Jestliže zaměstnavatel bez věcných důvodů zaměstnanci stanoví či s ním sjedná, byť „v jeho prospěch“, odměnu za práci, která je v porovnání s ostatními zaměstnanci vykonávajícími stejnou práci nebo práci stejné hodnoty v rozporu se zásadou rovného zacházení, jde o porušení právní povinnosti; zaměstnanec, který byl nerovným zacházením postižen, má…

Je-li účelem rozhodnutí o přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. zjistit, zda účastník spáchal trestný čin či nikoli, může soud v přerušeném řízení pokračovat již po skončení trestního stíhání, i když celé trestní řízení, do jehož skončení bylo řízení přerušeno, dosud formálně…

Jestliže starosta obce podle právní úpravy rozhodné v době uzavření předmětné smlouvy dotčené žalobou mohl mít přiznanou určitou zbytkovou pravomoc rozhodovat za obec, pak je třeba v zastoupení jím učiněné právní úkony posuzovat i z toho pohledu, zda v tom kterém případě byl či nebyl omezen z pohledu smluvní volnosti, pokud navenek za obec…

Při posuzování trestně právní povahy se klade důraz zejména na typ deliktu, především pak na to, zda porušený zájem chráněný zákonem je obecný či partikulární, a v tomto ohledu též na to, zda je daná právní norma adresována všem bez rozdílu, anebo pouze určité skupině lidí. Věc trestněprávní povahy se vyznačuje univerzálností dané normy a…

Jestliže je účastník zastoupen zástupcem na základě plné moci, je třeba při doručování písemností rozlišovat, zda jde o procesní nebo jen o prostou plnou moc. Zástupci, kterému účastník udělil plnou moc jen pro určité úkony (prostou plnou moc), lze písemnosti doručovat – jak také vyplývá z povahy této plné moci, podle níž zástupce může činit pouze…

Pokud byla podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku obviněnému uložena povinnost, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil, v době trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, je nutno při zkoumání, zda obviněný vyhověl uloženým podmínkám podmíněného odsouzení ve smyslu § 83 odst. 1 tr. zákoníku, náležitě…

Soud přizná odměnu pouze za účelné úkony právní služby, tj. pokud byly potřebné k účelnému uplatnění nebo bránění práva v konkrétně projednávaném případě. Kritérium účelnosti je třeba aplikovat i s ohledem na obecně platnou zásadu přiměřenosti a zákazu zneužití práv (§ 2 o. s. ř.). Ač je požadavek účelnosti výslovně upraven v § 142 odst. 1 o. s.

I když právní úprava nevylučuje, aby se družstvo ve stanovách odchýlilo od zákonné úpravy splatnosti vypořádacího podílu, musí přitom postupovat vždy korektně a musí v nejvyšší možné míře šetřit práva členů plynoucí z účasti v družstvu, včetně práva na vypořádací podíl. Určují-li stanovy družstva delší než zákonnou lhůtu splatnosti vypořádacího…

Zaměstnanci, který byl jmenován ředitelem školy a kterému skončil výkon práce na tomto pracovním místě podle ustanovení čl. II. bodu 5 zákona č. 472/2011 Sb. , může dát zaměstnavatel výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 73a odst. 2 věty druhé a § 52 písm. c) zák. práce jen tehdy, jestliže nemá pro zaměstnance jinou práci odpovídající jeho…

O poměr soudce k věci zakládající pochybnosti o jeho nepodjatosti se jedná, měl-li by tentýž soudce projednat žalobu na náhradu nemajetkové újmy nebo škody, která měla být způsobena jeho vlastním postupem v posuzovaném řízení. V případě požadavku nestrannosti neplatí, že by nenaplnění tohoto požadavku u soudu prvního stupně mohlo být považováno za…

Označí-li žalobce organizační složku nebo organizační složky, které nebyly příslušné za stát jednat, nejde o vadu podání ani o nedostatek podmínky řízení; soud je povinen z úřední povinnosti správnou organizační složku zjistit a začít s ní jednat, aniž by o tom vydával zvláštní usnesení. Podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. , o…

Nevyplývají-li z úmluvy účastníků směnečného vztahu konkrétní podmínky, za nichž může být blankosměnka doplněna chybějícími údaji, bude majitel listiny při jejím vyplňování vycházet z poměrů založených kauzálním vztahem, jenž byl podkladem pro vydání blankosměnky.

Pro řádné vznesení námitky neplatnosti rozhodčí smlouvy ve smyslu § 31 písm. b) zákona o rozhodčím řízení je podstatné, zda takovou námitku vznese účastník před vydáním rozhodčího nálezu při prvním úkonu. Nevyzvedne-li si účastník příslušnou zásilku s výzvou rozhodce k vyjádření se k žalobě po dobu úložní doby, nastanou účinky doručení, i když se…

I kdyby bylo možné přijmout závěr, že reorganizačním plánem je sledován nepoctivý záměr (a není proto dodržen předpoklad uvedený v § 348 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona), nebylo by možné na tomto základě dovodit, že proto není splněn předpoklad uvedený v § 348 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona (že reorganizační plán proto není v souladu…

Pro ověření otázky promlčení podle zákona č. 191/2004 Sb. tento stanovuje vlastní speciální způsob zajišťování mezinárodní výměny informací. Vychází se proto ze sdělení příslušného orgánu dožadujícího státu. Nejedná se o zjišťování cizího práva.

Pohledávku z titulu práva na vrácení nájemného nebo jiné úhrady zaplacené předem může věřitel (nájemce) přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka (pronajímatele) již od zahájení insolvenčního řízení (§ 110 odst. 1 insolvenčního zákona), nejpozději však do skončení propadné přihlašovací lhůty určené rozhodnutím o úpadku, jako…

Pro posouzení včasnosti vydání rozhodnutí o zrušení zajištění peněžních prostředků je třeba zkoumat postup soudu předcházející vydání rozhodnutí, konkrétně, zda dřívější nevydání rozhodnutí odpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci, a pokud nikoliv, zda délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu (i…

Hodnotové omezení přípustnosti dovolání se vztahuje i na případy, kdy byla bez meritorního projednání odmítnuta žaloba o částku nepřesahující 50.000 Kč, neboť nesplňovala zákonné náležitosti.

Neúspěšným dražebním jednáním se rozumí takové, při němž nebylo učiněno ani nejnižší podání. Tím se rozumí nejen dražební jednání, při němž se nepodařilo nemovitou věc prodat z důvodu, že žádný z dražitelů, jenž zaplatil dražební jistotu, neučinil ani nejnižší podání, ale taktéž i situace, kdy se k dražebnímu jednání nedostavil žádný zájemce o…

Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota“ (§ 1144 odst. 1 o. z.). Ani rozdělením souboru nemovitostí by neměla být podstatně snížena hodnota nemovitostí, které jsou v něm zahrnuty. Tak např. je-li předmětem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dům (resp. stavební…