Vyživovací povinnost rodičů k dítěti je nejdůležitějším druhem vyživovací povinnosti a trvá zásadně po celou dobu existence právního vztahu mezi rodičem a dítětem a je jeho trvalým obsahem. Vyživovací povinnost trvá až do doby, kdy jsou děti schopny samy se živit. V tomto případě se nepřihlíží k věku dítěte jako k rozhodné skutečnosti. Nabytí zletilosti dítěte neznamená automatický zánik vyživovací povinnosti rodičů k němu. Pokud dítě nabude schopnost živit se samo již před dosažením zletilosti, vyživovací povinnost rodičů zaniká, na druhé straně vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá, pokud dítě i přes dosažení zletilosti, není schopno samo se živit (např. v případě dítěte těžce tělesně či mentálně postiženého tato vyživovací povinnost trvá až do konce právního vztahu mezi rodičem a dítětem, také v případě dítěte soustavně se připravujícího na své budoucí povolání studiem např. na vysoké škole, trvá vyživovací povinnost po dobu této přípravy).

Vyživovací povinnost rodičů dítěte zaniká také např. sňatkem dítěte, kdy je tato vyživovací povinnost nahrazena vyživovací povinností mezi manžely.

Výživné zletilých dětí upravuje soud jen na návrh.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz