Volby do zastupitelstev obcí jsou velice důležitou událostí. Letošní rok je v naší zemi rokem supervolebním - máme za sebou volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,  budeme volit  třetinu Senátu PČR, a co je z pohledu života našich měst a obcí  nejdůležitější, v pátek 1.listopadu a sobotu 2.listopadu 2002 proběhnou volby komunální.[1] Z právního hlediska je nejpodstatnější, že tyto volby budou realizovány v rámci nové právní úpravy - a to zákona č 491/2001 Sb. , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. V následujícím výkladu se zaměříme na problematiku vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva obce (města, statutárního města, městské části, městského obvodu).

V předmětném zákonu je této otázce věnována především hlava VI - resp. ustanovení §§55 a následujících. Za okamžik vzniku mandátu se pokládá zvolení, to jest moment, kdy je ukončeno hlasování ve volební místnosti.  Zvolení zastupitelé a zastupitelky obce obdrží od registračního úřadu tzv.osvědčení o zvolení, toto osvědčení musí být vydáno nejpozději do prvního zasedání zastupitelstva obce.

Problematika zániku mandátu je složitější. K zániku může dojít ze dvou příčin, buď přímo ze zákona (ex lege)  nebo až tuto skutečnost vysloví zastupitelstvo obce ( města, statutárního města , městské části, městského obvodu). Zastupitelstvo  ovšem musí toto učinit  jen na základě zákona.

Kdy tedy dochází k zániku mandátu člena zastupitelstva obce přímo ex lege?

1) Pokud člen zastupitelstva odmítne složit zákonem stanovený slib

2) Pokud člen zastupitelstva složí zmíněný slib s výhradou

3) Pokud člen zastupitelstva písemně rezignuje na svůj mandát a to rezignační prohlášení doručí starostovi své obce. Mandát, zde zaniká dnem doručení starostovi [2]. V případě, že se mandátu zastupitele obce vzdává sám starosta[3], který z logiky věci nemá komu jinému doručit svoji rezignaci, pak se postupuje ze zákona následovně: Starosta podá rezignaci na přímo zasedání zastupitelstva obce, a z pohledu práva je lhostejné, zda se jednání o zasedání zastupitelstva řádné či mimořádné. Za okamžik zániku mandátu se v tomto případě pokládá den, kdy se toto zasedání zastupitelstva obce uskutečnilo. Za upozornění rovněž stojí možnost, že se starosta (primátor) může vzdát pouze funkce starosty (primátora) a mandát řadového zastupitele obce si ponechá[4], v takovémto případě se o zánik mandátu zastupitele města samozřejmě nejedná . Za důrazné upozornění stojí, že rezignaci na mandát zastupitele obce nelze podle ustanovení § 55 zákona č.491/2001 vzít zpět. Takže zde obzvláště zřetelně pro zastupitele a zastupitelky platí : Dvakrát měř a jednou řež...[5]

4) Dnem úmrtí člena zastupitelstva obce (města, městské části, městského obvodu)

5) dnem voleb do zastupitelstva obce (města, městské části, městského obvodu)

6) dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci podle ustanovení § 19 odst.3 zákona č 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)

V jakých případech může zastupitelstvo obce (města, městské části, městského obvodu) vyslovit  zániku mandátu člena zastupitelstva ?

1) Člen zastupitelstva přestal být volitelným podle zákona č 491/2001 Sb. , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. To znamená, že byl například zbaven způsobilosti k právním úkonům[6] nebo přestal být ve své obci přihlášen k trvalému pobytu.

2) Člen zastupitelstva obce (města, městské části, městského obvodu) byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Zastupitelstvo obce tak může učinit pouze na základě pravomocného rozhodnutí soudu. I zde platí silná zásada trestního práva -  presumpce neviny, tudíž nemožno v žádném případě zbavit zastupitele obce jeho mandátu před okamžikem nabytí právní moci předmětného rozhodnutí soudu.

3) Pokud u člena zastupitelstva obce vznikla neslučitelnost funkcí podle ustanovení §5 odst.2 zákona č.491/2001 o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. Funkce člena zastupitelstva obce či města  je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce zařazeným do obecního nebo městského úřadu této obce nebo města. Komplikovanější je ( a hlavně byla podle dřívější právní úpravy - tj. ustanovení §7 zákona č 152/1994 Sb. , o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů ) tato neslučitelnost u členů zastupitelstev městských částí a městských obvodů. Podle dnešní právní úpravy podmínek neslučitelnosti funkcí je funkce zastupitele městské části nebo městského obvodu neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu[7] tohoto městského obvodu nebo městské části. Výraznou změnou podle nového volebního zákona je skutečnost, že zastupitel městské části nebo městského obvodu může být zaměstnancem úřadu městské části (měst. obvodu) v jiné městské části (měst. obvodu) v rámci téhož územně členěného statutárního města. Toto podle dřívější právní úpravy - tj. ustanovení §7 zákona č 152/1994 Sb. , - nebylo možné! Mám za to, že tato legislativní změna je krokem správným směrem. Zákonodárce, zde správně vyslyšel oprávněné stížnosti lidí z praxe, že je tomto bodě bylo zbytečně silně omezováno uplatnění zastupitelů městských částí (měst.obvodů) na trhu práce.

Funkce člena zastupitelstva městské části nebo městského obvodu je dále neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do magistrátu příslušného statutárního města nebo hlavního města Prahy, ale to pouze za podmínky, že předmětný zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti daného územně členěného statutárního města, nebo že jde o zaměstnance jmenovaného starostou, primátorem, v hlavním městě Praze primátorem hlavního města Prahy nebo starostou městské části.[8] nebo radou obce, města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části.

Dále pak je funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy nebo člena zastupitelstva městské části nebo městského obvodu neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu[9], nebo okresního úřadu, krajského úřadu nebo finančního úřadu, ale opět zde platí zákonná podmínka, že předmětný zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti daného města, obce, územně členěného statutárního města, nebo že jde o zaměstnance jmenovaného starostou, primátorem, v hlavním městě Praze primátorem hlavního města Prahy nebo starostou městské části, hejtmanem nebo radou kraje, obce, města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části.

Je dobré upozornit ještě na jednu  důležitou skutečnost týkající se pouze zastupitelů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy  - v tomto bodě je tedy řeč jen o postavení tzv. celoměstských zastupitelů nikoliv jejich kolegů z městských částí či městských obvodů - zmíněné zastupitelské funkce jsou neslučitelné  s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu městského obvodu nebo městské části tohoto města.[10] Zmíněný člen celoměstského zastupitelstva tedy nemůže vykonávat citované funkce v rámci veškerých(!) úřadů městských částí svého statutárního města.  I zde platí noepomenutelná zákonná podmínka přímého výkonu státní správy tímto zaměstnancem. Z předešlého výkladu je patrné, že zákonodárce použil v tomto směru na celoměstské zastupitele přísnější kriteria než na zastupitele městských částí a městských obvodů, což vzhledem k systematice celé právní úpravy a i každodennímu běhu české komunální politiky[11] neshledáváme příliš  problematickým.

Ve věci neslučitelnosti funkcí nový volební zákon stanoví [12]lhůtu tří dnů po ustanovujícím zasedání zastupitelstva obce k tomu, aby nový zastupitel učinil právní úkon k ukončení pracovně-právního poměru, kvůli kterému předmětná neslučitelnost vznikla. Dodejme, že v minulém volebním zákonu byla tato lhůta 48 hodin - tj. zákonodárce prodloužil zmíněnou lhůtu ze dvou na tři dny. A nejen to, nová právní úprava i konkretizuje postup, kterým se prokazuje,  že důvod pro neslučitelnost funkcí již pominul.

Jak se postupuje pokud zastupitelstvo obce na svém nejbližším zasedání nevysloví zánik mandátu?  Postup je následující: Přednosta místně příslušného okresního úřadu požádá o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva obce, které se musí ex lege uskutečnit ve lhůtě 21 dnů od doručení této přednostovy žádosti. Pro větší přehlednost textu dodáváme, že  toto ustanovení   platí pro všechny výše zmíněné důvody zániku mandátu, tedy nejen pro důvod z titulu neslučitelnosti funkcí.

A co se děje v extrémním případě, že tento krok zastupitelstvo obce neučiní ani na tomto mimořádném zasedání, ač je k tomu legálně povinno? Dle platné právní úpravy je potom k tomuto kroku povinen  přistoupit přímo přednosta okresního úřadu. Doplňme, že u Zastupitelstva hlavního města Prahy a u zastupitelstev měst Brna, Ostravy a Plzně plní tuto úlohu namísto přednosty okresního úřadu ministr vnitra České republiky.

Člen zastupitelstva obce, jemuž byl vysloven zánik mandátu,  má možnost se proti tomuto usnesení zastupitelstva obce respektive rozhodnutí přednosty okresního úřadu nebo ministra vnitra ČR, domáhat ochrany u místně příslušného krajského soudu. Musí tak ovšem učinit de facto neodkladně jelikož lhůta je zde 2 pracovní dny[13] od doručení předmětného usnesení nebo rozhodnutí.[14] Dodržení zákonné lhůty je důležité mj. v tom, že včas uskutečněné podání má odkladný účinek!  Za zmínku rovněž stojí, že aktivně legitimován v tomto případě je nejen „postižený“ zastupitel, ale i volební strana na jejíž kandidátní listině tento zastupitel kandidoval - respektive její  volební zmocněnec.

Pro právní život zastupitelstva obce a následně pro celou samotnou obec je veledůležité přirozeně nejen to, kdo je řádným členem zastupitelstva obce. Ale i skutečnost, že pokud je někomu vysloven zánik mandátu, tak od kdy de iure zmíněná fyzická osoba přestává mít statut zastupitele obce se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími. Mandát člena zastupitelstva zaniká dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu příslušnému soudu nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým nebylo zrušeno usnesení zastupitelstva obce respektive rozhodnutí přednosty okresního úřadu nebo ministra vnitra ČR v této věci.

V případě, že se uprázdní křeslo zastupitele obce (města, statutárního města, městské části, městského obvodu) nastupuje na jeho místo náhradník z kandidátní listiny stejné volební strany. Kdy se tak stane? Náhradník nastupuje ihned následující den po dni, kdy došlo k zániku mandátu zastupitele obce. Tento nový člen zastupitelstva obce (města, statutárního města, městské části, městského obvodu)  má zákonný nárok na to, aby mu rada (!) obce[15] (města, statutárního města, městské části, městského obvodu) do 15 dnů poté, co se mandát uprázdní vydala osvědčení , že se stal řádným členem zastupitelstva obce. V obcích, kde není zřízena rada obce[16], se chopí  tohoto zákonného úkolu zastupitelstvo obce.V osvědčení musí být mj. jasně vyznačeno přesné datum, kdy se zastupitelem obce stal.

Jak se postupuje v případě, že na kandidátní listině už nefiguruje žádná další fyzická osoba, která by zaujala volné místo v zastupitelstvu obce? V takovémto případě zůstane mandát uprázdněn až do konce daného funkčního období. Zde je právní úprava totožná s dřívější úpravou dle zákona č 152/1994 Sb. ,  o volbách do zastupitelstev v obcích , takže by tu neměla  vznikat žádná nová pochybení.

Tak jako zastupitel obce může rezignovat na svůj  mandát, tak se i fyzická osoba v pozici náhradníka  může vzdát svého postu. Pro úplnost dodejme že postavení náhradníka ex lege může zaniknout ze čtyř důvodů:

1) ztrátou volitelnosti - viz. ustanovení § 5 zákona č 491/2001 Sb. , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů

2) úmrtím náhradníka

3) dnem voleb, respektive nových voleb do zastupitelstva obce

4) dnem, kdy starosta nebo primátor obdrží písemnou rezignaci na postavení náhradníka. Pozor, zpětvzetí rezignace není možné!

Americký filozof Francise Fukuyama řekl: „ Těžko si lze představit svět radikálně lepší, než je ten náš...Nemůžeme si představit svět , který je podstatně odlišný od toho dnešního a zároveň je lepší!“ [17] S trochou laskavé nadsázky lze říci , že pro  právní úpravu vzniku a zániku mandátu obecního zastupitele platí analogicky totéž.

Mgr. Petr Kolman

autor je asistentem na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity Brno