Výše uvedený kvalifikační předpoklad dle § 53 odst. 1 písm. a) a b) musí splňovat sama právnická osoba, statutární orgán případně členové statutárního orgánu. V souladu s § 53 odst. 3 písm. a) se toto dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů právnických osob (ve vztahu k právnické osobě) a výpisem z evidence Rejstříku trestů jednotlivých členů statutárního orgánu (fyzické osoby, ale i právnické osoby, pokud jsou členy tohoto orgánu). Zajímavým aspektem by se mohlo jevit, jestli musí dokládat beztrestnost člen statutárního orgánu právnické osoby, která je členem statutárního orgánu uchazeče a další případné řetězení. Jinou, již mnohokráte řešenou otázkou, je způsob prokázání tohoto kvalifikačního předpokladu v případě, že zadavatel požaduje doložení této beztrestnosti pouze čestným prohlášením v souladu s § 62 odst. 2 ZVZ.

V případě dokládání výpisů z evidence rejstříku trestů do nabídky nikdy nebylo zpochybněno, že toto jsou povinni doložit všichni členové statutárního orgánu. Tedy například v případě akciové společnosti všichni členové představenstva, a to i v případě, že za představenstvo je oprávněn jednat například jen jeden člen samostatně. Tato shoda však nepanuje v případě dokládání tohoto čestným prohlášením.

Jeden myšlenkový proud se ubírá tím směrem, že je zcela dostačující, když toto čestné prohlášení podepíše pouze osoba, která je v souladu s obchodním rejstříkem oprávněna podepisovat jménem celého statutárního orgánu. Tedy toto čestné prohlášení učiní za všechny členy statutárního orgánu. K tomuto lze uvést například rozhodnutí ÚOHS, které říká, že „v nabídce uchazeč dokládá k prokázání základních kvalifikačních předpokladů podle § 62 odst. 2 zákona čestné prohlášení, které za uchazeče, právnickou osobu, činí osoba oprávněná jednat za uchazeče. Pokud mohou statutární orgány nebo členové statutárního jednat samostatně, může jeden ze statutárních orgánů nebo jeden ze členů statutárního orgánu učinit čestné prohlášení za uchazeče jako celek, tzn. za všechny osoby, které jsou vyjmenované v § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona.“[1]

Druhý přístup je přesně opačný v tom smyslu, že uchazeč by měl i v čestném prohlášení zajistit podpis všech členů statutárního orgánu. K tomuto názoru se kloním i já, a to z několika důvodů. Nejzásadnějším argumentem je dle mého názoru fakt, že není zcela možné, aby jeden z členů statutárního orgánu hodnověrně prohlásil jménem jiného člena, že takový člen nikdy nebyl trestán. Jednak toto prohlášení za někoho jiného ztrácí podstatu čestného prohlášení a za druhé jeden z členů statutárního orgánu objektivně ani nemusí vědět o trestné minulosti svého kolegy, který to z „obchodních důvodů“ taktně zamlčí. Takové čestné prohlášení dle mého názoru nemůže být ze své podstaty hodnověrné a relevantní. Zadavatel pak zcela logicky nemůže mít právní jistotu v tom, že uchazeč tento základní kvalifikační předpoklad splnil či nikoliv. Dalším argumentem se jeví fakt, že zadavatel by měl postupovat předvídatelně. Jestliže je dle ZVZ povinnost vyžadovat doložení rejstříku trestů všemi členy statutárního orgánu, což mimo jiné konstatoval i Nejvyšší správní soud: „Podle Nejvyššího správního soudu z tohoto ustanovení jednoznačně vyplývá, že v případě kdy je kvalifikace zkoumána u uchazeče, který je právnickou osobou, musí takový uchazeč doložit výpisy z rejstříku trestů u všech fyzických osob, které jsou statutárními orgány nebo členy statutárního orgánu. … Zákon zcela jednoznačně požaduje předložení výpisů z rejstříku trestů u všech členů statutárního orgánu právnické osoby bez výjimky“[2], bylo by logické, že stejně tak bude postupovat zadavatel i při aplikaci čestného prohlášení. Toto však popírá výše uvedená rozhodovací praxe ÚOHS.

Závěrem se jeví vhodným doporučit všem uchazečům o veřejné zakázky, aby v rámci předcházení možným rizikům věnovali náležitou pozornost dokládání základních kvalifikačních předpokladů a i přes rozdílný náhled na danou problematiku raději zvolili postup takový, kdy bude případně čestné prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů podepsáno všemi členy statutárního orgánu.

Mgr. Michal Šilhánek

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Rozhodnutí ÚOHS ze dne 30. 4. 2009 sp. zn. S65/2009/VZ-5283/2009/510/MCh
[2] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 8. 2007 sp. zn. 7 Afs 27/2007.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz