Se změnou vlastníka silničního vozidla jsou nicméně rovněž spojeny povinnosti administrativního charakteru spočívající v provedení změny zápisu vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel. Ačkoli provedení změny zápisu nemá vliv na samotný převod vlastnického práva k silničnímu vozidlu[i2], pak řádné zapsání změny vlastníka do registru silničních vozidel by neměl opominout ani prodávající, ani kupující. Jak v takovém případě při změně zápisu v registru silničních vozidel postupovat a jaké důsledky případně může mít neprovedení změny zápisu v registru silničních vozidel, bude dále rozebráno v tomto článku.    

Místo a způsob zápisu změny

Ve smyslu § 8 zákona č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o podmínkách provozu“) platí, že zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem. Zde je třeba upozornit na to, že žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení musí být podána do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu[3], jinak se účastníci vystavují riziku uložení sankce (viz dále).

Na základě novely zákona o podmínkách provozu č. 63/2017 Sb. , je od 1.6.2017 nově možno vybrané úkony registru silničních vozidel vyřídit na kterémkoli registru silničních vozidel, tj. u kterékoli obce s rozšířenou působností. Mezi tyto úkony patří přitom mimo jiné i změna zápisu vlastníka silničního vozidla, když není tak třeba ctít místní příslušnost úřadů dle bydliště stran jako doposud a tuto změnu lze tedy provést na kterémkoli registru silničních vozidel[4].

Jaké dokumenty k provedení změny zápisu vlastníka je třeba při převodu vlastnického práva úřadu předložit, vyplývá z § 8 zákona o podmínkách provozu, když spolu se žádostí o zápis změny provedené na příslušném formuláři[5], je třeba obecnímu úřadu předložit:

• technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla (tj. malý a velký technický průkaz);
• protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní;
• zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu, když tato musí být platná v okamžiku podání žádosti;
• doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu (kupní smlouva);
• platný doklad totožnosti, popř. plnou moc s úředně ověřeným podpisem za předpokladu, že některý z účastníků (prodávající či kupující) bude při podání žádosti zastoupen.
  

Výši poplatku za zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel stanoví položka 206 zákona č. 634/2004 Sb. , o správních poplatcích, když např. u motorového vozidla s nejméně čtyřmi koly činí správní poplatek aktuálně 800,- Kč.

Společná žádost

Jak je uvedeno výše, tak žádost o zápis změn vlastníka silničního vozidla se podává na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla. Co ale dělat, pokud jedna ze stran, ať už kupující či prodávající, neposkytuje k přepisu vozidla potřebnou součinnost?

Od 1.6.2017 zákon o podmínkách provozu i na tuto situaci pamatuje. Dle § 8a zákona o podmínkách provozu platí, že „Došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2 (tj. 10 pracovních dnů), provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka“.

Pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy přitom platí § 8 odst. 3[6] a odst. 4 písm. b) zákona o podmínkách provozu obdobně. Za pozornost v tomto ohledu stojí zejména odst. 4 písm. b), který ve vztahu k přílohám žádosti uvádí, že je k žádosti třeba přiložit doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a stejné doklady jako v případě společné žádosti avšak s tou výjimkou, že k „žádosti se nepřikládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici, a protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, podává-li žadatel současně žádost o zápis zániku silničního vozidla“. Z textace citovaného ustanovení a jeho obdobného užití ve vztahu k postupu dle § 8a lze považovat za sporné, zda v takovém případě musí být tedy úřadu předkládán protokol o evidenční kontrole, pokud již např. původní vlastník nemá vozidlo již k dispozici a tato nebyla a nemůže být provedena, nebo se naopak ani v takových případech nevyžaduje. Dle nového § 10 odst. 4 zákona o podmínkách provozu totiž „Nepředložení technického průkazu silničního vozidla nebo osvědčení o registraci vozidla ve lhůtě stanovené podle § 8a odst. 3 nebrání provedení zápisu změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel“. O protokolu o evidenční kontrole přitom zákon v tomto ohledu mlčí, resp. výslovně nepředložení protokolu o evidenční kontrole neřeší.

O podání žádosti o přepis vozidla dle § 8a zákona o podmínkách provozu vyrozumí obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního nebo nového vlastníka silničního vozidla, který žádost nepodal, a umožní mu se k žádosti vyjádřit. Má-li dosavadní nebo nový vlastník silničního vozidla, který žádost nepodal, v držení technický průkaz nebo osvědčení o registraci silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jejich předložení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.

Ve vztahu k postupu dle § 8a nám s ohledem na novost tohoto institutu není známa praxe úřadů a není tak zřejmé, jak úřady při žádostech dle § 8a případně budou postupovat a jaké doklady v případě požadované změny budou pro provedení změny považovat za dostatečné. V tomto ohledu tak budeme muset ještě vyčkat rozhodovací praxe.

Rizika neprovedení zápisu změny a další

Ačkoli provedení změny zápisu nemá vliv na samotný převod vlastnického práva k silničnímu vozidlu (viz výše), je třeba poukázat na to, že řádné podání žádosti o změnu zápisu v registru silničních vozidel je pro obě strany smluvního vztahu nepochybně žádoucí, a to mimo jiné z následujících důvodů:

a) Přestupek

Jak je uvedeno výše, tak společná žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení musí být podána do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu. Nedodržení uvedené zákonné lhůty může mít přitom pro prodávajícího i kupujícího nežádoucí důsledky.

Ve smyslu § 83 odst. 1 písm. b) či § 83a odst. 1 písm. d) zákona o podmínkách provozu fyzická či právnická osoba dopustí přestupku tím, že nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 o zápis změny vlastníka silničního vozidla, tj. nepožádá o zápis změny v zákonem stanovené lhůtě. Za uvedený přestupek lze přitom fyzické či právnické osobě uložit pokutu až do 50.000,- Kč.

b) Přestupek provozovatele vozidla

Z ustanovení § 2 odst. 15 zákona o podmínkách provozu vyplývá, že „Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba“. Od 1.1.2015 odpadlo zkoumání, kdo je skutečným provozovatelem vozidla ve smyslu zákona o podmínkách provozu, když je jím tak pouze osoba, která je zapsána v registru silničních vozidel.

Tato definice má rovněž přímou souvislost s potřebou řádného provedení zápisu změny vlastníka v registru silničních vozidel, byť na první pohled toto nemusí být zcela zřejmé. Pokud totiž k zápisu změny vlastníka (provozovatele) nedojde, pak prodávající sice již nemusí mít silniční vozidlo ve faktické dispozici, ale nadále může tedy být veden jako provozovatel takového vozidla. Dle § 125f zákona č. 361/2000 Sb. , o silničním provozu, platí, že „Provozovatel vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem“. Tato odpovědnost provozovatele je přitom objektivní, když se nezkoumá zavinění.

Provozovatel vozidla nicméně za tento přestupek odpovídá pouze tehdy, pokud

• porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání,
• porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona a
• porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu.
  

 Jinými slovy, pokud např. vozidlo překročí maximální rychlost či zastaví na místě, kde není dovoleno stát, pak za předpokladu, že správní orgán zahájí přestupkové řízení a nezjistí osobu řidiče (nebude moci projednat přestupek se skutečným pachatelem), pak potenciálně hrozí uložení sankce provozovateli vozidla zapsanému v registru silničních vozidel. Tímto provozovatelem zpravidla přitom je zapsaný vlastník vozidla, není-li jako provozovatel zapsána osoba jiná. Provozovateli lze přitom v tomto ohledu uložit pouze pokutu. Pro určení výše pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, když však pokuta nesmí převýšit částku ve výši 10.000,- Kč

c) Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Na tomto místě považujeme za vhodné upozornit rovněž na skutečnost, že dle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), platí, že pojištění odpovědnosti (povinné ručení) zaniká mimo jiné dnem, kdy pojistník nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla. Do té doby pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (nezaniklo-li jiným způsobem) nadále trvá, a to bez ohledu na to, že pojistitel již vlastníkem vozidla není.

Pojistník je přitom ve smyslu § 12 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti povinen oznámit změnu vlastníka vozidla pojišťovně, u které má sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V této souvislosti lze poukázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2007, č.j. 32 Odo 1471/2005, ze kterého ve vztahu k pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vyplývá, že „Skutečnost, že žalovaný v rozhodnou dobu nebyl provozovatelem vozidla a že vozidlo v rozhodnou dobu neřídil, jsou právně irelevantní. Určujícími skutečnostmi jsou ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona, že pojištěného je nutno považovat za provozovatele vozidla až do doby, dokud změnu vlastnictví vozidla neoznámí pojistiteli, poněvadž až do doby oznámení změny trvá pojistný vztah a z něj vyplývající odpovědnost pojištěného. Porušení povinnosti změnu vlastníka vozidla oznámit a bez zbytečného odkladu podle § 12 odst. 2 zákona poskytnout v této souvislosti pojistiteli nezbytnou součinnost, má za následek odpovědnost pojištěného, vyplývající z pojistné smlouvy a z předmětného zákona“. Zákon o pojištění odpovědnosti tedy vychází z jiné definice provozovatele, než kterou uvádíme výše.

Na tomto místě je přitom třeba upozornit na to, že dle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti se toto pojištění vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě – jedná se o tzv. osobní rozsah pojištění. Pojištění se tak odvíjí od označení vozidla v pojistné smlouvě a pokrývá odpovědnost každé osoby za škodu jeho provozem způsobenou, a to nejen jde-li o provozovatele vozidla, nýbrž i osobu odlišnou, která vozidlo provozovatele v době dopravní nehody řídila a za škodu odpovídá. Z uvedeného lze tedy dovodit, že pokud prodávající, který je zároveň pojistníkem, neoznámí změnu vlastníka, pak škoda způsobená uvedeným vozidlem může být hrazena z jeho pojistky. Tato skutečnost přitom souvisí s případnými bonusy od pojišťovny, a může souviset i s případným právem pojistitele na úhradu vyplacené částky dle § 10 zákona o pojištění odpovědnosti[7]. Na oznámení změny vlastníka pojišťovně je tedy třeba při převodu vozidla rovněž pamatovat a tuto lze doporučit pojišťovně ohlásit bez zbytečného odkladu.

Závěr

Při převodu vlastnického práva k vozidlu je třeba pamatovat na celou řadu povinností s touto změnou související, a to jak ve vztahu k registru silničních vozidel, tak např. ve vztahu k pojišťovně, u které je sjednáno povinné ručení. V případě, že tyto povinnosti nebudou splněny, pak se především původní vlastník, ale i vlastník nový, vystavují riziku nežádoucích důsledků, a to zejména a nejčastěji uložení pokuty za nepodání společné žádosti v zákonem stanovené lhůtě.

V případě převodu vozidla na základě kupní smlouvy lze tedy doporučit již v samotné kupní smlouvě na výše uvedené povinnosti pamatovat a zejména dohodnout, jakým způsobem bude změna vlastníka v registru silničních vozidel provedena, jakou součinnost která ze stran bude povinna poskytnout, popř. sjednat sankce (smluvní pokuty) pro případné porušení těchto povinností.




Mgr. Petr Švadlena,
advokát



Mgr. Lukáš Eppich,
advokát


PPS advokáti s.r.o.

Velké náměstí 135/19
500 02  Hradec Králové

Tel.:    +420 495 512 831-2
Fax:    +420 495 512 838
e-mail:    pps@ppsadvokati.cz
 

_______________________________
[1] smluvní strany si samy zpravidla dohodnou, že smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu smlouvy oběma stranami nebo jiný den nebo můžou vázat účinnost smlouvy na nějakou v budoucnu vzniknuvší podmínku.
[2] jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5330/2015, ze dne 20.9.2017, tak registr silničních vozidel není veřejným seznamem. S ohledem na to se nemůže uplatnit pravidlo uvedené v § 1102 občanského zákoníku, že „Převede-li se vlastnické právo k movité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak“.
[3] tato povinnost vyplývá z § 8 odst. 2 zákona o podmínkách provozu.
[4] z ustanovení § 5 odst. 2 zákona o podmínkách provozu vyplývá, že „K provedení úkonů podle odstavce 7 a podle § 6 až 7f, § 8 až 11, § 12 odst. 1, § 13a a § 14 je příslušný kterýkoliv obecní úřad obce s rozšířenou působností“.
[5] formulář lze nalézt např. - dostupné na www, k dispozici >>> zde, či je dostupný v tiskopise na kterémkoli úřadě obce s rozšířenou působností
[6] uvedené ustanovení stanoví, že „Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a); je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí. Žádost podle odstavce 1 písm. a) podaná v listinné podobě musí být opatřena úředně ověřenými podpisy žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci“.
[7] uvedené ustanovení upravuje podmínky, kdy má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, a to např. v situaci, kdy prokáže, že bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 (např. povinnost bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události – viz též citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2007, č.j. 32 Odo 1471/2005), předal řízení vozidla osobě bez řidičského oprávnění apod.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz