Paragrafované znění zákona připraví MPO tak, aby ho v září mohla projednat vláda. Směrnice o službách má být do právního řádu členských států implementována do konce roku 2009.

"Směrnice o službách patří mezi předpisy, za které lze evropské instituce pochválit. Za průlomový považuji hlavně institut tichého souhlasu, díky kterému už nečinnost úředníků nepůjde na vrub podnikatele, ale úřadu. Nerozhodne—li správní orgán ve stanovené lhůtě, bude se povolení považovat za udělené. V případě, že se tento princip osvědčí, budeme uvažovat o jeho zavedení do správního řízení obecně," uvedl ministr Martin Říman.

Tichý souhlas bude zaveden např. do režimu žádosti o povolení provozování autoškol, energetických auditorů a insolvenčních správců. Do ohlašovacích živností tento princip zaveden nebude, protože v těchto (živnosti volné, vázané a řemeslné) již v podstatě zaveden je. Podobný institut již existuje v oblasti stavebního řízení, kdy k postavení drobné stavby je třeba záměr ohlásit stavebnímu úřadu a po uplynutí lhůty je možno začít stavět. V této lhůtě může úřad určit, že ke stavbě je třeba stavební povolení. Pokud tak neučiní, předpokládá se, že se stavbou tiše souhlasí.

Zákon o volném pohybu služeb přinese změnu také v oblasti udělování povolení. Řada povolení se dnes uděluje na dobu určitou. Po uplynutí doby musí podnikatel o povolení znovu zažádat a absolvovat celé správní řízení. Nově bude většina povolení udělována na dobu neurčitou, respektive se bude automaticky obnovovat. Pozitivní změnu tak pocítí například soukromé vzdělávací instituce, agentury práce nebo autorizovaní inspektoři podle stavebního zákona.

Českým malým a středním firmám otevře implementace směrnice o službách ve všech státech Evropské unie další možnosti pro rozvoj jejich podnikání. Patří k nim hlavně možnost získávat zakázky v zahraničí a dočasně a nebo příležitostně podnikat na základě domácího podnikatelského oprávnění. Stejně tak zahraniční podnikatelé budou moci získávat zakázky v ČR na základě svého podnikatelského oprávnění v rámci tzv. dočasného přeshraničního poskytování služeb. Z tohoto pravidla budou existovat na základě zákona o volném pohybu služeb výjimky jen tam, kde je bude výjimečný režim dostatečně odůvodněn.

Zákon o volném pohybu služeb se z hlediska legislativně technického bude dělit na část obsahující průřezové instituty (rámcová část zákona), které není možné nebo vhodné transponovat novelizací stávajících předpisů, a na část obsahující novely existujících právních předpisů (změnová část zákona).

V první, rámcové části zákona se navrhuje výslovné zakotvení práva přeshraničního poskytování služeb a svobody usazení pro podnikatele v oblasti služeb. Dále se navrhuje výslovné zakotvení následujících institutů:

• uznávání splnění povinnosti,
• uznávání dokladů o splnění určitého požadavku,
• uznání pojištění,
• zřízení jednotných kontaktních míst (získání potřebných základních informací souvisejících se vstupem do podnikání a zprostředkování vyřízení potřebných formalit nutných pro zahájení činnosti, a to i elektronickou formou).

Druhá, změnová část odráží výsledky screeningu několika stovek právních předpisů, které proběhlo na všech ministerstvech a ostatních ústředních orgánech státní správy za koordinace MPO. Změny, které přináší návrh zákona o volném pohybu služeb, se nakonec promítnou do zhruba čtyřiceti právních předpisů a povedou především k odstranění diskriminačních, nepřiměřených a neopodstatněných požadavků v povolovacích řízeních.

V průběhu vyjednávání o podobě směrnice o službách hájilo MPO liberální pojetí návrhu. Schválení výsledné podoby směrnice, do níž se podařilo prosadit řadu českých návrhů, Česká republika uvítala zejména proto, že směrnice představuje:

• naplňování programového prohlášení vlády (odstranění administrativních bariér),
• dokončení vnitřního trhu EU se službami (trh nebude omezen hranicemi zemí),
• unikátní příležitost pro české exportéry služeb (obdobnou jako u vývozu zboží),
• příležitost pro české předsednictví v první polovině 2009 (příklad jak snižovat bariéry na vnitřním trhu).

Dopad zákona o volném pohybu služeb na ekonomický růst České republiky byl odhadnut na zvýšení růstu HDP o 0,65—1,45 %, což odpovídá přibližně výši 16,6 — 37,2 mld. Kč. Dopad na zaměstnanost je odhadován na téměř 18,1 tisíc nových pracovních míst. Výše růstu českého exportu by podle odhadu měla činit v tržbách 12,3 mld. a v přidané hodnotě cca 5,19 mld.

Zdroj: MPO ČR

Příloha:
Věcný návrh zákona o volném pohybu služeb [doc, 120 kB] >>> zde