Zákon č. 255/2000 Sb. , kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích přinesl poměrně značnou změnu stávající právní úpravy, jedná se zejména o následující skutečnosti.

Zákon zejména přesněji specifikuje předmět soudních poplatků a poplatníky soudních poplatků. Pokud se jedná o předmět, nedochází k zásadní změně, pouze k upřesnění, které text zákona zpřesňuje. V části poplatníků jsou nově jako poplatníci uvedeny subjekty, o kterých bylo soudem rozhodnuto bez jejich návrhu, jedná se o řízení ve věcech obchodního rejstříku a ve věci rozhodnutí o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby.

Zákon rovněž upravuje ručení konkrétní osoby za zaplacení soudního poplatku při zahájení řízení bez návrhu – jedná se o věci obchodního rejstříku nebo ve věci jmenování likvidátora právnické osoby. Za zaplacení soudního poplatku ručí osoby, které nepodaly návrh na zahájení nebo statutární orgán, je-li více statutárních orgánů, nebo pokud statutární orgán tvoří více osob, ručí společně a nerozdílně.

Rovněž tak i pokud vznikne povinnost platit soudní poplatek více poplatníkům, tito jej platí společně a nerozdílně.

Zákon dále zejména upravuje podrobně příslušnost soudů, rozhodujících o poplatcích, vznik poplatkové povinnosti, stanovení základu poplatku a jeho výše, jeho splatnost a následky jeho nezaplacení.

V příloze, upravující pak konkrétní výši soudních poplatků dochází k značným změnám.

Mimo jiné se pak mění způsob výpočtu výše poplatků, kdy při návrhu na zahájení občanského soudního řízení se částka, ze které soudní poplatek počítá rozděluje na dvě skupiny, kdy první je do částky 15000,-Kč, zde je nově stanoven poplatek ve výši 600,-Kč, což oproti stávající úpravě znamená, že v případě věcí, jejichž hodnota je nižší než 12500,-Kč dochází oproti stávající úpravě ke zdražení o 100,-Kč, u ostatních se jedná o snížení. U částek nad 15000,-Kč zůstává původní vyčíslení ve výši 4% z předmětné částky. Obdobný mechanismus je i u rozhodování o smíru, odvolání, dovolání a u výkonu rozhodnutí. Obdobný je i poměr konkrétních částek.

Důležitou změnou je také skutečnost, že maximální výše soudního poplatku, který mohl být vyměřen se z částky 500000,-Kč zvýšila na částku 1000000,-Kč.

Tam, kde není možné vyčíslit předmět sporu zavádí zákon mechanismus, podle kterého rozlišuje, zda se ve věci jedná o nemovitost – 3000,-Kč poplatek, podnik nebo organizační složku – 10000,-Kč, ostatní – 1000,-Kč.

Rovněž k podstatné změně dochází i ve věcech obchodního rejstříku, kde dochází za určitých okolností ke zvýšení výše soudního poplatku – za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku se vyměřuje soudní poplatek ve výši 5000,-Kč, doposud 3000,-Kč, nově se ale stanoví poplatek za změny nebo doplnění zápisu ve výši 1000,-Kč. I když se jedná zdánlivě o zvýšení poplatku oproti stávající úpravě 500,-Kč za změnu jedné skutečnosti, ke zvýšení dochází právě jen u této jedné skutečnosti. Při skutečnostech třech a více dochází ke snížení poplatku, neboť nový poplatek bude vybírán za návrh bez ohledu na to, kolik změn bude obsahovat. V tomto případě se tedy jedná i o zjednodušení vyměřování poplatku, kdy v této věci u některých soudu panovaly rozporné názory kdy se jedná o jednu změnu jedné skutečnosti a kdy již o skutečností výše.

Uvedený přehled rozhodně nepostihl všechny změny které přinesl zákon č. 255/2000 Sb. , pouze na některé upozornil a v konkrétní věci je třeba tuto poměrně obsažnou novelizaci zákona o soudních poplatcích nepřehlédnout.



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz