Zadržovací právo u servisovaných automobilů v občanském zákoníku

Institut zadržovacího práva je často používaným „zajišťovacím“ prostředkem, který v minulosti vyvolával mnohé otázky. Nový občanský zákoník na některé z nich prakticky odpovídá. Jak tedy správně „zadržet cizí věc“?

Právní úprava § 1395 OZ vychází částečně z dosavadní právní úpravy. Zákon normuje, že kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.[1] Pro právní praxi není jistě tak důležité to, že termín „splatnou pohledávku“ nahrazuje přesnější „splatný dluh“ a z oprávněné osoby se stal věřitel.

Zásadní novinkou je možnost zadržet movitou věc, na které vázne ještě nesplatný dluh (§ 1395 odst. 1). Prakticky lze ilustrovat na příkladu servisovaného automobilu, kdy zákazník odmítne uhradit cenu díla - opravy. Nově může věřitel (zhotovitel) servisovaný automobil zadržet, pokud dlužník (objednatel) ještě před splatností prohlásí, že dluh není ochoten splnit, nebo je zřejmé, že dlužník dluh nesplní z důsledku okolnosti, která u něho nastala (např. jeho neznámý pobyt)[2]. To je důležité zejména proto, že dříve se vedly časté spory o tom, kdy je už pohledávka splatná a zadržovací právo nemělo často svou efektivitu.[3]

Z hlediska právního vzniká totiž právo na úhradu servisu až dokončením díla, tedy opravou bez vad. Pokud ovšem zákazník namítal, že je oprava provedena špatně (často účelově), vyvstaly se zadržovacím právem problémy. Nový občanský zákoník tuto problematiku tedy výrazně zjednodušuje.

Z hlediska trestní odpovědnosti (pokud je vyhrožováno policií, či trestním stíháním) lze odkázat na Nález Ústavního soudu ÚS II. ÚS 372/03. Ústavní soud sdělil, že zadržení cizí věci za účelem zajištění své pohledávky nelze pokládat bez dalšího za „přisvojení si cizí věci“ a za zpronevěru ve smyslu § 248 tr. zák., a to ani v případě, že by nebyly splněny všechny podmínky zadržovacího práva podle občanského zákoníku; účastníci občanskoprávního vztahu, mezi nimiž existuje spor ohledně splnění podmínek zadržovacího práva, mají dostatek možností, jak vyřešit tento spor prostředky občanského práva a cestou občanského soudního řízení (princip subsidiarity trestní represe vyžaduje, aby stát uplatňoval prostředky trestního práva zdrženlivě, tj. především v těch případech, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní).

Některé problémy související se zadržovacím právem samozřejmě i nadále zůstávají a to například velmi obtížné „přehlašování“ servisovaných vozidel bez součinnosti neznámého, či zahraničního vlastníka. Možnost zadržet věc i při absenci splatnosti je ovšem pro praxi výrazným krokem kupředu.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.,
advokát

DOHNAL PERTOT SLANINA | advokátní kancelář

HRADEC KRÁLOVÉ | OLOMOUC | PRAHA

Komenského 266/3, Hradec Králové
Schweitzerova 84/50, Olomouc
Matoušova 515/12, Praha

Tel.: +420 493 814 900
Fax: +420 493 814 899
e-mail: info@akdps.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Ust. § 1395 odst. 1) občanského zákoníku.
[2] Ust. § 1395 odst. 2) občanského zákoníku.
[3] Např. příklad Boca v. Moravolen Trade (rozsudek NS 21 Cdo493/2009)

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D. ( DOHNAL PERTOT SLANINA )

10. 10. 2014

pošli emailem

vytiskni článek