Relativně poklidné vody domácího zpravodajství rozvířil v závěru letošních prázdnin rozsudek Nejvyššího soudu týkající se úpravy pracovní doby zaměstnance – rodiče. Nejvyšší soud opakovaně potvrdil, že zaměstnaný rodič má nárok na kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby. Výjimkou jsou pouze tzv. vážné provozní důvody na…

Prvním zákonem u nás zakotvujícím konkurenční doložku byl zákon o obchodních pomocnících a jiných zřízencích ze dne 16. ledna 1910. Zakotvení konkurenční doložky do našeho právního řádu bylo doprovázeno snahou zajistit ochranu určitého okruhu informací, jež mohly být zaměstnanci zpřístupněny v průběhu jeho pracovního poměru. Konkurenční doložka se…

Nařízení vlády č. 204/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015 zvyšuje minimální mzdu a nejnižší úrovně zaručené mzdy. Zatímco zvýšení minimální mzdy se vždy dostává značné pozornosti, zvýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy bývá nezaslouženě opomíjeno.

Zaměstnanci se někdy vracejí po předchozím propuštění ze zaměstnání z důvodů organizačních změn, s nímž je spjat nárok na odstupné, ke svému původnímu zaměstnavateli, jemuž se podařilo oživit utlumenou činnost.

Dnem 1. ledna 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který představuje zcela revoluční předpis odstraňující zastaralé totalitní ideologie a zavádějící právní uspořádání více odpovídající potřebám současné moderní společnosti. Cílem tohoto článku je snaha přiblížit vliv NOZ na odškodňování pracovních…

Pracovní cestou ve smyslu § 42 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce“ a/nebo „ZP“) se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel přitom může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na…

Hojně diskutovanou problematikou je v oblasti pracovního práva výkon nelegální práce. Pojem nelegální práce je definován v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. , a to konkrétně v § 5 písm. e).

Pracovní smlouva je jistě typem smlouvy, se kterou se v průběhu života setká hodně lidí. Avšak většina lidí uzavře jen několik pracovních smluv za život, takže i přesto, že se jedná o velmi důležitý typ smlouvy a institut pracovního práva, v povědomí společnosti přetrvává velké množství nepřesností a neznalost aktuální právní úpravy. V tomto…

Ve sporu o vrácení odstupného ve smyslu ust. § 68 odst. 1 zákoníku práce, který rozhodoval Nejvyšší soud ČR pod spis. zn. 21 Cdo 2071/2013 (rozsudek ze dne 22. 5. 2014), byla m.j. řešena otázka jaký význam má skutečnost, že zaměstnanec, který po skončení pracovního poměru začal znovu pracovat u dosavadního zaměstnavatele, koná v novém…

Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) nezavádí explicitní kontinuální úpravu souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance obchodní společnosti, jakou obsahoval zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“), přestože se s ní v původním návrhu ZOK počítalo. Ustanovení § 61 odst. 3 ZOK stanoví pouze…

Čas od času se médii přeženou články upozorňující na hrozící postihy za výkon závislé práce skrze jiný nežli pracovněprávní vztah, tzv. „švarc systém.“ Ten je vedle nelegální práce cizinců (vykonávajících práci bez povolení k zaměstnání či povolení k pobytu, popřípadě v rozporu s nimi; resp. v rozporu s modrou či zelenou kartou) jedním z typů…

Globálně nejvýznamnější sociální síť Facebook nedávno oslavila desetileté výročí založení. Přestože se tedy nejedná o společensky nový fenomén, jeho adekvátní právní regulace se teprve postupně vytváří. Běžnou součástí všedního dne je pak i to, že se zaměstnanci, a to i v pracovní době, otevřeně na sociálních sítích vyjadřují k problémům v…

Dne 1. 1. 2005 nabyl účinnosti zákon č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů (dále též „ZPP“), který mimo jiné upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení a pedagogických pracovníků zařízení sociálních…

Ačkoliv právnická i laická veřejnost v současnosti řeší především dopady rekodifikace soukromého práva v České republice a s tím souvisejí potřebné změny, musí se úvěrové instituce (tj. banky a spořitelní a úvěrní družstva)a investiční podniky (dále jen „finanční instituce“) vypořádat též s novými pravidly v oblasti regulace jejich činnosti. Změny…

Tento příspěvek si klade za cíl srozumitelným a uceleným způsobem pojednat o výpovědním důvodu dle § 52 písm. g) zák. č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce (dále jen „ZP“). V úvodu článek pojednává o tomto výpovědním důvodu v obecnější rovině a dále již pojednává o situaci, kdy zaměstnanec je během pracovní doby pod vlivem alkoholu. Jelikož Češi se…

Neplatné skončení pracovního poměru je upraveno v ustanovení § 69 a následující zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Neplatné skončení pracovního poměru vyúsťující v následný pracovněprávní spor před obecnými soudy není sporadickým jevem. Neplatnost může být v souladu s ustanovením § 72…

Z hlediska posouzení existence předpokladů výpovědi pro nadbytečnost zaměstnance není významné, zda po skončení pracovního poměru jiný zaměstnanec, který má v rámci kumulace funkcí převzít funkci po propuštěném zaměstnanci, bude splňovat pro tuto funkci předpoklady stanovené právními předpisy a zda zaměstnavatel bude z tohoto důvodu snášet…

Pro dočasné zaměstnání brigádníka, není-li práce více než 300 hodin (za kalendářní rok), lze doporučit dohodu o provedení práce.Dohodu o provedení práce musí zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít písemně. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být dle ust. § 75 věty první zákoníku práce větší než 300 hodin v kalendářním…

V současné době je právní úprava závislé práce vymezena tak, že závislá práce musí být mj. vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu. Jde o vymezení důsledků výkonu závislé práce, nikoli o její definiční znaky. V následujícím textu bude krátce pojednáno o vztahu úplaty a naplnění definičních znaků závislé práce v kontextu výkonu nelegální…

Žena – zaměstnankyně, s ohledem na své fyziognomické predispozice, resp. standardní sociální funkci, má bezesporu nárok na to, aby některé její pracovní podmínky byly upraveny diferencovaně. Nejdůraznější právní ochrana přitom bezesporu náleží zaměstnankyním „plnícím své mateřské poslání“, ať již ve fázi těhotenství či raného mateřství. Tento…