„Vy personalisté o základních zásadách neradi slyšíte. Ale každý právník ví, že jsou důležité“ začal Petr Hůrka. Pro právníky je u novely podstatná změna od delegace k subsidiaritě s Občanským zákoníkem. Zákoník bude nově obsahovat základní zásady pracovního práva. A to proto, „aby konečně byly brány vážně“ říká Petr Hůrka. Nově bude například zakotvena otázka loajality – tedy jako jednání zcela v zájmu a ku prospěchu zaměstnavatele. Dojde také ke změně definice závislé práce.  Tou se rozumí práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, na jeho náklady a odpovědnost a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Autoři novely si tak slibují razantnější boj s takzvaným Švarcsystémem.

V následném bloku vedeném JUDr. Natašou Randlovou se probíraly změny v oblasti vzniku a skončení pracovního poměru, dovolené, cestovních náhrad a překážek v práci, pracovní době a odměňování či konkurenční doložce.

Zejména nová úprava dohody o provedení práce zvedla personalisty „ze židle“. Nebude už totiž tak flexibilní, zejména pro agenturní zaměstnávání. Ze změn vybíráme ty, které byly na začátku září prezentovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí:

• Zkušební dobu bude možné sjednat u vedoucích zaměstnanců na nejdéle 6 měsíců.
• Odstupné se při rozvázání pracovního poměru z důvodu organizačních změn má nově řídit počtem odpracovaných let u daného zaměstnavatele. Nárok na odstupné by měl být tedy odstupňován – při délce pracovního poměru pod 1 rok jde o 1x průměrný výdělek. U pracovního poměru trvajícího alespoň rok, ale kratšího než 2 roky jde o 2x průměrný výdělek. A u pracovního poměru delšího než dva roky jde o 3x průměrný výdělek.
• Pracovní poměr na dobu určitou bude možné nově sjednat až na 3 roky (nyní max. doba činí 2 roky) a u téhož zaměstnavatele bude možné jej  sjednat opakovaně na tuto dobu  ještě dvakrát (pravidlo celkem 3x a dost). Výjimky z této obecné úpravy by mohl stanovit pouze zvláštní právní předpis.
• Na dohodu o provedení práce bude možné odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 300 hodin za kalendářní rok (nyní je to 150 hodin). Při příjmu z dohod o provedení práce nad 10 000 korun měsíčně se bude nově platit sociální a zdravotní pojištění. Dohoda bude muset obsahovat dobu, na jakou se uzavírá a také rozvržení pracovní doby (pro účely náhrad při dočasné pracovní neschopnosti). Zaměstnavatel také musí při skončení dohody vystavit potvrzení o zaměstnání. V rámci legislativního procesu byla z novely vypuštěna možnost agentur dočasně přidělovat na základě dohody o provedení práce. Nově půjde zaměstnance přidělit dočasně k jinému zaměstnavatele, aniž by přidělující zaměstnavatel byl současně agenturou práce.
• Pro zvlášť hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance, resp. pojištěnce, který nedodrží v době prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti léčebný režim, bude nově možné dát zaměstnanci výpověď.
• Návrh zavádí zákonnou definici rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a ruší nynější ustanovení o rozvrhování pracovní doby, čímž zjednodušuje celou problematiku. Nadále ponechává limitování pouze dodržením stanovených odpočinků mezi směnami a v týdnu, jednotnou nejvyšší 12 hodinovou délkou směny a stanovenou týdenní pracovní dobou.
• Odpadá povinnost zaměstnavateli vykazovat u konta pracovní doby každý týden rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou dobou. Pokud zaměstnavatelé budou chtít provést změnu v rozvrhu konta, nebudou již nuceni zachovat čtyřtýdenní období, po které nesmí nyní rozvrh měnit.

Posun nastal i u pružné pracovní doby, kdy změna vyrovnávacího období pomůže zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům k flexibilnějšímu naplňování stanovené týdenní pracovní doby. Novela zjednodušuje úpravu týkající se nevyčerpané dovolené (též s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora).

• V oblasti odměňování novela například umožňuje sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas u všech zaměstnanců, přičemž podmínkou pro tento postup bude současné ujednání o rozsahu práce přesčas, k níž je ve sjednané mzdě přihlédnuto. U vedoucích zaměstnanců bude možno tímto způsobem ocenit veškerou práci přesčas, u ostatních zaměstnanců maximálně práci přesčas do 150 hodin v kalendářním roce. V tomto rozsahu budou mít přihlédnuto k případné práci přesčas i vedoucí zaměstnanci odměňovaní platem.

V článku byly použity materiály Ministerstva práce a sociálních věcí, www.mpsv.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz