Ustanovení § 316 nového zákoníku práce nepřináší do úpravy vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nic revolučně nového a v zásadě přebírá dosavadní právní stav, byť oproti absenci téhož v předchozím zákoníku práce obecně zformulovaný v několika větách jednoho paragrafu. Zabývá se problematikou ochrany osobních práv zaměstnanců a jejich…

Mění se právní úprava neplatného rozvázání pracovního poměru?

Nový zákoník práce zrušil pojem „pracovní kázeň“. Jaký vliv má tato skutečnost na dodržování povinností ze strany zaměstnance ?

Zdá se, že po vstupu nového zákoníku práce v účinnost bude pozice zaměstnavatele, který chce propustit „problémového“ zaměstnance, poněkud komplikovaná?

V souvislosti s přijetím nového zákoníku práce dochází ke zrušení výslovných výjimek ze zákazu švarcsystému v zákonu o zaměstnanosti. Jak bude tedy nadále posuzováno obcházení zákoníku práce uzavíráním jiných smluv?

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v novém zákoníku práce upraveny obdobným způsobem jako v současném. Přesto tu některé odlišnosti a dílčí upřesnění existují a na tyto bychom Vás rádi stručně upozornili.

V zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (589/1992 Sb.) a zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (592/1992 Sb.) se změnila definice vyměřovacího základu zaměstnance.

Jsme společnost, která zaměstnává mnoho zaměstnanců na vedlejší pracovní poměr. Slyšeli jsme, že přijetím nového zákoníku práce se mění vedlejší pracovní poměry na pracovní poměry hlavní. Je to pravda?

Ve stanovách naší společnosti máme jako podmínku vzniku pracovního poměru ředitele jeho volbu valnou hromadou . Jaký režim se u něho uplatní po 1.1.2007 ?

Dosavadní znění zákoníku práce vymezuje v § 27 odst.5 vedoucí funkce, jejichž pracovní poměr vzniká jmenováním, nikoli „klasickou“ pracovní smlouvou. Je tomu tak u vedoucích zaměstnanců, jimž je podřízen další vedoucí zaměstnanec a kteří se v rámci organizační struktury (systemizace) pracovních míst v organizaci nacházejí v přímé řídící působnosti…

S novým zákoníkem práce se samozřejmě objevily i určité změny v zákoně o daních z příjmů.
Tyto změny můžeme rozdělit na dvě hlavní oblasti – cestovní náhrady a pracovněprávní nároky dohodnuté v pracovní smlouvě.

Bude možno podle nového zákoníku práce přiznat zaměstnanci nějaké vyšší nároky, než stanoví zákon?

Hodně se psalo o tom, že nový zákoník práce zavádí značnou smluvní volnost podle zásady „co není zakázáno, je dovoleno“. Jaké jsou tedy zákonné limity smluvní volnosti?

Svému zaměstnanci jsem dal výpověď z důvodu opakovaného porušování pracovní kázně. Vzhledem k tomu, že byl v průběhu výpovědní doby 2 týdny v pracovní neschopnosti, zajímá mě, zda se mu výpovědní doba o tyto 2 týdny prodlužuje?

Podle § 111 odst. 1 zák.č. 65/1965 Sb. , zákoníku práce, náleží zaměstnanci za vykonanou práci mzda nebo plat podle zvláštního právního předpisu.

Mám jako zaměstnavatel ze zákona nějakou povinnost oznamovat volná pracovní místa úřadu práce?

Dne 1.1.2007 nabývá účinnosti zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění. Tento zákon nahrazuje dosavadní platný zákon č. 54/1956 Sb. , o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, spolu s jeho prováděcími předpisy. Základní změny:

Zahrnuje nová úprava dávek úrazového pojištění veškeré nároky zaměstnance vůči zaměstnavateli v souvislosti s pracovním úrazem?

Projde-li návrh zákona o úrazovém pojištění legislativním procesem v tomto volebním období, stane se účinným od 1. 1. 2008. Nový zákon o úrazovém pojištění je součástí systému nových zákonů souvisejících s novelou zákoníku práce; zákon nahrazuje dosavadní systém odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz zcela novou…

Od 1. ledna 2007 vejde v účinnost nový zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Novou právní normu podepsal dne 5. 6. 2006 prezident republiky.