz výkonu činnosti obchodníka v souvislosti se změnou předmětu podnikání je potřeba vykládat v návaznosti na ustanovení zákona, dle kterého předmětem podnikání obchodníka mohou být pouze činnosti uvedené v povolení. Logickým výkladem lze tedy dovodit, že pouze změní-li obchodník svůj předmět podnikání tak, že si stanoví jako předmět podnikání činnost, kterou nemá uvedenou v povolení, je tato situace neslučitelná s dalším trváním jeho povolení.
Vnitřní rozpor jednotlivých ustanovení zákona tedy v tomto případě Komise překlenula logickým a systematickým výkladem, který je založen na smyslu nového zákona, nikoli na čistě formalistickém či doslovném pojetí, které by mohlo vést až k absurdním závěrům. Je ovšem otázkou, kolik podobných „zrádných ustanovení“ ještě číhá zatím nepovšimnuto v záplavě nově přijatých právních norem, z nichž mnohé mohou mít zásadní vliv na činnost domácích podnikatelských subjektů. Ne ve všech oblastech hospodářského života existuje státní orgán nadaný obdobnými pravomocemi a autoritativností výkladu zákona jako je právě Komise pro oblast kapitálového trhu.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz