Vliv povolení reorganizace a účinnosti reorganizačního plánu na korporátní poměry dlužníka - obchodní společnosti

V souvislosti s významně vzrůstajícím počtem probíhajících reorganizací jakožto jednoho ze způsobů řešení úpadku dlužníka lze upozornit na některé důsledky povolení reorganizace vztahující se ke korporátním poměrům dlužníka – právnické osoby.

Jedním ze způsobů řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v insolvenčním řízení je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm.b) zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „Insolvenční zákon“) reorganizace. Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů).

V průběhu reorganizace jsou obecně omezena dispoziční oprávnění dlužníka, a to jak pravomocí insolvenčního správce, tak pravomocí věřitelského výboru, případně i insolvenčního soudu. Tento příspěvek pojednává pouze o omezeních dlužníka a zvláštnostech právní úpravy ve vztahu ke korporátním poměrům dlužníka.

V první fázi reorganizace, tj. v období ode dne povolení reorganizace do dne účinnosti reorganizačního plánu, se aplikuje ustanovení § 333 Insolvenčního zákona. Podle citovaného ustanovení „se rozhodnutím o povolení reorganizace pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční správce. Valné hromadě nebo členské schůzi dlužníka i po rozhodnutí o povolení reorganizace zůstává zachováno právo jmenovat nebo volit a odvolávat členy statutárního orgánu dlužníka a dozorčí rady dlužníka – k účinnosti jejího rozhodnutí se však vyžaduje souhlas věřitelského výboru. Zanikne-li funkce statutárního orgánu dlužníka nebo dozorčí rady anebo funkce všech členů těchto orgánů a není-li postupem podle zvláštního právního předpisu jmenován nebo zvolen do 30 dnů poté nový statutární orgán nebo dozorčí rada nebo jejich členové, zvolí je věřitelský výbor.“

Zákon tedy stanovuje přechod působnosti valné hromady či členské schůze dlužníka na insolvenčního správce dnem povolení reorganizace, s výjimkou působnosti volit a odvolávat členy orgánů dlužníka, a to jak členy statutárního orgánu, tak členy dozorčí rady. K účinnosti rozhodnutí valné hromady či členské schůze dlužníka o odvolání/volbě orgánů dlužníka se vyžaduje souhlas věřitelského výboru dlužníka.

Byly-li by funkce členů statutárního orgánu či dozorčí rady dlužníka neobsazeny po dobu delší než 30 dnů, přechází působnost valné hromady volit a odvolávat členy orgánů společnosti na věřitelský výbor.

Zákon neurčuje zvláštní pravidla přechodu působnosti v případě, kdy členy představenstva dlužníka volí a odvolává dozorčí rada. V takovém případě je nutné analogiky použít ustanovení souhlasu věřitelského výboru, případně též o přechodu působnosti na věřitelský výbor.

V druhé fázi reorganizace, tj. v období ode dne účinnosti reorganizačního plánu do dne skončení reorganizace, zákon výslovně počítá s možností činit v jejím průběhu určité úkony korporátního charakteru. (Pozn. Reorganizační plán je účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, nebyla-li reorganizačním plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo nerozhodl-li o pozdější účinnosti insolvenční soud. Rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu je závazné pro všechny účastníky insolvenčního řízení i pro další osoby, jejichž práva a povinnosti jsou reorganizačním plánem dotčena (§ 352 Insolvenčního zákona).

Ve výčtu možných způsobů provedení reorganizace (demonstrativním) Insolvenční zákon v ust. § 341 počítá například s možností provést tyto opatření:

fúze dlužníka s jinou osobou nebo převod jmění dlužníka na společníka se zachováním nebo změnou práv třetích osob
vydání akcií nebo jiných cenných papírů dlužníkem nebo novou právnickou osobou, přešla-li na tuto jinou osobu dlužníkova aktiva či jmění
změna zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiných dokumentů upravujících vnitřní poměry dlužníka.

Zákon v této souvislosti blíže určuje, že „má-li dojít ke změně údajů, které se zapisují do obchodního rejstříku, musí být z reorganizačního plánu zřejmé, jaké údaje mají být z obchodního rejstříku vymazány a jaké údaje nově zapsány.“ (§ 341 odst. 4 Insolvenčního zákona). V závislosti na konkrétním zvoleném způsobu reorganizace musí být k reorganizačnímu plánu připojeno i nové znění zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiného dokumentu upravujícího vnitřní poměry dlužníka, má-li podle reorganizačního plánu dojít ke změně.

Podle ustanovení § 353 odst. 2 Insolvenčního zákona „se od účinnosti reorganizačního plánu obnovuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze družstva, pokud z reorganizačního plánu nevyplývá něco jiného. Hlasovací práva spojená s obchodním podílem, cennými papíry nebo členstvím vykonávající osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek tam stanovených, pokud v reorganizačním plánu tyto osoby nejsou uvedeny nebo stanovené podmínky splněny, vykonávají je osoby, kterým tato práva až dosud náležela“. Podle ust. § 353 odst. 3 Insolvečního zákona se dále „od účinnosti reorganizačního plánu mění zakladatelský dokument nebo stanovy nebo jiné dokumenty upravující vnitřní poměry dlužníka a údaje, které se zapisují do obchodního rejstříku nebo jiného rejstříku právnických osob, a to způsobem, který je uveden v reorganizačním plánu. Tyto skutečnosti se zapisují do obchodního rejstříku na základě reorganizačního plánu, který se ukládá do sbírky listin. Ustanovení právních předpisů, které obecně upravují způsob změny zapisovaných skutečností, se přitom nepoužijí.“ Obsahuje-li reorganizační plán ustanovení upravující korporátní poměry dlužníka po dobu reorganizace, musí ve svých ustanoveních respektovat kogentní právní úpravu práva obchodních společností.

Lze tedy shrnout, že ve věci působnosti valné hromady dlužníka existuje odlišný režim pro období od povolení reorganizace do účinnosti reorganizačního plánu a pro období po účinnosti reorganizačního plánu do skončení reorganizace. V období ode dne povolení reorganizace do dne účinnosti reorganizačního plánu působnost valné hromady či členské schůze dlužníka přechází ze zákona na insolvenčního správce. Pokud tedy dochází k úkonům akcionářů/společníků dlužníka (tak tomu často bude zejména ve věci změn základního kapitálu), činí tyto úkony insolvenční správce.

V období ode dne účinnosti reorganizačního plánu do dne skončení reorganizace je pro posouzení způsobilosti činit statutární rozhodnutí zásadní úprava obsažená v reorganizačním plánu, která má přednost před zákonem. Není-li v reorganizačním plánu stanoveno jinak, účinností reorganizačního plánu se působnost valné hromady či členské schůze dlužníka obnovuje. (Pozn. Reorganizační plán však zpravidla bude určovat přechod působnosti valné hromady či členské schůze dlužníka na insolvenčního správce i pro tuto fázi reorganizace.)

Dále lze upozornit na skutečnost, že Insolveční zákon vylučuje aplikaci obchodněprávních předpisů ve vztahu ke způsobu zápisu změn údajů zapisovaných do obchodního rejstříku do tohoto rejstříku a stanovuje povinnost dlužníka uložit v těchto případech reorganizační plán do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu.

JUDr. Hana Šmidrkalová