V posuzované věci krajský soud vydal směnečný platební rozkaz, který následně nabyl právní moci. Směnečný dlužník - obchodní společnost v zákonné lhůtě námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu nepodal a nezpochybňoval tak pravost předmětné směnky. Učinil tak až o několik měsíců na neznámého pachatele pro trestný čin podvodu po té, co směnečný platební rozkaz nabyl právní moci, a to prostřednictvím žaloby na obnovu řízení. V žalobě na obnovu řízení dlužník uvedl skutečnost, kterou pokládal za novou v souladu s § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Tato skutečnost měla spočívat ve zfalšovaném podpisu na směnce, což prokázal znalecký posudek z oboru písmoznalectví doložený k trestnímu oznámení podaném bývalým jednatelem dlužníka (a zároveň osobou, která údajně směnku podepsala) po té, co nabyl směnečný platební rozkaz právní moci. Dlužník ve svých argumentech v řízení před obecnými soudy uvádí jako relevantní skutečnost, že orgány činné v trestném řízení prověřují další obdobné případy zneužití směnečného řízení jako v projednávané věci, což by mělo v dané věci vést obecné soudy k tomu, aby zabránily zneužití procesních pravidel k trestněprávní činnosti.

Soudy nepovažovaly z pohledu existence nové skutečnosti dle § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. za dostatečné tvrzení dlužníka, že pravost podpisu na směnce nezpochybňoval v zákonné lhůtě po vydání směnečného platebního rozkazu proto, že v té době neměl důvod pravost podpisu zpochybňovat a o možnosti, že jde o padělek se dozvěděl až po podání výše uvedeného trestního oznámení, tj. po nabytí právní moci směnečného platebního rozkazu. Obecné soudy se totiž shodly v tom, že tvrzení o falzu směnky a k tomu učiněný důkazní návrh znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví „novým tvrzením a novým důkazem, které žalovaná bez své viny nemohla v původním řízení použít…“[1]. Žaloba na obnovu řízení byla proto z důvodu absence nové skutečnosti dle § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zamítnuta. Soudy dospěly totiž k závěru, že dlužník měl možnost si v zákonné lhůtě po vydání směnečného platebního rozkazu ověřit pravost podpisu na směnce a tuto skutečnost včas namítat.

Následně podal směnečný dlužník ústavní stížnost. Ústavní soud České republiky hodnotil v Nálezu otázku existence nové skutečnosti dle § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a přípustnost jejího uplatnění v řízení o žalobě na obnovu řízení z pohledu práva na spravedlivý proces (zejména zásady rovnosti zbraní) a práva na kontradiktornost řízení.[2] Konstatoval, že „Pakliže rozhodující soudy ignorovaly v rámci řízení o žalobě na obnovu řízení odpovídající tvrzení stěžovatelky (dlužníka) ohledně popsané trestné činnosti, o níž podala řadu konkrétních údajů, neposkytly porušením principu rovnosti zbraní a principu kontradiktorního řízení spravedlivou ochranu jejím základním právům, která jsou zaručena ústavním pořádkem. Ústavní stížností napadená rozhodnutí obecných soudů jsou tak projevem nadměrného formalismu, vychylujícího judikatorní a doktrinální vymezení podmínek novosti tvrzené skutečnosti, resp. novosti nabízeného důkazu mimo jejich skutečný smysl, …“.

Závěrem lze tedy konstatovat, že Ústavní soud České republiky dospěl v Nálezu k názoru, že ochrana výše zmíněných práv dlužníka zaručených ústavním pořádkem převažuje v daném případě nad přísným výkladem § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. provedeným obecnými soudy.

JUDr. Anna Valeková,
advokátní koncipientka

autorka působí v advokátní kanceláři MSB Legal, v.o.s.

MSB Legal, v.o.s.

Bucharova 1314/8
158 00 Praha 13

Tel.: +420 251 566 005
Fax:  +420 251 566 006
e-mail: praha@msblegal.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.11.2011, č.j. 29 Cdo 824/2010
[2] Tato práva musí být respektována i v řízení o mimořádném opravném prostředku.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz