Změna v osobě žalobce
Podal jsem k soudu žalobu o zaplacení dlužné částky na svého dlužníka. Před tím, než soud nařídil jednání o této pohledávce, jsem ji smlouvou převedl na jinou osobu. Tato osoba chce v soudním vymáhání pohledávky pokračovat. Musí podat k soudu novou žalobu nebo může vstoupit do soudního řízení na místo mne?
Podáním žaloby došlo k zahájení soudního řízení. V tomto řízení máte postavení žalobce.
Dokud soud nerozhodne o změně v osobě žalobce, jste jím z hlediska soudního řízení i nadále Vy. Na tom nic nemění ani to, že skutečným věřitelem je nyní již někdo jiný. V případech jako je tento totiž soud nerozhoduje o změně v osobě žalobce automaticky z úřední povinnosti (jakmile se o postoupení pohledávky dozví), ale pouze na návrh.
Změnu v osobě žalobce v důsledku postoupení pohledávky je proto nutné soudu navrhnout. Kdo a jakým způsobem má právo postoupení pohledávky soudu navrhnout upravuje § 107a občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb. ). Ustanovení § 107a občanského soudního řádu se použije právě v těch případech, kdy původní věřitel uplatnil svou pohledávku proti dlužníkovi u soudu, ale před tím, než soud o věci rozhodl, pohledávku postoupil na jinou osobu.
Dle odstavce prvního tohoto ustanovení má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka.
Z uvedeného vyplývá, že je-li jednou pohledávka uplatněna u soudu, není třeba z důvodu změny věřitele podávat stejnou žalobu znova. Namísto toho má původní věřitel jakožto žalobce právo podat k soudu návrh na vstup nového věřitele do řízení na jeho místo. Uvedené právo má ale jen původní věřitel, a to výhradně do okamžiku, než soud o uplatněné pohledávce pravomocně rozhodne. Pokud by takový návrh vznesl dlužník či přímo osoba, na kterou byla pohledávka postoupena (tj. nový věřitel), soud by k jejich návrhu nepřihlížel.
I když návrh podá původní věřitel v postavení žalobce, nemusí mu soud vždy vyhovět.
Soud návrhu vyhoví jednak tehdy, prokáže-li žalobce, že po zahájení soudního řízení skutečně uzavřel s třetí osobou smlouvu o postoupení pohledávky, o níž je vedeno dané soudní řízení. Tuto skutečnost prokazuje žalobce předložením předmětné smlouvy o postoupení pohledávky.
Další podmínkou je souhlas nového věřitele se vstupem do řízení na místo žalobce. Nový věřitel totiž nemusí mít vždy zájem na pokračování v soudním vymáhání postoupené pohledávky. Souhlas je vhodné dát písemně a předložit ho soudu společně se smlouvou o postoupení pohledávky a návrhem na změnu v osobě žalobce. Souhlas žalovaného se změnou v osobě žalobce se naopak nevyžaduje.
Závěrem je vhodné upozornit na to, že změnou v osobě žalobce nedochází k zahájení soudního řízení nanovo. Nový věřitel tak musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz