Vyplatí se převod družstevního bytu do OV?

Mnoho lidí žije v družstevním bytě, jiní si jej hodlají pořídit. Majitelům družstevních bytů se může nabídnout možnost jeho převodu do osobního vlastnictví. V takovém případě se před nimi objeví otázka, zda je lepší zůstat pod záštitou družstva, nebo se postavit na vlastní nohy.

Většina lidí musí nejméně jedenkrát za život řešit otázku svého bydlení. Při rozhodování jakému druhu bydlení dáte přednost (nájemní bydlení, vlastní bydlení), hraje rozhodující roli zejména dostatek finančních prostředků.

Velké naděje

Většina lidí preferuje bydlení "pod vlastní střechou". Bohužel tato skutečnost je mnohdy spíše výraz chtění než reálných možností právě s ohledem na nedostatek peněžních prostředků. Proto u nás existuje početná skupina lidí, kteří vyřešili problém bydlení tím, že si zakoupili užívací právo k družstevnímu bytu. Mnoho uživatelů družstevních bytů si pohrává s otázkou, zda využít nabízené možnosti a nechat si převést byt do svého vlastnictví (v katastru nemovitostí budete vedeni jako vlastníci konkrétní bytové jednotky). To se jeví jako velice lákavá možnost vedoucí ke splnění dávného snu o vlastním bydlení. Na první pohled jednoznačná volba má ale také svoji druhou stránku. Rozšířená představa, že převodem bytu do osobního vlastnictví nastává období, ve kterém jeho majitel nemusí nikomu a za nic platit, je bezpochyby naprosto nereálná.

Tvrdá realita

Předpokladem pro převod bytů do osobního vlastnictví je skutečnost, že na konkrétní bytové jednotce neváznou žádné závazky vůči družstvu a že převod bude uskutečněn na řádného člena družstva. Je-li tato zásada splněna, může družstvo podat na příslušný katastrální úřad listinu - tzv. prohlášení vlastníka budovy. Prohlášení má za následek rozdělení budovy na konkrétní bytové jednotky a nebytové prostory (před prohlášením je budova v katastru nemovitostí vedena jako jeden celek).
Praxe ukazuje, že ne vždy se převádí na jednotlivé vlastníky všechny bytové jednotky, protože na některých váznou dluhy vůči družstvu a situace se pak může komplikovat.
Převodem prvních bytů do osobního vlastnictví vzniká ze zákona společenství vlastníků. Tento zákonný institut má zajistit bezproblémový provoz jednotlivých bytových jednotek a společných částí domu. Po vzniku společenství se volí statutární orgán - výbor. Dále se za účasti notáře přijímají stanovy, rozhoduje se o způsobu a výši placení příspěvků na správu, údržbu a opravy společných částí domů, vede se účetnictví. Každodenní starosti o řádný chod domu tedy leží na bedrech jednotlivých vlastníků, popř. společenství vlastníků - opravy, údržba, jednání s dodavateli energií, získávání finančních prostředků aj. Uživatel družstevního bytu je těchto strastí ušetřen. Pokud ovšem funguje dobrá komunikace mezi jednotlivými vlastníky a existuje ochota vzniklé problémy řešit, můžete se těšit na klidný a bezproblémový chod celého bytového domu.

Nechme to při starém

Pokud o převodu družstevního bytu neuvažujete a hodláte zůstat jeho členy, měli byste jako jeho členové důsledně kontrolovat práci představenstva, nahlížet do účetnictví a účastnit se jednotlivých schůzí. Základní povědomí o tom, jaké jsou ekonomické ukazatele družstva, by mělo být pro všechny členy samozřejmostí, protože jen tak lze vyloučit riziko vzniku předlužení, které by v krajním případě vedlo až k tomu, že by družstvo o svoji nemovitost přišlo.

Plusy a minusy bytu v osobním vlastnictví

+ možnost zástavy pro potřeby úvěru
+ možnost volného nakládání s bytem
- horší dostupnost získávání zdrojů na opravy bytového domu
- administrativa

Plusy a minusy družstevního bytu

+ zaběhnutá administrativa
+ možnost snadnějšího získávání prostředků na opravy bytového domu
- omezené nakládání s bytem
- nelze použít k zástavě
- byt spadá do konkurzní podstaty v případě předlužení družstva

Zdroj: Osobní finance

• Tweet