V případě přivolení k výpovědi z nájmu bytu z důvodů uvedených v první větě § 712 odst. 5 obč. zák. nájemce právo na bytovou náhradu v podobě náhradního ubytování či náhradního bytu zásadně nemá, k vyklizení mu stačí poskytnout pouze přístřeší. Tato zásada je v případech skončení nájemního poměru podle § 711 odst. 1 písm. c/ a d/ obč.

Při posuzování zájmu nezletilých dětí nelze bez dalšího dospět k závěru, že dalším nájemcem bytu se určí ten z bývalých manželů, jemuž byly nezletilé děti svěřeny do výchovy, ale je nutné brát pokud možno zřetel na zachování stability jejich výchovného prostředí, spočívajícího zejména v zachování jejich vybudovaných vztahů při školní docházce a…

Bytem je soubor místností (popřípadě jednotlivá obytná místnost), které jsou rozhodnutím stavebního úřadu určeny k trvalému bydlení. Rozhodující pro vymezení souboru místností (popřípadě jednotlivé obytné místnosti) jako bytu je právní stav, založený pravomocným rozhodnutím o povolení užívání stavby podle § 76 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.

Příčinnou souvislost mezi zahájením či vedením trestního stíhání a zaviněním obviněného je třeba hledat nikoliv v jeho jednání, kterým měl podle orgánů činných v trestním řízení naplnit skutkovou podstatu trestného činu, pro který byl stíhán, nýbrž v jiném jeho chování před zahájením trestního stíhání, popř. v jeho průběhu, především v jeho…

Absence řádného a přezkoumatelného odůvodnění právního posouzení věci odvolacím soudem, z pohledu právně významných skutečností pro rozhodnutí věci, znemožňuje dovolacímu soudu zhodnotit správnost rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost rozsudku ve svých důsledcích představuje porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu uvedeného v článku 36…

Ztrátou postavení, opravňujícího určitou osobu k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle § 131 odst. 1 obch. zák., ztrácí oprávněná osoba v zásadě i aktivní věcnou legitimaci v řízení podle § 131 obch. zák. To však neplatí, jestliže prokáže, že v době rozhodování trvá její právní zájem na vydání požadovaného rozhodnutí…

Předpokladem platného uzavření nájemní smlouvy k bytu je okolnost, že jde o byt právně volný, tj. že k tomuto bytu nesvědčí právo nájmu jiné osobě; smlouva o nájmu bytu, jehož nájemcem je jiná osoba, je absolutně neplatná. Tento závěr lze vztáhnout i na případ, kdy je byt užíván osobou, které svědčí právo, obsahově vymezené v ustanovení § 712a…

Vznik pohledávky za trvání manželství, tj. splnění podmínky nezbytné pro použití majetku tvořícího společné jmění, se při nařízení výkonu rozhodnutí neprokazuje; soud vychází z návrhu na nařízení výkonu, z jiných tvrzení oprávněného, popř. z toho, co jinak vyšlo najevo (např. z listiny dokládající, že postižené nemovitosti jsou součástí společného…

Trestného činu lichvy se lze dopustit i tam, kde původní lichvářská pohledávka nebyla sjednávána při vědomí dlužníkovy tísně, je však třeba zkoumat existenci takové vědomosti obviněného v době uplatnění lichvářské pohledávky v občanskoprávním řízení.

Navrhne-li zástavní věřitel, aby nabyvatel zástavního práva vstoupil do řízení o soudním prodeji zástavy na jeho místo, soud ve vztahu k jím označené právní skutečnost zkoumá, zda jde vůbec o právní skutečnost, zda se jedná o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují přechod zástavního práva, zda označená právní…

Poskytl-li zaměstnavatel zaměstnanci odstupné proto, že mu dal výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 46 odst.1 písm.a) až c) zák. práce nebo že s ním uzavřel z týchž důvodů dohodu o rozvázání pracovního poměru, a ukázalo-li se později (po vyplacení odstupného), že pracovní poměr účastníků podle podané výpovědi z pracovního poměru nebo…

Oznámení zaměstnance, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel po neplatném rozvázání pracovního poměru výpovědí dále zaměstnával, je jednostranným právním úkonem zaměstnance, adresovaným zaměstnavateli, který ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu; projev vůle zaměstnance ...

Právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti nemusí mít jen ten, kdo chce být zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník sporné nemovitosti, ale i jiný subjekt, mající vztah k nemovitosti.

Sama změna v osobě pronajímatele nemá na trvání právního vztahu z nájmu vliv; jde o přechod pronajímatelových práv a povinností ze zákona, což se týká celého obsahu nájemního vztahu. Se změnou v osobě pronajímatele nedochází ke změně dohodnutého místa plnění nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, a dotčena není ani výše nájemného…

Vychází-li držitel z toho, že jím vykonávané právo mu náleží, a opírá toto přesvědčení o výpis z katastru nemovitostí (příp. jiné pozemkové evidence), která má povahu veřejné listiny, je objektivně ohledně existence zapsaného práva v dobré víře. Pokud se držitel, který nabýval vlastnictví k panujícímu pozemku, chopil držby práva odpovídajícího…

Je nepřípustné, aby soud v rámci tzv. souhrnného zjištění, jimž se zjišťuje skutkový stav na základě více provedených důkazů, neuvedl, ze kterých konkrétních důkazů to které zjištění vyplývá a z jakých důvodů. Rovněž tak je nepřípustné nevysvětlit případné rozpory mezi jednotlivými zjištěními.

Přizpůsobení nadací, založených podle dřívějších předpisů, platné právní úpravě nelze dosáhnout pouze pouhým přizpůsobením obsahu statutu současným požadavkům na jeho obsah, ale je nutno začlenit do vnitřních dokumentů nadace i ty změny, které nadační zákon předepisuje pro obsah zakladatelské listiny. Protože však zakladatelskou listinu již měnit…

Jestliže odstoupením prodávajícího od kupní smlouvy o převodu nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí, došlo ke zrušení smlouvy, pak k tomu, aby bylo obnovené vlastnické právo prodávajícího k nemovitostem zapsáno v katastru nemovitostí, je potřeba součinnosti kupujícího k sepisu notářského zápisu, jehož obsahem bude prohlášení účastníků…

Předloží-li účastník řízení soudu plnou moc s podpisy ověřenými na velvyslanectví České republiky v cizí zemi, je povinností soudu posoudit, zda je velvyslanectví oprávněno plnou moc ověřit s účinky úředního ověření v České republice. Pokud tak soud neučiní, je jeho právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá…

Nárok zaměstnance postiženého pracovním úrazem na náhradu nákladů podle ustanovení § 193 odst. 1 písm. c) zák. práce vzniká pouze za předpokladu, že tyto náklady byly vynaloženy na léčení následků pracovního úrazu a že jde o náklady vynaložené účelně. Účelnost vynaložení těchto nákladů však nelze hodnotit mechanicky…