Zahlazení odsouzení
Výkonem trestu, jež byl uložen pachateli trestného činu v trestním řízení nezanikají pro odsouzeného ještě všechny důsledky spáchání trestního činu. Nepříznivé důsledky totiž přetrvávají i po výkonu trestu a mohou tak ztěžovat pachateli jeho další život a uplatnění v něm. Institut zahlazení odsouzení tak umožňuje po splnění zákonem stanovených podmínek odstranit nepříznivé důsledky odsouzení
Výkonem trestu, jež byl uložen pachateli trestného činu v trestním řízení nezanikají pro odsouzeného ještě všechny důsledky spáchání trestního činu. Nepříznivé důsledky totiž přetrvávají i po výkonu trestu a mohou tak ztěžovat pachateli jeho další život a uplatnění v něm. Institut zahlazení odsouzení tak umožňuje po splnění zákonem stanovených podmínek odstranit nepříznivé důsledky odsouzení. Účinkem zahlazení odsouzení je tedy situace, že na odsouzeného se hledí jako by nebyl odsouzen, odsouzení se ani neuvádí ve výpisu z evidence Rejstříku trestů. Nejvýznamnějším účinkem je ale právě skutečnost, že okamžikem pravomocného rozhodnutí o zahlazení odsouzení, není občan povinen uvádět zahlazené odsouzení ani uvádět svou minulou trestnou činnost při žádných příležitostech (např. při žádosti o vydání živnostenského listu, při vstupu do nového zaměstnání aj.).
Zahlazení odsouzení je vedeno pouze v opise z evidence Rejstříku trestů. Výpisy z této evidence mohou být vydány jen za zvláštních podmínek a to orgánům činným v trestním řízení. K zahlazenému odsouzení však nelze přihlížet.
Zahlazení odsouzení může vyslovit prezident republiky nebo soud. Soud zahladí odsouzení budou-li splněny zákonem stanovené podmínky. První podmínkou je, že byl trest vykonán, prominut anebo byl jeho výkon promlčen. Dále soud při svém rozhodování o zahlazení odsouzení zkoumá, zda vedl odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě zákonem stanovenou dobu. Doba deseti let je stanovena, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let, doba pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok, doba tří let řádného života po výkonu trestu je stanovena, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok, k trestu propadnutí majetku nebo k trestu zákazu pobytu, nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin. Výše stanovená doba může být na žádost odsouzeného zkrácena, prokáže-li odsouzený, že se po výkonu nebo prominutí trestu anebo promlčení jeho výkonu svým vzorným chováním a poctivým poměrem k práci napravil.
Žádost o zahlazení odsouzení může podat odsouzený, zájmové sdružení, příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh. Jedná-li se o mladistvého, rozhoduje soud i bez návrh. Na mladistvého, který byl odsouzen k peněžitému trestu nebo k trestu propadnutí majetku, se hledí jako by nebyl odsouzen okamžikem, kdy byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu upuštěno.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz