Vyvlastněním proti oligarchům?
Mezi množstvím zákonů, které momentálně procházejí schvalovacím procesem v Poslanecké sněmovně, je několik skvostů, které si zaslouží minimálně stručnou zmínku, neboť se ostatním do jisté míry vymykají. Zářným příkladem této skupiny černých ovcí je sněmovní tisk č. 915,[1] pod kterým se skrývá zákon o znárodnění majetku Zdeňka Bakaly.
Znárodněný majetek bude ohodnocen svou tržní cenou, kterou stanoví příslušný finanční úřad pro Moravskoslezský kraj v Ostravě správním rozhodnutím a tento nárok na náhradu za tento znárodněný majetek se pak započte v souladu s dikcí § 1982 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, na bezdůvodné obohacení, ke kterému v případě p. Bakaly došlo právě při privatizaci Ostravsko-karvinských dolů. Vzhledem k tomu, že dle autorů předlohy je právním důvodem majetkové transakce podle tohoto zákona náprava údajně protiprávního stavu, tak bude výsledná náhrada plynoucí ze započtení rovna nule.
Ne, skutečně se v tomto případě nejedná o předčasný či opožděný aprílový žertík skupiny poslanců ale o (bohužel) zcela vážně míněný zákon snažící se napravit údajnou zpronevěru státního majetku v hodnotě přes 20 000 000 000 Kč. Autoři se dle stručné důvodové zprávy snaží inspirovat v minulosti, konkrétně v zákoně č. 143/1947 Sb. , o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou a návrh poslanců Františka Beneše, Václava Exnera, Svatomíra Recmana a Karla Vymětala na vydání zákona, kterým Česká republika nabývá vlastnické právo k některým nemovitostem řádu Voršilek.
Autoři předlohy nespatřují žádný problém v otázce kolize s ústavně chráněnými právy a dle jejich názoru zákon splňuje náležitosti stanovené Listinou základních práv a svobod u vyvlastnění nebo nuceného omezení vlastnického práva - tedy že musí být za náhradu, ve veřejném zájmu, na základě zákona, pouze pro tento účel a toho nesmí být možné dosáhnout jiným způsobem. Dále se autoři v důvodové zprávě elegantně vyhýbají otázce toho, zda je toto vyvlastnění trestem (neboť pouze soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy, jak velí Listina). Řešením bylo toto nazvat tzv. vindikační náhradou, tedy soukromoprávní náhradou, trestněprávní bezúhonnost p. Bakaly se nezmění, pouze jeho neprávem nabytý majetek připadne právoplatnému vlastníku, tedy České republice.
Bude zajímavé sledovat další osud tohoto zákona ve schvalovacím procesu. Zatím došlo k odeslání stanoviska vlády sněmovním tiskem 915/1,[3] kde vláda vyslovila s tímto návrhem zákona zásadní nesouhlas, neboť je dle jejího jednoznačného přesvědčení v příkrém rozporu s řadou základních principů demokratického právního státu, zejména s principem dělby moci. Návrh dle názoru vlády supluje a nahrazuje činnost státního zastupitelství a soudů a zasahuje také do práv dalších osob, neboť rozsah znárodňovaného majetku fixuje k 1. 1. 2016 a zrušuje všechny převody, přechody a zatížení majetku ke kterému došlo od tohoto data (což může v praxi postihnout i osoby, které majetek nabyly od p. Bakaly po tomto datu v dobré víře). Organizační výbor poslanecké sněmovny nicméně projednání návrhu doporučil a tento tisk byl navržen na pořad 53. schůze, která probíhá od 29. listopadu 2016 dál.
I z tohoto vládního stanoviska lze předběžně odvodit, že předloha má pouze malou šanci na úspěch a proto zůstane pouze ukázkou toho, jak kreativně je možné i v dnešní době koncipovat zákon.
Mgr. Jan Metelka,
advokátní koncipient
_______________________
[1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[3] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz