(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky č.j. 27 Cdo 1268/2020-118 ze dne 2.12.2021)

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelů a) J. T., narozeného XY, bytem XY, b) J. D., narozeného XY, bytem XY, c) V. P., narozeného XY, bytem XY, a d) Z. K., narozené XY, bytem XY, všech zastoupených Mgr. J.H., advokátem, se sídlem v T., za účasti D., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného JUDr. V.K., advokátem, se sídlem v B., o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 170/2018, o dovolání navrhovatele a) proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2019, č. j. 8 Cmo 146/2019-85, tak, že usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2019, č. j. 8 Cmo 146/2019-85, se ve vztahu mezi navrhovatelem a) a D. ruší a věc se v tomto rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Z odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

[1] Návrhem doručeným dne 3. 9. 2018 se navrhovatelé domáhají vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů D. (dále jen „družstvo“) ze dne 4. 6. 2018 o volbě členů představenstva a kontrolní komise, jakož i jejich náhradníků, z důvodu porušení zákona i stanov. Nezákonnost voleb spatřují v tom, že článek 4 volebního řádu porušuje právo člena družstva být zvolen do orgánů družstva (jakož i aktivní volební právo členů jej zvolit), neboť podle tohoto článku člen může být navržen jako kandidát jen ze strany některých orgánů družstva (např. schůze samosprávy). Přitom někteří členové nemají zřízeny – ačkoliv dle stanov je k tomu družstvo povinno – samosprávy a nemohou tak skrz ně navrhovat své členy. Družstvo tak porušilo aktivní i pasivní volební právo navrhovatelů, jestliže představenstvo zamítlo kandidaturu navrhovatelky d), dále také K. a P. do orgánů družstva. Jako další důvod namítají navrhovatelé porušení principu družstevní demokracie, neboť družstvo účelově vytváří volební obvody tak, aby vznikaly nepřiměřené rozdíly v počtu členů, kteří jsou zastupováni jednotlivým delegátem, čímž diskriminuje některé členy ve prospěch jiných členů.

[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 1. 2019, č. j. 19 Cm 170/2018-47, rozhodl tak, že se nevyslovuje neplatnost usnesení shromáždění delegátů družstva přijatých pod bodem 8 na zasedání konaném dne 4. 6. 2018, kterým byli zvoleni členové představenstva a kontrolní komise a jejich náhradníci [výrok I.]; současně rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[3] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

1/ Družstvo je bytovým družstvem se 4.500 až 5.000 členy.

2/ Shromáždění delegátů družstva konané dne 4. 6. 2018 usnesením zvolilo pět členů představenstva, tři členy kontrolní komise a navrhovatele b) jako náhradníka člena představenstva.

3/ Podle článku 46 stanov je samospráva základní organizační jednotkou družstva. Je volebním obvodem pro volbu delegáta, pokud představenstvo neurčí jinak. Zřizuje se rozhodnutím představenstva, které stanoví okruh její působnosti (odst. 1). Podle rozsahu práv se zařazují samostatně a) členové – nájemci družstevních bytů, b) členové – nájemci družstevních nebytových prostor, c) členové – vlastníci, kterým družstvo převedlo do vlastnictví byt (nebytový prostor) podle jiného právního předpisu [odst. 3].

4/ Podle článku 33 odst. 5 stanov podrobnosti o postupu orgánů družstva při volbách a odvolání, o jednání a rozhodování a ověřování zápisu upravuje volební a jednací řád družstva.

5/ Z článku 4 odst. 1 volebního řádu (přijatého shromážděním delegátů dne 8. 6. 2017) se podává, že návrhy kandidátů do představenstva a kontrolní komise předkládá shromáždění delegátů volební komise podle návrhů přijatých na členských schůzích samospráv, představenstva, kontrolní komise družstva.

6/ Podle článku 37 stanov za každý volební obvod je volen jeden delegát z řad členů zařazených do volebního obvodu. Volební obvody vytváří a zrušuje představenstvo a to tak, že jeden volební obvod odpovídá zpravidla jedné samosprávě. Pokud je to nutné vzhledem k organizačním uspořádáním družstva, může představenstvo rozhodnout, že se volební obvod nekryje s okruhem působnosti samosprávy. V tomto případě se volí delegát a jeho náhradník na společné schůzi členů, kteří jsou zařazeni do volebního obvodu. (…) Každý člen družstva je zařazen do některého z volebních obvodů, žádný člen družstva nesmí být zařazen do více volebních obvodů. Zánikem volebního obvodu zaniká i funkce delegáta a náhradníka delegáta (odst. 1). Delegáta volí a odvolávají členové zařazení do volebního obvodu, při volbě nebo odvolání delegáta má každý člen družstva jeden hlas. (…) [odst. 2].

7/ Podle článku 40 odst. 4 stanov představenstvo určuje volební obvody delegátů a stanovuje jejich počet na nejbližší volební období i podmínky jejich volby, přičemž nemusí vycházet z pravidla, že každý z delegátů se volí stejným počtem hlasů, pokud je to nutné vzhledem k organizačnímu uspořádání družstva.

8/ Členy družstva lze rozdělit na členy – nájemce (jichž je 2.325 až 3.325), členy – nájemce v domech, kde vzniklo společenství vlastníků jednotek (jichž je 879) a členy – vlastníky bytových jednotek (jichž je 796), které na ně družstvo převedlo. V samosprávách jsou sdruženi toliko členové – nájemci.

9/ Představenstvo družstva zřídilo volební obvody tak, že členové družstva – nájemníci mají volební obvody po 21 až 30 členech, 220 členů družstva, kteří jsou nájemci v domech, kde vzniklo společenství vlastníků jednotek, má jeden volební obvod, a členové družstva, kteří jsou vlastníky jednotek (jichž je 796) mají také jeden volební obvod.

10/ Celkem 1.675 členů (tj. více než 1/3 všech členů) nemá možnost navrhovat své kandidáty do orgánů družstva prostřednictvím schůzí samospráv.

[4] Soud prvního stupně uzavřel, že článek 4 volebního řádu omezuje pasivní volební právo jednotlivých členů družstva, kteří nejsou členy samospráv. Současně navrhovatelům přisvědčil i v názoru, podle něhož jsou volební obvody pro volbu jednotlivých delegátů vytvářeny nerovně. Shledal však důvod pro aplikaci § 260 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť pokud by vyslovil neplatnost rozhodnutí o volbě členů statutárního orgánu, resp. kontrolní komise, „družstvo by se ocitlo zcela bez statutárních orgánů a důsledkem takového rozhodnutí by vyvstala nutnost ustanovit družstvu hmotněprávního opatrovníka“.

[5] Proto neplatnost napadeného rozhodnutí shromáždění delegátů v zájmu družstva hodném právní ochrany nevyslovil.

[6] Vrchní soud v Olomouci ve výroku označeným usnesením k odvolání navrhovatelů rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení shromáždění delegátů zamítl (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

[7] Vyšel přitom ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a dále z toho, že podle článku 35 odst. 6 stanov má při hlasování na shromáždění delegátů každý delegát jeden hlas.

[8] Oproti soudu prvního stupně odvolací soud neshledal volební systém družstva „nezákonným, rozporným se stanovami či nemravným“. Podle odvolacího soudu si družstvo v souladu s § 684 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 30. 6. 2020 [dále též jen „z. o. k.“] upravilo (v článku 35 stanov) vlastní vymezení hlasovacího práva delegátů, a to tak, že nezohledňuje počet členů jednotlivých obvodů, ale všichni delegáti mají rovné hlasy. Rovněž vytváření volebních obvodů v článku 37 a 46 stanov je v souladu s § 671 z. o. k. Systém vytváření volebních obvodů ve stanovách, jejichž zákonnost přijetí nebyla zpochybněna, odpovídá celkové rozsáhlosti družstva, rozdílné velikosti samospráv a rovněž tomu, že členy jsou vedle nájemců družstevních bytů také vlastníci bytových jednotek a nájemci nebytových prostor, tedy skupiny členů s nesourodými zájmy ve vztahu k družstvu.

[9] Ani článek 4 odst. 1 volebního řádu odvolací soud nepovažoval za rozporný se zákonem, stanovami či dobrými mravy. Jedná se o vnitřní předpis družstva, jehož přijetí shromážděním delegátů nebylo zpochybněno. Článek 4 odst. 1 stanovuje, že návrhy kandidátů mohou přijímat členská schůze samospráv, představenstvo a kontrolní komise, a obsahuje toliko „zvláštní detailnější úpravu“ ve vztahu k článku 9 písm. b) stanov. Skutečnost, že podle označeného článku volebního řádu musí být kandidát nominován některým ze zmíněných orgánů družstva, nezasahuje do práva člena volit a být volen deklarovaného ve stanovách a v § 575 odst. 1 písm. a) z. o. k.

[10] K námitce navrhovatelů, že stanovy ani zákon nedávají pravomoc samosprávám a kontrolní komisi nominovat kandidáty, odvolací soud uvedl, že si způsob nominace kandidátů upravilo vnitřně závazným volebním řádem, což zákonu ani stanovám neodporuje. Nemají-li někteří členové zřízenou samosprávu, mohou své kandidáty navrhovat prostřednictvím jiné samosprávy, představenstva nebo kontrolní komise.

II. Dovolání a vyjádření k němu

[11] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel a) dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení dále specifikovaných otázek hmotného práva, dovolacím soudem doposud neřešených, resp. (jde-li o některé z těchto otázek) vyřešených v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

[12] Dovolatel Nejvyššímu soudu předestírá následující otázky:

1) Je nutné jednání družstva, které postupuje dle platných a účinných interních předpisů, nadále poměřovat zásadami družstevnictví a zákazem bezdůvodného zvýhodňování členů družstva?

2) Je přípustné, aby představenstvo družstva prostřednictvím svého rozhodnutí vytvořilo volební obvody tak, že jednotliví delegáti v těchto obvodech zvolení zastupují rozdílný počet členů družstva, i přes to, že podle stanov má každý člen družstva jeden hlas?

3) Je-li odpověď na druhou otázku kladná, existuje mez, za níž se již považuje nepoměr mezi zastupovanými členy jednotlivým delegátem za nepřípustný?

4) Je možné rozhodnutím orgánu družstva omezit pasivní volební právo členů družstva tak, že jejich kandidatura je podmíněna navržením některým z orgánů družstva?

[13] Dovolatel – odkazuje i na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. 29 Cdo 2804/2007 – zdůrazňuje, že se členové družstva nechtěli odchýlit od principu rovnosti hlasů (i podle stanov má každý člen jeden hlas). Skutečnost, že se stanovy odchylují od § 684 odst. 2 z. o. k., nemůže založit rozdílnost váhy hlasů mezi členy se stejnými zájmy (nájemci). Rozdíl ve váze hlasů u členů s odlišnými zájmy (vlastníci jednotek) pak nesmí narušovat dobré mravy, resp. musí být přiměřený rozdílům v zájmech mezi jednotlivými skupinami členů družstva. Způsob, jakým představenstvo stanovilo volební obvody, odporuje základním zásadám družstevnictví (principu demokracie a rovnosti členů).

[14] Ujednání stanov, jež určuje, že každý delegát má jeden hlas a jehož smyslem bylo zjednodušení počítání hlasů, neospravedlňuje narušení principu rovnosti. Volební obvody proto mají být vytvářeny „víceméně o stejné velikosti“.

[15] Odlišnou váhu hlasů mohou určit toliko stanovy, a to navíc jen v mezích § 755 z. o. k. Uvedené pravidlo nelze obcházet prostřednictvím „exekutivně stanovených různých volebních obvodů“. Navíc, ani § 755 z. o. k. neumožňuje stanovit různou váhu hlasů pro členy – nájemce. Družstvo tak však učinilo, když pro členy – nájemce, bydlící v domech, kde vzniklo společenství vlastníků jednotek, určilo volební obvod s násobně vyšším počtem členů (zastoupených jedním delegátem), než pro členy – nájemce bydlící v ostatních domech. Volební obvody prvně označených členů mají 202 až 270 členů, volební obvody ostatních členů – nájemců toliko 21 až 30 členů.

[16] Ačkoliv dovolatel souhlasí s tím, že volební systém tak, jak je upraven ve stanovách, odpovídá rozsáhlosti družstva, představenstvo jej zneužívá k „manažerskému ovládnutí družstva“. Jestliže členská základna nevyužila možnosti zavést ve stanovách různou váhu hlasů jednotlivých členů, je nepřípustné, aby jejich vůli obcházel statutární orgán družstva, který bude své pravomoci svěřené mu stanovami využívat k tomu, že váha hlasů některých členů bude odpovídat váze až 38 jiných členů. Takový rozdíl nelze odůvodnit ani rozdílnými zájmy jednotlivých skupin členů družstva.

[17] Dovolatel má dále za to, že kandidaturu na člena voleného orgánu družstva je sice možné podmínit například návrhem určitého počtu členů družstva, avšak nelze ji vázat na souhlas (návrh) exekutivního orgánu. Má-li být zachováno právo člena družstva podílet se na řízení družstva, musí mít možnost ucházet se o zvolení do voleného orgánu družstva a pokusit se přesvědčit ostatní členy, aby jej volili. Svěření výběru kandidátů do rukou představenstva a kontrolní komise přímo odporuje principu demokracie.

[18] Podmínění kandidatury souhlasem členské schůze samosprávy je podle dovolatele přípustné, avšak pouze za předpokladu, že zajistí rovné podmínky všem členům družstva.

[19] Volební řád (a to ani na základě stanov) nemůže omezovat volební právo členů družstva. Není-li významná část členů družstva sdružena v samosprávách, je jejich volební právo citelně omezeno. Názor odvolacího soudu, podle něhož mohou tito členové družstva kandidovat prostřednictvím některé ze samospráv, jejichž nejsou členy, je „navýsost alibistický a zcela odtržený od reality a spravedlnosti“. Proč by členové – nájemníci, sdružení v samosprávách, měli do orgánů družstva navrhovat člena – vlastníka jednotky, jehož zájmy jsou od jejich zájmů odlišné?

[20] Navíc stanovy družstva nesvěřují samosprávám ani kontrolní komisi působnost navrhovat kandidáty na členy těchto orgánů. Nečiní tak ani zákon. Z § 163 o. z. lze proto dovodit, že tuto působnost má toliko představenstvo.

[21] Družstvo považuje napadené usnesení odvolacího soudu za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl, majíc za to, že „dovolatel soudním sporem usiluje o destabilizaci účastníka ve prospěch zájmu menšiny“. I kdyby soud shledal porušení principu družstevní demokracie, je na místě poskytnout družstvu ochranu podle § 260 o. z., neboť dovolatel nenapadl samotné přijetí volebního řádu.

III. Přípustnost dovolání

[22] Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.; Nejvyšší soud se proto zabýval jeho přípustností.

[23] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení jím otevřené otázky práva členů družstva podávat návrhy na volbu konkrétních kandidátů do volených orgánů družstva, a dále otázky systému volby delegátů, Nejvyšším soudem dosud neřešených.

IV. Důvodnost dovolání

I. K právu člena družstva navrhovat kandidáty do volených orgánů družstva.

[24] Podle § 575 odst. 1 z. o. k. člen má v souladu se zákonem a stanovami zejména právo volit a být volen do orgánů družstva (písm. a/) a účastnit se řízení a rozhodování v družstvu (písm. b/).

Podle § 630 z. o. k. členem orgánu družstva může být jen člen družstva.

Podle § 212 o. z. věta druhá korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy.

[25] V usnesení ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2711/2019, Nejvyšší soud vysvětlil, že členové družstva mají právo uplatnit k navrhovaným záležitostem zařazeným na pořad jednání členské schůze odlišný návrh (protinávrh), a to i – neurčují-li stanovy jinak
– na zasedání členské schůze, a členská schůze může přijmout usnesení ve znění takového protinávrhu.

[26] Současně platí, že každý člen družstva (splňuje-li předpoklady výkonu funkce) má právo (v souladu se zákonem a stanovami) být volen do (volených) orgánů družstva a volit jiné členy družstva za členy volených orgánů (§ 575 odst. 1 z. o. k.). Řečené platí bez ohledu na to, zda v dotčeném družstvu vykonává působnost členské schůze shromáždění delegátů.

[27] Členu družstva tudíž přísluší právo navrhovat kandidáty (včetně sebe samého) na členy volených orgánů, je-li jejich volba zařazena na pořad jednání členské schůze či shromáždění delegátů.

[28] Stanovy družstva mohou výkon tohoto práva přiměřeně upravit. Odůvodňují-li to poměry konkrétního družstva, mohou například určit, že člen družstva vykonává své právo navrhovat kandidáty na členy volených orgánů na zasedání („členské schůze“) samosprávy, jejímž je členem. Úprava ve stanovách však nesmí právo člena družstva volit a být volen nepřiměřeně omezovat a nesmí jeho výkon činit závislý na vůli členů volených orgánů. Nepřichází proto v úvahu, aby právo člena družstva volit či být volen bylo podmíněno souhlasem představenstva či jiného voleného orgánu družstva. Taková úprava stanov by odporovala § 575 odst. 1 z. o. k.

[29] Taktéž nemůže obstát (jako diskriminační) omezení, které pasivní volební právo podmiňuje nominací ze strany samosprávy, je-li tu skupina členů družstva, kteří nejsou zařazeni do žádné ze samospráv, ani do jiné obdobné organizační jednotky družstva, která by mohla podávat nominace. Na řečeném pak ničeho nemění ani (teoretická a v reálném životě jen obtížně uplatnitelná) možnost (zdůrazněná odvolacím soudem), aby člen družstva svůj návrh učinil prostřednictvím samosprávy, jejímž není členem (do níž nebyl zařazen).

[30] Podmiňovalo-li družstvo v projednávané věci právo členů družstva navrhovat kandidáty na členy představenstva a kontrolní komise souhlasem „členské schůze“ samosprávy, ačkoliv cca třetina členů družstva nebyla zařazena do žádné ze zřízených samospráv, popř. souhlasem představenstva či kontrolní komise, porušilo práva členů družstva zakotvená v posledně označeném ustanovení. Jde přitom o porušení zákona, jež odůvodňuje (může odůvodnit) vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů o volbě členů představenstva a kontrolní komise (a jejich náhradníků). Opačný závěr odvolacího soudu není správný.

I. K volebnímu systému družstva.

[31] Podle § 633 z. o. k. se nepřihlíží k ujednáním stanov, usnesením orgánů družstva a ujednáním smluv, kterými se členovi družstva přiznávají hlasy v rozporu s tímto zákonem.

Podle § 669 odst. 1 písm. b) z. o. k. stanovy mohou určit, že působnost členské schůze plní zcela nebo zčásti shromáždění delegátů; v takovém případě stanovy určí pravidla pro zařazení všech členů družstva do jednotlivých volebních obvodů delegátů (dále jen „volební obvod“).

Podle § 671 z. o. k. volební obvody vytváří a zrušuje představenstvo podle pravidel určených ve stanovách (odst. 1). Stanovy určí způsob zařazování členů do jednotlivých volebních obvodů (odst. 3).

Podle § 684 odst. 2 věty první z. o. k. každý delegát má tolik hlasů, kolik hlasů při projednávání dané záležitosti mají členové zařazení do volebního obvodu, ve kterém byl zvolen, neurčí-li stanovy jinak.

Podle § 755 z. o. k. má každý člen bytového družstva při hlasování na členské schůzi 1 hlas; ustanovení § 650 odst. 1 se nepoužije. Jedná-li se o společné členy, mají dohromady 1 hlas (odst. 1). Určí-li tak stanovy, členové bytového družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů, mohou mít na členské schůzi vyšší počet hlasů (odst. 2).

[32] Jednou ze základních zásad, na nichž je vybudována úprava družstev, je zásada rovnosti jejich členů (zásada družstevní demokracie). Tento princip se pak promítá i v pravidle „jeden člen, jeden hlas“ (§ 650, § 755, § 769 z. o. k.), jež zajišťuje, že každému členovi družstva bude odpovídajícím způsobem umožněno podílet se na správě záležitostí družstva. Stanovy družstva se sice mohou od popsaného základního pravidla odchýlit (viz § 650 odst. 1 z. o. k.), avšak nemá-li dojít k popření zásady družstevní demokracie, musí být zvýhodnění, resp. znevýhodnění některého člena družstva (či skupiny členů družstva) při hlasování na členské schůzi nediskriminační, ospravedlnitelné (podložené racionálními a přezkoumatelnými důvody) a přiměřené (svojí intenzitou musí zvýhodnění některého člena družstva odpovídat důvodům, pro něž ke zvýhodnění došlo).

[33] Pro bytová družstva zákon dále omezuje možnost odchýlit se od pravidla „jeden člen, jeden hlas“. Stanovy mohou vyšší počet hlasů přiznat toliko těm členům, kteří jsou nájemci družstevních bytů (§ 755 z. o. k.). Počet hlasů přiznaný těmto členům pak musí být – v souladu s obecným principem rovnosti členů – stejný (členům bytového družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů, nelze přiznat rozdílný počet hlasů). Odchylná ujednání stanov zákon nepřímo zakazuje (§ 633 z. o. k., § 1 odst. 2 o. z.).

[34] Popsaná pravidla musí být dodržena i v případě, že podle stanov bytového družstva plní působnost členské schůze shromáždění delegátů [§ 669 odst. 1 písm. b) z. o. k.]. Z řečeného se mimo jiné podává, že volební obvody musí být zřízeny tak, aby na jednoho delegáta připadal zásadně stejný počet členů (tím nejsou vyloučeny mírné odchylky ospravedlnitelné poměry konkrétního bytového družstva).

[35] Případná úprava stanov bytového družstva odchylující se od pravidla § 684 odst. 2 věty první z. o. k. pak nesmí narušovat principy promítající se v § 755 z. o. k. Nesmí proto ve svém důsledku vést k tomu, že váha hlasů členů – nájemců družstevních bytů bude rozdílná (různá) a že rozdíly ve váze hlasů mezi členy – nájemci družstevních bytů a ostatními členy družstva budou diskriminační, nepřiměřené či neospravedlnitelné.

[36] Jestliže bytové družstvo ve stanovách zachovává princip rovnosti hlasů (nepřiznává vyšší počet hlasů ani členům, kteří jsou nájemci družstevních bytů), musí být tento princip promítnut i do vytváření volebních obvodů. Odchýlí-li se stanovy takového bytového družstva od pravidla, podle něhož má delegát tolik hlasů, kolik hlasů při projednávání dané záležitosti mají členové zařazení do volebního obvodu, ve kterém byl zvolen (jako tomu bylo v projednávané věci), musí být volební obvody (tím spíše) vytvářeny tak, aby počet členů volících jednoho delegáta byl (přibližně) shodný, a to bez ohledu na to, zda jde o členy – nájemce družstevních bytů či o ostatní členy družstva.

[37] Vytvořilo-li představenstvo družstva v projednávané věci volební obvody tak, že v některých volebních obvodech volilo jednoho delegáta 21 až 30 členů a v jiných volebních obvodech několik set členů, v rozporu se zákonem i stanovami družstva významně narušilo princip rovnosti členů, neboť váha hlasů jednotlivých členů se v důsledku takového postupu představenstva značně liší.

[38] Již sama tato okolnost odůvodňuje (může odůvodnit) vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů, jehož delegáti byli zvoleni v takto vytvořených volebních obvodech.

[39] Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu – ve vztahu mezi dovolatelem a družstvem – zrušil a věc mu (v tomto rozsahu) vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a 2 věta první o. s. ř.).