Na serveru www.epravo.cz byl dne 30. 3. 2015 zveřejněn článek 97405. K povinnosti elektronického podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob autorů Mgr. Ing. Martina Dirhana a Mgr. Davida Srcha.[1]

Česká daňová legislativa už dlouhá léta neoddiskutovatelně tančí v rytmu slavné melodie (a řídí se textem) písničky „Není nutno“ autora Jaroslava Uhlíře, kdy si bere především ponaučení z pasáže „zažít nudu - jó to vadí, to vadí“, a nenechává z důvodu neustálých změn intelektuálně zahálet jak adresáty norem, tak ani správce daně. Změny jsou často…

Vzhledem k velké pozornosti věnované rekodifikaci soukromého práva, ke které v letošním roce došlo a které byla věnována většina příspěvků na tomto fóru, rozhodla jsem se oživit také problematiku směnek, jejichž úprava obsažená v zákoně č. 191/1950 Sb. , zákon směnečný a šekový, se s rekodifikací výrazně nezměnila, nicméně s ohledem na specifickou…

Od 1. 1. 2015 je účinné nové ustanovení § 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), jež zavádí mimo jiné povinnost elektronického podání pro daňové subjekty, které mají zpřístupněnou datovou schránku. V článku se budeme zabývat pouze povinností elektronického podání daňového přiznání k…

Dne 11.2.2015 bylo na tomto webu uveřejněn článek s názvem „Kompenzace v případě zadržování nadměrného odpočtu v návaznosti na novelu daňového řádu“[1], v němž se autor zabýval novým ust. § 254a zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Ve zmíněném příspěvku padlo několik závěrů, s nimiž se nemůžeme…

V polovině února schválila Rada EU návrh nové směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu („Směrnice“). Navrhovaná právní úprava nahradí stávající směrnici č. 2005/60/ES.

V praxi není neobvyklé, že poté, kdy věřitel dlužníkovi poskytne úvěr, půjčku či jinou formou peněžní prostředky, dlužník, popř. osoba poskytující zajištění dluhů dlužníka, učiní úkony, jejichž cílem je uchránit majetek, jež by mohl být bankou při vymáhání dluhu postižen. Tak vznikají ve světě bankovních i nebankovních úvěrů a půjček situace, kdy…

S účinností od 13. 1. 2015 platí novela[1] zákona č. 93/2009 Sb. o auditorech. Novela se kromě jiného významně dotkla i pravidel složení výboru pro audit u subjektů veřejného zájmu. Mezi subjekty veřejného zájmu řadíme např. emitenty kotovaných investičních nástrojů, banky, pojišťovny a obchodníky s cennými papíry.

Rád bych tímto navázal na příspěvek K. Lavrushina s názvem „Rozsudek pro zmeškání v námitkovém (směnečném) řízení“ publikovaný na zdejším portálu dne 21.2.2013[1]. V rámci uvedeného článku jeho autor zaujímá poměrně striktní názor, že v rámci směnečného námitkového řízení není možné uzavřít soudní smír. Autor tento názor, který nadto není u…

Je známo, že od roku 2013 byla distributorům pohonných hmot uložena povinnost skládat kauci ve výši 20.000.000,- Kč nutnou k provozování své činnosti. Ústavní soud tuto povinnosti svým nálezem Pl. ÚS 44/13 částečně zrušila to s účinností od 1. července 2015. Jak to tedy bude s distribucí pohonných hmot od 1. 7. 2015?

Podnikatelské subjekty, které poskytují služby zdánlivě nesouvisející se službami platebními, si mnohdy nepřipouští, že by mohl výkon jejich činnost podléhat regulaci ze strany České národní banky (dále jen „ČNB“). Cílem tohoto článku je poskytnout těmto subjektům základní vodítka pro zjištění, zda podléhají povinnosti získat registraci u ČNB, a…

Dne 26. 8. 2014 Nejvyšší soud ČR vydal rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4340/2011, které významným způsobem mění nahlížení na problematiku zajištění bankovních záruk.

Osvobození od soudních poplatků představuje institut, který slouží k ochraně účastníka řízení nacházejícího se v tíživých majetkových poměrech, před příliš tvrdými dopady zákona o soudních poplatcích[1]. Umožňuje hájit práva v soudních řízeních i osobám sociálně slabým, nebo nemajetným, kterým by požadavek na zaplacení soudního poplatku znemožnil…

Správce daně v případech, kdy plátce v rámci přiznání k DPH vykáže nadměrný odpočet, často zahajuje postup k odstranění pochybností. V jeho rámci plátce DPH musí prokazovat důvody vzniku a oprávněnost nadměrného odpočtu. Pro plátce DPH takové řízení znamená citelnou zátěž, spočívající v zadržování peněžních…

Již od počátku účinnosti zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenčního zákona (dále jen „IZ“), tj. od 1. 1. 2008, insolvenční správci postupují nejednotně při určení pořadí pohledávky finančního úřadu (dále jen „FÚ“) na úhradu DPH při zpeněžování majetku dlužníka, který je plátcem DPH a kdy zpeněžení podléhá DPH, přestože řešení této otázky dle názoru…

Finanční úřady se musejí maximálně vynasnažit, aby z daňových subjektů vymohly alespoň část dlužné daně. Nesmí si ulehčovat práci tím, že vyzvou k úhradě dluhu ručitele, aniž by předtím byla majetková situace dlužníka zjištěna v nezbytném rozsahu a byly splněny podmínky k tomu, aby bylo možné považovat vymáhání po daňovém dlužníkovi za…

Cash pooling představuje zavedený nástroj k zajištění finančních zdrojů a současně výhodného úročení prostředků vložených na bankovních účtech společností v rámci koncernu. V důsledku legislativních změn v poslední době jsou však některé otázky cash poolingu v praxi vykládány nepřesně. Jedním z aktuálních témat je upřesnění povinnosti součinnosti…

Již dlouhou dobu jsou v přeshraničním obchodování s nejrůznějšími komoditami frekventovaným fenoménem řetězové obchody (nebo též obchody v řadě; anglicky „chain transactions“). Jejich klíčovým znakem je to, že existuje několik po sobě jdoucích prodejů zboží mezi různými subjekty, tedy mezi různými prodávajícími a kupujícími. Konkr. je zboží…

Nová úprava hromadné listiny v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ“) navazuje na dřívější ustanovení v zákoně č. 591/1992 Sb. , o cenných papírech (dále jen „ZCP“), kde byla tato problematika upravena v § 5a ZCP. Tento zákon byl přijetím NOZ zrušen. Nově je hromadná listina zakotvena v § 524 NOZ, který ji popisuje ve třech…

V případě, že mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem probíhá spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru, může nastat situace, že zaměstnavatel na základě pravomocného rozsudku soudu o neplatnosti rozvázání pracovního poměru vyplatí zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu za dobu po neplatném skončení pracovního poměru, přičemž následně se ukáže (např.