Během prvních 2 týdnů, s výjimkou prvních 3 dnů, dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy; nemocenské vyplácí stát až od 15. dne. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny, a to při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne, při karanténě náleží již od prvního pracovního dne. Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Náhrada mzdy nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených pracovních směn. Nemocenské dávky náleží za kalendářní dny.

Výdělek se redukuje

Náhrady mzdy se stanoví jako 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku za každou neodpracovanou hodinu s výjimkou prvních 3 směn (maximálně 24 neodpracovaných hodin), za které náhrada nepřísluší. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Zjištěný průměrný hodinový výdělek se tedy nezapočítává celý, upraví se (sníží se) podle příslušných hodinových redukčních hranic (RH) tak, že

• do výše I. RH (v r. 2014 to je 151,38 Kč a v r. 2015 to bude 155,40) se z něho započte 90 %,
• z částky přesahující I. RH do výše II. RH (v r. 2014 to je 227,15 Kč a v r. 2015 to bude 232,93) se započte 60 % a
• z částky přesahující II. RH do výše III. RH (v r. 2014 to je 454,13 Kč a v r. 2015 to bude 465,85) se započte 30 % (přičemž částka nad III. RH se nezapočítává, nezohledňuje).

Uvedené redukční hranice se získají vynásobením redukčních hranic každoročně vyhlašovaných pro účely nemocenského pojištění, koeficientem 0,175, a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.

Redukční hranice od 1. 1. 2015 činí podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 214/2014 Sb. :

Na internetu lze vyhledat řadu kalkulaček náhrady mzdy.[1]

Nemocenské a jeho výpočet

Zaměstnanec, který je uznán dočasně práce neschopným, má nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti).

Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.

Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.[2] Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří (výše uvedených) redukčních hranic na denní vyměřovací základ.

Redukce se provede tak, že se započte

• do první redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu,
• z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %,
• z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %,
• k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne.

Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Výše dávky za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Kalkulačka pro výpočet nemocenských dávek je dostupná na internetové stránce Ministerstva práce a sociálních věcí. [3]

Richard W. Fetter

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Např. - dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Blíže viz ust. § 18 a 19 zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, v platném znění.
[3] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz