Nedávno jsem se setkal s dotazem, známá popisovala situaci, že její manžel je tzv. neuvolněným obecním zastupitelem, což jej (resp. rodinu) samozřejmě neuživí, pobírá zde relativně nízkou finanční odměnu, zdaleka nedosahující ani výše minimální mzdy. Proto je nucen si hledat plnohodnotné zaměstnání, aby (spolu)uživil…
Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4469/2017, ze dne 30. 5. 2018, významném pro zaměstnavatelskou praxi, vyložil, že zaměstnavatel je podle ust. § 170 odst. 2 zákoníku práce oprávněn snížit základní sazbu zahraničního stravného také jednostranně, bez souhlasu zaměstnance; tato sazba však musí být stanovena (určena) ještě před vysláním…
Ústavní soud se vyjádřil k otázce, zda lze nedostatky v zaměstnancově práci přičítat jeho nadřízeným vedoucím pracovníkům, jinak řečeno, zda má soud při vymezení relativně neurčité hypotézy výpovědního důvodu pro závažné porušování pracovní kázně, při němž hodnotí míru porušení pracovní kázně a jeho důsledky pro zaměstnavatele, přihlížet i k tomu…
Odbory jsou sdružením zaměstnanců, založené s cílem prosazovat jejich pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy. Odborová organizace je pak právnická osoba, která vzniká nezávisle na státu a jejíž počet není omezen, a to ani v rámci celé České republiky, ani u jednoho zaměstnavatele.
Již zrušený obchodní zákoník více než 20 let upravoval povinnou účast zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností. Rekodifikace soukromého práva účinná od 1. ledna 2014 tuto úpravu nepřevzala a podle převládajícího výkladu zákona o obchodních korporacích, který obchodní zákoník nahradil, nikdo jiný než valná hromada nemohl po roce 2014…
Nejvyšší soud ČR v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí, sp. zn. 21 Cdo 1267/2018, ze dne 14. 8. 2018, řešil otázku, zda lze zaměstnanci okamžitě zrušit pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností v případě, kdy zaměstnanec vyhrožuje zaměstnavateli podáním žaloby na neplatnost výpovědi z pracovního poměru a tím, že mu…
V situaci, kdy dojde ze strany zaměstnavatele k porušení zásady rovného zacházení, tedy k diskriminaci zaměstnance, má zaměstnanec několik možností postupu, jak se účelně nežádoucímu jednání zaměstnavatele bránit. Velmi často se oběti diskriminace z řad zaměstnanců rozhodnou raději ze zaměstnání odejít s pocitem křivdy nebo bezmoci, než aby…
Čtvrtým dílem pokračuje průběžně publikovaný přehled nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí – Ústavního soudu a Nejvyššího soudu v oboru pracovního práva z letošního roku 2018.
V tzv. konkurenční doložce se zaměstnanec zavazuje nevykonávat po určitou dobu po skončení pracovního poměru činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele, popř. činnost, která by k zaměstnavateli měla soutěžní povahu. Výměnou za tento závazek je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání, kterým mu kompenzuje…
K 1. lednu 2019 dochází k pravidelné valorizaci redukčních hranic vyměřovacího základu, z něhož se nemocenské dávky (resp. v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti či karantény náhrada příjmu) stanoví, a rovněž ke zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Podle § 276 odst. 3 z. o. k. platí, že: „S akciemi se zvláštními právy může být spojen zejména rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku..“ Podle § 348 odst. 1 z. o. k. platí, že: „Akcionář má právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Neurčí-li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak, určuje se…
„Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“ Právo na svobodnou volbu povolání garantuje čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Omezit toto právo lze jen zákonem a v odůvodněných případech.
Ve svém posledním příspěvku [1] se kolegové Perniš a Vacek věnovali tématu odškodnění zaměstnanců za pracovní úrazy v rámci tzv. faktického pracovního poměru. Jedním z důležitých závěrů tohoto článku, který vychází z četné judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu, bylo, že i na faktický pracovní poměr je třeba vztáhnout ta ustanovení zákoníku…
Přinášíme již třetí pokračování průběžného přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva z letošního roku 2018. Budeme se věnovat rozhodnutí NS a ÚS k problematice odškodnění pracovního úrazu zaměstnance, a rozhodnutí NS k otázkám odpovědnosti zaměstnance za škodu, konkurenční…
Právní úprava a ani v praxi uplatňované postupy zaměstnavatelů nezkracují nárok zaměstnance s kratší pracovní dobou na dovolenou, pokud jde o její délku. Nepřesnosti, zpravidla asi k tíži, i když by mohly být i ve prospěch zaměstnance, však vznikají při výpočtu náhrady mzdy za dovolenou, zvláště má-li zaměstnanec v kratším pracovním úvazku…
Kontroverzní a hojně komentovaná novela cizineckého zákona[1] č. 222/2017 Sb. [2] přinesla, kromě jiných poměrně významných a diskutovaných změn, zajímavou a pro praxi cizineckého práva poměrně významnou, ač při množství výraznějších novinek možná poněkud opomíjenou, změnu v úpravě zaměstnaneckých karet, která zejména ovlivňuje okruh osob, které o…
Jak dnes vypadá váš pracovní stůl? Je na něm pořádek nebo mu hrozí kolaps pod hromadou dokumentů nejrůznějšího druhu? Podívejme se na to, jakým způsobem může zaměstnavatel ovlivnit tento každodenní aspekt práce na svém pracovišti.
V souvislosti s nabytím účinnosti nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, angl. General Data Protection Regulation) (dále též „GDPR“) vyvstala otázka, jakými způsoby budou nadále moci…
Zákonná úprava působnosti dozorčí rady je obsažená v ustanoveních §§ 446-455 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „ZOK“, a vymezuje působnost dozorčí rady společnosti jako kontrolního orgánu tak, že dozorčí rada je zřízena (zejména) ke kontrolní…
V praxi se lze běžně setkat s tím, že je potřeba rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem pro jeho nadbytečnost, například z důvodu zrušení jeho pracovního místa. V následujícím článku bude pojednáno o tom, zdali má zaměstnavatel zcela volnou ruku při výběru nadbytečného zaměstnance či zda je vázán určitými…
Korektiv dobrých mravů podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v odůvodněných případech dovoluje zmírnit tvrdost zákona a...
Při posouzení, zda obecně závazná vyhláška nevykročila mimo rámec samostatné působnosti obce (§ 35 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích) je nutné zvážit nejen předmět úpravy...
Žádost o nové posouzení důvodů neudělení víza podle § 180e zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, kterou cizinec podal poté, co byl informován o...
Právní vztah založený na osvědčené existenci pohledávky žadatele o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel za osobou, která je vlastníkem (provozovatelem) vozidla, jehož...
Shromáždění ve smyslu zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, může mít formu shromáždění osob ve vozidlech, včetně pohybujícího se konvoje vozidel, jsou-li splněny znaky...
