Výstraha, daná členovi družstva podle ustanovení § 231 odst. 4, věty první, obch. zák., musí obsahovat alespoň (skutkové) vymezení členské povinnosti, jejíhož porušení se člen družstva dopouští, jakož i konkrétní označení následků, které jsou s dalším porušováním dané povinnosti spojeny (možnost vyloučení z…

Jestliže slovenský soud prohlásí konkurs na majetek dlužníka, který je účastníkem soudního řízení v České republice, a týká-li se spor v České republice majetku náležejícího podle slovenského práva do konkursní podstaty takového dlužníka, přerušuje se řízení v České republice za stejných podmínek, za nichž by se v době prohlášení konkursu…

Bankovní zárukou lze zajistit i závazek, který vznikne v budoucnu.

Ustanovení § 30 odst. 2 tr. ř. je třeba vykládat tak, že pod pojmem rozhodnutí o vazbě měl zákonodárce na mysli jak rozhodnutí pozitivní, tj. že soud návrhu na vzetí obviněného do vazby vyhoví, tak i rozhodnutí negativní, tj. že soud návrhu na vzetí obviněného do vazby nevyhoví, resp. jej zamítne.

Pokud soud postupuje podle ustanovení § 419 tr. zákoníku, nejedná se o klasické ukládání trestu, při němž je nutné respektovat všechna kritéria vyplývající z platné zákonné úpravy při ukládání toho či onoho druhu trestu a jeho výměry.

Mohlo-li by odlišné právní posouzení téhož skutku vést k určení jiného věcně příslušného soudu, nezakládá to odlišnost věcí smyslu ustanovení § 83 o. s. ř. (jen proto nejde o odlišný předmět sporu).

Tam, kde schůze věřitelů hlasuje o návrhu některého z přítomných věřitelů na přijetí usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku, ačkoli dlužník ani některý z přihlášených věřitelů nepodal návrh na povolení reorganizace, hlasuje vždy o tom, zda povoluje způsob řešení dlužníkova úpadku reorganizací. Není-li takové usnesení přijato, není zde…

Řízení o jmenování rozhodce (předsedajícího, resp. třetího rozhodce) podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů je řízením podle tohoto zákona ve smyslu ustanovení § 41. Jestliže některá ze stran rozhodčího řízení podala po uplynutí třicetidenní lhůty podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. ve…

Odpovědnost státu za škodu způsobenou nicotným rozhodnutím je ve své podstatě odpovědností za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 5 odst. 1 písm. a) a § 7 a § 8 zákona č. 82/1998 Sb. Jestliže nárok na náhradu škody způsobené nicotným (tj. na roveň nezákonnému postaveným) rozhodnutím nebyl před podáním žaloby u soudu předběžně…

Pouhá shoda geografického označení území, obsaženého jak v označení právnické osoby domáhající se zásahu podle § 19b odst. 2 obč. zák., tak v označení domnělého delikventa, není pro postup podle § 19b odst. 2 obč. zák. dostačující.

Musí-li být slovo „směnka“ vyjádřeno v jazyce, v němž je směnka sepsána, je tím zároveň určeno, že směnečná listina musí být v době, kdy je vydána, jednojazyčná. Nepřichází tak v úvahu, aby část směnky byla v jazyce jednom a část druhá v jazyce jiném, případně, že by text směnky přecházel postupně z jednoho jazyka do druhého. Přitom není důležité…

K přesunu odpovědnosti za škodu způsobenou zvláštní povahou provozu dopravního prostředku z provozovatele vozidla na provozovatele podniku, kde se jeho oprava provádí, dochází výlučně v případě, že je vozidlo za účelem opravy svěřeno opravárenskému podniku. Po dobu, po níž se opravované vozidlo nachází v dispozici podnikatele (§ 2 odst. 2…

Jednání, při němž si jiná osoba zvolí název s názvem právnické osoby zaměnitelným, je neoprávněným užitím názvu právnické osoby. Užití názvu „kraje“ pro podnikatelské účely je neoprávněným zásahem do oprávněných zájmů „kraje“, neboť takové označení „kraje“ navozuje pro třetí osoby jistou souvislost s právnickou osobou („příslušným krajem“).

Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil a tím, co jím projevit chtěl, nemá na procesní úkon a jeho účinnost žádný vliv.
Tam, kde nejde o fyzickou osobu, se soudní rozhodnutí, jímž je podateli upírána účast na soudním řízení pro nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení, doručuje tomu, kdo jménem domnělého…

Došlo-li rozsudkem soudu podle § 148 odst. 1 obč. zák. nebo podle § 148 odst. 2 obč. zák. k zúžení společného jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, došlo současně k zániku společného jmění manželů k ostatním věcem, které netvoří vybavení společné. Věci, které byly takto ze společného jmění manželů vyloučeny…

Je vyloučeno činit vůči dlužníku závěr směřující k posouzení subjektivní přípustnosti jeho návrhu na povolení oddlužení prostřednictvím úvah o podnikatelské povaze jeho závazků (dluhů) dříve, než insolvenční soud splní povinnost vyzvat dlužníka k doložení řádného seznamu závazků opatřeného prohlášením ve smyslu § 104 odst. 4 insolvenčního…

Stejně, jako nebrání schválení oddlužení zjištění, že dlužník (jenž již není podnikatelem) sice má dluh z podnikání, který řádně uvedl v seznamu závazků (§ 104 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona), ale jeho věřitel nedbal ochrany svých práv a tomuto dluhu odpovídající pohledávku nepřihlásil včas (v propadné lhůtě určené rozhodnutím o úpadku)…

Opožděné placení peněžitých závazků nemůže být považováno za odvětvovou obchodní zvyklost podle § 264 odst. 1 obch. zák. ani v případě, že by šlo o obecně ustálené pravidlo chování v určitém obchodním odvětví. Praxe neuplatňování úroků z prodlení, byť by byla odvětvovou obchodní zvyklostí, nemůže být ve smyslu § 264 odst. 1 obch. zák. překážkou…

V případě, kdy zákon stanoví, že určitá výjimka z pravidla se uplatní jen v případě v tomtéž zákoně výslovně uvedeném, nelze tuto výjimku ani za pomoci analogie (§ 853 obč. zák.) připustit na jiné případy než jsou ty v zákoně uvedené.

Žalobci nelze upřít právo na přiměřenou délku soudního řízení jen s ohledem na jeho předmět činnosti, jeho podnikatelskou aktivitu je však možné zohlednit při posuzování formy a výše zadostiučinění. Pokud žalobce kupuje problematickou pohledávku, která je již předmětem soudního sporu, musí mu být zřejmé, že dlužník pravděpodobně dobrovolně plnit…