Rozhovor s partnerem, JUDr. Petrem Tomanem

Co jsou nejvýraznější milníky v historii kanceláře?
„Já mám milníků v hlavě spoustu. Advokátem jsem se stal v Chomutově roce 1987. Tak nevím, od kdy mám počítat historii kanceláře. Ale protože se buduje na mojí osobě, beru to od Chomutova. První milník byl v roce 1990, kdy jsem přišel do Prahy. Druhý byla kauza Kotva, kde jsme zastupovali Forminster Enterprises Limited proti investičnímu fondu Trend. To byla odborně velmi obtížná kauza a taky velmi mediálně sledovaná. Původně jsme mysleli, že bude za rok hotová a nakonec se táhla deset let. Měli jsme možnost se zviditelnit, to je v advokacii důležité. Také jsme museli dopodrobna nastudovat spoustu oblastí práva. Další zásadní milník, který měl ty samé atributy jako Kotva, bylo zastupování CME v roce 2000 proti Vladimíru Železnému v kauze televize NOVA. Poslední z větších milníků pro nás byla kauza „justiční mafie“. Byla to velice složitá problematika, zajímavá a mediálně sledovaná kauza. K milníkům kanceláře ale také patří postupný příchod mých kolegů JUDr. Jaroslava Nováka, JUDr. Stanislava Devátého a JUDr. Romana Poláška. Každý ji totiž velmi významně ovlivnil a stále ovlivňuje“.

To jsou samé mediálně známé kauzy. Advokátní kanceláře jsou většinou za medializaci nerady. Vy na ní stavíte?
„Nestavíme na ni, ale umíme si s ní poradit. Soudci, policisté i státní zástupci pod mediálním drobnohledem jednají vždycky jinak. Neříkám, že špatně, ale jinak. Ať už rychleji nebo pomaleji, vstřícněji či přísněji. A s tím je nutné počítat. Na druhé straně, když kauza vyjde, pro advokáta medializace vždy znamená, že vás část veřejnosti vidí pracovat a chce vás. Druhá část vás naopak nechce, nikdy chtít nebude nebo nemůže, protože s vámi nechce být spojována. Medializace nás tedy mnohdy spíše svazuje. V důsledku naší mediální známosti se často setkávám s přístupem soudů: „Tak ukaž, co umíš.“ Zatímco ostatní kolegové si mohou dovolit neznat kus kauzy, podávat pozdě vyjádření, my si to dovolit nemůžeme.“

S jakými reakcemi se setkáváte v odborné veřejnosti?
„Já mám s reakcemi odborné veřejnosti jen ty nejlepší zkušenosti.“

Jaké praxe považujete za nejdůležitější?
„Nás je tady kolem dvaceti advokátů, dvaceti koncipientů a deseti studentů. To je strašně moc lidí na právní práci. Specializace samozřejmě je, ale je jí hodně. Když jsme byli menší, specializovali jsme se na insolvenční právo a ochranu osobnosti. Nyní máme bohaté zkušenosti s veřejnými zakázkami, s loterijním právem, daňovým právem. Díky JUDr. Devátému a JUDr. Seifertovi máme zkušenosti s trestním právem. Těch čtyřicet lidí je organizovaných v několika skupinách a každá skupina má oblast, které se zejména věnuje. Nenařizujeme, kdo co bude dělat. Přináší to klienti. Poslední, zcela ojedinělou specializací, je naše absolutní orientace v lesnickém právu. Zastupujeme Lesy ČR asi čtyři roky. Naše znalosti v této oblasti jsou naprosto nepřehlédnutelné. Dennodenně se tou problematikou zabýváme, máme jí nastudovanou do posledního detailu.“

Cítíte, že se nějaká praxe více rozvíjí? Možná v souvislosti s dalším klientem.
„Ještě více se budeme věnovat trestnímu právu. Zatímco počátkem devadesátých let jsme se mu tolik nevěnovali, nyní je to naopak. Obrací se na nás stále více klientů se stále složitějšími kauzami. Nový trend v trestu bude obhajoba právnických osob při jejich stíhání. Očekávám, že těchto klientů přibude geometrickou řadou. Chceme se dál věnovat veřejným zakázkám, daňovému právu, insolvenční právo je také velice zajímavé. Samozřejmě zmiňuji jen některé oblasti, děláme vše. Bez toho to ani nejde.“

Zmiňujete obory, kterých se ekonomická recese z roku 2008 tolik nedotkla.
„Nepocítili jsme recesi, pokud jde o množství klientů. Jakákoliv recese nebo hospodářská krize totiž vyvolává u klientů problémy, spory, platební neschopnost, podrážděnost…a z toho plynoucí trestní oznámení, majetkové spory, rozvody. Jinými slovy, jakákoliv krize přináší novou práci pro advokáty. Druhá věc je, že klesá ochota klientů za ni platit. Takže se musíme snažit, aby si vybrali právě nás. Nelze ani přehlédnout, že v devadesátých letech bylo advokátů sedm set, dnes čtrnáct tisíc. V poslední době také registrujeme snižující se hodinové sazby. Konkurence mezi advokáty je větší.“

Klienti se tedy více starají o to, jak jim bude fakturována práce.
„Samozřejmě. Ptají se, musíme více vysvětlovat a odůvodňovat. Mnohdy to jde do absurdních situací typu: „Proč jste judikát četl tři hodiny a ne jenom jednu.“ Považuji to sice za oprávněné, ale jako všechno se to nesmí přehánět, aby se vysvětlováním nestrávilo více času, než prací samotnou.“

Který váš právnický tým je u vás největší?
„Žádný, všechny jsou více méně stejně veliké. Nemáme je organizované oborově, ale lidsky. Aby si lidi v týmu vyhovovali a mohli efektivně spolupracovat. Specifikem naší kanceláře je, že vznikala pomalu a odspoda, takže se to daří.“

Jste samostatná jednotka, nejste pod hlavičkou mezinárodní kanceláře. V čem spatřujete výhody a nevýhody?
„Já jsem se vždy trochu smál těm zdánlivě „zahraničním právním kancelářím“ s americkými, anglickými a jinými jmény. Spíš jsem trochu litoval jejich klienty. Zejména v devadesátých letech to zahraniční jméno úžasně působilo, úžasně zvedalo hodinové sazby a lákalo klienty. My, čeští advokáti jsme měli velikou nevýhodu. Ale co nabízeli klientům? Buď stejný výsledek jako my, protože jim to tady stejně dělali Češi. Anebo horší výsledek, protože tomu nerozuměli. Bylo to jenom vytahování peněz ze státu a soukromých klientů. Jedinou výjimku, kde respektuji činnost mezinárodních kanceláří, je korporátní právo, fúze a mezinárodní oblast. Jejich působení pro český subjekt na českém území bylo a stále je stejné nebo horší než u českých kanceláří.“

Ale určitě o vás měl někdo zájem.
„Stávalo se to, nikdy jsme to neakceptovali. Filozofie naší kanceláře stojí na naší nezávislosti a na tom, že jsme čeští. Známe české prostředí, právo a poskytujeme právní služby v Čechách. A nabízíme maximální loajalitu klientům. Bohužel jsem se dost často setkal s tím, že advokát spolupracoval s protistranou nebo dal přednost svým zájmům před klienty. Naším základním kamenem, který vtloukáme do hlavy všech našich koncipientů, je, že jsme v životě nebyli ani vzdáleně spojeni s protistranou. Lidé to vědí a dokonce se to o nás říká, toho si vážím. Důležitá je také naše mlčenlivost, na tom náš byznys stojí.“

Je ještě nějaký nešvar v branži?
„Je jeden velký nešvar, o kterém vím, a naschvál ho neděláme, byť příležitostí bylo spousta. Vedeme si seznam našich právních rozborů a závěrů v nich vyslovených. Hlídáme si, abychom v jiném právním rozboru neřekli něco jiného. Bohužel jsem se s tím setkal, měl jsem před sebou několikrát dva právní rozbory jednoho advokáta či kanceláře s opačnými právními závěry pro různé klienty. Náš klient má jistotu, že dostane objektivní názor, i když se mu nelíbí. Nepřizpůsobujeme právní závěry tomu, co klient chce, ale objektivitě.“

Na mezinárodním poli fungujete na bázi volné spolupráce se zahraničními advokátními kancelářemi?
„To je výborná věc. Jsem na to pyšný. Pro českou advokátní kancelář je to dobrá cesta. Zapojili jsme se do sdružení mezinárodních kanceláří Interlegal, v němž je kolem čtyřiceti advokátních kanceláří ze čtyřiceti zemí světa. Od Číny, přes Švýcarsko až po Brazílii. Zásada je, že z každé země se vybere jedna kancelář, v Čechách jsme to my. Interlegal se schází dvakrát za rok. Konají se meetingy, kde jde kromě odborných diskuzí o to, že se lidé seznámí. V okamžiku, kdy potřebuji pomoc nebo konzultaci v jakékoliv zemi vím, komu zavolat. A on ví, kdo mu volá. Klientům nabízíme, že je doporučíme kvalitní, osobně známé kanceláři. Úžasně se nám to osvědčilo.“

Opravdu zastáváte názor, že se „právníkem jde všechno lépe“, jak se píše na vašich webových stránkách?
„(smích) Ano, je to tak. Snad bych jen upřesnil, že s dobrým právníkem. Dá vám objektivní pohled na věc, vyvaruje vás různých kroků a upozorní na rizika, které můžou nastat.“

„Na celém našem týmu si cením toho, že jsem nezaznamenal za dvacet let osobní animozity,“ říká Petr Toman s tím, že v jeho kanceláři lidé spolupracují, kooperují, konzultují a nehádají se, nepletichaří a nedrbou. „Je to dle mého názoru důsledek toho, že tu jsou od začátku svého profesního působení. Všichni lidé, kteří v kanceláři jsou, zde prošli velkou část své koncipientské a právnické praxe. Vydrželi všechny naše plusy i minusy. Za všechny můžu dát ruku do ohně,“ vysvětluje. Přirozeně se tak podle něj vytvořila hierarchie a subordinace. „Kdyby přišli z venku, můžou si myslet, že jsou chytřejší než ostatní. Takto všichni vědí, jací jsou v porovnání s ostatními kolegy. Nám to vyrůstalo jak stromeček. Od malého, kdy jsem byl sám, až k současnému,“ říká.

Petr Toman před pořizováním rozhovoru požádal všechny právníky, aby se vyjádřili k pracovnímu prostředí. „V podstatě si nestěžují…i když ví, že to je pro mě (smích),“ popisuje výsledky s tím, že ho nepřekvapily. „Máme každý měsíc společné porady, kde řešíme problematiku klientů i kanceláře. Hodně dbáme na to, aby to tu působilo přátelsky. Nepamatuji se, že bychom tu někdy řešili něco na pracovněprávní bázi. Dokonce i odchody nebo „rozchody“ s některými méně výkonnými kolegy proběhly vždy v dobrém,“ dodává.

Kancelář vede také pestrý společenský život. „V podstatně máme všechny významnější společenské akce na webu. Každý rok máme vánoční věčírek pro všechny spolupracovníky i klienty na Žofíně. Letos jsem navíc slavil padesátiny, JUDr. Devátý šedesátiny. Kromě známých a dobrých klientů jsem pozval celou kancelář včetně studentů a sekretářek a ani mě nenapadlo, že bych to neudělal. Jeden z nich mi potom přišel poděkovat, že jsem ho, koncipienta, pozval na oslavu svých narozenin a že si toho váží,“ říká Petr Toman. Mezi základní hesla své kanceláře řadí snahu o vysokou odbornost, absolutní loajalitu, důvěrnost, mlčenlivost, pracovitost a důslednost v hájení zájmů klientů. „Nic jiného nám jako advokátům nepomůže. A konečně, nemůžeme se smířit s tím, že něco nejde. To je u nás to poslední,“ uzavírá Petr Toman návštěvu.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz