Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání, který splní podmínky pro nárok na ni, vyplácí po podpůrčí dobu:

5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a
11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.

Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 nebo 7 měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání, kterého dosáhl v posledním zaměstnání, nebo jeho vyměřovacího základu (pokud podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná), a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc. [1]

Uchazeč o zaměstnání, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, však má nárok na podporu v nezaměstnanosti jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Ukončil-li však uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních dvou měsíců podpůrčí doby ve výši 65 %, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.

Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpora při rekvalifikaci se vyplácí po celou dobu rekvalifikace.

Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.

Na základě pravidelné každoroční valorizace od 1. ledna 2012 dochází ke zvýšení částky maximální podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. [2]

Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2011 činila 23.726 Kč. (Její výše byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 435/2011 Sb. ) [3]

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 13.762 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla podána po 31. prosinci 2011, tedy v r. 2012. (Jestliže byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě do 31. prosince 2011, pak její maximální možná výše činí 13.528 Kč měsíčně.) [4]

Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené v r. 2012 tak může dosáhnout až 15.422 Kč za měsíc. (Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci v r. 2011, činí maximální podpora při rekvalifikaci 15.161 Kč.)

V praxi se stávají případy, kdy zaměstnanec nemůže doložit svůj příjem a osvědčit výši průměrného výdělku. I v těchto situacích je však třeba uchazeče o zaměstnání hmotně zabezpečit a stanovit mu výši podpory, i v těchto případech se vychází se statisticky zjištěné průměrné mzdy v národním hospodářství, z níž se příslušným procentem odvozuje výše podpory. Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako zaměstnání) se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. Podpora v nezaměstnanosti tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby 3559 Kč, 2848 Kč, 2610 Kč (dosud šlo resp. jde o částky 3499 Kč, 2799 Kč, 2566 Kč). Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14 násobek příslušné částky, tedy 3322 Kč (dosud šlo resp. jde o částku 3266 Kč).

Adolf Maulwurf

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Nelze však opomenout pravidlo o odkladu nároku na podporu v nezaměstnanosti, jestliže uchazeči o zaměstnání podle formulace účinné do 31. 12. 2011 „přísluší“ a podle formulace účinné od 1. 1. 2012 „bylo vyplaceno“ z posledního zaměstnání odstupné, odbytné nebo odchodné. Viz § 44a zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, doplněný do zákona již s účinností od 1. 1. 2011, a srovnej s novelizovaným zněním od 1. 1. 2012. Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy. (Srovnej k odkladu nároku na odstupné též Palla, T.: 68465. Chyba v právě schvalované novele zákona o zaměstnanosti, www.epravo.cz, 24. 11. 2010; >>> zde.) Viz též § 44b zmíněného zákona o kompenzaci zaměstnavatelem nevyplacených uvedených peněžitých plnění úřadem práce, doplněný novelou zákona o zaměstnanosti – zákonem č. 364/2011 Sb. až s účinností od 1. 1. 2012, který je však pro praxi problematický, a to zejména v situaci, kdy se zaměstnavatel domluví se zaměstnancem na výplatě odstupného v jiném - pozdějším, než nejbližším výplatním termínu, nebo dojde např. z důvodu dočasné platební neschopnosti zaměstnavatele k opožděné výplatě odstupného, jakož i při řešení otázky vymáhání rozdílu mezi výší peněžité kompenzace a odstupného aj. (Výše kompenzace se stanoví jako násobek doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání. V případě, že uchazeč o zaměstnání nebude moci průměrný měsíční čistý výdělek doložit, kompenzace se poskytne ve výši násobku doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 0,15 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byl uchazeč o zaměstnání zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání.)
[2] Tato mzda se každoročně zvyšuje, i když nelze zapomenout, že v r. 2009 oproti roku 2008 klesla, a proto také maximální podpora v nezaměstnanosti za r. 2010 oproti maximální podpoře za rok 2009 (resp. nejvyšší možná podpora v nezaměstnanosti, o kterou bylo zažádáno v r. 2010, oproti nejvyšší možné podpoře, o níž bylo zažádáno v r. 2009) byla nižší. Od 1. ledna 2011 však už zase došlo ke zvýšení maximální podpory v nezaměstnanosti. Podpora v nezaměstnanosti, o kterou bylo požádáno v r. 2011, byla resp. je vyšší, než by (při stejných výdělkových poměrech žadatele) byla podpora, o níž by bylo zažádáno v r. 2010. Stejně tak bude vyšší podpora, o kterou bude požádáno po 31. 12. 2011 resp. po 1. 1. 2012, než podpora, o kterou bylo požádáno dříve.
[3] Částka č. 150 ročníku 2011 Sbírky zákonů ze dne 28. 12. 2011.
[4] Srovnej sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 390/2010 Sb.