Zaměstnavatelé a zaměstnanci jsou si obvykle dobře vědomi toho, že v pracovní smlouvě nesmí chybět žádná z jejích tří podstatných náležitostí, totiž ujednání o druhu práce, místu či místech výkonu práce a dni nástupu do práce[1]. Zaměstnavatel, v naprosté většině případů předkládající návrh pracovní smlouvy, má obvykle zájem, aby místo výkonu…
Zákoník práce zaměstnancům v ust. § 106 odst. 4 písm. e) ukládá mimo jiné povinnost nepožívat alkoholické nápoje[1] na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.[2]
Zákoník práce ukládá (v ust. § 106 odst. 4 písm. e) zaměstnancům povinnost nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zaměstnavatel je pak (podle ust. § 103 odst. 1 písm. l) zákoníku práce) povinen zajistit dodržování zákazu kouření [1] na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy.
Mohlo by se zdát, že právo zaměstnance na okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy podle ustanovení § 56 písm. b) zákoníku práce je bezbřehé a zaměstnavatel nemá proti tomuto způsobu rozvázání pracovního poměru zaměstnancem, resp. nevyplacení mzdy v zákonném termínu, v podstatě žádnou účinnou obranu. Poslední dvě rozhodnutí Nejvyšší…
V návaznosti na novelu zákoníku práce došlo s účinností k 1.1.2012 také ke změnám v souvislosti s výpočtem stravného při poskytování cestovních náhrad v tuzemsku a v zahraničí.
Based on the employer's needs working hours may be distributed unevenly. By such uneven distribution the employer may cover, for example, the circumstance that on Friday afternoons, Saturday mornings and Saturday evenings he needs more people in its shore in a shopping centre than on Monday morning. In the same way it may take into consideration…
Jednou z významnějších změn, kterou přinesla novela zák. č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, provedená zákonem č. 365/2011 Sb. , s účinností od 1. ledna 2012 je právní úprava pracovního poměru na dobu určitou. Jedním z hlavních důvodů pro změnu právní úpravy bylo mimo jiné upozornění Evropské komise, kterým vytkla České republice, že český právní řád…
Nejvyšší soud vydal dne 24. listopadu 2011 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3278/2010, v němž vyslovil názor, že rozvázání pracovního poměru předáním fotokopie výpovědi do vlastních rukou zaměstnance nemůže být podkladem pro platné rozvázání pracovního poměru, jelikož pouze originální vyhotovení je způsobilé naplnit požadavky kladené na takový projev vůle…
O komplexní, či chcete-li velké, novele zákoníku práce, která je účinná od 1. ledna 2012, již byly popsány stovky stran. Tento článek však k novele přistupuje výhradně z pohledu zaměstnavatelů, pro které v kostce interpretuje některá novelizovaná a nová ustanovení zákoníku práce, jimž by zaměstnavatelé měli věnovat zvýšenou…
Jedná se o zejména v minulém roce velice diskutovanou problematiku souběhu mandátní a pracovní smlouvy statutárních orgánů, resp. jejich členů v souvislosti s medializací rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (3 Ads 119/2010 – 58 z 09.12.2010).
Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. (Zaměstnavatel však nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény)…
Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání, který splní podmínky pro nárok na ni, vyplácí po podpůrčí dobu:
Účelem tohoto příspěvku je poukázat na skutečnost, že možnosti zaměstnance zpochybnit v rámci sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí [1] rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce jsou omezené, nikoliv však nulové, a nastínit judikatorní přístup Nejvyššího soudu k této…
Podmínkou platného zrušení pracovního poměru ve zkušební době je samosebou předchozí platné sjednání zkušební doby a správné stanovení její délky, došlo-li k jejímu prodloužení o celodenní překážky v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, nebo celodenní dovolenou zaměstnance, jež jsme přiblížili v předchozí – 1. části…
Ústavní soud se na základě ústavní stížnosti z pracovního poměru při organizačních změnách pro nadbytečnost propuštěného zaměstnance zabýval otázkou výběru nadbytečných zaměstnanců a poměřoval ji antidiskriminačními kriterii ve svém nálezu spis. zn. II ÚS 1609/08 ze dne 30. dubna 2009.[1] Předmětem sporu v daném případě bylo, zda při výběru údajně…
Jestliže zaměstnanec v pracovní době neplní svoje pracovní povinnosti z pracovního poměru z důvodu nepřítomnosti na určeném pracovišti a jestliže nepřítomnost není způsobena jeho prokázanou pracovní neschopností, čerpáním dovolené v souladu se zákoníkem práce nebo jinou zákonnou překážkou, jedná se o neomluvené zameškání práce [1] – tedy…
Zkušební doba je jednou z podmínek, nikoliv však podstatných (povinných) náležitostí, které mohou být sjednány v pracovní smlouvě, ale nejen v ní, před nástupem nebo při nástupu zaměstnance do pracovního poměru. Zkušební doba nevzniká automaticky (ze zákona) se vznikem pracovního poměru. Mají-li na ní účastníci pracovního poměru zájem, musejí ji…
Právo na dovolenou, jakožto jednu z forem odpočinku zaměstnance po práci, sloužící k regeneraci jeho pracovní síly, patří k základním a nejdůležitějším sociálním právům zaměstnance, přesto je v praxi třeba poměrně často řešit problémy spojené s nikoliv včasným vyčerpáním dovolené jako placeného pracovního volna, tedy její převod k odloženému…
V posledních měsících jsou vedeny více či méně bouřlivé debaty o tzv. velké novele zákona o veřejných zakázkách (dále jen „Zákon“), jejímž smyslem má být zejména posílení transparentnosti veřejného zadávání. Stranou pozornosti by však neměly zůstat dvě aktuální a svým rozsahem poměrně drobné novely, které zasahují do úpravy kvalifikačních…
K prokázání vědomé účasti na podvodu na DPH postačí, zjistí-li správce daně řadu nepřímých indicií, které ve svém souhrnu prokazují, že se daňový subjekt podvodu na DPH...
Veřejný ochránce práv, jehož pravomoc je zakotvena v zákoně, je státním orgánem ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Není přitom rozhodné, že v rámci své činnosti...
Z pohledu věřitele je prominutí dluhu právní jednání „ve prospěch dlužníka“; je jen na vůli věřitele, zda se rozhodne prominout dlužníku jeho dluh, případně zda prominutí dluhu...
I v dovolacím řízení je vyloučení advokáta z obhajoby soudem možné jen na základě zákonem stanoveného postupu, přičemž postup dle § 37a trestního řádu vyžaduje poskytnutí...
Nejvyšší soud ze své pravomoci sjednocovat civilní judikaturu může rozpracovat podmínky pro aplikaci zákonného ustanovení v různých situacích, například i s využitím teleologické...
