Vypořádání investic do nemovitého majetku jiné osoby, zejména bývalého manžela, z titulu bezdůvodného obohacení

Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1374/2018, ze dne 16. 7. 2018, vyložil, od kdy se počítá promlčecí lhůta pro vydání bezdůvodného obohacení, z - v praxi nikoliv ojedinělého důvodu - kdy jeden manželů investuje do majetku, zpravidla nemovitosti, druhého partnera. A současně podal návod, jak postupovat, pakliže nedojde k dobrovolnému vypořádání dohodou - tedy domáhat se vydání bezdůvodného obohacení.

To vše při řešení sporu mezi rozvedenými manžely, když se bývalý manžel domáhal náhrady investic majících za následek zhodnocení domu ve výlučném vlastnictví své bývalé manželky. Manžel použil na zhodnocení jejího domu výtěžek z prodeje vlastní nemovitosti a investici do její nemovitosti uskutečnil s vidinou časově neomezeného soužití se svou tehdy ještě jen partnerkou, s níž krátce na to uzavřel i manželství (25. 6. 2004). To však bylo k 19. 3. 2013 rozvedeno, přičemž právo na náhradu investic uplatnil manžel u soudu dne 6. 3. 2015. Právní poměr mezi účastníky řízení vznikl přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (1. 1. 2014), a tak se řídí, jakož i práva a povinnosti z něj vzniklé, včetně případných práv a povinností z porušení smlouvy, podle přechodného ustanovení nového občanského zákoníku (ust. § 3028 o. z.) dřívějšími právními předpisy, tedy zrušeným občanským zákoníkem. Závěry Nejvyššího soudu ČR vyplývající z rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1374/2018, ze dne 16. 7. 2018, však lze aplikovat i na právní úpravu bezdůvodného obohacení a promlčení v novém občanském zákoníku.

• Tweet