Vystavení vadné směnky a žaloba na obnovu řízení
Cílem tohoto článku je upozornit na zajímavý nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20.6.2013 pod sp.zn. III. ÚS 1059/12 (dále jen „Nález“). Zabýval se v něm otázkou porušení principu rovnosti zbraní a kontradiktornosti řízení v případě řízení o žalobě o obnovu řízení týkajícího se vydání směnečného platebního rozkazu.
Soudy nepovažovaly z pohledu existence nové skutečnosti dle § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. za dostatečné tvrzení dlužníka, že pravost podpisu na směnce nezpochybňoval v zákonné lhůtě po vydání směnečného platebního rozkazu proto, že v té době neměl důvod pravost podpisu zpochybňovat a o možnosti, že jde o padělek se dozvěděl až po podání výše uvedeného trestního oznámení, tj. po nabytí právní moci směnečného platebního rozkazu. Obecné soudy se totiž shodly v tom, že tvrzení o falzu směnky a k tomu učiněný důkazní návrh znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví „novým tvrzením a novým důkazem, které žalovaná bez své viny nemohla v původním řízení použít…“[1]. Žaloba na obnovu řízení byla proto z důvodu absence nové skutečnosti dle § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zamítnuta. Soudy dospěly totiž k závěru, že dlužník měl možnost si v zákonné lhůtě po vydání směnečného platebního rozkazu ověřit pravost podpisu na směnce a tuto skutečnost včas namítat.
Následně podal směnečný dlužník ústavní stížnost. Ústavní soud České republiky hodnotil v Nálezu otázku existence nové skutečnosti dle § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a přípustnost jejího uplatnění v řízení o žalobě na obnovu řízení z pohledu práva na spravedlivý proces (zejména zásady rovnosti zbraní) a práva na kontradiktornost řízení.[2] Konstatoval, že „Pakliže rozhodující soudy ignorovaly v rámci řízení o žalobě na obnovu řízení odpovídající tvrzení stěžovatelky (dlužníka) ohledně popsané trestné činnosti, o níž podala řadu konkrétních údajů, neposkytly porušením principu rovnosti zbraní a principu kontradiktorního řízení spravedlivou ochranu jejím základním právům, která jsou zaručena ústavním pořádkem. Ústavní stížností napadená rozhodnutí obecných soudů jsou tak projevem nadměrného formalismu, vychylujícího judikatorní a doktrinální vymezení podmínek novosti tvrzené skutečnosti, resp. novosti nabízeného důkazu mimo jejich skutečný smysl, …“.
Závěrem lze tedy konstatovat, že Ústavní soud České republiky dospěl v Nálezu k názoru, že ochrana výše zmíněných práv dlužníka zaručených ústavním pořádkem převažuje v daném případě nad přísným výkladem § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. provedeným obecnými soudy.
JUDr. Anna Valeková,
advokátní koncipientka
autorka působí v advokátní kanceláři MSB Legal, v.o.s.
Bucharova 1314/8
158 00 Praha 13
Tel.: +420 251 566 005
Fax: +420 251 566 006
e-mail: praha@msblegal.cz
--------------------------------------------------------------------------------
[1] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.11.2011, č.j. 29 Cdo 824/2010
[2] Tato práva musí být respektována i v řízení o mimořádném opravném prostředku.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz