Získávání informací správcem daně v rámci vyhledávací činnosti
Jedním z postupů při správě daní, který je zakotvený v daňovém řádu, je vyhledávací činnost, v rámci které správce daně vyhledává důkazní prostředky a zjišťuje plnění daňových povinností jednotlivých subjektů před zahájením řízení i v jeho průběhu.
- ověřuje úplnost evidence či registrace daňových subjektů,
- zjišťuje údaje týkající se příjmů, majetkových poměrů a dalších skutečností rozhodných pro správné zjištění, stanovení a placení daně,
- shromažďuje a zpracovává informace a využívá informační systémy,
- opatřuje nezbytná vysvětlení,
- provádí místní šetření.
V rámci tohoto institutu má správce daně možnost postupovat bez vědomí daňového subjektu. V praxi se například může jednat o následující situace:
- Správce daně si vyžádá od banky, kde má daňový subjekt vedený bankovní účet, výpis všech transakcí za určitou dobu. Tímto způsobem může například v prvotní fázi zjišťovat, zda nedochází ke krácení tržeb ze strany daňového subjektu.
- Správce daně si může opatřit také výpis z registru vozidel a prověřovat, zda daňový subjekt například neprodal osobní vůz využívaný k podnikání, přičemž příjem z prodeje by teoreticky mohlo podléhat odvodu daně z příjmu.
- V minulosti se také například stalo to, že správce daně si vyžádal údaje z internetového portálu Aukro.cz, kde v prvotní fázi byla snaha identifikovat prodejce, kteří na tomto portálu podnikají a příjmy z prodeje nepřiznávají ve svém daňovém přiznání
Daňový řád stanovuje v souvislosti s vyhledávací činností pouze jedinou podmínku - správcem daně vyhledávané důkazní prostředky souvisejí s ověřováním a zjišťováním plnění povinností při správě daní. Pokud tedy správce daně bude vyhledávat či požadovat jakékoliv důkazní prostředky nad tento zákonný rámec, postupuje pak v rozporu se zákonem a mimo meze ústavních zásad. Správce daně je nadto povinen provádět vyhledávací činnost v souladu se základními zásadami správy daní dle daňového řádu, tedy postupovat způsobem, který co nejméně omezuje daňové subjekty, avšak který ještě umožňuje dosáhnout cíle správy daní (tedy zejména stanovení a výběr daně). Takto široce nastavená podmínka v podstatě umožňuje, aby správce daně získával relativně jakékoliv informace o daňovém subjektu či třetích osobách, neboť lze konstatovat, že téměř jakýkoliv údaj vykazuje alespoň drobný vztah vůči správě daní.