Významné pro řešení této otázky je, že tazatelova společnost se nachází ve vztahu k obci ve dvou různých postaveních.

Na základě uzavřené obchodní smlouvy je společnost s obcí v tzv. soukromoprávním vztahu. To zjednodušeně znamená, že si jsou smluvními partnery majícími v závazkovém vztahu rovné postavení. Jeden ze smluvních partnerů proto nemůže tomu druhému jednostranně diktovat práva a povinnosti bez toho, že by se na tom předem dohodli.

Na druhou stranu je společnost s obcí z důvodu vyměření místních poplatků ve vztahu veřejnoprávním. Ten je charakteristický tím, že v něm v daném případě obec vystupuje jako orgán veřejné moci, který má nadřazené postavení a může společnosti v souladu se zákonem jednostranně stanovovat práva a ukládat povinnosti.

Tyto dva vztahy, tedy vztah soukromoprávní a veřejnoprávní, ovšem nelze navzájem zaměňovat.

V daném případě proto nemůže dojít k započtení vzájemných pohledávek s ohledem na jejich rozdílný (protichůdný) charakter. Není tak možné, aby došlo k jejich vzájemné kompenzaci, a to ani dohodou, ani jednostranným započtením.