Obsah souhlasu se zpracováním

Otázka, jak přesně má být souhlas formulován, může v praxi vyvolávat určité problémy. Zákon o ochraně osobních údajů pouze obecným způsobem stanoví, že takovým souhlasem se  rozumí "svobodný a vědomý projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů", což ponechává poměrně značný prostor pro výklad. Banky a jiné finanční instituce většinou prohlášení o udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů zahrnují do svých obchodních podmínek, jež klient akceptuje podpisem smlouvy (např. o vedení běžného účtu či o úvěru) uzavírané s bankou či jinou finanční institucí.

Stanovisko Úřadu na ochranu osobních údajů

K otázce obsahu a formy souhlasu se zpracováním osobních údajů dlouho neexistovalo jasné autoritativní výkladové vodítko či jednotná rozhodovací praxe soudů. Až v září 2008 vydal Úřad pro ochranu osobních údajů své Stanovisko č. 2/2008, dostupné na jeho internetových stránkách v sekci "Názory Úřadu" (www.uoou.cz/stanovisko_2008_2.pdf), ve kterém se úřad detailně zabývá náležitostmi souhlasu subjektu údajů se zpracováním jeho osobních údajů.

Ve stanovisku se úřad soustřeďuje na vymezení zákonem požadovaných náležitostí souhlasu. Konstatuje přitom, že vedle shora citovaných požadavků zákona na ochranu osobních údajů je nutné, aby při udělování souhlasu byly vždy splněny i obecné požadavky stanovené občanským zákoníkem pro platnost právních úkonů - tj. souhlas musí být "svobodný, vážný, určitý, srozumitelný" - a dále podle zákona o ochraně osobních údajů musí být též "vědomý".

Úřad přitom ve stanovisku dochází k některým závěrům, které by ve vztahu k řadě podnikatelských subjektů mohly být v rozporu s jejich stávající praxí získávání souhlasů se zpracováním osobních údajů. To se týká zejména požadavků na "svobodně" udělený souhlas a na jeho "vědomost".

Souhlas a obchodní podmínky

Ohledně "svobody vůle" při udělení souhlasu se zpracováním tak úřad konstatuje, že "o svobodný a dobrovolný souhlas se nebude jednat v případě, pokud subjekt údajů bude muset přijmout klauzuli o souhlasu se zpracováním svých osobních údajů, která bude takovou součástí smlouvy, o níž není možno jednat". Přestože úřad tento svůj názor nedemonstruje na konkrétních příkladech, domníváme se, že testu formulovanému úřadem by nemuselo vyhovět zahrnutí souhlasu se zpracováním do všeobecných obchodních podmínek, protože ty typicky představují část smlouvy, o které klient zpravidla nemá možnost jednat. Obdobně ve vztahu k "vědomosti" souhlasu se zpracováním údajů úřad vyslovuje názor, že "subjekt údajů si při poskytování souhlasu má být vědom, resp. dle okolností je zjevné, že si mohl a měl být vědom, důsledků svého konání, poskytnutí souhlasu se zpracováním svých osobních údajů; zpracování je očekávaným  a předpokládaným důsledkem souhlasu a subjekt údajů s ním vědomě a cíleně souhlasí". Tato formulace může opět vyvolávat určitou pochybnost, zda za (v uvedeném smyslu) vědomý – a tedy řádně a platně udělený – souhlas lze považovat podpis smlouvy klientem, jejíž nedílnou přílohou jsou obchodní podmínky druhé smluvní strany, pokud souhlas se zpracováním osobních údajů a informace k němu se vztahující jsou obsaženy pouze v textu takových obchodních podmínek.

Závěr a možné dopady Stanoviska

Podle našeho názoru by bylo možné s výše uvedenými závěry úřadu právně polemizovat, resp. argumentovat, že i zahrnutí souhlasu se  zpracováním osobních údajů do obchodních podmínek je plně v souladu s uvedenými názory. Je však nutné mít na paměti, že ačkoli zákon o ochraně osobních údajů úřadu nesvěřuje pravomoc závazným způsobem zákon vykládat, a tato role tak přísluší pouze soudům, je to právě úřad, kdo zákon nejčastěji aplikuje v praxi, kontroluje jeho dodržování a je oprávněn za jeho porušení udělovat sankce. Vzhledem k tomu je na zvážení bank a dalších podnikatelů, kteří dosud souhlasy se zpracováním osobních údajů zahrnují do svých obchodních podmínek, zda neupravit ve světle stanoviska úřadu svou standardně používanou dokumentaci. Smlouva, která dosud pouze obsahuje odkaz na obchodní podmínky, by potom např. mohla obsahovat kompletní souhlas se zpracováním namísto obchodních podmínek nebo by alespoň udělení souhlasu mohla potvrzovat za použití výslovného odkazu na konkrétní ustanovení obchodních podmínek týkajících se zpracování osobních údajů.

Klára Bechyňová

PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář

Jáchymova 2
110 00 PRAHA 1

tel: +420 - 221 430 111       
fax: +420 - 224 235 450
e-mail: office@prkpartners.com

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz