6. 2. 2003
ID: 21052upozornění pro uživatele
Zvukový záznam soudního jednání – katastrofické zkušenosti
Pokud účastník požádá o zvukový záznam řízení, neriskuje pouhé nedorozumění se soudem. Konkrétní případ ukazuje, že samotná taková žádost podle zákona může znamenat dramatický negativní obrat v soudním řízení. Je ovšem otázkou, zda se mezi soudci – elitou společnosti, stále nepohybuje řada osob, kteří ke své práci prostě nemají předpoklady. (jedná se o rekaci na článek ze dne 5.2.2003, Autor: JUDr. Vít Pejšek, "Zvukový záznam ze soudního jednání dle § 6 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech a soudcích" pozn. redakce)
Pokud účastník požádá o zvukový záznam řízení, neriskuje pouhé nedorozumění se soudem. Konkrétní případ ukazuje, že samotná taková žádost podle zákona může znamenat dramatický negativní obrat v soudním řízení. Je ovšem otázkou, zda se mezi soudci – elitou společnosti, stále nepohybuje řada osob, kteří ke své práci prostě nemají předpoklady.
Soudce Městského soudu v Praze záznam nepovolil
Vystupuji jako žalobce v celkem triviální pracovněprávní kauze. Přestože jsem žádal mnohokrát o povolení zvukového záznamu, ani Obvodní soud pro Prahu 4 (ještě před účinností onoho zákona – rozumí se zákon č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů účinný od 1. 4. 2002) ani Městský soud v Praze (to již zákon platil) nikdy nepovolil zvukový záznam jednání.
Na vývoj případu to mělo drastický dopad. Přestože jsem kauzu zprvu vyhrál, po odvolání a poté co jsem učinil zmíněné žádosti, byl postup soudu jednoznačně protizákonný.
Krádeže přímo ze soudního spisu
Kromě těchto zákazů došlo totiž k vykradení soudního spisu, což jsem úředně prokázal jeho notářským ohledáním.
Kauzu jsem poté prohrál a to přesto, že obě tyto skutečnosti měly jasný dopad na vývoj sporu. O případu psal také deník Super a byl (pod názvem Manipulace se soudními spisy - 17/6/2002 - první zpráva zpravodajského bloku) předmětem příspěvku v TN na TV NOVA.
Uvedené skutečnosti byly také jedním z důvodů mého dovolání k Nejvyššímu soudu ČR a také předmětem stížnosti k Ústavnímu soudu ČR. Mám také za to, že možnost nahrávek je dána již článkem Ústavy, kde je jasně zakotveno právo na spravedlivý proces. Podle mého názoru nemůže být proces s prvky jakési "kabinetní justice" v žádném případě spravedlivý.
Celý spis je publikován na Webu
Proto jsem také realizoval myšlenku, kterou navrhl pan Patrik Mocko ze společnosti Počítačový servis, a publikoval jsem celý obsah soudního spisu na svých webových stránkách. Domnívám se totiž, že to může být jedna z cest, jak posílit opravdovou veřejnost jednání, která je zaručena zákonem.
Na webových stránkách jsou kromě textů také fotografie z průběhu procesu a také zvukové i video nahrávky, včetně zmíněné televizní reportáže. Jména svědků a třetích osob jsou však změněna.
Rozhodnutí soudce vůbec neodůvodnil
Domnívám se také, že jednání, zvláště odvolacího soudu, nebylo motivováno pouhou neznalostí. Mimo jiné jsem soudu poskytl platné znění zákona. Spíše si myslím, že za ním stály osobnostní důvody na straně soudce a přísedících. Konstatuji, že se soudce ani nenamáhal svoje rozhodnutí jakkoli odůvodnit. Podotýkám, že jsem pro nahrávku chtěl použít kvalitní digitální záznamník Olympus DM-1. Nedovedu si představit, že by tento přístroj mohl snižovat důstojnost jednání, ve shodě s tím, jak se v článku na který reaguji píše. Pravdou by snad mohl být jedině přesný opak této domněnky, neboť dosavadní průběh jednání je podle mého názoru ostudou české justice.
Argumenty soudce nezajímaly
Domníval jsem se, že soud vezme v úvahu názory britského soudce Antony Colmana (známá Colmanova zpráva), který zde na požádání předsedy Nejvyššího soudu ČR a také ministra spravedlnosti provedl analýzu stavu české justice, ze které nutnost přesného zvukového záznamu přímo vyplývá. Nebo stanovisko prezidenta republiky z rozhlasového pořadu na ČR1, který zastává podobný názor, podepřený vlastními bohatými zkušenostmi se soudy. Rovněž jsem svoje argumenty podpořil stanoviskem představitelů Soudcovské unie ČR, neboť jsem na toto téma ve spolupráci s nimi napsal již několik novinových článků. Také jejich stanovisko je jednoznačně pozitivní. Ovšem nepomohlo ani to.
První úspěšná elektronická soudní podání
Proto jsem také využil nabídky Počítačového servisu, který se zabývá konstrukcí PC sestav, určených pro právníky a soudy, a díky jejich vybavení a odborným radám, jsem veškeré soudní podání (dovolání, ústavní stížnost i stížnost na chování předsedy senátu) zaslal soudům v elektronické podobě, tak jak zákon předpokládá – vybavené Zaručeným elektronickým podpisem (ZEP).
Všechna podání jsou úspěšná (z technického hlediska), soudy neměly s jejich akceptováním výrazné potíže. Po ověření ZEP jsou všechna podání dále zpracovávána běžným podpisem. A to včetně ústavní stížnosti, která po ověření ZEP byla přidělena soudci – zpravodaji.
Tato elektronická podání byla první svého druhu v Česku.
A další žaloba
Je jasné, že občan má, zvláště v pracovně právním procesu této kategorie a pokud není procesně zastoupen, téměř nulové šance. Aby bylo jasné, že taková praxe dále není možná, rozhodl jsem se ještě k dalšímu kroku.
V současné době připravuji další elektronickou žalobu o náhradu škody proti České republice. Protože jsem jasně prokázal vykradení soudního spisu, mám za to, že ČR nesplnila svoji povinnost, řádně zabezpečit soudní spis. Z toho odvozuji škodu, která mi tak přímo vznikla – minimálně 3 000,- Kč notářského poplatku za zmíněný úřední úkon.
David Kolaja
david@kolaja.cz , volný novinář
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Soudce Městského soudu v Praze záznam nepovolil
Vystupuji jako žalobce v celkem triviální pracovněprávní kauze. Přestože jsem žádal mnohokrát o povolení zvukového záznamu, ani Obvodní soud pro Prahu 4 (ještě před účinností onoho zákona – rozumí se zákon č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů účinný od 1. 4. 2002) ani Městský soud v Praze (to již zákon platil) nikdy nepovolil zvukový záznam jednání.
Na vývoj případu to mělo drastický dopad. Přestože jsem kauzu zprvu vyhrál, po odvolání a poté co jsem učinil zmíněné žádosti, byl postup soudu jednoznačně protizákonný.
Krádeže přímo ze soudního spisu
Kromě těchto zákazů došlo totiž k vykradení soudního spisu, což jsem úředně prokázal jeho notářským ohledáním.
Kauzu jsem poté prohrál a to přesto, že obě tyto skutečnosti měly jasný dopad na vývoj sporu. O případu psal také deník Super a byl (pod názvem Manipulace se soudními spisy - 17/6/2002 - první zpráva zpravodajského bloku) předmětem příspěvku v TN na TV NOVA.
Uvedené skutečnosti byly také jedním z důvodů mého dovolání k Nejvyššímu soudu ČR a také předmětem stížnosti k Ústavnímu soudu ČR. Mám také za to, že možnost nahrávek je dána již článkem Ústavy, kde je jasně zakotveno právo na spravedlivý proces. Podle mého názoru nemůže být proces s prvky jakési "kabinetní justice" v žádném případě spravedlivý.
Celý spis je publikován na Webu
Proto jsem také realizoval myšlenku, kterou navrhl pan Patrik Mocko ze společnosti Počítačový servis, a publikoval jsem celý obsah soudního spisu na svých webových stránkách. Domnívám se totiž, že to může být jedna z cest, jak posílit opravdovou veřejnost jednání, která je zaručena zákonem.
Na webových stránkách jsou kromě textů také fotografie z průběhu procesu a také zvukové i video nahrávky, včetně zmíněné televizní reportáže. Jména svědků a třetích osob jsou však změněna.
Rozhodnutí soudce vůbec neodůvodnil
Domnívám se také, že jednání, zvláště odvolacího soudu, nebylo motivováno pouhou neznalostí. Mimo jiné jsem soudu poskytl platné znění zákona. Spíše si myslím, že za ním stály osobnostní důvody na straně soudce a přísedících. Konstatuji, že se soudce ani nenamáhal svoje rozhodnutí jakkoli odůvodnit. Podotýkám, že jsem pro nahrávku chtěl použít kvalitní digitální záznamník Olympus DM-1. Nedovedu si představit, že by tento přístroj mohl snižovat důstojnost jednání, ve shodě s tím, jak se v článku na který reaguji píše. Pravdou by snad mohl být jedině přesný opak této domněnky, neboť dosavadní průběh jednání je podle mého názoru ostudou české justice.
Argumenty soudce nezajímaly
Domníval jsem se, že soud vezme v úvahu názory britského soudce Antony Colmana (známá Colmanova zpráva), který zde na požádání předsedy Nejvyššího soudu ČR a také ministra spravedlnosti provedl analýzu stavu české justice, ze které nutnost přesného zvukového záznamu přímo vyplývá. Nebo stanovisko prezidenta republiky z rozhlasového pořadu na ČR1, který zastává podobný názor, podepřený vlastními bohatými zkušenostmi se soudy. Rovněž jsem svoje argumenty podpořil stanoviskem představitelů Soudcovské unie ČR, neboť jsem na toto téma ve spolupráci s nimi napsal již několik novinových článků. Také jejich stanovisko je jednoznačně pozitivní. Ovšem nepomohlo ani to.
První úspěšná elektronická soudní podání
Proto jsem také využil nabídky Počítačového servisu, který se zabývá konstrukcí PC sestav, určených pro právníky a soudy, a díky jejich vybavení a odborným radám, jsem veškeré soudní podání (dovolání, ústavní stížnost i stížnost na chování předsedy senátu) zaslal soudům v elektronické podobě, tak jak zákon předpokládá – vybavené Zaručeným elektronickým podpisem (ZEP).
Všechna podání jsou úspěšná (z technického hlediska), soudy neměly s jejich akceptováním výrazné potíže. Po ověření ZEP jsou všechna podání dále zpracovávána běžným podpisem. A to včetně ústavní stížnosti, která po ověření ZEP byla přidělena soudci – zpravodaji.
Tato elektronická podání byla první svého druhu v Česku.
A další žaloba
Je jasné, že občan má, zvláště v pracovně právním procesu této kategorie a pokud není procesně zastoupen, téměř nulové šance. Aby bylo jasné, že taková praxe dále není možná, rozhodl jsem se ještě k dalšímu kroku.
V současné době připravuji další elektronickou žalobu o náhradu škody proti České republice. Protože jsem jasně prokázal vykradení soudního spisu, mám za to, že ČR nesplnila svoji povinnost, řádně zabezpečit soudní spis. Z toho odvozuji škodu, která mi tak přímo vznikla – minimálně 3 000,- Kč notářského poplatku za zmíněný úřední úkon.
David Kolaja
david@kolaja.cz , volný novinář
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
