V případě, že

(a) dojde ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení (tedy zjednodušeně řečeno potom, co je majetek tvořící konkursní podstatu zpeněžen a výtěžek rozdělen mezi konkursní věřitele),
(b) dojde ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek společnosti v konkursu nepostačuje k úhradě nákladů konkursu (tzn. konkurs na majetek společnosti v úpadku je sice soudem prohlášen, následně se však zjistí, že její majetek nepostačuje ani k tomu, aby z něj byly hrazeny náklady samotného konkursu), nebo
(c) návrh na prohlášení konkursu je zamítnut pro nedostatek majetku (tzn. soudu sice dojde návrh jednoho či více věřitelů společnosti, případně i společnosti samé, k prohlášení konkursu na její majetek, soud však z důvodu nemajetnosti společnosti návrhu nevyhoví a konkurs neprohlásí), 

dochází ze zákona ke zrušení společnosti. To znamená, že společnost sice stále formálně existuje, avšak vše směřuje již pouze k jedinému cíli – k jejímu zániku výmazem z obchodního rejstříku. Jakmile k výmazu skutečně dojde, společnost jako právní subjekt zaniká. Nejsou-li pohledávky věřitelů za společností zajištěny kupř. ručením, ztrácí věřitelé možnost, jak se jejich uspokojení domoci.

Ve všech výše uvedených případech umožňuje zákon (konkrétně ustanovení § 68 odst. 2 obchodního zákoníku) zrychlený proces zániku společnosti. Pokud totiž dojde k některé ze situaci popsané pod bodem a) až c) a společnost nemá žádný majetek, neprovádí se její likvidace. Namísto toho soud, který rozhodl o zrušení konkursu nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, podá k rejstříkovému soudu společnosti přímo návrh na její výmaz z obchodního rejstříku. Avizované zrychlení  tak spočívá v tom, že není třeba provádět likvidaci společnosti. Likvidace zrušené společnosti se proto provede pouze tehdy, disponuje-li společnost nějakým (třebaže nepatrným) majetkem.

Tomáš Sum