21. 1. 2003
ID: 20721upozornění pro uživatele
Výplata dividendy jako majetkové právo akcionáře
V souladu se zněním § 178 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník má každý akcionář právo na výplatu dividendy, podílu na zisku společnosti, který schválila valná hromada k rozdělení podle hospodářského výsledku. Výše tohoto podílu se stanoví na základě poměru jmenovité hodnoty akcií daného akcionáře ke jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. Obchodní zákoník připouští výjimku u prioritních akcií, kde si stanovy společnosti mohou stanovit jinou zásadu pro rozdělování svého zisku.
V souladu se zněním § 178 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník má každý akcionář právo na výplatu dividendy, podílu na zisku společnosti, který schválila valná hromada k rozdělení podle hospodářského výsledku. Výše tohoto podílu se stanoví na základě poměru jmenovité hodnoty akcií daného akcionáře ke jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. Obchodní zákoník připouští výjimku u prioritních akcií, kde si stanovy společnosti mohou stanovit jinou zásadu pro rozdělování svého zisku.
Existuje právo na přednostní výplatu dividendy či právo na vyšší dividendu, než odpovídá poměru jmenovitých hodnot akcií jednotlivých akcionářů. Jedná se o přednostní práva, která se vztahují k určitým druhům akcií, jejichž vydání mohou určit stanovy společnosti. Týká se to těch druhů akcií, se kterými jsou spojena tato přednostní práva na výplatu dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku (prioritní akcie), s podmínkou, že souhrn jejich jmenovité hodnoty nesmí překročit polovinu základního kapitálu. Obchodní zákoník neumožňuje společnosti, aby vyplácela akcionářům zálohy na budoucí dividendu před tím, než valná hromada na základě výsledků hospodaření schválí výplatu dividend.
Je stanovena podmínka pro možnost rozdělení zisku. Tato podmínka je dána vztahem vycházejícím z údajů zjištěných v řádné nebo mimořádné účetní závěrce: vlastní kapitál snížený o upsané podíly na zisku musí být větší než základní kapitál zvýšený o upsanou jmenovitou hodnotu akcií a o tu část rezervních fondů, které společnost nesmí použít k plnění akcionářům (jedná se o rezervní fond na úhradu ztrát, na akcie mateřské společnosti a rezervní fond vytvořený snížením základního kapitálu). Není-li tato podmínka splněna, společnost není oprávněna zisk rozdělit.
Zároveň je však zákonem stanovena maximální částka, kterou je možno vyplatit jako podíl na zisku. Tato částka nesmí být vyšší než hospodářský výsledek účetního období vykázaný v účetní závěrce (zisk nebo ztráta)
- povinný příděl do rezervního fondu (5% ze zisku)
- neuhrazené ztráty minulých let
+ nerozdělený zisk minulých let
+ fondy tvořené ze zisku, které může společnost použít podle svého uvážení.
Dalším omezením pro výplatu podílu na zisku je případ, kdy jsou v aktivech společnosti vykazovány zřizovací výdaje jako dlouhodobý majetek a tento majetek není zcela účetně odepsán nejpozději do pěti let od vzniku společnosti. Není-li tento majetek odepsán a nejsou-li disponibilní zdroje a nerozdělený zisk minulých let rovny nejméně neodepsané části zřizovacích výdajů, pak je společnosti zakázáno vyplácet podíly na zisku.
Kdyby došlo k situaci, kdy valná hromada rozhodne o rozdělení zisku v rozporu s výše uvedenými podmínkami, pak by bylo možno prohlásit toto usnesení valné hromady za neplatné.
Přijme-li akcionář dividendu v dobré víře, není povinen ji vrátit. Důkazní břemeno nese společnost. V případě pochybností určuje obchodní zákoník dobrou víru jako předpokládanou. Schválí-li valná hromada výplatu dividendy, která by byla v rozporu s výše uvedenými omezeními, pak nesmí představenstvo uposlechnout rozhodnutí valné hromady. Nestane-li se tak a představenstvo nezabrání výplatě dividendy, pak členové představenstva, kteří souhlasili s neoprávněnou výplatou dividend, odpovídají za škodu způsobenou společnosti. Této odpovědnosti za škodu se nemohou členové představenstva zprostit. Jedná se o absolutní objektivní odpovědnost. Na rozdíl od akcionářů jsou jak členové orgánů společnosti tak její zaměstnanci povinni vrátit podíl na zisku, který jim byl vyplacen, bez ohledu na to, zda jej přijali v dobré víře či nikoliv.
Akcionář není oprávněn požadovat vrácení svých vkladů ani jiné obdobné vypořádání po celou dobu trvání společnosti, ani v případě zrušení akciové společnosti, protože splacením se vklad akcionáře stává majetkem společnosti. Obchodní zákoník v souladu s ustanovením § 179 odst.2 nepovažuje za vrácení vkladů následující plnění, které se poskytuje na základě snížení základního kapitálu, za předpokladu, že byly splněny podmínky předepsané zákonem, při odkoupení akcií společností, je-li rozdělován podíl na likvidačním zůstatku, je-li vrácen zatímní list nebo je-li tento list prohlášen za neplatný.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Existuje právo na přednostní výplatu dividendy či právo na vyšší dividendu, než odpovídá poměru jmenovitých hodnot akcií jednotlivých akcionářů. Jedná se o přednostní práva, která se vztahují k určitým druhům akcií, jejichž vydání mohou určit stanovy společnosti. Týká se to těch druhů akcií, se kterými jsou spojena tato přednostní práva na výplatu dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku (prioritní akcie), s podmínkou, že souhrn jejich jmenovité hodnoty nesmí překročit polovinu základního kapitálu. Obchodní zákoník neumožňuje společnosti, aby vyplácela akcionářům zálohy na budoucí dividendu před tím, než valná hromada na základě výsledků hospodaření schválí výplatu dividend.
Je stanovena podmínka pro možnost rozdělení zisku. Tato podmínka je dána vztahem vycházejícím z údajů zjištěných v řádné nebo mimořádné účetní závěrce: vlastní kapitál snížený o upsané podíly na zisku musí být větší než základní kapitál zvýšený o upsanou jmenovitou hodnotu akcií a o tu část rezervních fondů, které společnost nesmí použít k plnění akcionářům (jedná se o rezervní fond na úhradu ztrát, na akcie mateřské společnosti a rezervní fond vytvořený snížením základního kapitálu). Není-li tato podmínka splněna, společnost není oprávněna zisk rozdělit.
Zároveň je však zákonem stanovena maximální částka, kterou je možno vyplatit jako podíl na zisku. Tato částka nesmí být vyšší než hospodářský výsledek účetního období vykázaný v účetní závěrce (zisk nebo ztráta)
- povinný příděl do rezervního fondu (5% ze zisku)
- neuhrazené ztráty minulých let
+ nerozdělený zisk minulých let
+ fondy tvořené ze zisku, které může společnost použít podle svého uvážení.
Dalším omezením pro výplatu podílu na zisku je případ, kdy jsou v aktivech společnosti vykazovány zřizovací výdaje jako dlouhodobý majetek a tento majetek není zcela účetně odepsán nejpozději do pěti let od vzniku společnosti. Není-li tento majetek odepsán a nejsou-li disponibilní zdroje a nerozdělený zisk minulých let rovny nejméně neodepsané části zřizovacích výdajů, pak je společnosti zakázáno vyplácet podíly na zisku.
Kdyby došlo k situaci, kdy valná hromada rozhodne o rozdělení zisku v rozporu s výše uvedenými podmínkami, pak by bylo možno prohlásit toto usnesení valné hromady za neplatné.
Přijme-li akcionář dividendu v dobré víře, není povinen ji vrátit. Důkazní břemeno nese společnost. V případě pochybností určuje obchodní zákoník dobrou víru jako předpokládanou. Schválí-li valná hromada výplatu dividendy, která by byla v rozporu s výše uvedenými omezeními, pak nesmí představenstvo uposlechnout rozhodnutí valné hromady. Nestane-li se tak a představenstvo nezabrání výplatě dividendy, pak členové představenstva, kteří souhlasili s neoprávněnou výplatou dividend, odpovídají za škodu způsobenou společnosti. Této odpovědnosti za škodu se nemohou členové představenstva zprostit. Jedná se o absolutní objektivní odpovědnost. Na rozdíl od akcionářů jsou jak členové orgánů společnosti tak její zaměstnanci povinni vrátit podíl na zisku, který jim byl vyplacen, bez ohledu na to, zda jej přijali v dobré víře či nikoliv.
Akcionář není oprávněn požadovat vrácení svých vkladů ani jiné obdobné vypořádání po celou dobu trvání společnosti, ani v případě zrušení akciové společnosti, protože splacením se vklad akcionáře stává majetkem společnosti. Obchodní zákoník v souladu s ustanovením § 179 odst.2 nepovažuje za vrácení vkladů následující plnění, které se poskytuje na základě snížení základního kapitálu, za předpokladu, že byly splněny podmínky předepsané zákonem, při odkoupení akcií společností, je-li rozdělován podíl na likvidačním zůstatku, je-li vrácen zatímní list nebo je-li tento list prohlášen za neplatný.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
