Komise pro cenné papíry („KCP“), jakožto správní úřad odpovědný za oblast kapitálového trhu, vedena snahou překlenout problematická ustanovení ZKI ohledně zakládání investičních fondů vydala dne 10. listopadu 2004 stanovisko č. STAN/17/2004 („Stanovisko“), v němž učinila jednoznačný závěr, že investiční fond je i za současného znění ZKI možné založit.Ve svém Stanovisku dospěla KCP ke stejnému závěru jako většina odborné veřejnosti, tedy, že v případě doslovného výkladu ZKI, zejm. § 4 odst. 3 ve spojení s § 64 odst. 1 písm. a) nebo § 70 odst. 1) by založení investičního fondu bylo prakticky nemožné. Na druhou stranu je však dle názoru KCP smysl zákona umožnit založení a činnost investičních fondů natolik zřejmý, že je možné rozpory zákona překlenout, a to za použití výkladu e ratione legis.

Dle § 4 odst. 3 ZKI mohou o povolení k činnosti investičního fondu požádat pouze zakladatelé akciové společnosti, která dosud nevznikla. Největší pochybnosti v souvislosti se zakládáním investičního fondu dle ZKI vyvstávaly ohledně sídla a vlastního kapitálu investičního fondu. Sídlo a skutečné sídlo nově zakládané akciové společnosti musí být dle § 64 odst. 1 ZKI na území České republiky, přičemž sídlo musí být určeno ve formě plné adresy sídla a skutečného sídla akciové společnosti. Dle § 70 odst. 1 ZKI v době udělení povolení k činnosti musí vlastní kapitál investičního fondu činit alespoň 300 000 EUR. Dle Stanoviska KCP je v případě nově zakládané, dosud neexistující společnosti vlastním kapitálem třeba rozumět splacený základní kapitál a případné emisní ážio po odečtení nákladů vzniklých v souvislosti se založením investičního fondu v celkové výši alespoň 300 000 EUR. Tím se ve vztahu k investiční společnosti realizuje požadavek článku 13a směrnice 611/85/EEC (UCITS), který vyžaduje „initial capital “ ve výši alespoň 300 000 EUR. Vlastní kapitál investičního fondu při založení odpovídá pojmu „initial capital“ podle směrnice 611/85/EEC. Základní kapitál akciové společnosti nelze při jejím založení získávat veřejnou nabídkou akcií. Základní kapitál a emisní ážio musí být v okamžiku udělení povolení zcela splaceny.

Jak již bylo uvedeno výše povolení k činnosti investičního fondu lze udělit pouze nově zakládané akciové společnosti. Tím však není vyloučeno, aby investiční fond vznikl sloučením nebo splynutím investičních fondů nebo rozdělením investičního fondu, případně rozdělením investičního fondu sloučením s jiným investičním fondem, pokud v důsledku toho vzniknou pouze investiční fondy. V takovém případě je povolení k činnosti nově vznikajícího fondu zahrnuto v povolení k fúzi nebo rozdělení investičního fondu. Jiný způsob vzniku investičního fondu je nepřípustný. Přeměny investičních fondů jsou přípustné jen, když se jich účastní investiční fondy a ty jsou i nástupnickými společnostmi.

V závěru svého Stanoviska KCP zdůraznila skutečnost, že povolení k činnosti investičního fondu lze udělit, jen jestliže lze předpokládat, že investiční fond bude vhodný pro investory, zejména se zřetelem k rizikovosti investiční strategie dle § 64 odst. 1 písm. i) ZKI. Dle Stanoviska KCP tak budou jako nevhodné například případy, kdy investiční fond má podle své investiční politiky investovat do majetku, který nelze svěřit depozitáři do úschovy nebo jiného opatrování. Proto by zakladatelé investičního fondu měli zvážit, zda mohou v řízení o udělení povolení k činnosti investičního fondu prokázat jeho vhodnost pro investory.

Stanovisko KCP nepochybně do určité míry přispělo k vyjasnění výkladu ZKI ohledně založení investičního fondu. Přesto je nutné učinit jednoznačný závěr, že již z důvodu právní jistoty všech subjektů kapitálového trhu je novelizace ZKI naprosto nezbytná.